Zprávy z tisku

Další peníze na dotace pro nákup ekologických kotlů uvolní Moravskoslezský kraj zřejmě ještě letos v červnu. Novinářům to dnes řekl hejtmanův náměstek Miroslav Novák (ČSSD). Kraj chce do společného projektu s ministerstvem životního prostředí investovat 20 milionů korun, stejnou částku uvolní i ministerstvo.

Brněnská společnost Tenza loni zvýšila na Slovensku tržby na více než dvojnásobek. Utržila tak více než 100 milionů korun. Získala mimo jiné několik stavebních projektů na rozvod tepla. ČTK to řekl Barbora Vraná z Tenzy.

Kutnohorští radní chtějí na svém příštím zasedání schválit smlouvu o dodávkách tepla od společnosti EC Kutná Hora, která v areálu ČKD vybudovala za 600 milionů korun bioelektrárnu na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Na nový zdroj tepla by měla přejít třetina města, řekl ČTK starosta Ivo Šanc (Šance pro Kutnou Horu). Záměr ale kritizuje část opozice.

Veletrh Biomasa je novým přírustkem v rodině agrárních veletrhů TECHAGRO, ANIMAL VETEX A SILVA REGINA...

V roce 2011 bylo v Rakousku dosaženo rekordu v těžbě, její objem dosáhl 20 milionů m3 dříví, což znamená meziroční nárůst o 12 % (4 miliony m3 připadly na kalamitní dříví). Na takové bilanci těžby se podílely především selské malolesy, které reagovaly na zvýšení cen dříví. U velkých podniků byl objem těžby jen o něco vyšší než v předcházejícím roce.

Na Ministerstvu životního prostředí ČR se uskutečnila další ze schůzek pracovní skupiny, která se zabývá podnětem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k omezení Integrovaného registru znečišťování. Zástupci MPO přišli jako jediní na jednání pracovní skupiny s trvajícím postojem, že se má počet ohlašujících subjektů zredukovat na minimum, které od nás požaduje Evropská unie, ale postupem času přistoupili na kompromisní variantu navrženou MŽP, že se okruh ohlašovatelů omezí pomocí definice průmyslových činností, tzv. NACE kódů. I pro ně ovšem MPO chce navrhnout ještě další omezení definováním limitní kapacity.

Podle regulačního úřadu mají skončit podpory už roku 2014. Analytici: Jít jinou cestou než zbytek Evropy není šťastné.

Téměř milion a čtvrt obyvatel sedmadvaceti států Evropské unie pracuje podle zpravodaje EUobserver* v sektoru obnovitelných zdrojů. To je prakticky tolik obyvatel, jako žije v součtu v Praze. 1144 tisíc zaměstnanců v OZE také znamená pětadvacetiprocentní nárůst oproti roku 2009. Tehdy se jednalo o číslo nižší o téměř dvě stě tisíc.

Na jednání pracovní skupiny ve středu 22. února by se mělo dojednat, kterých průmyslových provozů se bude nadále týkat povinnost každoročního hlášení znečišťujících látek do Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Majitelé obecních a soukromých lesů dostávají za metr krychlový kvalitní smrkové kulatiny kolem 2200 až 2300 korun. Přes malý pokles zkraje roku to je stále nejvíc za mnoho let. Poptávka po dřevě stoupla prý kvůli problémům s těžbou ve státních lesích. Zdražení však škodí menším zpracovatelům dřeva. Někteří už zkrachovali a další jsou na hraně existence. ČTK to řekl František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), na dnešní valné hromadě komory soukromých lesů v Jihlavě.

Celkem 18 000 tun (340 vagonů) černého uhlí ročně ušetří od příštího roku oproti současnému stavu díky nové bioelektrárně Teplárna Frýdek-Místek společnosti Dalkia ČR. Bioelektrárnu začala v areálu teplárny stavět společnost EnergoFuture, s níž má Dalkia dlouhodobou smlouvu, zahájení provozu je plánováno na letošní prosinec. Teplárna zároveň sníží množství vypouštěných emisí.

