Zprávy z tisku

Přirozená atenuace (popřípadě monitorovaná přirozená atenuace) je proces probíhající samovolně v horninovém prostředí. Jejich výsledkem je snižování koncentrace polutantu nebo jeho transformace a z nich vyplývá atenuační kapacita lokality. Je použitelnou technologií pokud atenuační kapacita je rovná nebo větší než dotace kontaminačního mraku z ohniska znečištění anebo když kontaminační mrak je stálý nebo se zmenšuje a neohrožuje receptory v okolí.

Kontaminované půdy představují pro životní prostředí značné riziko. Biologické metody jejich čištění využívající mikroorganismy nebo rostliny jsou ve srovnání s metodami fyzikálními a chemickými levnější a k životnímu prostředí šetrnější. Limitujícím faktorem využití této technologie je pomalý proces čištění. S cílem urychlit tento proces jsou geneticky modifikovány mikroorganismy a rostliny. Geneticky modifikované organismy obsahují mimo svou původní genetickou výbavu navíc ještě jeden nebo více genů, které byly do jejich genetického základu vneseny metodami tzv. rekombinované DNA. Metody rekombinované DNA představují široký komplex přístupů k práci s izolovanou DNA upravovanou působením enzymů.

Do 80. let minulého století se problémy znečištění půd řešily pouze jejím odtěžením, odvozem a podle povahy kontaminantu buď řízeným uložením, nebo spálením. Tento způsob odstraňování kontaminace je ve všech případech velmi drahý, navíc destruktivní ve vztahu k půdním vlastnostem a velmi náročný k následné péči týkající se úložišť nebezpečného odpadu. Dnes je cílem nalézt a používat metody, které zeminu očistí, a zároveň půda neztratí svou funkci a vlastnosti a můžeme ji dále využívat.

V polovině loňského roku byla dokončena obsáhlá studie EK, která úzce souvisí se zpracováním biodegradabilních odpadů, i s celkovou evropskou odpadovou politikou.

Rakouský výrobce zařízení na zpracování kejdy a odpadních vod nyní nabízí systém, který separuje tekutou frakci kejdy od tuhé, a to environmentálně příznivým způsobem.

Více než 82 milionů kalifornských žížal loni zpracoval na biomasu Karel Pecl z Pustějova. Na své farmě dříve žížaly sám pěstoval, dnes je vykupuje od stovky dodavatelů. Z žížal vyrábí přípravek, který zemědělci používají k odstraňování čpavku z podestýlek hospodářských zvířat.

Fusariové toxiny, hlavně deoxynivalenol (DON) a zearalenon (ZON) mají velký praktický dopad na živočišnou výrobu, protože se v krmivech vyskytují v koncentracích, které mohou ovlivnit zdraví a užitkovost hospodářských zvířat.

Město zdůvodňuje zvýšení ceny za sběr, svoz a odstraňování směsných komunálních odpadů vznikajících na jeho území zvýšením sazby DPH z 5 na 19 %; pro Prahu tato změna znamenala v r. 2004 zvýšené výdaje ve výši 40 mil. Kč. Pokud by byla zmíněná zákonodárná iniciativa úspěšná, tak se nedá očekávat snížení poplatku, ale mohlo by se prodloužit období do dalšího zdražování.

Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR pořádá ve spolupráci s Federation Internationale du Recyclage a Vysokým učením technickým v Brně konferenci Recycling 2005.

Dotaci ve výši 8 mil. Kč na provozování sběrných dvorů na Praze 10, 12 a 20 a dotaci ve výši 850 tis. Kč na dostavbu sběrného dvora na Praze 16 zítra schválí pražští zastupitelé.

Je pálení odpadů ve spalovnách komunálního odpadu jejich odstraněním, nebo využitím? To, co na první pohled vypadá jako jazyková hříčka, má dalekosáhlé důsledky. Pokud je využitím, pak by mohli do ČR bez omezení proudit odpadky ze zahraničí a pálit se v českých spalovnách. Toxické zbytky po spálení by zůstávaly v ČR také.

Odpověď na otázku, kdy je proces spalování odpadů s výrobou energie kvalifikován jako energetické využívání, formulují rozsudky Evropského soudního dvora ze dne 13. 2. 2003 Komise evropských společenství proti Lucembursku (C-458/00) a Komise evropských společenství proti Spolkové republice Německo (C-228/00).

Pražané budou platit od února více peněz za svoz komunálního odpadu. Poplatek podle dnešního rozhodnutí městských zastupitelů vzroste v průměru o 13,5 procenta. Znamená to, že tato služba podraží proti loňsku o desítky až stovky korun.

Téměř o čtvrtinu peněz více zaplatí letos za odvoz odpadu obyvatelé Děčína. Za to, že jim město odváželo odpadky, letos zaplatili 408 korun za rok, od Nového roku to bude již 500. Cena je nejvyšší, jakou zákon o odpadech umožňuje obcím vybírat. V žádném jiném městě na severu Čech to nebude více.

Podmínky pro třídění odpadu se liší obec od obce. Závisí na rozhodnutí zastupitelstev, zda svým občanům zajistí potřebné kontejnery, aby třídit bylo stejně snadné jako sypat odpadky do popelnice stojící před každým domem.

Ve spolupráci se sdružením CZ Biom se na Ecocity uskuteční seminář "Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) a problematika zpracování tuhého komunálního odpadu".

Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky předpokládá ustavení Rady pro odpadové hospodářství.

Písek - Původně plánovaná kapacita skládky odpadu ve Smrkovicích - Vydlabech je 700 tisíc tun. Ukládá se sem odpad z kontejnerů, popelnic a sběrných dvorů Písecka a Strakonicka.

Kde končí tříděný odpad? Mnozí spekulují, že je vyhozen na skládky, kam je jinak svážen směsný komunální odpad.

Přes 380 studentů a pedagogů z 26 pražských středních a základních škol se přihlásilo do soutěže sdružení Arnika "Odpad je surovina". Šestiměsíční projekt je zaměřený na témata: odpady, podpora třídění a recyklace, kompostování, ekologicky šetrné výrobky a šetrná spotřeba.