Zprávy z tisku

Se zhruba 70 miliardami korun počítá aktuální verze Operačního programu Životní prostředí pro nadcházející roky 2014 až 2020. Návrh programu dnes schválila vláda. Nejen OPŽP ale i další programy, jak je vláda přijala, však kritizují nevládní organizace. Investice z evropských fondů podle nich mají sloužit k promyšlené a dlouhodobé změně české ekonomiky, a nikoliv jen k lepení nejhorších problémů. Tyto navrhované verze prý mohou narazit u Evropské komise.

V části bývalého areálu Vojenských lesů a statků vzniká přestavbou výrobní zařízení na výrobu pelet.

Po jednoznačném odmítnutí cesty schvalování zásadních strategických změn v odpadovém hospodářství formou poslaneckých návrhů, ke kterému došlo před 14 dny ve sněmovně v rámci tisku č. 172, jsou podobná témata opět načtena jiným poslaneckým pozměňovacím návrhem, tentokrát v tisku č. 153.

Odpadového hospodářství ČIŽP je vedle oblasti ochrany přírody nejmladší složkou. Její vznik byl reakcí na skutečnost, že nakládání s odpady se stalo v posledních desetiletích celosvětovým civilizačním problémem. V kompetenci oddělení je kontrola dodržování právních předpisů v oblasti nakládání s odpady, obaly, chemickými látkami a biocidy.

Vytápěcí návyky českých domácností se mění, už jim nevyhovuje spalovat uhlí nebo jiná neekologická paliva a obracejí se k čistějšímu dřevu nebo dřevěným peletám a briketám. Dokazují to loňské prodeje kotlů. V roce 2013 si koupilo nový kotel přes 107 tisíc zákazníků, což je nejvíce za posledních pět let. A poprvé se více lidí přiklonilo ke kotli na biomasu než na uhlí. Jde o trend, kterým se Česká republika přibližuje Rakousku nebo Německu. Podpořen je navíc také zákonem o ochraně ovzduší, který neekologická topidla vyřazuje z trhu.

Novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, takzvaném procesu EIA, bude ve středu projednávat vláda. Po několikaměsíčním vyjednávání s Evropskou komisí ji na jednání kabinetu předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), oznámil dnes jeho úřad v tiskové zprávě. Novela by měla začít platit od 1. ledna 2015, jinak hrozí problémy s čerpáním evropských dotací.

1. 6. 2014 vešel v platnost zákon č. 87/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší...

Vytápěcí návyky českých domácností se mění, už jim nevyhovuje spalovat uhlí nebo jiná neekologická paliva a obracejí se k čistějšímu dřevu nebo dřevěným peletám a briketám. Dokazují to loňské prodeje kotlů. V roce 2013 si koupilo nový kotel přes 107 tisíc zákazníků, což je nejvíce za posledních pět let. A poprvé se více lidí přiklonilo ke kotli na biomasu než na uhlí. Jde o trend, kterým se Česká republika přibližuje Rakousku nebo Německu. Podpořen je navíc také zákonem o ochraně ovzduší, který neekologická topidla vyřazuje z trhu.

Pokud by se nadále snižoval rozpočet České inspekce životního prostředí (ČIŽP), musela by omezit svou činnost. V posledních dvou letech rozpočet inspekce klesl o více než 20 procent, ubývá také zaměstnanců, popsal její ředitel Jan Slanec. Ministerstvo životního prostředí, jehož je ČIŽP rezortní organizací, se situací zabývá.

Českobudějovická společnost Biover vyvinula rychlejší způsob sušení biomasy. Využívá při tom mikrovlnného záření. Do vývoje a výroby prototypu nového zařízení firma investovala 15,2 milionu korun, z toho polovinu obdržela formou dotace z Operačního programu Podnikání a inovace, konkrétně programu Potenciál. ČTK to řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Ministři Věra Jourová a Richard Brabec slíbili v Bruselu, že novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí takzvaném procesu EIA začne platit od 1. ledna příštího roku. Na nový zákon o EIA se čeká už dlouho. Kvůli tomu, že doposud není sladěna česká legislativa s evropskou, hrozí, že Evropská unie zastaví přísun veškerých dotací do ČR pro dalších šest let. Návrh zákona, který je v připomínkovém řízení, se však nelíbil českým nevládním organizacím kvůli omezování občanských práv.

Rozhovor s Petrem Valdmanem, ředitelem Státního fondu životního prostředí

Žádosti o dotace na výměnu starých kotlů si budou moci lidé v Královéhradeckém kraji začít podávat na hejtmanství od 12. května. Příjem žádostí skončí 11. července nebo vyčerpáním 20 milionů korun, které jsou na program určeny.

Dům v malé obci v údolí Sázavy působí díky svému plášti ze dřeva a kamene již na první pohled příjemně. A velmi příjemné je i jeho vnitřní klima.

Senátoři dnes na své 20. schůzi schválili novelu zákona o ochraně ovzduší. Návrh zákona doplňuje možnost výměny emisních stropů mezi provozovateli a odstraňuje další nedostatky současné podoby zákona, vyplývající ze zkušeností s jeho aplikací. Souhrnnou provozní evidenci bude nutné ohlašovat každoročně do 31. března, přičemž za rok 2013 se evidence ohlásí do 30. června. Tato novela zákona bude účinná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Novelu musí ještě podpisat prezident. Senát také schválil novelu energetického zákona a zákona na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Evropský parlament přijal 15.4. směrnici o nefinančním reportingu, podle níž budou firmy, které mají více než 500 zaměstnanců povinně sdělovat, jak jsou společensky odpovědné...

Ceny dřevěných pelet podléhají ročnímu cyklu a na jaře se dostávají na svoje minima. Letos klesly dokonce o 15 - 20 % oproti cenám platným během topné sezony. Kdo se předzásobí, může uspořit na vytápění rodinného domu až 5 000 Kč za rok. O nákupu pelet by mohli přemýšlet vedle stávající majitelů peletových kotlů i ti, kteří se chystají kotel zafinancovat z Nové zelené úsporám nebo kotlíkových dotací. Celkový počet nainstalovaných kotlů na pelety u nás se letos přiblíží 20 000 kusů.

V souvislosti s přijetím kontrolního řádu byl vydán zákon č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Změna se dotýká také zákona o integrované prevenci.

Už druhým rokem v areálu Teplárny Frýdek-Místek úspěšně funguje bioelektrárna spalující dřevní štěpku. Patří společnosti Dalkia Česká republika a je hlavním zdrojem tepelné energie pro obyvatele a firmy ve městě.

České domácnosti díky teplé zimě ušetřily za vytápění až 5600 korun, a to bez ohledu na způsob vytápění. Podle propočtů Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) průměrná spotřeba energie na vytápění v této topné sezoně klesla o více než pětinu. Zimní teploty letos dosáhly nadprůměrných hodnot a březen byl vůbec nejteplejším za posledních více než 50 let.