Zprávy z tisku

Raketový růst cen potravin způsobuje problémy s výživou v nejchudších zemích světa. Podle ředitele Světové banky Roberta Zoellicka dnešní růst cen potravin zcela zničí pozitivní dopady programu na snižování chudoby ve světě za posledních sedm let, píše deník Guardian.

Žalobci z pražského vrchního státního zastupitelství (VSZ) zastavili stíhání realitního magnáta Miloše Červenky a olomouckého lobbisty Františka Vybírala. Podle policie sice Červenka předloni Vybíralovi předal 500.000 korun za to, že mu lobbista opatří policejní spis, státní zastupitelství ale korupční případ související s kauzou biolíh ukončilo pro nedostatek důkazů. Podle žalobců navíc předání úplatku vyprovokovali sami policisté. Uvedl to server Týden.cz.

Výdaje českých domácností za potraviny v posledních letech výrazně rostou. Například loni se průměrné roční výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje přepočtené na osobu v domácnosti i kvůli rostoucím cenám zvýšily o 1270 korun na rekordních 20.868 korun. Průměrná čtyřčlenná rodina tak loni za potraviny a nealkoholické nápoje utratila 83.472 korun, což bylo zhruba o 5000 korun více než v roce 2006. Na celkových spotřebních výdajích domácností měly loni potraviny, stejně jako bydlení, zhruba pětinový podíl. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Prezidenta Agrární komory Jan Veleba očekává, že v celém světě budou v příštích letech i nadále růst ceny potravin. Loňské zdražení obilovin až o třetinu podle něj způsobil souběh tří vlivů: dynamicky rostoucí poptávka surovin v třetích zemích, zvyšující se výroba biopaliv a neúroda v tradičních pěstitelských zemích způsobena suchým počasím. Vliv klimatu je jediná proměnná veličina, zbývající dvě vykazují i do budoucna konstantní nárůst, řekl ČTK dnes na zemědělském veletrhu Techagro v Brně Veleba.

Biopaliva jsou jednak kritizována pro energetickou náročnost jejich výroby. Zvýšený zájem o biopaliva také zdražuje ceny některých potravin, protože plodiny používané pro výrobu biopaliva vytlačují ze zemědělské půdy potravinářské plodiny.

Německo se vzdalo plánu na zdvojnásobení podílu biopaliv v benzinu, protože více než tři miliony automobilů v zemi nejsou na tento krok připraveny. Uvedl to dnes německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. Podle něj však zůstává v platnosti cíl dosáhnout hranice maximálně 120 gramů emisí oxidu uhličitého na kilometr u nových osobních automobilů do roku 2012. Výrobci automobilů toho však nyní musí dosáhnout čistě technickými zlepšeními.

Tak jako rostou ceny potravin a energií, rostou i ceny ropy a zemního plynu. Realita je prostě taková a jiná nebude. Stejně usilovně rostou ale i snahy lidí, najít různé alternativy a tím tzv. „ušetřit“. Jednou z alternativ jsou také biopaliva.

Jeden z klíčových bodů plánu německé vlády na snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) zřejmě nebude možné uskutečnit. Zvýšení povinného podílu bioetanolu v benzinu z pěti na deset procent, s nímž vláda počítala už od příštího roku, by totiž miliony řidičů odsoudilo k ježdění na drahý osmadevadesátioktanový Super Plus. Podle německého autoklubu ADAC by totiž až 3,1 milionu automobilů v Německu nový benzin nesneslo.

Americká biotechnologická společnost Monsanto hospodařila ve druhém čtvrtletí svého fiskálního roku s čistým ziskem 1,13 miliardy dolarů (asi 18,1 miliardy Kč), což je meziroční nárůst o 108 procent. Tržby se zvýšily o 45 procent na 3,8 miliardy dolarů. Podnik patří k předním světovým producentům geneticky modifikovaných plodin.

Padesátka průmyslových pivovarů udrží nadále současné ceny piva, které vesměs měnila na přelomu loňského a letošního roku. Zdražení chystají pouze výjimečně. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je ale kvůli růstu cen ječmene nevyhnutelné. Kdy bude pivo dražší a o kolik, se zatím ale podle výkonného ředitele svazu Jana Veselého předpovědět nedá. Ceny surovin sice rostou, zdražení však brzdí přebytek pivovarských kapacit na trhu a tlak obchodních řetězců. Kdo zdraží, riskuje tak odchod odběratelů ke konkurenci, řekl ČTK.

Plán "zelené" Evropy dozná dalších změn. Poté, co se strhla vlna nevole proti aukcím s emisními povolenkami, čekají radikální změny také biopaliva. Britský premiér Gordon Brown chce, aby Brusel přehodnotil své plány na větší využívání pohonných hmot z obnovitelných zdrojů. Čím dál více vědců totiž bije na poplach a upozorňuje na to, že účinky dlouhodobé výroby biopaliv na životní prostředí nejsou dostatečně prozkoumány. "Kdyby používání biopaliv vedlo ve skutečnosti k nárůstu skleníkových plynů, bylo by to zjevně šílené," citoval list The Guardian Boba Watsona, poradce ministerstva životního prostředí.

Etnické menšiny a domorodé obyvatelstvo musí často snášet nejhorší následky klimatických změn, ale paradoxně bývají na seznamu adresátů humanitární pomoci až na posledním místě, protože stojí na okraji společnosti. Někteří jsou dokonce oběťmi úsilí vypořádat se s globálním oteplováním vymycováním půdy a lesů pro pěstování biopaliv, napsala agentura Reuters a odvolala se na studii hodnotící situaci menšin ve světě v roce 2008, vydané Mezinárodní skupinou pro ochranu práv menšin (MRG).

Produkce biopaliv a jejich využití v zemědělství, biopaliva pro pohon traktorů. Problematika jejich produkce s ohledem na životní prostředí.

Podle studie publikované v časopise Bioresource Biotechnology je slibným způsobem výroby bionafty využívání splaškových kalů.

Růst cen potravin a pohonných hmot zřejmě není jen přechodnou záležitostí a bude pokračovat i v dalších letech. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl viceprezident Světové banky (SB) Danny Leipziger, jehož tým se snaží o snížení chudoby v rozvojovém světě. Vlna zdražování podle něj doléhá na 30 až 40 nejchudších zemí.

Indie vyrobí v roce 2007/08 asi 30 mil. t cukru a stane se druhým největším světovým výrobcem této komodity za Brazílií. Přebytky využije pro export do různých asijských destinací a pro výrobu etanolu.

Nejdůležitější body energeticko-klimatického balíčku tak, jak ho navrhuje Evropská komise

Zamýšlený nárůst produkce etanolu a s tím spjaté rozšíření pěstování kukuřice může znamenat katastrofu pro mořské organismy, jejichž domovem jsou vody Mexického zálivu. Tvrdí to autoři studie, kterou včera zveřejnilo on-line vydání časopisu Proceedings of the National Journal of Sciences. Osetí dalších ploch kukuřicí totiž znamená, že řeka Mississippi bude do moře dodávat více dusičnanů. To způsobí zvětšení plochy tzv. mrtvé zóny, kde se živé organismy kvůli nedostatku kyslíku dusí.

Zemědělci budou moci v budoucnu zřejmě stejně jako dřív dostávat zpět část spotřební daně z nafty, kterou spotřebovali při práci na poli. Nynější zákon o spotřební dani to totiž neumožňuje. Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení podpořila návrh novely, která má tento stav napravit. Novelou se nyní bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor, poslanci mu zkrátili lhůtu pro projednání na pět dní.

O domácích výrobcích biopaliv lze konstatovat, že se jedná o smolaře.