Zprávy z tisku

Oblíbenou turistickou atrakcí se staly dvě větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku. Za sedm let, co dodávají elektřinu do sítě, přijelo na prohlídku s přednáškou na 30.000 lidí. Desítky dalších turistů se tady zastaví, když jedou kolem třeba jen tak na výlet, řekla ČTK Mirka Kolačná z místního infocentra. Česká společnost pro větrnou energii dnes otevřela u příležitosti Mezinárodního dne větru dveře větrných elektráren i v dalších 11 lokalitách po celé zemi.

Po mnoha desetiletích se pod hradem Dívčí Kámen na Českokrumlovsku rozhoří milíř. O víkendu mohou lidé sledovat, jak se staví na louce pod hradem. Zapálen bude v pondělí odpoledne, kdy se zájemci budou moci seznámit s tradičním způsobem výroby dřevěného uhlí. Kolik se ho získá, uvidí za týden po jeho rozebrání, řekla dnes ČTK Jana Janáková ze spolupořádající Správy CHKO Blanský les.

Skupina MVV Energie CZ investuje 200 milionů korun do kogenerační výroby elektřiny v České Lípě. V rámci projektu Cogen II budou kogeneračními jednotkami, které vyrábějí současně elektřinu i teplo, osazeny dvě plynové kotelny Českolipské teplárenské ve Staré Lípě a na Holém Vrchu. Obě zařízení by měla být do provozu uvedena v polovině příštího roku, řekla dnes ČTK mluvčí MVV Pavla Kulhavá.

Jestliže bude nová vláda proti prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí, zanikne tím teplárenská soustava a teplo výrazně podraží, protože se bude muset vyrábět z plynových zdrojů, sdělil dnes ČTK místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení Tomáš Drápela. Teplárenské sdružení proto doufá, že limity budou dříve či později prolomeny.

Tempo odlesňování brazilského Pantanalu je rychlejší než v Amazonii. Tato rozsáhlá unikátní oblast na středozápadě Brazílie je domovem 4500 známých druhů fauny a flóry a její součástí jsou i známé mokřady. O zneklidňující situaci informovalo brazilské ministerstvo životního prostředí.

Plzeňská teplárenská zahájila provoz největšího zařízení v ČR na výrobu elektřiny ze spalování čisté biomasy. Na 90 tisíc tun spáleného uhlí ročně nahradí v ČR největší kotel na samostatné spalování biomasy, jehož provoz odstartovala Plzeňská teplárenská.

Řešení především pro střední a velké zemědělce, kteří nevědí, jak výhodně využít zbytky sena, slámy či jiné rostlinné přebytky, nabízí žďárská společnost ProPelety. Firma dodává farmářům výrobní linky, jež biomasu zpracovávají a přetvářejí ji v takzvané agropelety. Ty pak slouží jako palivo s mimořádnými vlastnostmi. Společnost ProPelety zároveň vyrábí i vlastní agropelety z pšeničné a řepkové slámy či sena.

V případě prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí by tato surovina měla být přednostně k dispozici teplárenským podnikům za regulované ceny. Na dnešním setkání o energetice pořádaném Institutem pro veřejnou diskusi to řekl místopředseda Teplárenského sdružení Tomáš Drápela. Cena za energii a teplo z uhelných zdrojů podle něho nebude bez regulace cen uhlí v budoucnu konkurenceschopná.

Topné kapacity ve Františkových Lázních se přebudují tak, aby se místo uhlí a plynu spalovala výlučně biomasa. Cílem modernizace je jak snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů do ovzduší, tak zvýšení účinnosti provozních zařízení výtopny.

Projekty výroby tepelně-izolačních rohoží z konopného vlákna a konstrukce průmyslového kotle na biomasu dostaly Cenu zdraví a bezpečného životního prostředí. Zástupci společností Canabest a Step Trutnov ji dnes v Praze převzali u příležitosti Světového dne životního prostředí z rukou ministryně životního prostředí Rut Bízkové a senátora Bedřicha Moldana. ČTK to sdělil výkonný ředitel pořádajícího sdružení Business Leaders Forum Tomáš Nejedlo.