Komíny fabriky v okresním městě vypouštějí do ovzduší nebezpečné látky. Jaké přesně to jsou, si dnes může každý jednoduše zjistit na internetu. Po středě to ale nemusí platit, protože ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce významně omezit počet průmyslových podniků, které by hlášení musely podávat. Podle aktivistů je to nebezpečné – pokud nebudou firmy muset říct, co vlastně do prostředí vypouštějí, nikdo je nebude nutit znečištění omezovat.

Příští úterý se v Moskvě sejdou zástupci 26 zemí světa, které odmítají plán Evropské unie na zavádění emisních povolenek pro letecké společnosti. Na dvoudenním zasedání bude "koalice neochotných" jednat o tom, jaká proti kroku Bruselu podnikne protiopatření včetně podání žaloby ke globálnímu orgánu pro civilní letectví. Plyne to z návrhu programu schůzky, který dnes získala agentura Reuters.

Město Ostrava protestuje proti zrušení poplatků za znečišťování ovzduší, které minulý týden schválili poslanci. S koncem roku 2015 by firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit do konce roku 2021. Zrušení poplatků je součástí návrhu zákona o ochraně ovzduší, jehož předloha míří k posouzení Senátu. Město si od senátorů slibuje přepracování návrhu a jeho vrácení k opětovnému projednání v Poslanecké sněmovně.

Senát pravděpodobně nepodpoří zrušení poplatků za znečišťování ovzduší v podobě, jakou v novele o ochraně ovzduší schválila sněmovna. Větší šanci bude mít v horní komoře nějaká kompromisní varianta, kterou se chystá senátorům nabídnout ministerstvo životního prostředí. Členům senátního výboru pro životního prostředí to dnes řekl náměstek Ivo Hlaváč.

Za nepřijatelné a neodpovědné považuje Komise Akademie věd pro životní prostředí rozhodnutí sněmovny, která minulý týden zásadně zmírnila původní vládní návrh zvyšování poplatků za znečišťování ovzduší. Se zvyšováním poplatků do roku 2021 počítal nový návrh zákona o ochraně ovzduší. Sněmovna se naopak rozhodla tyto poplatky za devět let zcela zrušit.

Poslanecká sněmovna přijala kompromisní variantu, která ruší poplatky za znečišťování u oxidů síry a oxidů dusíku po roce 2015. V případě emisí tuhých látek zůstává zpoplatnění zachováno až do roku 2021. Vzhledem k tomu, že malé zdroje znečišťování neplatí poplatky vůbec, dochází tak k částečnému odstranění kontraproduktivní diskriminace tepláren v konkurenci individuálního vytápění.

Poslanci schválili ve třetím čtení nový návrh zákona o ochraně ovzduší, který představuje z hlediska ochrany životního prostředí zásadní právní normu. Ministerstvo životního prostředí považuje přijetí zákona za velký úspěch. Sněmovna tak přijala klíčový a potřebný dokument, který vzešel z komplikovaných jednání a který v českém právním řádu zavede tolik potřebné kroky jako je například individuální přístup k velkým znečišťovatelům ovzduší nebo povinné revize kotlů v domácnostech.

Na dotace pro nákup ekologických kotlů pro Moravskoslezský kraj by ještě letos mohlo být uvolněno dalších 40 milionů korun. Peníze by do programu rovným dílem opět vložilo ministerstvo životního prostředí a Moravskoslezský kraj. Novináře o tom dnes v Bohumíně na Karvinsku informoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

Uhlíkovou daň připravuje ministerstvo financí delší dobu. Zdanění se v blízké budoucnosti nevyhne uhlí či topným olejům. Bude se týkat i zemního plynu? Má smysl, aby domácnosti a menší firmy připláceli za spalování fosilních paliv? Kolik zaplatí po zavedení daně za vytápění české domácnosti? Zvedne uhlíková daň cenu elektřiny?