Ne větrné ani vodní elektrárny, ale především spalování biomasy - takový je v posledních letech převažující trend využívání obnovitelných zdrojů energie na Vysočině.
Už téměř půl roku umožňují zákony měřit zápach v ovzduší a trestat ty, kteří jím obtěžují své okolí. Žádného znečišťovatele však úřady zatím za zápach nepotrestaly.
Jihočeští zastupitelé se stále nedohodli, jakým způsobem by se měl na jihu Čech zpracovávat odpad. Na dnešním jednání pouze vzali na vědomí návrh koncepce odpadového hospodářství a uložili předkladateli vypracovat ekonomickou analýzu varianty nakládání s odpady.
Dotaci v celkové výši 273,4 milionu korun z programu ISPA Evropské unie získal skupinový projekt staveb pro životní prostředí v pěti městech a obcích na Blanensku v Jihomoravském kraji.
Jednorázovou náhradu v průměrné výši 300 korun za jeden třípokojový byt nabídne opatovická elektrárna lidem z východních Čech, kteří v uplynulých dnech museli mrznout při výpadku dodávky tepla. Náhradu lidé dostanou formou slevy v rámci vyúčtování za letošní rok.
Zkušební projekt recyklace městského kalu nabízí zisky v podobě biopaliva, hnojiva a recyklovaných koagulantů. Rovněž přeměňuje energii a vykazuje hospodářský zisk. Dále vylučuje potřebu ukládání kalů.
Vznik, stavba a složení půdy jsou výsledkem působení klimatu, podzemní vody, živých organismů žijících v půdě i na jejím povrchu a lidské činnosti na výchozí substrát v určitém čase. Tyto faktory jsou tedy faktory půdotvorné a jejich působením půda vzniká a vyvíjí se na rozhraní litosféry, atmosféry, biosféry a hydrosféry.
Česká republika již potřetí přispěje částkou 162 miliónů korun do Globálního fondu životního prostředí . Výši příspěvku dnes schválila vláda, řekl ČTK Jindřich Marek z tiskového odboru vlády. ČR dosud do fondu vložila celkem 10,6 miliónu dolarů, tedy zhruba 324 miliónů korun, a naopak získala granty v celkové hodnotě kolem 12 miliónů USD.
Stavba, která nasákla vodou, představuje pro své uživatele jakousi časovanou bombu, která může explodovat až dlouho po tom, co dům užíváme. Podobné riziko ovšem představuje i např. tzv. nízkoenergetická budova špatně provozovaná, protože za určitých okolností se v takových budovách rovněž může objevit kondenzace vodní páry a tedy lokálně zvýšená vlhkost nikoliv vzdušná, ale v materiálech.
V konferenčním sále Krajského úřadu kraje Vysočina proběhla ve čtvrtek 21. listopadu již třetí celodenní Konference o obnovitelných zdrojích energie Vysočiny, pořádaná Krajskou energetickou agenturou Vysočiny (KEA) ve spolupráci s krajem Vysočina. Zúčastnili se jí kromě jiných významných hostů také zástupci hejtmana kraje Vysočina Miloš Vystrčil a Marie Černá.
Česká republika již potřetí přispěje částkou 162 miliónů korun do Globálního fondu životního prostředí . ČTK dnes informace poskytlo ministerstvo financí s tím, že jde o minimální částku. Výši příspěvku by měla příští týden v pondělí schválit vláda.
O možnostech využití obnovitelných přírodních zdrojů k výrobě energie na Vysočině se informovali účastníci včerejší konference, pořádané Krajským úřadem kraje Vysočina ve spolupráci s Krajskou energetickou agenturou (KEA).
Nejdříve koncem listopadu se dočká prvních obchodů Energetická burza, která je samostatným obchodně-informačním systémem při Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK). Burza už přitom spustila elektronický systém obchodování a evidovala prvních 14 makléřů pro obchody s elektřinou.
Sklizňová plocha této pro zemědělce atraktivní plodiny rok od roku v ČR narůstá. Řepka jako pícnina je zvěří velmi dobře přijímána, zejména v době od podzimu do jara, kdy je potravní nabídka silně omezena.
Podle hodnotící zprávy Evropské komise sladila Česká republika většinu legislativy v oblasti ochrany životního prostředí s EU. Zpráva ocenila dosažení "pozoruhodných výsledků" díky značným investicím v této oblasti.
Od 1. 6. 2002 platí nový zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů. Vzhledem k rozsahu předpisů, které se k novele vztahují jde o zákon s mimořádně širokým dopadem.
Na základě připomínek k současné porovnávací tabulce nákladů na vytápění byla zpracována zcela nová pomůcka pro porovnání nákladů na energie v budovách.
Na nízkoenergetické budovy je potřeba hledět ze dvou zásadních hledisek - z hlediska potřebného instalovaného příkonu vytápěcího zařízení a z hlediska roční potřeby tepla na vytápění. Jak již bylo mnohokrát citováno, hranicí je hodnota roční potřeby tepla na vytápění 50 kWh/m2a.
Několik miliard korun ročně stojí v ČR investice do čištění odpadních vod. Ministerstvo životního prostředí přispívá několika sty miliónů korun a Státní fond životního prostředí (SFŽP) jednou až dvěma miliardami.