Loňské sušší počasí, málo vytrvalejších podzimních dešťů a dosud v podstatě mírná zima, to vše má za následek silné populace myší domácích a hrabošů polních. Proto je na čase přemýšlet o jejich účinném hubení. Pokud zemědělci uvažují o kladení jedovatých nástrah v polích, měli by informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu (na základě § 51 zákona o rostlinolékařské péči z roku 2004, a to dva dny před aplikací). A musejí dbát na to, aby se k návnadám nedostávala ostatní volně žijící zvěř, zejména zajíci a králíci.
Teplé počasí mate přírodu, a proto v lednu začínají kvést kočičky. Po zimě bez sněhu a mrazů však nejvíc krajinu ohrožuje nedostatek vody. Informoval o tom bělokarpatský biolog Lubomír Pospěch.
Během posledních desetiletí dochází v Evropě k intenzivní degradaci půdy, která je způsobena nebo zhoršována lidskou činností. Odborníci vyjadřují obavy, že se v budoucnu intenzita těchto negativních procesů zvýší
Nízký počet plnících stanic je hlavní brzdou rychlejšího rozšíření vozidel na stačený zemní plyn (CNG) v Česku. Shodli se na tom řečníci na dnešní konferenci věnované využití plynu v dopravě. Zhruba 900 vozidel na zemní plyn může nyní zajet k 17 veřejným plnícím stanicím.
Řepce olejce se blýská na horší časy. Přestože mají olejniny již několik let dobrou perspektivu, jejich výměra zřejmě v budoucnu neporoste. Sníží se zejména osev ozimé řepky, neboť bude vystavena silné konkurenci palmy olejné, která má několikrát vyšší olejnatost. Ceny řepky už proto příliš neporostou. Nezbývá než zvýšit hektarové výnosy semen, aniž by přitom stoupaly náklady. Tou nejlepší cestou je kvalitní agrotechnika.
Část Plánu legislativních prací vlády na rok 2008 (příloha k usnesení vlády ze dne 16. ledna 2008 č. 34), která se týká Ministerstva zemědělství a která obsahuje 11 legislativních úkolů.
Slovensko bude musieť do roku 2020 zvýšiť podiel energie z obnoviteľných zdrojov z terajších 6,7 % z konečnej spotreby na 14 %. V prípade emisií oxidu uhličitého, ktoré nespadajú pod tzv. (schému obchodovania s emisiami ETS), bude môcť SR v porovnaní s rokom 2005 vypustiť o 13 % viac. Vyplýva to zo série návrhov, ktoré dnes predložila Európska komisia (EK) v rámci boja proti klimatickým zmenám a zaisťovania bezpečnosti energie v Európskej únii.
Spíše chladné přijetí dnes u ochránců životního prostředí sklidil rozsáhlý balík návrhů energeticko-klimatických opatření, který zveřejnila Evropská komise v rámci snah o naplnění ambiciózních cílů EU v boji s klimatickými změnami. Aktivisté podotýkají, že plány by měly být razantnější. Velké výhrady pak mají k navrženému zvýšení podílu biopaliv, které hodnotí jako přehnané.
Evropská komise dnes schválila dlouho očekávaný, kritizovaný a velmi obsáhlý energeticko-klimatický balíček, který vypočítává příspěvky jednotlivých států EU v boji proti klimatickým změnám. Každého obyvatele evropského společenství by mělo plnění několika cílů týdně přijít na zhruba tři eura, tedy 80 korun českých. Návrh však ještě musí schválit členské státy a europoslanci.
Slovensko by mělo podle dnešního návrhu Evropské komise do roku 2020 více než zdvojnásobit podíl "zelené" energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud to bylo zhruba 6,7 procenta, na konci příštího desetiletí by to mělo být 14 procent.
Česko by mělo do roku 2020 více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, tak na konci příštího desetiletí by to mělo být 13 procent. Vyplývá to z balíku návrhů, který dnes zveřejnila Evropské komise. Opatření mají Evropské unii pomoci dostát ambiciózním cílům, k nimž se zavázala v rámci boje s klimatickými změnami.
Evropská komise dnes schválila balíček návrhů závazných energeticko-klimatických opatření. Návrhy zahrnují stanovení limitů na vypouštění takzvaných skleníkových plynů, navýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energií v každém členském státě a zásadně reformují současný systém obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého (CO2).