Zprávy z tisku

Komisařka EU pro zemědělství varovala, že v budoucnu si zemědělci v EU budou muset opatřit druhý příjem.

Kongres a výstava. Brusel (Belgie), 6.–9. března 2007.

Podle výzkumné organizace ARS amerického ministerstva zemědělství by jednoho dne mohly být pro odvětví zahradnictví přínosem nádoby pro rostliny vyrobené z organických zbytků.

BRUSEL (ČTK) - Největší energetické skupiny v Evropě zřejmě budou čelit dalšímu tlaku ze strany Evropské komise. Ta není spokojena s postupem liberalizace a tvrdí, že léta snah uvolnit trh zatím nejsou příliš znát. Píše se to v dnešním vydání britského listu Financial Times. Komise už prý získala dostatek důkazů, že energetický trh v EU nefunguje tak, jak by měl.

Ceny emisních povolenek včera výrazně klesly a dostaly se pod hranici šesti eur. Za povolenky s datem březen 2007, které jsou nyní hlavním termínem dodání, se kolem poledne platilo jen 5,65 eura (asi 155 Kč) za tunu.

Zemědělci na Vysočině získali z Evropské unie nejvíc dotací na investice do hospodářských budov a na pořízení lepších strojů. Od vstupu Česka do Unie do konce loňského srpna měli farmáři z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství slíbeno celkem 312 milionů korun; na investice do svého majetku z nich použijí více než dvě třetiny. Vyplývá to z analýzy čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU v kraji Vysočina, kterou vypracoval krajský úřad. Ze všech unijních fondů získali žadatelé v kraji příslib přibližně na 2,7 miliardy korun. Dotace, které poslouží rozvoji zemědělské výroby, lesnictví, rybářství a venkova, se na nich podílely zhruba jedenácti procenty.

Zemědělci z Německa mají zájem o ornou půdu v okolí Chebu a na dalších místech v česko - německém příhraničí. Poptávka je podle zkušeností realitních kanceláří větší než nabídka. „Mám tady požadavek od sedláků z Bavorska. Chtěli by za pakatel sto hektarů orné půdy. Jenže tolik jí pohromadě na Chebsku široko daleko není,“ řekla Božena Lakomá z chebské realitní kanceláře.

Loňský rok byl pro české zemědělství z hlediska hodnocení ekonomické úrovně sektoru opět příznivý. Vyplývá to z prvních odhadů Eurostatu, který zveřejnil údaje o meziročním vývoji důchodu na pracovníka v zemědělství. Česká republika je s meziročním růstem tohoto klíčového ukazatele o 6,4 procenta v celé evropské pětadvacítce na pátém místě. „Potvrzuje se, že prostředí společné zemědělské politiky Evropské unie našemu zemědělství ekonomicky prospívá. První odhady Eurostatu vysílají signály, že příjmová situace v českém zemědělství se meziročně významně zlepšila,“ uvedla ministryně zemědělství Milena Vicenová.

Stávající kroky vedení Ministerstva zemědělství ČR (MZe) proti Programu rozvoje venkova (2007-2013) ohrožují zaměstnanost na venkově a vykazují charakteristiky neprůhledné kabinetní politiky. Upozorňuje na to ve svém dnešním prohlášení předseda Svazu marginálních oblastí (SMO) Milan Boleslav. Ministerstvo se podle něj snaží tento nejdůležitější program pro české zemědělství a venkov o objemu cca 100 miliard korun zkrátit v jeho nejdůležitější části ze sedmi na šest let (2008-2013) a připravit tak stávající a především začínající zemědělce o možnost čerpat peníze z EU fondů. „Dosáhnout toho chce jednoduchým trikem, kdy z roku 2007 udělá pouze rok přihlašovací - viz podzimní podávání žádostí.

