Zprávy z tisku

Vodní elektrárny společnosti ČEZ v Česku loni vyrobily 2399 gigawatthodin elektřiny, což bylo meziročně o třetinu více.

Reakce soudního znalce na zpochybňování NV č. 91/2010 Sb...

Velkým podnikům by se mohly výrazně snížit poplatky za elektřinu. Finální dokument představí Evropská komise 22. ledna...

Švýcarská firma Folag představila před nedávnem na veletrhu Verpackung Schweiz 2013 fólii na bázi suroviny z bramborových slupek. Výzkumný a vývojový tým firmy zabývající se řadu let vývojem fólií, měl dva požadavky: fólie by měly být z velké části složené z obnovitelných surovin a neměly by přímo ani nepřímo konkurovat potravinám. Řešením je využití odpadů.

V Bruselu se opět bude řešit návrh českého zákona o posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Ten patří spolu se zákonem o státní službě ke dvěma podmínkám Evropské komise, které musí Česká republika splnit, aby pro letošní rok vůbec získala peníze z evropských fondů. Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský se proto sejde v Bruselu s komisařem Janezem Potočnikem, potvrdil ČTK mluvčí MŽP Matyáš Vitík. Řešit mají i pilotní projekt pro alternativní dopravu ve třech krajích a kritizované spalovny.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu loni vzrostl na rekordních 23,4 procenta. Oznámilo to německé Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW), podle kterého rostl i podíl uhlí na výrobě proudu. Z uhlí a obnovitelných zdrojů v roce 2013 pocházelo téměř 70 procent německé elektřiny. Klesá naopak význam jaderné energetiky, ale také plynových elektráren.

Instalovaný výkon nových solárních zařízení v Německu v loňském roce klesl o 55 procent. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters sdružení provozovatelů solárních elektráren BSW. Zafungovaly tak vládní předvolební snahy o zabrzdění překotné expanze nákladných solárních zdrojů, kterou němečtí spotřebitelé pociťují čím dál tíživěji na svých účtech za elektřinu.

Institut ifo informoval o globálním vzestupu produkce elektřiny z OZE.

Výstavbu geotermální elektrárny připravuje v Tanvaldu na Jablonecku společnost Entergeo. Vzniknout by měla přímo ve městě v areálu zkrachovalé textilní továrny Seba T. Podobný projekt připravovala firma i v nedalekých Semilech, tam se ale proti záměru postavila velká část obyvatel a radnice od něj upustila. V Tanvaldu veřejnost námitky neměla. Entergeo očekává, že ministerstvo životního prostředí do konce ledna vydá k projektu konečné stanovisko.

Politizované přesuny peněz i neodbornost úředníků na ministerstvu životního prostředí stojí podle kritiků za nevyčerpáním evropských peněz na ochranu životního prostředí. Předběžně se ztráty v Operačním programu Životní prostředí odhadují na 898,3 milionu eur (24,6 miliardy korun).

Německý provozovatel větrných parků Prokon bude zřejmě muset vyhlásit bankrot, pokud jeho investoři budou dál požadovat proplacení zakoupených cenných papírů firmy. Její systém certifikátů, jimiž se mají investoři podílet na jejím zisku, označují německá média za podvodnou "pyramidu", v níž se vysoké výnosy počátečních investorů vyplácejí z peněz pozdějších vkladatelů.

Více než 360 firem se představuje na 21. ročníku čtyřdenní specializované výstavy k vytápění Infotherma, která začala na výstavišti Černá louka v Ostravě. Kromě produktů, které kromě českých firem prezentují i vystavovatelé z Rakouska, Polska a Slovenska, je pro návštěvníky připraven také obsáhlý poradenský servis či přednášky. ČTK to řekli jednatelé veletrhu Alena Bujáková a Libor Kostelný.

S nebývalým zájmem se setkala nabídka Klatov poskytnout lidem zdarma kompostéry na zpracování zahradního a biologického odpadu. V anketě, kterou si město zjišťovalo zájem, se ke konci minulého roku přihlásilo na 1400 lidí.

Pouze čistírnu odpadních vod (ČOV) v Ústí nad Labem a areál v Mydlovarech u Českých Budějovic zbývá prodat z majetku ústecké Setuzy, někdejší významné firmy v potravinářském průmyslu. Prostřednictvím společnosti Naxos se nyní ČOV nabízí za 70 milionů korun a areál specializovaný na výrobu methylesteru řepkového oleje, základní složky na výrobu bionafty, za deset milionů korun. Insolvenční správkyně Vladimíra Jechová Vápeníková ČTK řekla, že ukončení věci úpadku po zpeněžení majetku budou bránit spory s věřiteli.

Dřevěné pelety dala světu ropná krize – na Západě se začaly vyrábět v 70. letech a u nás samozřejmě ještě mnohem později, ve větší množství až po roce 2000. Nové topivo vyhovělo požadavkům moderní doby – je pohodlné, ekologické a za příznivou cenu – a tak se rychle uchytilo v domácnostech. Rozvíjející se odvětví nedávno přijalo mezinárodní měřítka kvality v podobě certifikace ENplus. V Česku se od nového roku chlubí kulatým razítkem také výrobci ECO-VEST s.r.o. a Zdeněk Kulda a distributor BIOMAC Ing. Černý s.r.o. Držitelů certifikace je u nás celkem osm, výhodu mají nejen na domácím, ale také na zahraničním trhu, kam pelety vyvážejí.

Již několik let trvající růst poptávky po biopalivech vyvolal krizi, která se zdaleka nedotýká jen zemědělců pěstujících řepku. Ta a další plodiny zpracovávané na palivo totiž zaměstnávají příliš mnoho včel, které pak nestíhají opylovat jiné rostliny.

Aktualizované pokyny zohledňují nové zkušenosti a osvědčené postupy vyvinuté v období od vzniku jejich původní verze (zveřejněno ECHA 5. 12. 2013)...

Asi 180 miliard korun budou podle ministerstva průmyslu a obchodu stát v ČR opatření nutná k úsporám energií nařízeným Evropskou unií. V dnešním vydání to píší Hospodářské noviny (HN). Celá EU by měla spotřebu energií omezit podle předloňské směrnice do roku 2020 o pětinu, každý stát si ale stanoví vlastní cíl. Česká vláda určila loni v srpnu jako národní cíl snížení spotřeby o 47,84 petajoulu na 1190,46 petajoulu, tedy zhruba o čtyři procenta. Šetření má začít už letos.

Instalovaný výkon nových solárních zařízení v Německu v loňském roce klesl o 55 procent. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters sdružení provozovatelů solárních elektráren BSW. Zafungovaly tak vládní předvolební snahy o zabrzdění překotné expanze nákladných solárních zdrojů, kterou němečtí spotřebitelé pociťují čím dál tíživěji na svých účtech za elektřinu.

Přerov se pustí do stavby nového sběrného dvoru. Vyrůst by měl v prostoru bývalých Želatovských kasáren. Zakázka včetně dodání 16 velkokapacitních kontejnerů je v hodnotě 5,5 milionu korun. Radní tento týden vybrali vítěze výběrového řízení. Stavba druhého dvora v pořadí je prioritou zdejších technických služeb. Ročně by měl pojmout zhruba 350 tun odpadu ročně.