Zprávy z tisku

Sokolovskou uhelnou čekají v letošním roce poprvé platby za emisní povolenky. Zatím je české energetické společnosti dostávaly zdarma. Letos by za ně měla Sokolovská uhelná podle odhadu zaplatit zhruba 300 milionů korun, uvedl na firemním webu místopředseda dozorčí rady společnosti Jaroslav Rokos.

Těsně před koncem roku 2012 získal Klastr českých výrobců pelet a kotlů na jejich spalování významné právo – udělovat v Česku evropskou licenci ENplus, která garantuje vysokou kvalitu dřevních pelet.

Tisková zpráva MŽP ze dne 12. 12. 2012.

Sněmovna schválila vládní novelu zákona o integrované prevenci znečištění. Novela zavádí evropskou směrnici a mění pravidla pro povolování velkých průmyslových provozů, které znečišťují životní prostředí. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) neobsahuje zpřísňující pravidla, jen upřesňuje některé principy. Posiluje například důraz na využívání nejlepších dostupných technik a zpřesňuje podmínky pro udělení výjimky.

Obyvatelům největších měst Vysočiny stoupne v příštím roce poplatek za odpad, a to až o 200 korun. Někde už je jisté i to, kolik si lidé připlatí za pitnou vodu, jinde vodárenské společnosti jednají o novém ceníku se samosprávami. Teplo v Jihlavě od ledna podraží, pro domácnosti v Třebíči jeho cena mírně klesne. Nájmy v městských bytech stoupnou nejvýše o inflaci a v pěti největších městech Vysočiny s Novým rokem nepodraží ani jízdenky v MHD. ČTK to řekli zástupci radnic a firem.

Právě skončená klimatická konference v Dauhá nepřinesla žádný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů. Pro ty, kterých se klimatické změny nejvíce dotýkají, je do důvod k zoufalství. A zdá se, že klimatické konference OSN jsou zatím i jediná naděje. Jiná globální snaha tu není, napsala agentura Reuters.

Ždírecká pila Stora Enso Wood Products začne zjara vyrábět elektřinu a teplo spalováním kůry, pilin a jiného dřevního odpadu. Jedna z největších tuzemských pil bude teplo používat na sušení řeziva a na další plánované aktivity. Před dokončením je teď stavební část projektu, řekl dnes ČTK jednatel společnosti František Vomočil. Investici za víc než půl miliardy korun dotuje z pětiny Evropská unie.

Plzeňský výrobce turbín Škoda Power očekává letos tržby 8,1 miliardy korun, což je 100 milionů Kč více než loni. Letos získal podnik nové zakázky přibližně za 7,6 miliardy korun, což je meziročně o 43 procent více. Export tvoří 90 procent tržeb, řekl dnes ČTK Jiří Šmondrk, generální ředitel podniku, který po třech letech od začlenění do jihokorejské skupiny Doosan oznámil změnu obchodní značky na Doosan Škoda Power.

Děravý jako ementál se ukázal být protokol o snížení emisí plynů způsobujících takzvaný skleníkový efekt, přijatý na konferenci OSN před 15 lety, 11. prosince 1997, v japonském Kjótu. Svého hlavního cíle - snížení emisí v průměru o pět procent v porovnání s rokem 1990 - tento dokument nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z minulého měsíce se koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent.

Na začátku příštího roku by se mělo rozhodnout, zda EU dočasně stáhne ze svého systému emisního obchodování 900 milionů povolenek. Komise počítá s tím, že by to mělo zvýšit jejich cenu. Jaký dopad by to mělo na výnosy z aukcí pro Českou republiku a program Zelená úsporám?

Škoda Power ze skupiny Doosan dodá za půl miliardy korun turbosoustrojí 200 MW pro budovanou uhelnou elektrárnu poblíž města Cúcuta na severu Kolumbie. Vyrobí parní turbínu, generátor, systém kontroly a řízení a další doplňková zařízení, řekl dnes ČTK obchodní manažer plzeňských strojíren Daniel Procházka.

Místo modernizace se firmám vyplatí nakoupit povolenky a pálit uhlí. Státy nejsou ochotné situaci řešit, snaží se chránit průmysl.

Zejména kvůli tlaku EU na násobné snížení emisních limitů musí Plzeňská teplárenská investovat do roku 2020 zhruba 1,5 miliardy korun. Už příští rok začne podnik budovat zařízení na snížení emisí oxidů dusíku. Podnik musí reagovat na rozhodnutí Evropské komise (EK), aby uhelné zdroje významně snížily emise, jinak by hrozilo jejich uzavření, řekl ČTK šéf městské teplárny Tomáš Drápela.

Kvůli zpřísnění norem na provoz a složení emisí čeká majitele starších kotlů na tuhá paliva nutnost investice do modernějších zařízení. Stávající kotle, které novým normám nevyhovují, bude možné provozovat jen deset let.

Domácnosti zaplatí příští rok za elektřinu až o 1900 korun víc než letos, náklady na plyn vzrostou až o 1200 korun ročně. Vyplývá to z údajů, které dnes představil Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle předsedkyně úřadu Aleny Vitáskové se ceny energií budou lišit v jednotlivých regionech. V průměru elektřina zdraží o 2,4 procenta a regulovaná cena plynu vzroste o 4,13 procenta. Zásadní dopad na zdražení elektřiny má podle ERÚ podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jan Habart (32) se stal členem předsednictva Evropské asociace pro biomasu AEBIOM. Habart to dnes řekl na konferenci Biomasa a energetika. Asociace se například snaží ovlivňovat legislativu vznikající v Evropské komisi.

Nejlepší nabídku na stavbu spalovny v Chotíkově u Plzně dala firma ČKD Praha DIZ s německou firmou Martin a rakouským Zauner Austria. Nabídla cenu 1,953 miliardy korun, o téměř 40 procent nižší než firma Vítkovice Power, která navrhla, že spolu s francouzským CNIM postaví spalovnu za 3,132 miliardy Kč. Třetí nabídka od firem SMP Praha a francouzskou Vinci zní na 2,257 miliardy Kč, řekl ČTK Tomáš Drápela, šéf městské firmy Plzeňská teplárenská, která stavbu čtyři roky připravuje. Do zkušebního provozu má jít od ledna 2016.

Na trhu existuje celá řada možností jak vytápět dům anebo chalupu. Vybrat tu nejefektivnější dá ovšem někdy pořádně zabrat. Vyplatí se víc plyn, elektřina anebo automatický kotel na uhlí? Máme řešení - stačí se zeptat chytré kalkulačky.

Kalifornie jako první americký stát zahájila prodej emisních povolenek. Při první aukci se dnes prodalo 23,1 milionu povolenek na emise oxidu uhličitého (CO2), který podle vědců přispívá ke globálnímu oteplování. Kalifornskému rozpočtu vynesl prodej povolenek 233 milionů dolarů (4,6 miliardy korun), uvedla agentura AP

Rostoucí úroveň oxidu uhličitého nemá dopad jen na zemskou teplotu, ale ovlivňuje také pohyb satelitů a kosmického smetí na oběžné dráze. Podle vědců má tak nárůst tohoto skleníkového plynu mnohem větší rozsah následků, než se doposud předpokládalo, napsal portál Space.com.