Zprávy z tisku

Anglické a waleské domácnosti radikálně snížily spotřebu energie. Pomohl k tomu fosilní zákon

Konec léta je nejvhodnějším obdobím pro údržbu a drobná zdokonalení otopného systému ve vašem domě či bytě.

Výroba elektřiny z větru v příštích letech ve světě prudce poroste. Instalovaná kapacita větrných elektráren by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně. Vysoký bude růst hlavně v Asii. Vyplývá to z odhadu německé společnosti Siemens, která je třetím největším výrobcem větrných turbin na světě.

Žně v Česku jsou téměř u svého konce. K dnešnímu dni pěstitelé sklidili již 94 procent ploch obilí, přičemž hektarový výnos je více než o pětinu vyšší než loni. Řepka je sklizena z více než 99 procent, její úroda je nejvyšší v historii.

Evropská komise hledá cestu, která umožní dlouhodobé využívání fosforu jako suroviny pro výrobu hnojiv a krmiv.

Celkový výkon nově instalovaných solárních panelů v Německu v letošním roce klesne téměř o polovinu kvůli snaze o omezování subvencí. Předpověděl to německý ministr životního prostředí Peter Altmaier.

V Moravskoslezském kraji bylo vyměněno přes 600 kotlů, jejichž majitelé si nové kotle šetrnější k životnímu prostředí pořídili díky takzvané kotlíkové dotaci. Při výměně jednoho kotle by do ovzduší podle odborníků mělo být ročně vypuštěno až o 100 kilogramů prachu méně. Při výměně 600 kotlů to znamená snížení prachu o zhruba 60 tun ročně, uvedl hejtman Miroslav Novák (ČSSD).

Češi se kvůli rostoucím nákladům na vytápění ve stále větší míře vracejí k topení dřevem. Výrazně proto rostou prodeje elektrických štípaček dřeva, motorových a elektrických pil, seker a krbových kamen, potvrzují prodejci. Například společnost Mountfield letos prodá dvakrát tolik krbových kamen a štípaček dřeva než před dvěma lety. Podle serveru Heureka.cz se společně s poptávkou zvyšují také ceny tohoto zboží.

Zájem domácností ze středních Čech o dotaci na nízkoemisní kotle je vysoký, pravděpodobně se nedostane na všechny žadatele. Kraj se připravuje na 2. září, kdy začnou lidé na krajském úřadě osobně podávat žádosti. ČTK to dnes řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Marek Semerád (ČSSD).

Rekultivace pozemků využívaných pro pěstování rychle rostoucích dřevin sloužících k výrobě obnovitelné energie nadále nebude povinná. Vláda měla minulou středu projednat novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která obsahuje ustanovení, jež tuto povinnost vlastníkům plantáží ukládá. Kvůli rozpuštění sněmovny k tomu však nedošlo. Chaotický stav v této oblasti bude ještě nějakou dobu trvat.

Vědci vyvíjejí novou strategii ochrany proti bázlivci založenou na kombinaci oxidu uhličitého a půdního insekticidu.

Náklady na výrobu elektřiny z větrných elektráren na otevřeném moři by do deseti let mohly klesnout o třetinu, pokud se bude pokračovat v důsledném vývoji. Vyplývá to ze studie, kterou si objednala společnost RWE Innogy z energetické skupiny RWE Group spolu s německou nadací Offshore Windenergie.

Výrazné snížení spotřeby dusíkatých hnojiv v zemědělství slibuje nová technologie, která byla vyvinuta na univerzitě v britském Nottinghamu. Podle univerzity mohou být pomocí nové metody veškeré užitkové rostliny vybaveny vlastností vázat dusík z ovzduší. To je zatím možné jen u několika druhů, většinou leguminóz, kdy speciální bakterie na jejich kořenech fixují vzdušný dusík, přeměňují ho na dusičnany a předávají rostlinám.

Středočeský krajský úřad zrušil rozhodnutí o umístění plánované bioplynové stanice nedaleko Buštěhradu na Kladensku a vrátil stavbu zpět k projednání kladenskému stavebnímu úřadu. Bioplynová stanice má vzniknout blízko obytné zástavby a kvůli obavám ze zhoršení životního prostředí proti ní protestují obyvatelé i městské orgány. ČTK to řekl místostarosta Buštěhradu Miroslav Oplt (Pro Buštěhrad).

Směsi planě rostoucích rostlin poskytují ekologické i ekonomické přednosti.

Státní energetickou koncepci i surovinovou politiku je třeba kompletně přepracovat. V Otázkách Václava Moravce v ČT se na tom shodli předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek (ODS) a předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, místopředseda SZ Martin Bursík.

Klíčovým slovem politických debat a zásadním strategickým cílem EU se v posledních letech stává tzv. zelená ekonomika.

Energetické využití biomasy tvoří významnou součást skladby obnovitelných zdrojů energie v EU. Při získávání energie z biomasy, tzv. bioenergie, jsou však využívány omezené přírodní zdroje, např. zemědělská půda nebo lesy, navíc je produkce bioenergie spojena i s dalšími negativními vlivy, a to zejména na krajinu (snížení zemědělské biodiverzity) a změnu klimatu (tvorba emisí skleníkových plynů, zejména CO2). Proto je nutné při výrobě bioenergie dodržovat principy efektivního využívání zdrojů.

Cíl 26,4 % stanovený pro rok 2020 byl v Itálii dosažen 8 let předem

Mikrofluidní čip pro analýzu obsahu živin v půdě by měl v budoucnu umožnit zemědělcům provádět rozbory půdy přímo na poli.