Zprávy z tisku

Geneticky modifikované kukuřice se letos v České republice vypěstuje méně. Pěstuje se na 1754 hektarech, což je o 806 hektarů méně než v loňském roce. Stejná situace je v ostatních státech Evropské unie, kde plochy s geneticky modifikovanými rostlinami stagnují nebo klesají. V mimoevropských zemích naopak každoročně přibývá polí s geneticky upravenými rostlinami.

Němečtí ekologové kritizují reformu podpory obnovitelných zdrojů, kterou na počátku července schválil německý parlament. Podle ekologických organizací na reformě vydělávají provozovatelé uhelných elektráren, protože je zákon nepřipravil o výjimku z placení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů. Naopak vlastníci solárních elektráren musí nově platit za elektřinu, kterou si vyrobí pro vlastní spotřebu.

Senát přes výhrady umožnil přijetí novely, podle níž vznikne Registr míst zpětného odběru vysloužilých elektrických spotřebičů. Přijetí novely po Česku žádá EU. Senátoři měli ale obavy, zda navrhovaná koncepce nakládání s elektroodpadem nepovede k narušení hospodářské soutěže zpracovatelů tohoto druhu šrotu.

Firma REsolar, která je dvojkou na trhu v recyklaci vysloužilých solárních panelů, posílila svou pozici. Jejím novým klientem je podílový fond J&T FVE, který na Moravě vlastní tři solární parky. Trojice elektráren má v součtu výkon 13,7 megawattu.

Liberec rozšiřuje systém třídění odpadů, ve městě přibudou nové kontejnery a stanoviště. Těch by v budoucnu mělo být po městě až 400. Dnes najdou lidé kontejnery na sklo, papír a plasty na 270 místech, třeba o polovinu menší Jablonec jich má po městě 249. V první etapě bude po městě rozmístěno 196 nových kontejnerů na sklo, plasty a kartony od nápojů, řekla dnes ČTK primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD).

Plochy geneticky modifikované (GM) kukuřice pěstované v ČR se meziročně snížily téměř o třetinu na 1754 hektarů. Hlavními důvody poklesu zájmu o její pěstování jsou velká administrativní zátěž pěstitelů, přísná pravidla pro pěstování i drahá osiva. Pokles výměry, na které se GM kukuřice pěstuje trvá v celé Evropské unii již několik let. V mimoevropských zemích polí s těmito plodinami naopak přibývá.

Hned první pracovní den v srpnu otevře Ministerstvo životního prostředí spolu s Moravskoslezským krajem další společnou výzvu pro podávání žádostí o výměnu kotlů. Moravskoslezský kraj pro tuto výzvu uvolnil ze svého rozpočtu 30 milionů korun, stejnou částku poskytne MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR. Spolu s touto novou dotací tak je v kraji na výměnu kotlů investováno už 280 milionů korun.

Poslanecká sněmovna posílá ve středu do třetího čtení novelu zákona, která má omezit objem odpadu končícího na skládkách. Strana zelených (SZ) však upozorňuje, že místo podpory recyklace jde tento zákon na ruku lobbistům za předimenzované a drahé spalovny. Levnější a efektivnější variantou, která vytvoří více pracovních míst, jsou podle zelených investice do třídění a recyklace odpadů.

Na Vysočině je začátkem tohoto týdne sklizena přibližně desetina letošní úrody obilovin. Do finiše se pomalu dostává sklizeň ozimého ječmene. Zemědělci ho už sklidili na 84 procentech osetých ploch. Začala i sklizeň řepky, ozimé pšenice a jarního ječmene. Většinu z téměř 1900 sklizených hektarů řepky dostali pod střechu farmáři na Třebíčsku. ČTK to řekl ředitel třebíčské Agrární komory Karel Coufal.

Cena kukuřice se včera dostala na svá 4-letá minima. Stalo se tak díky předpovědi mírného počasí v určitých částech USA, kde se pěstuje právě kukuřice.

Žně na jihu Čech zastavilo deštivé počasí, někde sčítají škody po pondělních bouřkách. Podle informací krajské agrární komory je v Jihočeském kraji sklizeno 11,8 procenta ploch obilovin s výnosem 5,55 tuny z hektaru a 19,4 procenta řepky, u které je průměrný výnos 3,53 tuny. Většina obilovin a olejnin podle farmářů ale není stále zralá.

Žně v ČR v minulém týdnu výrazně pokročily. Pěstitelé mají sklizeno 15 procent ploch obilí a téměř 30 procent ploch řepky. Nejdále je sklizeň u ozimého ječmene, který je pod střechou již z 84 procent ploch. Žně jsou díky dřívějšímu začátku zatím dále než ke srovnatelnému datu loňského roku. Mírně vyšší než ve stejnou dobu před rokem jsou zatím i hektarové výnosy. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství.

Téměř 4600 obyvatel padesátitisícové Jihlavy podepsalo návrh na vypsání místního referenda ke zvažované stavbě spalovny odpadů. Archy s podpisy dnes aktivisté předali magistrátu a symbolicky i primátorovi. Aby jihlavské zastupitelstvo referendum vyhlásilo, bylo potřeba shromáždit zhruba 4200 podpisů, což představuje desetinu oprávněných voličů. Podle primátora Jaroslava Vymazala (ODS) však aktivisté ze sdružení Společně pro Vysočinu nepředložili žádný návrh, jak s odpady ve městě nakládat.

V Česku má od roku 2024 platit zákaz skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů. Schválila to dnes na návrh výboru pro životní prostředí Sněmovna v senátní novele odpadového zákona, jež má za cíl ztížit možnost výkupu kradených kovů. Kraje by mohly zrušit povolení těm sběrnám surovin, které poruší podmínky výkupu. Předloha míří k posouzení do Senátu.

Stát hledá, jak splnit plán na zvýšení obnovitelných zdrojů v dopravě na deset procent. Bionafta z řepky pomalu naráží na své limity. Pro nová paliva, jako je biometan či rostlinný olej, však zatím chybí odbyt, pro paliva z odpadů i výrobci.

Novela obsahuje významné změny oproti současnému stavu...

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dnes na tiskové
konferenci představila 4 hlavní výhrady proti novele zákona č. 458/2000 Sb. (energetický
zákon, zákon) a zároveň uvedla konkrétní příklad dopadů do regulačních vyhlášek ERÚ ještě
před přijetím tohoto zákona.

Miliardář Zdeněk Bakala definitivně odešel z mezinárodní investiční skupiny BXR Group. Společnost oznámila rozdělení aktiv, Bakala získá například nákladního železničního dopravce Advanced World Transport nebo komerční nemovitosti. Chystá nové investice zejména ve střední Evropě, píše Mladá fronta Dnes (MfD).

Od roku 2024 by na skládkách mělo skončit pouze to, co nepůjde zrecyklovat nebo jinak využít. Aspoň s tím počítá odpadový zákon, který včera poslanci poslali do třetího čtení. Na první pohled žádný problém. Komu není životní prostředí lhostejné, měl by normu přijmout s otevřenou náručí.

Stát chce limitovat, kolik elektřiny mohou vyrobit „zelené elektrárny“ s nárokem na státní podporu. Vyplývá to z návrhu novely energetického zákona ministerstva průmyslu a obchodu, u kterého v pátek skončilo meziresortní připomínkové řízení. Podporovatelé OZE s návrhem nesouhlasí. Nejhůře by dopadla biomasa.