Zprávy z tisku

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR k 31. březnu ukončily příjem žádostí o dotace na rozvoj a podporu veřejné zeleně. Zájemci o příspěvek měli v této výzvě k dispozici celkem 40 milionů korun. Zájem o příspěvek ale převýšil vymezené finanční prostředky. Na SFŽP ČR dorazilo 191 žádostí téměř za 67 milionů Kč. Žadatelé by měli své projekty zrealizovat do konce roku 2016.

Ministerstvo životního prostředí dnes otvírá dotační program pro obce a správy národních parků na podporu rozvoje infrastruktury, environmentálního vzdělávání, ekologické dopravy apod. Letos mají zájemci o dotaci k dispozici celkem 50 milionů Kč. Státní fond životního prostředí ČR bude žádosti s návrhy projektů přijímat poštou nebo přímo v podatelně až do 30. září do 14 hodin.

Udržovat si kostelík, radnici nebo kapličku jako místní chloubu, to už berou téměř jako samozřejmost v řadě obcí napříč Českem. V Šilheřovicích na Hlučínsku se navíc rozhodli, že stejnou péči si zaslouží i historické aleje, které na svém někdejším panství vysázeli Rothschildové. Peníze na výsadbu 67 mladých lip a ošetření více než dvou set letitých zelených velikánů se radnici podařilo získat z prostředků ministerstva životního prostředí, se zajištěním všech potřebných povolení pomohla Arnika. Ta stála i u vzniku samotného projektu a kontrolovala, aby celá obnova proběhla šetrně ke stromům i okolní přírodě.

Nová hnojiva pro polní i plodovou zeleninu, jejichž součástí jsou deriváty rostlinných hormonů cytokininů, vyvinuli výzkumníci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci (CRH) ve spolupráci s břeclavskou společností Fosfa. Nové přípravky zvyšují výnosy a díky použití rostlinných hormonů jsou ekologické, sdělil dnes ČTK vědecký pracovník CRH a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Radoslav Koprna.

Řešení, jak nahradit ekologickou škodu po vykácení zhruba sto padesát stromů podél silnice z Veselí nad Lužnicí do Třeboně, hledá Ředitelství silnic a dálnic. Na společném jednání s nevládní organizací Arnika se silničáři zavázali, že osloví Správu CHKO Třeboňsko a společně najdou místo, kam novou alej vysázet. Stromořadí jsou pro malebnou krajinu na Třeboňsku typická a pro přírodu mají vyšší hodnotu, než náhradní výsadby třeba v městských parcích.

Po letošní mírné zimě přišlo, jak dokládá i ČHMÚ, několik rekordně teplých dnů. Stromy se připravují na olistění a rozkvět, ptáci začínají hnízdit. Krátí se tím čas útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin, který trvá zhruba od začátku listopadu do konce března, pochopitelně s ohledem na nadmořskou výšku místa a další charakteristiky konkrétní lokality.

Nelegální těžba dřeva zničí v deštných lesích každé dvě minuty plochu o rozloze fotbalového hřiště. Jedním z hlavních důvodů je poptávka z Evropské unie po zboží, kvůli jehož produkci lesy ustoupily, tvrdí studie bruselské organizace Fern.

Několik pozemků v Brně, které teď leží ladem, by mohlo najít nečekané využití. Ekologicky výhodné a energeticky prospěšné. Město by na nich chtělo vysadit plantáž topolů a vrb. Neboli rychle rostoucích dřevin. Využívaly by se pro výrobu tepelné energie.

Česká republika by podle prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana měla víc přispívat na spolufinancování Programu rozvoje venkova, kterým do země proudí miliardové dotace z fondů Evropské unie na investice. Česko má jedno z nejnižších národních spolufinancování programu v EU, což ohrožuje jeho konkurenceschopnost, řekl dnes Toman na sněmu komory v Olomouci. Čeští zemědělci, potravináři a lesníci získají z Programu rozvoje venkova v letech 2014 až 2020 zhruba 84 miliard korun.

Výzkumný projekt greenGain se zaměřuje na energetické využití biomasy, která pochází z údržby veřejné zeleně. Vegetace získaná z pravidelné údržby okrajů silnic, říčních břehů, živých plotů či veřejných parků nabízí zajímavý, avšak málo zmapovaný, potenciál pro výrobu obnovitelné energie z biomasy. Projekt byl spuštěn v lednu tohoto roku a je podpořen z programu Evropské Unie pro výzkum a inovace Horizont 2020. Výzkumníci se začátkem tohoto měsíce poprvé sešli v Berlíně. Projektu se budou věnovat tři roky.

Vyjednávači z téměř 200 zemí v pátek schválili návrh příští smlouvy o ochraně klimatu. Přelomový dokument, který by měl být schválen letos v prosinci v Paříži má 86 stran, ačkoli původní verze k diskuzi jich měla pouze 38. Každá země totiž do návrhu nyní zapracovala své připomínky tak, aby odrážely její přání.

Aktualizace Seznamu oprávněných zpracovatelských zařízení (ÚKZÚZ, 3. 2. 2015).

Nový šéf České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erik Geuss odvolal ředitele čtyř oblastních inspektorátů, další rezignoval. Na pět uvolněných manažerských míst v Praze, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Havlíčkově Brodě dnes inspekce vyhlásila výběrová řízení.

Pozornost veřejnosti na sebe v poslední době strhává diskuse o prolomení těžebních limitů, nicméně vedle nové státní energetické strategie se na krajině a životním prostředí ještě více podepíší další kroky: novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu či objem státní rezervy půdy pro budoucnost. A ve hře je skutečně hodně.

Od 2.2.2015 je možné na webových stránkách www.cenajosefavavrouska.cz nominovat kandidáty na prestižní Cenu Josefa Vavrouška.

Již od 28. 12. 2014 jsou k dispozici v uživatelských účtech všechny PDF formuláře k ohlašování v roce 2015.

Sněmovna asi schválí novelu, kterou chce vláda více přiblížit formulace v zákoně o právu na informace o životním prostředí příslušné unijní směrnici. Novela má především upravit definice a pojmy v zákoně, aby se Česko vyhnulo sankcím od Evropské komise. V druhém čtení padl jediný pozměňovací návrh, podle kterého by ministerstvo životního prostředí muselo každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávy o životním prostředí i pro jednotlivé kraje.

Novela zákona o odpadech, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), může způsobit významný nárůst administrativy i nákladů u části z více než 1,7 milionu obyvatel ČR, kteří nejsou napojeni na veřejnou kanalizaci.

Podívejme se na změny, které nastanou v novém roce, i na ty, které se teprve připravují...

Evropský parlament ve Štrasburku schválil novou právní úpravu, která umožní členským státům Evropské unie omezit nebo zcela zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území. Podle poslanců tak bude možné zohlednit rozdílné názory členských zemí v této otázce. Opatření, které se netýká dovozu ani vývozu GMO, bude účinné od jara 2015.