Zprávy z tisku

Praha 9. července (ČTK) - Většina členských států Evropské unie si přeje ambicióznější cíle ohledně uhlíkové neutrality, některé však spíše z politických důvodů. Na dnešním jednání senátního výboru pro záležitosti EU to řekla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková při debatě o nedávném jednání Evropské rady. Česko se jako stát se silnou rolí průmyslu na zasedání připojilo ke skupině států, které kladly spíše důraz na pragmatické, realistické výsledky, uvedla Hrdinková.

Česká republika má vážný problém s plněním cílů pro úspory energie. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie navíc meziročně poklesl, i když jde o nejlevnější řešení, jak šetřit a vyrábět elektrickou energii. Té budeme v budoucích letech spotřebovávat výrazně více a nejchudší obyvatelé Česka na moderní úsporné technologie nemají šanci dosáhnout. Pomoci mohou sociálně spravedlivé nástroje pro financování těchto projektů. V boji se vznikající energetickou chudobou je navíc k dispozici celá řada nápadů a ty nejzajímavější z nich identifikovala soutěž Social Innovation to Tackle Energy Poverty, kterou letos již potřetí pořádá mezinárodní organizace Ashoka. Tři české nápady jdou do evropského finále.

Karlovy Vary 1. července (ČTK) - Karlovarský kraj dnes začal přijímat žádosti o dotace na výměnu starých kotlů za ekologičtější. Mezi zájemce rozdělí přes 66 milionů korun, uspět by mohlo zhruba 600 žadatelů. Už 20 minut po spuštění elektronického systému obdržel kraj přes 850 žádostí, řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.

Praha 3. července (ČTK) - Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro výrobu elektřiny a tepla, zlepšení kvality palivového dřeva nebo snížení emisí z dopravy navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v aktualizaci Národního programu snižování emisí (NPSE) České republiky. Vyplývá to z návrhu materiálu, ke kterému může veřejnost ode dneška do 19. července zasílat připomínky. Návrh obsahuje 20 opatření, která pomohou Česku splnit závazky stanovené Evropskou unií pro snížení emisí do roku 2030.

Dvakrát víc elektřiny než dnes a třetina tepla by v roce 2030 mohly pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Připomeňme, že v roce 2030 bude už velká většina uhelných elektráren a tepláren odstavena a žádný nový jaderný blok tu stát nebude. Komora OZE přináší svou vizi energetiky v roce 2030, včetně analýzy nákladů na podporu nových OZE a možných zdrojů financí. Zároveň upozorňuje na tři zásadní kritická místa: vládou nadhodnocené možnosti biomasy, podhodnocený vítr a fotovoltaika a až 115 miliard korun s přednostním právem pro velké elektrárny a teplárny.

Břasy (Rokycansko) 1. července (ČTK) - Plzeňský kraj vyhlásil třetí kolo dotací na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za ekologičtější zařízení - hlavně za tepelná čerpadla, kotle na biomasu a na plyn. Občanům rozdělí 230 milionů korun, o něco více než v druhé vlně. Do roku 2023 by se mělo vyměnit dalších 2300 kotlů na pevná paliva, řekla dnes ČTK krajská radní Radka Trylčová (ODS). Výzva už je po schválení krajskou radou vyhlášená, příjem žádostí začne od 1. října.

Hradec Králové 1. července (ČTK) - Další kolo dotací na výměnu neekologických kotlů na tuhá paliva začne v Královéhradeckém kraji 11. září. Rozdělovat se bude 150 milionů korun a žádosti mohou lidé podávat výhradně elektronickou cestou. Dosud kraj ve dvou dotačních vlnách rozdělil od roku 2016 mezi asi 5000 žadatelů přibližně 400 milionů korun. ČTK to dnes řekli představitelé hejtmanství.

Bratislava 1. července (zpravodaj ČTK) - Slovensko loni snížilo podíl komunálního odpadu, který skončil na skládkách, a naopak zvýšilo míru jeho recyklace. Země v této oblasti ale ještě nedosáhla stanovených cílů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo slovenské ministerstvo životního prostředí.

Veltruby (Kolínsko) 30. června (ČTK) - Aktivisté z hnutí Limity jsme my organizují u Veltrub na Kolínsku přednášky, chystají i protest proti elektrárnám spalujícím uhlí včetně nedaleké chvaletické elektrárny. Na akci zvanou Klimakemp, která potrvá do neděle, dnes přijelo kolem stovky účastníků, pořadatelé jich čekají přibližně 600, řekl ČTK za organizátory Radek Kubala.

