Spotřeba obnovitelných zdrojů energie v příštích letech by měla stále stoupat, a to až na zhruba 20 procent v roce 2020. Velký potenciál vidí odborníci právě v biomase.
Podpora z evropských fondů lidem, kteří se rozhodnou vyměnit staré kotle na uhlí, zpřísnění technické kontroly vozidel, postupná obměna vozového parku veřejné správy či finanční zvýhodnění automobilů, které splňují nejvyšší emisní normy – to jsou některá z opatření [1] Národního programu snižování emisí, který dnes schválila vláda.
Bystřice nad Pernštejnem/Tři a půl hektaru biomasy bylo v rámci pokusného pěstování sklizeno v okolí města na Žďársku. Stejné množství bude ořezáno letos.
Výstavba zemědělských bioplynových stanic patří mezi první investice, pro které se otevírá podpora z nového Programu rozvoje venkova. Zájemci budou moci projekty a žádosti o dotace předkládat již v prvním kole, zahájeném 9. července letošního roku, uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová.
Až dosud měla biomasa pověst ekologicky šetrného zdroje tepla. Dřevěné brikety, štěpky či speciální energetické rostliny měly být jedním z možných léků na životní prostředí znečištěné spalováním fosilních paliv.
V Británii vyjíždí na koleje první vlak, který může k pohonu využívat biopaliva, jmenuje se „Virgin Voyager“ (Neposkvrněný cestovatel). Jeho provozovatel tak chce učinit železniční dopravu ještě šetrnější k životnímu prostředí, píše internetové zpravodajství BBC.
V Šumperku zřejmě bude první bioplynová stanice v Česku, která bude vyrábět elektrickou energii a teplo. Záměr připravuje společnost AVE Pro. Zařízení bude stát v areálu bývalého školního statku v místní části Temenice. Zdrojem pro výrobu bioplynu bude hnůj, seno a kukuřice z místní farmy Jiřího Komárka. Lidé z Temenice se ale záměru obávají. Informuje o tom dnešní Šumperský deník (Deník).
Prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík se domnívá, že povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot zdraží především řepku, ale také obilí a cukrovou řepu. Zvýšení cen surovin pro výrobu biopaliv připustila též evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová, i když nebude tak dramatické díky dovozům ze třetích zemí.