Zprávy z tisku

Rozeklaný vrchol 3 462 metrů vysoké hory Johannisberg se rýsuje proti obloze na okraji fantaskně krásného údolí rakouských Alp a největší ledovec v zemi, osmikilometrový Pasterze, se od něho pomalu plazí dolů.

Lesní porosty v blízkosti největšího středočeského města Kladna byly v uplynulých letech oslabovány horkem a suchem. Důsledek této těžké zkoušky se ve větší míře projevil až letos. Kvůli napadení různými škůdci se několikanásobně zvýšila nahodilá těžba.

Kdo se vloni na jaře přihlásil do programu zalesňování orné půdy a požádal o dotaci na tento účel, dodnes peníze nedostal a nemá v rukou ani příslušné rozhodnutí od Státního zemědělského intervenčního fondu. Ten podle mluvčí Jitky Slukové začne rozhodnutí na žádosti podané v minulém roce rozesílat zhruba za čtrnáct dní. „Následně poté, po lhůtě na odvolání, popřípadě dříve, vzdá-li se žadatel této možnosti, zahájí fond výplatu peněz,“ doplnila.

Tuzemským cenám obilí prospěje, když se část sklizně - hlavně z příhraničních oblastí –vyveze do sousedního Německa či Rakouska, nebo i dál. Věří tomu také Karel Bednář, předseda Zemědělského družstva Pluhův Žďár. Na prodej části úrody za hranice se tu ostatně připravují, u řepky se již s obchodníkem dohodli – ven půjde celá sklizeň. Osvědčené kontakty na export mají v družstvu na Jindřichohradecku už z loňského roku.

Nová, harvestorová technologie těžby dřeva proniká do lesů na Vysočině. Porosty patřící k nejzdravějším v ČR, nezasažené emisemi jsou nezanedbatelným zdrojem obnovitelné energie i ekologické suroviny zpracovávané v řadě průmyslových odvětví, a proto v návaznosti na cenovou politiku dodavatelů i odběratelů dřevní hmoty se nabízí šetrné řešení zpracování dřeva vhodné pro tento region, se kterým se mohla široká veřejnost i odborníci seznámit na semináři Šetrné sortimentní technologie.

Zvláště v horkých letních dnech si v okolí výkrmen vepřového a hovězího na Jevišovicku, ale i jinde, lidé stěžují na nesnesitelný zápach linoucí se nejen z výkrmen, ale i z polí.

V lesích na Táborsku zůstalo koncem července po bouřce spojené se silným větrem 4000 až 5000 metrů krychlových polomového dřeva. Podle odhadu pracovníků Lesů České republiky je to relativně málo na to, aby označili letošní polomy za významné. Šumavě se zatím větší polomy vyhnuly, takže nuceně těženého dřeva teď není v jižních Čechách tolik, aby výrazněji rozhýbalo trh a ovlivnilo ceny.

Podnikateľov v Dubnici nad Váhom budú kontrolovať ako triedia odpad. Akciu mesto nazvalo Popoluška a v podnikateľských a iných prevádzkach môžu kontrolu očakávať od augusta až do konca roka.

Zemědělské půdy se začínají měnit v lesy. Dotace zalesnění podporují. Tisíce hektarů nových lesů přibudou každoročně v České republice.

Evropská komise zahájila internetovou diskusi o nové tématické strategii ochrany půd. Na internetových stránkách komise se mohou veřejnost a odborníci vyjádřit k ochraně půd před škodami způsobenými intenzivním zemědělstvím a před průmyslovým znečištěním.

Šumavští starostové požadují kácení stromů v Národním parku Šumava, aby se zabránilo šíření kůrovce. Vedení parku kácet nechce - pod uschlými stromy, které zničil kůrovec, podle něj vzniká mladý les, který bude odolnější. Lesníci nesouhlasí. Čtenáři, kteří se na toto téma v tomto týdnu vyjadřovali v Horké lince, se ve většině přiklánějí na stranu lesníků. Pouze tři souhlasili se správou národního parku, šestnáct bylo pro zásahy člověka v lese.

Deset starostů šumavských obcí podepsalo otevřený dopis, který zaslali premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Požadují, aby se i v prvních zónách NP Šumava začalo znovu kácet stromy. Odůvodňují to obavami se šíření kůrovcové kalamity i do lesů mimo území parku. Jeho vedení to ale zatím odmítá. Podle ekologů jde navíc o finanční a politický nátlak. Situací se budou po prázdninách zabývat senátoři.

K nepoznání změnila podobu jáchymovských lesů nedávná dvouhodinová vichřice. Během této krátké doby lehlo 20 tisíc kubických metrů dřeva. Na porostu tak vznikla škoda, kterou správce lesa, Lesní úřad Jáchymov, odhaduje na 25 milionů korun. Přímé náklady na odstranění následků řádění živlů budou podle Michaela Kuneše, místostarosty města, přibližně dva a půl milionu korun. Ten si neodpustil poznámku, že na jejich město kraj trochu zapomíná.

Lesníci na Děčínsku mají o starost víc. Musí se urychleně postarat o zpracování dřeva, které leží v lesích po větrné kalamitě z počátku srpna. "Není to zrovna radostná bilance. V území, které obhospodařujeme, spadlo poměrně dost stromů, většinou to byly smrky.

V oblasti "obnovitelných druhů energie" by se v následujících patnácti letech mělo investovat kolem 200 miliard EUR. Oznámili to zástupci různých energetických oborů na zahájení informační kampaně "Německo má nekonečně mnoho energie".

České Budějovice dokončily koncept plánu odpadového hospodářství. Dokument je zpracován na dobu pěti let a s výhledem do roku 2015. Systém má pomoci předcházet vzniku odpadů, omezit jejich množství a zjistit možnosti, které by pak město požadovalo po firmě likvidující komunální odpad.

Děčínská radnice chce přimět obyvatele města k většímu třídění domovního odpadu. Městské Ekocentrum ve spolupráci s technickými službami a sdružením Eko- kom proto připravilo rozsáhlou informační kampaň. "Vydáme brožurky pro občany, školám jsem vytvořili zvláštní výukový program," sdělil dnes ČTK děčínský starosta Vladislav Raška.

Vysoké Mýto na Ústeckoorlicku bude mít koncem příštího roku vyřešen problém, kam s biologickým odpadem z domácností a průmyslu. S podporou Evropské unie vybuduje první fermentační neboli bioplynovou stanici v Pardubickém kraji. Zařízení, jež ulehčí přírodě a z odpadů vyrobí energii, přijde na 65 milionů korun. Budou je moci využívat i okolní obce, řekla dnes ČTK vedoucí odboru životního prostředí vysokomýtské radnice Stanislava Jetmarová.

Tráva nyní roste tak rychle, že všechno se uhlídat nedá. To tvrdí úředníci, kteří mají dohlédnout, aby se plevel nevysemenil a nezamořil zahrádky a pole.

Nová budova Penzionu v Náměšti nad Oslavou s úchvatnou vyhlídkou na zámek hostila v pondělí 8. srpna již druhé setkání náměšťského místního partnerství. Tak jako v předchozím týdnu v Telči, Světlé nad Sázavou a Chotěboři uskutečnila se zde další fáze projektu „Partnerství pro Vysočinu“. Cílem tohoto setkání bylo zjistit, co Náměšťsko potřebuje a jaké investice by zdejšímu regionu nejvíce prospěly.