Ministři zemědělství členských států EU schválili na svém prosincovém zasedání v Bruselu návrh zcela nového nařízení o ekologickém zemědělství. To nahradí dosud platné nařízení Rady (EHS) 2092/91, o ekologickém zemědělství. Nové nařízení vstoupí v platnost 1.1.2009. Do té doby musí návrh ještě schválit Evropský parlament a Evropská komise musí připravit prováděcí právní předpisy, které stanoví podrobná pravidla pro hospodaření ekologických zemědělců a pro výrobu biopotravin.

Od ledna příštího roku se bude platit z elektřiny a uhlí nová, ekologická daň. Například proud tak může lidem podražit zhruba o další procento.

Ekologická daňová reforma, jak ji plánuje nynější vláda, bude mít tři etapy. Každá z nich se dotkne peněženek všech občanů. V první fázi budou zdaněny energetické produkty a elektřina, a to od ledna 2008.

Mezi zemědělci a Ministerstvem zemědělství se rozhořel ostrý boj o devadesátimiliardový program Evropské unie.

Letošní mírná zima šetří zemědělcům náklady zejména v živočišné výrobě. Plodiny na polích jsou ale vlivem dosavadního počasí zranitelnější při příchodu silnějších mrazů, řekl dnes ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba.

Vysočina - Do domovů přinesly potěšení, navodily tu správnou atmosféru. Jejich čas se však pomalu naplňuje. Nejvýraznější symbol Vánoc většiny domácností, tedy nazdobený jehličnan, zakrátko skončí v propadlišti dějin. Pokud ovšem není umělý.
Co se vlastně děje se živými stromky po Vánocích? Ve vesnicích je lidé jednoduše spálí v kamnech. A v drtivé většině měst na Vysočině také ještě poslouží lidem. Sice ne jako pyšná zářící ozdoba, ale coby hnojivo či topivo.

EPOBIO je mezinárodní projekt zaměřený na realizaci ekonomického potenciálu udržitelných zdrojů a to vytvářením nových generací produktů na bázi obnovitelných zdrojů (nepotravinářských plodin), které budou komercializovány během příštích 10–15 let.
EPOBIO je projekt 6. rámcového programu V&V podporovaný Evropskou komisí. Projekt probíhá pod vedením CNAP (Centre For Novel Agricultural Products), výzkumného střediska University of York (Velká Británie). Projekt se zaměřuje na tři stěžejní oblasti: biopolymery, rostlinné oleje a využití buněčných stěn rostlin pro biorafinaci.

Ekologická daňová reforma, jak ji plánuje odstupující vláda premiéra Mirka Topolánka, bude v první fázi znamenat zdanění energetických produktů a elektřiny. Stane se tak od ledna 2008, jak to po Česku žádá Evropská unie. Druhá fáze, která by se měla týkat opět zdanění energií, ale i revize současných ekologických poplatků a opatření v dopravě, by měla začít po roce 2010. Ve třetí etapě mezi lety 2014 až 2017 připadne v úvahu rozšíření daní na další surovinové zdroje, výrobky, služby a využití přírody. Podle analytika Wood&Company Tibora Bokora bude mít reforma dopad na růst cen energií pro spotřebitele.

Norská vláda hodlá jako první na světě nakupovat emisní povolenky pro vypouštění skleníkových plynů do ovzduší při letech státních zaměstnanců do zahraničí. V novoročním projevu to slíbil norský ministerský předseda Jens Stoltenberg. Severská země tím chce v intencích takzvaného Kjótského protokolu účinněji napomáhat boji proti globálnímu oteplování, napsala dnes agentura Reuters.

Zemědělci by měli letos získat více peněz. Podpory, směřující do tohoto resortu by se měly podle ministerstva zemědělství zvýšit proti minulému roku zhruba o čtyři miliardy a dosáhnout přes 36 miliard korun. Stoupnou především přímé platby. Další zdroje přinese také nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

Sedmý rámcový program EU pro podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje byl zahájen 1. ledna 2007. V oblasti energie jsou stanoveny tři hlavní oblasti podpory výzkumu: energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a technologie čistého spalování uhlí a zachycování CO2.