Zprávy z tisku

Přílepkový návrh ANO nepodporuje recyklaci, ale jde na ruku novým megaspalovnám...

Zemědělci by měli do deseti let zvýšit podíl využívání kompostů pro hnojení na úkor průmyslových hnojiv. Požadavek je součástí příprav nařízení vlády nazvaného Plán odpadového hospodářství pro období 2015 až 2024.

Město Litoměřice rozdělilo svůj dlouhodobý záměr využívat geotermální energii na dvě fáze. První představuje vědeckovýzkumný projekt se zapojením akademické a vědecké sféry zatím bez komerčního využití. Teprve poté by následovalo komerční využití vrtů.

Čtvrtina Čechů vyhazuje nespotřebované potraviny do koše, zhruba třetina lidí je kompostuje či dává zvířatům. Vyplývá z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Nejčastěji končí v odpadcích ovoce a zelenina nebo pečivo. Důvodem pro vyhození potravin je podle průzkumu většinou to, že se zkazily, velmi málo lidí vyhazuje jídlo jen proto, že na něj zrovna nemá chuť.

Členové expertní odpadové skupiny při ministerstvu životního prostředí (MŽP) se zatím nedohodli, jak budou vysoké poplatky za skládkování, shodli se ale na jeho zákazu do deseti let. Jednání expertní skupiny, v níž jsou zastoupeni provozovatelé skládek, tepláren, obce i ekologové, svolalo na dnešek ministerstvo životního prostředí. ČTK o tom informovala mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Zdražení poplatku za svoz komunálního odpadu bude přijatelné i pro nemajetné občany, ujišťuje ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jaromír Manhart v souvislosti s návrhem zákona o odpadech. Pokud se zdraží poplatek za skládkování odpadů o 100 korun, bude to pro občana znamenat navýšení obecního poplatku za odpady o 21 korun, tedy cenu jednoho piva ročně, řekl v rozhovoru s ČTK.

Na českých polích, zahradách nebo střechách je přes dvaadvacet tisíc solárních elektráren, jejichž základ tvoří fotovoltaické panely uvedené na trh před rokem 2013. A právě na jejich majitele se zaměří Česká inspekce životního prostředí.

Zemědělci nepřijdou o takzvanou "zelenou naftu", tedy daňovou úlevu, jak jim to slíbila vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Vláda ve středu podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU-ČSL schválila návrh novely zákona o spotřebních daních, podle níž by se zemědělcům na spotřební dani z pohonných hmot mělo letos vrátit 1,3 miliardy korun.

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Na návrh Petrovic na Ústecku z nich vyškrtl přísnou regulaci, která na většině území kraje v podstatě znemožňovala obcím plánování nových velkých větrných elektráren. Petrovice ve sporu původně neuspěly, nové projednání jejich návrhu nařídil až letos v lednu Ústavní soud.

Polovina odpadů z pardubických domácností končí nevytříděná na skládce. Radnice proto musí nadále zkvalitňovat služby, aby lidé mohli co nejvíc odpadů roztřídit už doma. ČTK to dnes řekl náměstek primátorky František Brendl (Pardubáci). Nová studie také naznačuje trendy, jak s odpady dál nakládat.

Členové ekologického hnutí Greenpeace dnes vyvěsili na plynovod překlenující na česko-slovenské hranici řeku Moravu dva transparenty, na kterých vyzvali vládu Bohuslava Sobotky(ČSSD) k energetické nezávislosti ČR. Dva transparenty visely na dvou potrubích, jimiž je do ČR i střední Evropy přiváděn zemní plyn z Ruska, a to zhruba od 08:00 do 10:00. Ekologové je sami sundali. Domnívají se, že závislost ČR na cizích zdrojích je zatím vysoká.

Skokové zlepší ovzduší hlavně v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, to si slibuje ministr životního prostředí Brabec od Evropské unie. Konkrétně usiluje o 9 miliard z evropských fondů, které by měly po roce 2014 zaplatit kotlíkové dotace neboli výměnu starých kotlů za nové a ekologické. A navíc v mnohem větším měřítku než doposud. Ministr to řekl to při návštěvě Třince. Odhadem by peníze měly stačit na výměnu 150 000 kotlů v celé republice, z toho 20 – 30 tisíc by se mohlo vyměnit v Moravskoslezském kraji.

Pokud by se nadále snižoval rozpočet České inspekce životního prostředí (ČIŽP), musela by omezit svou činnost. V posledních dvou letech rozpočet inspekce klesl o více než 20 procent, ubývá také zaměstnanců, popsal její ředitel Jan Slanec. Ministerstvo životního prostředí, jehož je ČIŽP rezortní organizací, se situací zabývá.

Recyklační linka na potraviny ze supermarketů, kterým končí lhůta trvanlivosti, v Šebetově na Blanensku nevznikne. V místním referendu si to odhlasovali občané. Ze 732 voličů jich přišla polovina a 60 procent z nich se postavilo proti, řekl ČTK starosta Zdeněk Čížek.

Českobudějovická společnost Biover vyvinula rychlejší způsob sušení biomasy. Využívá při tom mikrovlnného záření. Do vývoje a výroby prototypu nového zařízení firma investovala 15,2 milionu korun, z toho polovinu obdržela formou dotace z Operačního programu Podnikání a inovace, konkrétně programu Potenciál. ČTK to řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Výsledky průzkumu prováděného ÚKZÚZ v roce 2013.

Téměř o polovinu vzroste po plánované opravě kapacita slánské čistírny odpadních vod. Stavební práce v části Blahotice by měly začít v druhé polovině letošního roku, cena projektu je 112 milionů korun. Jde o jednu z největších letošních investic města. Slaný chystá dodatek ke končící smlouvě o provozování čistírny se společností Veolia, který prodlouží její platnost do kolaudace. ČTK to dnes řekl starosta patnáctitisícového města Martin Hrabánek (ODS).

Na výměnu starých kotlů za nové účinné nízkoemisní míří dalších 20 milionů korun. Ministr Richard Brabec, plzeňský hejtman Václav Šlajs a ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman dnes podepsali dohodu o spolupráci v rámci tzv. kotlíkové dotace. Po startu podobných výzev v Ústeckém a Královéhradeckém kraji zhruba před týdnem budou moci o příspěvek teď žádat i lidé v Plzeňském kraji. Příjem žádostí na krajském úřadu poběží od pondělí 26. května do 30. června, pokud nebude alokovaných 20 milionů vyčerpáno dříve.

Zástupci odpadových firem a sdružení výkupců chtějí podat stížnost vedení Sněmovny na výbor pro životní prostředí. Tvrdí, že ačkoli byli písemně přihlášeni do obecné rozpravy, nedostali prostor na vyjádření. S tím nesouhlasí poslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která v té době výboru předsedala. Před poslanci chtěli vystoupit s kritikou ministerstva životního prostředí za to, že umožňuje, aby nynější kolektivní systémy měly monopolní postavení na trhu, a tím byl nadále znemožňován vznik konkurenčního prostředí. Proti tomu se MŽP ohradilo.

Teplárna Písek rok 2013 uzavřela se ziskem 10,664 milionu korun po zdanění, o 1,634 milionu korun meziročně nižším. Na dividendách vyplatí téměř šest milionů korun. Rozhodla o tom dnešní valná hromada. Majoritním akcionářem se zhruba 76 procenty akcií je město, kterému tak do rozpočtu přibude 4,5 milionu korun.