Zprávy z tisku

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není dle nejnovější reportu Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.

Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.

Praha 25. června (ČTK) - Půdním suchem je po intenzivních srážkách z minulého týdne ohrožena jen malá část Česka, konkrétně je to bezprostřední okolí Ústí nad Labem, Prahy a Brna. ČTK to dnes sdělila mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martina Součková. Zemědělské sucho se podle meteorologů nyní v Česku prakticky nevyskytuje.

Praha 25. června (ČTK) - Do české energetické a technologické firmy Nano Energies vstupují noví akcionáři, investoři Petr Němec a Petr Zahradník. Společně získávají ve společnosti 37,5procentní podíl. ČTK o tom dnes informovala mluvčí firmy Barbora Petrová, cenu transakce neuvedla. Kapitál Nano Energies formou příplatku o vyšší desítky milionů korun podle ní společně navýšili i oba stávající akcionáři Petr Rokůsek a Tomáš Janeček.

Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1] a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*. Vyplývá to z nové studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA). [2]

Jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, až si sundáme roušky? Tato otázka spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, 5 neziskovek, 2 think-tanky a 1 investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Příštích pět měsíců budou pracovat na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti.

Písek 21. června (ČTK) - Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.

Na zabezpečení výdajů na opatření nitrátové směrnice bude potřeba 752 milionů korun. Uvádí to Strategie financování směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice), kterou dnes schválila vláda. Uvedený odhad zahrnuje náklady spojené s údržbou a obnovou skladovacích prostor ve výši 229 milionů korun a nově vzniklé náklady na vybudování nových skladovacích kapacit nutných k dodržení požadavku nitrátové směrnice ve výši 523 milionů korun.

Ve vzdálenosti 17 km jihovýchodně od hlavního města Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, započala v roce 2008 stavba tzv. Masdar City. Město vybudované na poušti má být vzorem pro budoucí městské plánování. Využívá udržitelná nízkouhlíková řešení, energie se vyrábí z obnovitelných zdrojů. Plánované dokončení projektu se však stále odsouvá, nyní se spekuluje o roku 2030, přičemž dle původních plánů mělo město být dokončeno přibližně v roce 2016.

Mšeno využívá k vytápění v městských budovách obnovitelné zdroje. V základní škole spaluje dřevní štěpku, nyní začala oprava městského úřadu, kde bude i kotelna na dřevěné pelety. Jedná se o poslední velkou městskou budovu, kterou je třeba zrekonstruovat včetně topení. Město usiluje nejen o více ekologický provoz, ale také o úsporu na nákladech, řekl ČTK starosta Mšena Martin Mach (Zelení).

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]

Londýn 9. června (ČTK) - Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO₂), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.

Praha 6. června (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce roku 2019 proplatilo 33.654 žádostí částkou 6,81 miliardy korun. Aktivních žádostí, tedy schválených žádostí v různém stupni administrace, bylo 42.437 za 11,25 miliardy korun. Celkové zdroje programu pro období 2014 až 2021 MŽP odhaduje na 17,2 miliardy korun, téměř o deset miliard korun méně proti původním předpokladům. Vyplývá to z bilance NZÚ za rok 2019, kterou má ČTK k dispozici. V pondělí ji dostane pro informaci vláda. Dokument předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Praha 2. června (ČTK) - Nahrazení současného uhelného průmyslu v Česku takzvanými zelenými zdroji nezaměstnanost nezvýší. Na dnešním briefingu při příležitosti pátečního zasedání uhelné komise v elektrárně Prunéřov to uvedli analytici Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a skupiny Faktaoklimatu.cz. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je podle nich příležitostí pro restart české ekonomiky po koronavirové krizi.

Po dlouhém úsilí se povedlo sjednotit finanční podporu pro zemědělské a odpadové bioplynové stanice. V minulosti byla vyšší podpora pro stanice zpracovávající energetické suroviny, nižší pro ty zpracovávající bioodpady.

O mnoha věcech, které souvisí s odpadem, si obce mohou rozhodovat samy. Každá domácnost je sice zodpovědná za to, kolik odpadu vyprodukuje a jak s ním naloží, ale obce mají prostor k tomu, aby svým obyvatelům k odpovědnosti pomohly.

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise.^[1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.

Praha 27. května (ČTK) - Pražský magistrát hledá ve výběrovém řízení firmu, která bude v Praze svážet bioodpad ve velkoobjemových kontejnerech. Maximální cena zakázky má být 16,84 milionu korun a smlouva s vítěznou firmou bude podepsána na roky 2021 a 2022. Vyplývá to z dokumentu uveřejněného ve věstníku veřejných zakázek. V Praze se už sváží do kompostárny bioodpad z běžných popelnic.

Brno 25. května (ČTK) - Jihomoravští radní schválili dnes 177 žádostí téměř za 18 milionů korun z třetí části výzvy dotací na výměnu starých kotlů na tuhá paliva. Krajský úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

V současné době probíhá nejen schvalování nové odpadové legislativy, ale v meziresortním připomínkovém řízení byla také novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Odborníci se na řadě seminářů shodli, že veřejné zakázky a jejich legislativu je třeba co nejdříve upravit tak, aby v mnohem větší míře byly při veřejných zakázkách využívány produkty recyklace.