Teplárenská společnost v Hlinsku instalovala nový kotel na biomasu. Teplo díky tomu vyrobí levněji, což pocítí i zákazníci při konečném vyúčtování topné sezony. ČTK o tom informoval jednatel teplárny Václav Pech. Podle současné kalkulace budou mít domácnosti náklady na teplo o 15 procent nižší.

Majitelé domů na Vysočině požádali do konce dubna ve státním programu Zelená úsporám zhruba o 177 milionů korun. Peníze chtějí často na výměnu oken, topných kotlů i na instalování solárních systémů. Na celkovém čerpání dotací z tohoto programu se kraj podílel více než šesti procenty. Podle informací Státního fondu životního prostředí (SFŽP) se zájem o dotace v celé zemi stále zvyšuje.

Teplárna Strakonice nevyplatí za rok 2009 dividendu. Chystá totiž náročnou investiční akci v hodnotě až 500 milionů korun. Proto dnešní valná hromada rozhodla, že 7,9 milionu korun ze zisku 10,3 milionu nerozdělí, řekl ČTK ředitel teplárny Aleš Seitz. Předchozí čtyři roky teplárna dividendu vyplácela, loni byla 25 korun za akcii.

V Plzeňské teplárenské dnes zprovoznili největší český energoblok na spalování biomasy za 865 milionů Kč, který už v dubnu zahájil dodávku "zelené" elektřiny do distribuční sítě. Podnik teď může vyrábět ročně až 42 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů a v Plzni bude nadále jedna z nejnižších cen tepla v Česku, řekl šéf představenstva městské teplárny Roman Jurečko.

Na Vysočině by se v roce 2015 mohla začít budovat velká spalovna komunálního odpadu. O stavbě zařízení, které by mělo z odpadků vyrábět teplo a elektřinu, ale ještě nebylo rozhodnuto. Potřebné analýzy a studie by měly být vypracovány během dvou let, pak se ke spalovně budou vyjadřovat města a obce, řekl dnes ČTK krajský radní Zdeněk Ryšavý.

Mladoboleslavský výrobce tepla Ško-energo, který zásobuje nejen město, ale i automobilku Škoda Auto, chce ještě letos přejít na spalování hnědého uhlí a biomasy. Už několik let snižuje kvůli rostoucí ceně podíl černého uhlí. Spalování výhradně hnědého uhlí s biomasou by znamenalo i stabilitu cen vyrobeného tepla, sdělila dnes firma ČTK.

Hartmanice na Šumavě se obávají nedostatku dřevní štěpky. Město začalo s výrobou tak zvané zelené energie téměř před 15 lety. Tehdy kupovali prostorový metr dřevní štěpky za 150,- korun. Dnes platí dvojnásobek. Paliva je ale čím dál méně. Budoucnost kotelny spalující biomasu může být podle starosty Hartmanic Jiřího Jukla nejistá.

Dne 10.5.2010 byl na zpravodajském serveru Aktuálně.cz zveřejněn článek Petra Havla „Tendr na těžbu dřeva: Ani protest zatím nic nezměnil“

Písecká teplárna vyplatí vyšší dividendu než loni, 35 korun na jednu akcii. V roce 2009 to bylo o tři koruny méně. Rozhodla o tom dnešní valná hromada. ČTK to řekl ředitel teplárny František Sýkora.

České „zelené kotle” na výrobu tepla a elektřiny budou mít do jednoho až dvou let problémy s nedostatkem dřevní biomasy, tedy odpadem z lesů a pil. Současné teplárny a kotelny jí spálí ročně 860 tisíc tun. V ČR je ještě k dispozici 600 tisíc až 700 tisíc tun, které nebudou stačit ani na rozpracované projekty dalších ekologických zdrojů.