Nové zařízení na zpracování bioodpadu připravují v Semilech. Kompostárna by měla zlepšit nakládání s odpadem přírodního charakteru, který dosud končil vždy na skládce.
Ministr životního prostředí Martin Bursík dnes od představitelů Hnutí DUHA a herce Jaroslava Duška převzal krabici s více než šesti tisíci korespondenčních lístků, na nichž lidé žádají zlepšení třídění odpadu v České republice. „Děkuji Hnutí DUHA i všem, kdo petici podepsali. Její požadavky jsou přesně to, co chystáme v nové odpadové legislativě. Je to pro nás velká podpora,“ reagoval bezprostředně po předání petičních lístků ministr Bursík.
Prestižní Evropskou cenu za energetickou efektivnost (EEA) převzala v Drážďanech obec Kněžice na Nymbursku. Ocenění získala za výstavbu bioplynové stanice s kogenerační jednotkou, která je nyní hlavním zdrojem energie v místě, a za další úsporná opatření, např. zvýšení efektivity veřejného osvětlení.
Sláma jako stavební materiál má příznivé tepelně technické vlastnosti, nízkou cenu a minimální energetické nároky na výrobu. To jsou klíčové vlastnosti pro tepelnou izolaci v ekologicky šetrné výstavbě.
Ministerstvo životního prostředí - odbor ochrany ovzduší, Ministerstvo zdravotnictví - Státní zdravotní ústav a Vodní zdroje Ekomonoitor, s.r.o. si dovolují pozvat zástupce sdělovacích prostředků na tiskovou konferenci k tématu
Téměř 50 % nákladů na pořízení solárního zařízení nebo 30 % v případě tepelného čerpadla můžete dostat jako dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
Tepelná čerpadla, solární panely nebo kotle, které spalují nekvalitní zrní z loňské sklizně, můžou ušetřit svým majitelům až desítky tisíc ročně. Od ledna 2008 mohou počítat s ještě vyššími úsporami, cena tepla z "klasických" zdrojů totiž stoupne minimálně o 10 %
V Olomouckém kraji přibývá lidí, kteří kvůli rostoucím cenám uhlí, plynu a elektrické energie vytápějí své domácnosti dřevem. Nárůst poptávky po něm hlásí lesnické i dřevozpracující firmy z regionu. Náklady na vytápění dřevem jsou podle odborníků v porovnání s ostatními palivy nejnižší. Domácnosti mohou díky přechodu na palivové dříví ročně ušetřit až několik tisíc korun.
Přírůstek dva metry za rok. Množství biomasy po čtyřech letech růstu v množství jako z třicetiletého smrku. To by mělo být jen několik vlastností, které jsou typické pro novinku, kterou v České republice pěstuje farma sídlící v Oknech na Litoměřicku.
Malá sídla, nezřídka jen o jedné či dvou stovkách trvale žijících obyvatel, roztroušená ve zvlněné krajině obvykle ve výškách nad 550 metrů nad mořem, kde panuje průměrná roční teplota 5 až 7 řC. A také nižší kupní síla obyvatelstva, která spolu s většími vzdálenostmi jednotlivých obcí od sebe vede i k menšímu zájmu distribučních společností přivádět tam komplikovaně zemní plyn.
Zatímco v Pardubickém kraji je dostatek kvalitního tvrdého palivového dříví a zájemci ho většinou dostanou ihned, v kraji Královéhradeckém je tomu naopak.
Přírůstek dva metry za rok. Množství biomasy po čtyřech letech růstu v množství jako z třicetiletého smrku. To by mělo být jen několik vlastností, které jsou typické pro novinku, kterou v České republice pěstuje farma sídlící v Oknech na Litoměřicku.
Poprvé firma PDI prezentovala svůj záměr před zastupiteli města a veřejností v říjnu. Do té doby panovalo kolem projektu mnoho fám, mimo jiné i to, že má jít o spalovnu.
Společnost Kronospan, která jako největší výrobce dřevotřískových desek v Česku patří zároveň mezi největší znečišťovatele ovzduší na Vysočině, uvede do konce příštího roku do provozu novou výrobní technologii za 1,4 miliardy korun.
Před sedmnácti lety spojil svoji existenci s ekologickým palivem. Až letos se konečně dočkal daňového zvýhodnění výrobků z dřevní biomasy. Úspěšně se etabloval na trhu v západní Evropě a nyní doufá, že osloví i tuzemské odběratele.
Poptávka po palivovém dříví je letos v Libereckém kraji menší než v jiných letech. Důvodem je podle zpracovatelů dřeva lednový orkán Kyrill, který v kraji vyvrátil či polámal tisíce krychlových metrů dřeva. Jen Lesy České republiky musely vytěžit na 200.000 metrů krychlových dřeva, tisíce polámaných stromů však byly také v soukromých lesích. Lidé hlavně na vesnicích si tak dřevo na topení zajistili většinou sami, uvedl Jiří Novotný z Pily Novotný v Jilemnici na Semilsku.