Zprávy z tisku

Praha 30. října (ČTK) - Česko by si mělo stanovit ambicióznější cíle při rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu dnes vyzvala skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých (STAN), KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21. Senátoři žádají, aby ministerstvo upravilo Národní klimaticko-energetický plán a posílilo v něm budoucí význam obnovitelných zdrojů.

Praha 29. října (ČTK) - Oborové asociace CZ Biom a Komora obnovitelných zdrojů energie (KOZE) se obávají navýšení společného spalování biomasy s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Způsobit ho mohou aktuální návrhy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), uvedli dnes jejich zástupci na setkání s novináři. Teplárenské sdružení oponuje, že takzvané spoluspalování biomasy je důležité pro stabilitu trhu s biomasou.

Kladno 25. října (ČTK) - Kladno chystá komunitní kompostování, hledá zájemce, kterým zapůjčí kompostér. Jeho správce pak musí doložit zájem minimálně deseti domácností, které se do kompostování zapojí. Město tak chce podpořit odpovědný přístup občanů k odpadům, informovala dnes ČTK mluvčí kladenské radnice Lucie Steinerová.

Rapotín (Šumpersko) 24. října (ČTK) - Zařízení na výrobu biometanu z bioplynu dnes v Energetickém centru recyklace v Rapotíně (ECR) na Šumpersku zprovoznila investiční skupina Energy financial group (EFG). Do moderní technologie investovala 45 milionů korun. Místopředseda představenstva EFG Tomáš Voltr novinářům řekl, že rapotínská technologie na výrobu biometanu je prvním zařízením svého druhu v Česku. Biometan bude vtlačován přímo do plynárenské distribuční soustavy spravované firmou GasNet.

Křtiny (Blanensko) 24. října (ČTK) - Budoucí lesy, které v Česku vyrostou na holinách či zbytcích uschlých a kůrovcem zničených lesů, musí mít bohatou strukturu. Dnes takových lesů není ani jedno procento, na přelomu tisíciletí to přitom byla procenta čtyři, řekl dnes na konferenci ve Křtinách na Blanensku Jan Kadavý z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Jde podle něj o les, který bude mít bohatou druhovou skladbu, stromy budou různě staré, budou mít různou výšku a porost se bude obnovovat především přirozeně. Těžit se v něm bude výběrným způsobem, a nebudou tak vznikat holoseče.

Praha 24. října (ČTK) - Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předloží příští středu při jednání vlády informaci o tezích plánovaného nového energetického zákona. Ministři dokument schvalovat nebudou, dalším krokem bude předložení věcného záměru zákona vládě v polovině příštího roku, na který naváže příprava paragrafového znění. Vyplývá to z podkladů pro jednání kabinetu. Současný energetický zákon z přelomu milénia byl podle MPO novelizován pětadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným.

Praha 24. října 2019 - Důležitý kongres českých výrobců dřevních paliv a dalších příbuzných oborů se konal ve čtvrtek 24. října 2019 v obci Klášter Hradiště nad Jizerou (okres Mladá Boleslav). Výrobci dřevních paliv řešili, jak reagovat na aktuální přebytek smrkového dřeva v českých lesích a jak se naopak v budoucnu obejít bez smrku. Kongres zorganizovala Národní asociace Klastr Česká peleta. Diskuze se zúčastnilo přes šedesát zástupců všech relevantních oborů (zpracovatelé dřeva, majitelé pil, výrobci paliv, výrobci kotlů a kamen, topenáři, instalatéři, zkušebny i vysoké školy).

Jihlava 23. října (ČTK) - Kraj Vysočina ode dneška znovu přijímá žádosti o dotaci na výměnu starého kotle v domácnostech za ekologičtější zdroj vytápění. V tomto posledním třetím dotačním kole rozdělí zhruba 240 milionů korun, což by mělo stačit na výměnu téměř 2400 kotlů. Žádosti kraj přijímá od dnešních 07:00, a to až do vyčerpání peněz. Na otevření krajského úřadu čekalo podle odhadu jeho pracovníků 300 až 400 lidí.

