Zprávy z tisku

K dosažení dostatečné rentability výroby bioplynu je nutné kromě kejdy zpracovat také energetické rostliny, zejména kukuřici.

Na bývalé černovické skládce začíná pomalu výstavba pilotní jednotky anaerobní digesce, která by měla zpracovávat biodegradibilní odpad z města Brna a jeho okolí.

V Libereckém kraji přibylo v loňském roce kolem 650 nových kontejnerů na tříděný odpad, jejich celkový počet se tak zvýšil o více než čtvrtinu. Díky tomu začali lidé také jednotlivé druhy odpadu od sebe pečlivěji oddělovat. Zatímco ještě před dvěma lety se v kraji vytřídilo kolem deseti kilogramů na občana ročně, loni už to bylo 19 kilogramů odpadu.

Benešovská radnice připravuje novou technologii likvidace komunálního odpadu na skládce v Přibyšicích, takzvanou anaerobní digesci. Nová technologie je založena na likvidaci odpadu za vysokých teplot bez přístupu vzduchu. Letos má město na její přípravu v rozpočtu 3,8 milionu korun, loni na ni dala už 600.000 korun. Vybudování nové linky je ale závislé na státní dotaci. Náklady jsou totiž odhadovány na 150 milionů až 180 milionů korun.

Středočeský masokombinát Masna Příbram měsíčně vyprodukuje přes 530 tun biologického odpadu, jehož asanace ho stojí kolem dvou milionů korun. Uvažuje proto o tom, že by mohl vybudovat na likvidaci odpadu z porážky stanici na výrobu bioplynu. S pomocí Vysoké školy chemicko-technologické chce zjistit účinnost stanice a návratnost nákladů.

Plyn ze skládky je zdrojem energie pro linku na zpracování biologických odpadů, z nichž se vyrábí palivo nebo kompost - to je unikátní systém, který uvedli do provozu na skládce u Lán ve Středočeském kraji.

S městským bioodpadem se setkáváme především jako se složkou tuhého domovního odpadu (běžný kuchyňský odpad), přičemž roční produkce BRKO je mezi 40 - 50 kg na 1 obyvatele. Dalším zdrojem separovaného bioodpadu jsou kuchyňské zbytky podniků společného stravování a z přípravy polotovarů včetně kalů z odlučovačů tuků v těchto provozech a použitých fritovacích olejů. Produkce z těchto zdrojů na 1 obyvatele je v závislosti na infrastruktuře a na návštěvnosti města a u velkých měst se pohybuje na jednoho obyvatele v rozmezí 10 - 20 kg ročně.

Využívat kejdu pro výrobu bioplynu a z něj pak získávat elektřinu a teplo je u nás stále raritou. První bioplynová stanice v Pardubickém kraji vyrostla za jeho podpory v Letohradu na Orlickoústecku. Zdejší zemědělská společnost Bocus o efektivnějším nakládání s kejdou uvažovala několik let. Investici za téměř osm milionů korun uskutečnila během čtyř měsíců a teď je už stanice třetí měsíc v provozu.

Skládka Tušimice investuje necelých deset milionů korun do pořízení kogenerační jednotky na výrobu elektřiny spalováním bioplynu. Cílem je ekonomické i ekologické využití odpadu, jenž se dosud na skládce jen ukládal, řekl dnes ČTK ředitel společnosti Walter Fiedler.

Velkou zakázku na projektování schválení podléhajících tří zařízení na výrobu bioplynu získal v Drážďanech sídlící podnik AgroNet. Mají se postavit zařízení na výrobu bioplynu, každé s elektrickým výkonem 500 kW.

V zařízeních na výrobu bioplynu se stále větší měrou používají obnovitelné suroviny s vysokými obsahy sušiny. Přidávání těchto látek se může provádět speciálními dávkovači pevných látek nebo také prostřednictvím proudu z čerpadla na kejdu.

Na rozdíl od doposud rozšířených mokrých anaerobních fermentací nabízí suchá fermentace řadu technických předností. Zatím ještě existují především pokusná zařízení, ale z dlouhodobého hlediska by se mohla objevit úspěch slibující alternativa.

Velké míchadlo FR firmy Suma je speciálně dimenzováno na míchání v bioplynových fermentorech. Míchadlo se u firmy Suma vyrábí 12 let a inovovalo se podle narůstajících požadavků na zařízení na výrobu bioplynu.

Plně automatizovaně pracující plnicí zařízení pro bioplynové stanice firmy Fliegl pracuje na principu přívěsu s vyprazdňovacím zařízením firmy Fliegl. Kompletní kontejner s vyprazdňovacím zařízením je přitom se stanicí spojen pouze ve čtyřech upevňovacích bodech.

V nové velikostní dimenzi a jako nová sestava vzniká v současné době v dolnosaském Soltau zařízení na výrobu bioplynu s elektrickým připojovacím výkonem 2,2 MW, které se má v další stavební etapě vybudovat na celkový výkon 4,8 MW.

V Letohradu začala pracovat unikátní bioplynová stanice, využívající plyn z odpadů z jatek, výkalů hospodářských zvířat a zbytků úrody na poli.

V podniku zemědělské prvovýroby se specializací na výrobu jatečných prasat vyrábějí a prodávají od roku 2002 elektrickou energii do veřejné sítě.

Neustálé zdražování zemního plynu nutí i středočeská města k hledání jiných zdrojů výroby tepla a elektřiny. O vybudování továrny na výrobu plynu z biomasy usiluje například kutnohorská společnost KH Tebis.

Pro přesné stanovení energetické výtěžnosti daného bioodpadu je nezbytné provést minimálně poloprovozní experiment.

Čistírnou odadních vod v Praze otřásl ráno výbuch bioplynu. Na místo okamžitě vyrazili hasiči, záchranná služba i policisté. Podle policejní mluvčí Evy Miklíkové zjistili, že k nehodě došlo pravděpodobně z nedbalosti jednoho ze zaměstnance firmy, který prováděl údržbu zařízení.