Zprávy z tisku

Plzeňská teplárenská (PT), největší západočeský výrobce tepla, zvýší od ledna cenu tepla maximálně o dvě až tři procenta, tedy o inflaci. Dlouhodobě přitom patří k nejlevnějším v ČR, aktuální cena tepla nyní činí pro občany 392 Kč/GJ s DPH. Udržet současné ceny uhlí umožní smlouva, kterou teplárna uzavřela se svým dlouhodobým partnerem, Sokolovskou uhelnou (SUAS). Plzeň tak má dostatek uhlí na dalších deset let, zjistila ČTK.

K centrálnímu vytápění velkých měst na Vysočině se používá nejvíce zemní plyn a biomasa, což je hlavně dřevní odpad a sláma. Převážně uhlím jsou vytápěny jen domácnosti ve Žďáru nad Sázavou, firma SATT ale uhlí sama nenakupuje a teplo odebírá od tamního strojírenského a metalurgického podniku Žďas. Vysočina zřejmě mezi regiony vyniká v topení biomasou. Podle ankety ČTK ale i u tohoto topiva stoupají nákupní ceny.

Průměrné ceny dálkového tepla v Královéhradeckém kraji patří k nejnižším v zemi. Je to dáno tím, že většina tepla je z uhlí, které je jedním z nejlevnějších druhů paliv. Ne všechny teplárny v regionu však mají s těžaři nasmlouvané dodávky uhlí pro další roky. Hrozící zdražení uhlí by mohlo vést i ke zdražení tepla v regionu. ČTK to řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann.

I kdyby byla letošní zima tvrdá, teplárnám na severozápadě Čech nedostatek uhlí nehrozí, ujišťují jejich provozovatelé. ČEZ, který dodává do řady měst v Podkrušnohoří odpadní teplo z uhelných elektráren, má své vlastní doly. A ty už letos při zvýšení poptávky po elektřině zvládly výrazně zvýšit dodávky. Teplárna v Komořanech, která dodává teplo pro stotisícové dvojměstí Mostu a Litvínova, si zase pomáhá biomasou.

Spotřebitelé od nového roku budou ve většině tuzemských městech pravděpodobně muset počítat se zdražením tepla. Ceny ovlivní jak zdražování uhlí a jiných zdrojů, tak i růst snížené sazby HDP z deseti na 14 procent. Vyplývá to z ankety ČTK mezi provozovateli tepláren. Většina provozovatelů ale zatím cenové kalkulace neposkytla, protože dosud nezná ceny ostatních vstupů, jako jsou elektřina a plyn.

Projektům z oblasti life sciences se opět otevírá možnost zapojit se do mezinárodní soutěže Best of Biotech, kterou organizuje iniciativa Life Science Austria. Soutěž s tradicí od roku 2000 přináší nadaným biochemikům, molekulárním biologům, bioinformatikům a dalším příznivcům biotechnologií, kteří chtějí na svém projektu založit podnikání, příležitost koncipovat svůj podnikatelský záměr na profesionální úrovni a ověřit si jeho reálný potenciál před odbornou porotou. Kontaktním místem pro české projekty je Jihomoravské inovační centrum, které zájemcům zároveň nabídne odborné konzultace jejich podnikatelských záměrů, se kterými se chtějí do soutěže Best of Biotech přihlásit.

Novelu zákona o posuzování vlivů na ŽP vláda neprojednala

Ministerstvo připravuje aktualizaci Akčního plánu pro biomasu v ČR jehož platnost končí rokem 2011...

Ministerstvo zemědělství 10. listopadu 2011 znovu spustilo kontroverzní investiční podporu bioplynových stanic a tím rozhodlo o zvýšení dotací pro bioplynové stanice (BPS) již na 61.614 Kč/ha. Tato výše dotací nemá nejen v českém v zemědělství obdoby. Průměrné dotace v zemědělství činí jen 10 tisíc korun na hektar a i na ty přírodně nejcennější plochy, které obhospodařují ekologičtí zemědělci, je vypláceno jen zhruba 13 tis. Kč/ha.

Nižší teplota v době dozrávání slunečnice, řepky a soji se projeví vyšším podílem PUFA a rozdílem ve výnosech.

Výstavba větrných elektráren v Česku letos stagnuje, instalovaný výkon se do listopadu zvýšil o zhruba 1,3 megawatty a do konce roku se čeká instalace kapacit o celkovém výkonu mezi osmi až deseti megawatty. Na konferenci o větrné energii to řekl předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. Podle něj tak pomalý růst výkonu může ohrozit cíle Česka v naplňování Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku loni pokryla 8,32 procenta celkové spotřeby, čímž byl splněn indikativní cíl osmiprocentního podílu takzvané zelené energie na spotřebě. Vyplývá to z materiálu ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí a Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který bude ve středu předložen vládě pro informaci.

Ministerstvo životního prostředí chce přidat do návrhu nového zákona o ochraně ovzduší pravomoc pro obecní úředníky kontrolovat přímo v domácnostech, čím lidé topí. V případě prohřešku nebo odepření vstupu do bytu by lidem hrozila až padesátitisícová pokuta. Ministerstvo hodlá vložit příslušná ustanovení do předlohy při druhém sněmovním čtení, které bude v prosinci. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro životní prostředí to řekl náměstek ministra Ivo Hlaváč.

Teplárny a prodejci tepla v Jihomoravském kraji budou od příštího roku zdražovat. Minimálně o čtyři procenta v souladu se zvýšením DPH, které začne platit od ledna. Některé firmy ale připouštějí, že ceny porostou ještě více. Po čtyřech letech se bude zdražovat i v Brně, o deset procent. Vyplývá to z ankety ČTK.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku loni pokryla 8,32 procenta celkové spotřeby, čímž byl splněn indikativní cíl osmiprocentního podílu takzvané zelené energie na spotřebě. Vyplývá to z materiálu ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí a Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který bude ve středu předložen vládě pro informaci.

Větrné parky zajistí elektřinu pro 200 000 domácností

Studie zabývající se otázkou možnosti plného pokrytí spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v Evropě dospěla k závěru, že to je jen otázka času.

Téměř na poslední chvíli začínají obyvatelé obce jednat proti výstavbě větrné elektrárny na pozemku sousední obce. Obyvatelé obce se obávají o zdraví a znehodnocení pohody života i majetku. Na serveru Benešovský deník.

Solární elektrárny umístěné na oběžnou dráhu Země by mohly dodávat světu elektrickou energii ekonomicky efektivním způsobem už za 30 let. Plyne to ze studie mezinárodní studijní skupiny při Mezinárodní akademii astronautiky (IAA), kterou získala agentura Reuters. Celkové náklady projektu však studie neodhadla a skeptici o ekonomické průchodnosti projektu silně pochybují.

Německá vláda zvažuje radikální omezení další výstavby solárních zařízení v zemi. Napsal to v dnešním vydání zpravodajský časopis Focus, podle něhož mají ministerstva hospodářství a životního prostředí do konce ledna 2012 prověřit, zda by bylo možné stanovit roční maximální hranici 1000 megawattů (MW) celkové nově instalované kapacity. To by představovalo méně než šestinu očekávaného letošního přírůstku.