Co se namaluje v mysli člověka z Vysočiny při představě lesa? Jistě smrčina. Smrky jsou totiž v lesích kraje v jasné převaze. Borovic je zde 12%, modřínů okolo 3%, buků 2,5% a dubů 1,5%.
Pěstitelé na Lounsku už sklidili řepku, pod střechou je z velké části i ozimý a jarní ječmen. Počasí však sklizni zatím příliš nepřeje, výnosy sice dosahují průměrných hodnot, kvalita zrna však klesá.
Ve větší míře se vrací na česká pole technické konopí. Letos tato plodina pokrývá asi 140 hektarů půdy. Předsedkyně Konopářského svazu ČR Marie Široká předpokládá dobrou kvalitu vláken i semínek vzhledem k dosavadnímu průběhu počasí. Výkyvy počasí, kdy se střídají vedra a vydatné dešťové srážky, podle ní prospívají růstu technického konopí, které je teplomilné a náročné na dostatek vlády.
Staré stromy s trouchnivějícím kmenem hostí celou řadu živočišných druhů. Zajištění trvalé přítomnosti starých stromů v krajině je pro udržení biodiverzity nesmírně důležité. Nedávno jsem, hnán zvědavostí, prováděl malý průzkum.
V Olomouckém kraji se zvyšuje v posledních letech poptávka po palivovém dřevu. Lesnické společnosti a dřevozpracující firmy si vysvětlují větší zájem rostoucím počtem domácností, které se vracejí kvůli zdražování plynu a elektřiny k tuhým palivům.
Poslední vichřice polámala v Plzeňském kraji 100 tisíc m3 dřeva, lesáci prý příliš neprodělají. V Karlovarském kraji jsou na tom hůře. Bude ale dost palivového dřeva.
Pro dosažení vysokých a stabilních výnosů semene má velký význam zejména výživa řepky bórem podle potřeby. Důležitou pomůckou pro stanovení potřeby hnojení mikroelementy je půdní rozbor a analýza rostlin. Řepka vykazuje vysokou potřebu bóru, střední potřebu manganu a molybdenu a nízkou potřebu mědi a zinku.
Lesní porosty v blízkosti největšího středočeského města Kladna byly v uplynulých letech oslabovány horkem a suchem. Důsledek této těžké zkoušky se ve větší míře projevil až letos. Kvůli napadení různými škůdci se několikanásobně zvýšila nahodilá těžba.
Kdo se vloni na jaře přihlásil do programu zalesňování orné půdy a požádal o dotaci na tento účel, dodnes peníze nedostal a nemá v rukou ani příslušné rozhodnutí od Státního zemědělského intervenčního fondu. Ten podle mluvčí Jitky Slukové začne rozhodnutí na žádosti podané v minulém roce rozesílat zhruba za čtrnáct dní. „Následně poté, po lhůtě na odvolání, popřípadě dříve, vzdá-li se žadatel této možnosti, zahájí fond výplatu peněz,“ doplnila.
Tuzemským cenám obilí prospěje, když se část sklizně - hlavně z příhraničních oblastí –vyveze do sousedního Německa či Rakouska, nebo i dál. Věří tomu také Karel Bednář, předseda Zemědělského družstva Pluhův Žďár. Na prodej části úrody za hranice se tu ostatně připravují, u řepky se již s obchodníkem dohodli – ven půjde celá sklizeň. Osvědčené kontakty na export mají v družstvu na Jindřichohradecku už z loňského roku.
Nová, harvestorová technologie těžby dřeva proniká do lesů na Vysočině. Porosty patřící k nejzdravějším v ČR, nezasažené emisemi jsou nezanedbatelným zdrojem obnovitelné energie i ekologické suroviny zpracovávané v řadě průmyslových odvětví, a proto v návaznosti na cenovou politiku dodavatelů i odběratelů dřevní hmoty se nabízí šetrné řešení zpracování dřeva vhodné pro tento region, se kterým se mohla široká veřejnost i odborníci seznámit na semináři Šetrné sortimentní technologie.
V lesích na Táborsku zůstalo koncem července po bouřce spojené se silným větrem 4000 až 5000 metrů krychlových polomového dřeva. Podle odhadu pracovníků Lesů České republiky je to relativně málo na to, aby označili letošní polomy za významné. Šumavě se zatím větší polomy vyhnuly, takže nuceně těženého dřeva teď není v jižních Čechách tolik, aby výrazněji rozhýbalo trh a ovlivnilo ceny.
Šumavští starostové požadují kácení stromů v Národním parku Šumava, aby se zabránilo šíření kůrovce. Vedení parku kácet nechce - pod uschlými stromy, které zničil kůrovec, podle něj vzniká mladý les, který bude odolnější. Lesníci nesouhlasí. Čtenáři, kteří se na toto téma v tomto týdnu vyjadřovali v Horké lince, se ve většině přiklánějí na stranu lesníků. Pouze tři souhlasili se správou národního parku, šestnáct bylo pro zásahy člověka v lese.
Deset starostů šumavských obcí podepsalo otevřený dopis, který zaslali premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Požadují, aby se i v prvních zónách NP Šumava začalo znovu kácet stromy. Odůvodňují to obavami se šíření kůrovcové kalamity i do lesů mimo území parku. Jeho vedení to ale zatím odmítá. Podle ekologů jde navíc o finanční a politický nátlak. Situací se budou po prázdninách zabývat senátoři.
K nepoznání změnila podobu jáchymovských lesů nedávná dvouhodinová vichřice. Během této krátké doby lehlo 20 tisíc kubických metrů dřeva. Na porostu tak vznikla škoda, kterou správce lesa, Lesní úřad Jáchymov, odhaduje na 25 milionů korun. Přímé náklady na odstranění následků řádění živlů budou podle Michaela Kuneše, místostarosty města, přibližně dva a půl milionu korun. Ten si neodpustil poznámku, že na jejich město kraj trochu zapomíná.
Lesníci na Děčínsku mají o starost víc. Musí se urychleně postarat o zpracování dřeva, které leží v lesích po větrné kalamitě z počátku srpna. "Není to zrovna radostná bilance. V území, které obhospodařujeme, spadlo poměrně dost stromů, většinou to byly smrky.
Tráva nyní roste tak rychle, že všechno se uhlídat nedá. To tvrdí úředníci, kteří mají dohlédnout, aby se plevel nevysemenil a nezamořil zahrádky a pole.
Před druhou světovou válkou se na území bývalého Československa pěstovalo technické konopí ve velkém měřítku. Tehdy bylo konopí základní textilní surovinou stejně jako len. Dnes je bohužel situace zcela jiná. Pěstování technického konopí není bohužel příliš rozšířeno, a to ani v tak vhodným podmínkách, jaké poskytují této plodině některé oblasti Vysočiny.