Londýn 21. října (ČTK) - Celosvětové kapacity pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by se během příštích pěti let měly zvýšit zhruba o 50 procent, zejména díky růstu v oblasti fotovoltaiky. Předpověděla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Praha 20. října (ČTK) - Oborové asociace a zaměstnavatelské svazy mají i po vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení výtky k novele zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Vyplývá to z jejich vyjádření na dotaz ČTK. Vadí jim především nezařazení velkých solárních systémů do plánovaných aukcí a rozdílný přístup k jednotlivým zdrojům při kontrole takzvané překompenzace. Překladatel, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), aktuální verzi připravované novely hájí.

Méně než sto miliard korun bude stát rozvoj nových obnovitelných zdrojů do roku 2030. [1] Nikoliv bilion, jak včera uvedl ministr Havlíček ve velkém rozhovoru pro iDNES [2] či jak uvádí titulek dnešních Hospodářských novin [3]. A navíc, Česko je zaplatí především z příjmů z emisních povolenek. Zásadní ale bude kolik z celkových asi 200 miliard z emisních povolenek připadne velkým energetickým společnostem a kolik zbyde na obce, občany a malé a střední podnikatele. To se rozhoduje v aktuálně novelizovaném Zákoně o emisním obchodování.

Pokud bychom rozvíjeli výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle scénáře Komory OZE, bude jimi Česko schopno v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny vyráběné z uhlí. S tímto závěrem přišla dnes Komora obnovitelných zdrojů energie. [1] Komora OZE připravila i kalkulaci výše nákladů na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a porovnala své plány na rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 s plány Ministerstva průmyslu a obchodu (viz níže).

Dnes Ministerstvo životního prostředí zahájilo projekt spolupráce s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) na přípravě národního Strategického rámce oběhového hospodářství České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Projekt je financován EU a vzniká ve spolupráci s Evropskou komisí. Zahájení se za OECD zúčastnil ředitel sekce životního prostředí Rodolfo Lacy.

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství připravilo přelomová pravidla pro hospodaření s půdou, která omezí plochy monokultur. Od začátku roku 2021 budou muset zemědělci pěstovat jednu plodinu pouze na plochách menších než 30 hektarů.

Berlín 9. října (zpravodaj ČTK) - Německá vláda dnes schválila balíček opatření k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO₂), na kterém se už v září domluvily koaliční strany. Série opatření, která vyjde na více než 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023, má vést k tomu, že Německo splní svůj klimatický cíl pro rok 2030. Tím je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Odborníci i aktivisté považují takzvaný klimatický balíček za nedostatečný.

Stockholm 9. října (ČTK) - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sedmadevadesátiletý John Goodenough je nejstarším laureátem Nobelovy ceny vůbec.

Brno 8. října (ČTK) - Ve světě roste zájem o takzvané dekarbonizované zdroje energie, tedy o energie získané bez použití uhlí. Svaz moderní energetiky společně s agenturou CzechTrade a Českou exportní bankou dnes na konferenci na Mezinárodním strojírenském veletrhu představily čtrnáct zahraničních trhů, na nichž mají podle nich čeští výrobci šanci získat zakázky za stovky miliard eur.

Pardubice 8. října (ČTK) - Pardubický kraj zaznamenal rekordní zájem o dotace na výměnu neekologických kotlů za nové zdroje. Příjem žádostí do páté výzvy začal dnes v 6:30, v jedné vteřině přišlo 987 žádostí. Zájemci si mohli žádosti připravit v on-line formuláři od 4. září a v čase zahájení ji odeslat do systému, uvedl v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Dominik Barták.

Benešov nad Ploučnicí (Děčínsko) 8. října (ČTK) - Malé vodní elektrárny na řece Ploučnice na Děčínsku vlastník modernizoval. Do opravy bezpečnostního přelivu či automatizaci provozů investovala společnost GEEN čtyři miliony korun. Provoz tak bude efektivnější a plynulejší a lépe využije dostupného množství vody. ČTK o tom informoval Roman Binder z firmy GEEN.

Během příštích pěti let by v Evropě měla přibýt skoro polovina současného výkonu větrných elektráren. V Česku ale vznikne v horším případě jen dvacetkrát méně turbín než v podobně velkém a větrném Rakousku. Předpovídá to právě zveřejněná analýza Wind Europe, evropské větrné asociace. [1]