Plzeňská teplárenská uvedla do provozu nový kotel na biomasu. Spaluje v něm štěpku, která je sice dražší než uhlí, díky vyšším výkupním cenám zelené energie je ale toto ekologické palivo výhodné.
Politika povinného používání biopaliv v pohonných hmotách se ve světě ocitá pod stále větší kritikou a objevují se signály, že Evropská komise možná připravuje změnu dosavadních cílů. Nové výzkumy a oficiální materiály z Británie, Bruselu a USA ukazují, že "zelená" paliva způsobují životnímu prostředí zřejmě větší škody než benzin a nafta. Kritika se nyní soustřeďuje na negativní vliv pěstování biopalivových surovin na změny využití krajiny, čili na přetváření lesů a mokřin v zemědělskou půdu.
Zdá se, že ekonomika spojená s obnovitelnými přírodními zdroji a šetrnými technologiemi zdatně čelí momentálním nesnázím. Vzhledem k často až bezohledné podpoře zelených technologií ze strany mnohých vlád to ale vlastně není žádný zázrak.
Energetický regulační úřad bude moci snižovat výkupní ceny elektřiny ze slunečních zdrojů o více než pět procent ročně. Zákon schválený senátory by měl přistřihnout zisky v solárním byznysu a omezit boom fotovoltaiky. Změny musí podepsat ještě prezident.
Největší český energoblok na spalování biomasy v Plzeňské teplárenské za 870 milionů korun zahájil dodávku "zelené" elektřiny do distribuční sítě. Podnik tak bude moci vyrábět až 30 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Investice neovlivní cenu tepla v Plzni, která je trvale jedna z nejnižších v zemi, řekl Tomáš Drápela, ředitel městské teplárny, jejíž nový blok může ročně nahradit až 90 tisíc tun hnědého uhlí, tedy šestinu potřeb.
Ekologické organizace přicházejí s plánem na hlubokou změnu energetiky, který nazvaly "Chytrá energie". Díky němu mají kolem roku 2050 klesnout emise skleníkových plynů o devadesát procent, a také má dojít k prudkému poklesu celkové spotřeby energie. Většina energie bude v polovině století pocházet z domácích zdrojů a to díky obnovitelným zdrojům energie.
Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pokutu 2,5 milionu korun lihovaru PLP v Trmicích na Ústecku. Dostal ji na začátku roku od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za zápach, kterým obtěžoval okolí. Mluvčí ČIŽP Ivana Awwadová dnes ČTK informovala, že pokuta je nyní pravomocná.
Heslem ANI JEDNA POMLÁZKA NAZMAR aneb POMLÁZKA JE TAKÉ BIOODPAD vyzvalo o Velikonocích občanské sdružení Ekodomov a kulturní centrum Zahrada obyvatele Prahy, aby pomlázky místo vyhození do směsného odpadu přinesli a přispěli tak ke vzniku originálního proutěného kompostéru v kulturním centru Zahrada na Jižním Městě.
Zastupitelstvo dvanáctitisícové Sušice ve středu večer jednohlasně odmítlo stavbu elektrárny v sousední Dlouhé Vsi. Podpořilo tak šumavskou obec, která už podobné usnesení přijala dříve. ČTK to řekl starosta města Sušice Petr Mottl. Energoblok na spalování dřevní štěpky, který odmítají i Kašperské Hory a další obce, chce v areálu místní pily postavit plzeňský podnikatel. Vyjádřit nesouhlas plánuje také mikroregion Šumava - Západ.
Fotovoltaickým firmám se nelíbí, že novela pro výpočet návratnosti investice opomíjí parametry, jako je velikost plánované solární elektrárny, cena pozemku, použitá technologie, množství slunečního záření nebo způsob financování.
V řadě internetových i tištěných médií v České republice se kolem 15. 4. 2010 objevila zpráva převzatá ze španělského deníku El Mundo, podle níž údajně ve Španělsku provozovatelé fotovoltaických elektráren v noci zapojí dieselagregáty a vyrobenou elektřinu používají k osvětlování fotovoltaických panelů, čímž zvyšují výrobu fotovoltaické elektrárny a tedy podvodně i svůj zisk.
Z lesů v Ústeckém kraji se ztrácí dřevo. Zloději si kulatinu odvážejí na otop nebo jí také prodávají jako materiál na výrobu nábytku. Někteří zloději jsou navíc tak drzí, že si stromy v lese i sami pokácejí.
Energetická společnost ČEZ dokončila instalaci 70 turbín o celkovém výkonu 175 megawattů do nového větrného parku Fontanele & Cogealac v jihovýchodním Rumunsku. Projekt, do kterého ČEZ investuje 1,1 miliardy eur (zhruba 27,8 miliardy korun), má mít celkovou kapacitu 600 MW. ČTK o tom dnes informovala mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková.
„Pasivní domy představují nejvyšší standard energeticky efektivní výstavby. Není to ale záležitost jen pro bohaté. Z definice se jedná o domy energeticky úsporné, což pro majitele přináší jistotu do budoucnosti. Jde o domy dořešené do sebemenšího detailu, které poskytují komfortní a zdravé bydlení,“ řekl Juraj Hazucha z Centra pasivního domu na semináři „Pasivní dům – bydlení pro Vás“.
Senát bude od středy schvalovat vyšší ochranu zájemců o spotřebitelské úvěry, bankovní novely nebo snížení výkupních cen elektřiny ze slunce. Většinu z dvou desítek předloh zřejmě podle doporučení svých výborů schválí. Změny bude chtít možná jen v zákonech o České národní bance a o veřejných zakázkách.
Společnost Chmel Pochvalov uvedla do provozu novou bioplynovou elektrárnu s výkonem 1,13 megawattu v Pochvalově, necelých 60 kilometrů od Prahy. Elektrárna k pohonu kogenerační jednotky využívá bioplyn z kukuřice a rostlinného odpadu. Firma o tom dnes se svými partnery informovala v tiskové zprávě.
Pokud sociální demokraté zvítězí ve volbách, jejich v současnosti stínoví ministři průmyslu a obchodu a zemědělství Milan Urban a Michal Hašek prosadí projekt rozvoje bioplynových stanic. Novinářům dnes řekli, že chtějí posílit také výrobu tepla z biomasy a využití biopaliv pro dopravu. Tato opatření v oblasti obnovitelných zdrojů podle nich zásadně a dlouhodobě zajistí stabilitu českého zemědělství.
Biopaliva ze zemědělských plodin mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta. Uvádí se to v dokumentu, který musela uvolnit Evropská unie poté, co ji k tomu na základě zákona o svobodě informaci donutila agentura Reuters.
Senát umožnil navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. U benzinu vzroste od 1. června na 4,1 procenta, u nafty na šest procent. Senátoři dnes k příslušné vládní novele zákona o ochraně ovzduší nezaujali žádné stanovisko. Předloha proto po uplynutí měsíční lhůty poputuje k podpisu prezidenta republiky. Senátoři se k navýšení podílu vyjadřovali kriticky a zvažovali vrácení novely sněmovně s návrhem na úplné zrušení biosložky.