Praha 25. června (ČTK) - Spokojenost Čechů s péčí státu o životní prostředí opět klesla. Jako nedostatečnou ji hodnotí 45 procent lidí, což je proti loňskému roku o šest procentních bodů více. Naopak o šest bodů klesl na 48 procent podíl těch, kteří vnímají tuto starost za přiměřenou. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky dnes poskytlo ČTK.

Ženeva 25. června (ČTK) - Světu hrozí klimatický apartheid, uvedl v dnes vydané zprávě zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Philip Alston. Podle něj následky klimatické změny nejvíce pocítí nejchudší obyvatelé planety, bohatí použijí své peníze, aby se hladu a válkám vyhnuli.

New York 26. června (ČTK) - Obnovitelné zdroje energie ve Spojených státech vyrobily v dubnu poprvé více elektřiny než elektrárny na uhlí. Vodní elektrárny, solární panely a větrné turbíny vyprodukovaly rekordních téměř 68,5 milionu megawatthodin elektřiny. Naproti tomu uhelné elektrárny vyrobily 60 milionů megawatthodin, což bylo nejméně elektřiny vyrobené spalováním uhlí za několik let. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje amerického státního Úřadu pro energetické informace (EIA).

Londýn 25. června (ČTK) - Letošní rok bude pro Británii prvním, kdy bude do místní sítě proudit více elektřiny z "čistých" zdrojů než z těch, které generují uhlíkové emise. Minulý týden to oznámil provozovatel britské rozvodné sítě National Grid. S jistotou to předpovídá na základě situace z prvních pěti měsíců roku, v nichž ekologicky šetrná výroba poprvé předčila fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny v Británii.

Praha 25. června (ČTK) - Nová kompostárna na pozemcích v Horní Ladě v Praze 14-Kyjích by měla vyjít na 80 až 85 milionů korun. Zařízení bude schopno zpracovat až 15.000 tun bioodpadu ročně. Kdy přesně výstavba začne, zatím není jasné. Vyplývá to z informativního dokumentu, který si nechal vypracovat magistrát. První kompostárnu spustila Praha v roce 2017 ve Slivenci. Kromě kompostárny chce město stavět rovněž bioplynovou stanici.

Praha, 26. června 2019 – Vedra a sucha jsou současným projevem změn klimatu, které zakouší Česká republika v přímém přenosu. Vedle opatření založených na adaptaci potřebujeme snižovat emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Svaz moderní energetiky proto vyzývá vládu, aby se nebránila debatě o evropské strategii přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050.

Praha 22. června (ČTK) - Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo své úkoly a závazky řešit mnohem aktivněji než dosud. Při příležitosti ročního fungování současné vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se na tom shodly oborové svazy, které oslovila ČTK. Kritizují například přístup k moderní energetice nebo přípravu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Bývalé ministryni Martě Novákové řada z nich vytýká velkou pasivitu, na hodnocení nového ministra Karla Havlíčka (oba za ANO) je podle nich ještě brzo. Havlíček vystřídal Novákovou v čele resortu letos na konci dubna.

Bratislava 21. června (zpravodaj ČTK) - V září začne realizace společného česko-slovenského projektu inteligentní energetické soustavy Acon Smart Grids, dokončena by měla být do pěti let. Po podpisu společného prohlášení o podpoře záměru to dnes řekl předseda představenstva slovenské energetické skupiny ZSE Jochen Kley. Cílem projektu je mimo jiné modernizovat distribuční vedení elektřiny v příhraničních oblastech obou zemí.

Již několikrát bylo norskou vládou zvažováno odstoupení od investic do fosilních zdrojů v rámci norského penzijního fondu – největšího fondu svého druhu na světě. Norský parlament dal nyní konečně zelenou zákonu, který má skutečně zajistit, že fond se vzdá svých investic do uhlí a ropy, které dosahují hodnoty kolem 13 miliard dolarů, a to i přesto, že ještě minulý rok vládní poradci doporučovali investice do uhlí a ropy z portfolia fondu nevylučovat.

Vědci z americké univerzity vyvinuli nové hybridní nano-bio organismy, které dokáží s využitím slunečního záření přeměňovat oxid uhličitý a dusík ze vzduchu na různé plasty či paliva. Podle vědců by tato technologie mohla jednoho dne nahradit výrobu plastů a paliv z fosilních zdrojů.

Osm z dvaceti osmi členských států EU chce postupně přestat vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2030. Tyto země tvoří necelých 20 % instalovaného výkonu uhelných zařízení v EU. Podle analytiků institutu Climate Analytics by stanovení konkrétního data ukončení užívání uhlí Německem bylo silným signálem i pro ostatní členské státy. V současnosti se v souvislosti s Německem hovoří o letech 2035 až 2038.