Zprávy z tisku

Zákon o biopalivech, který schválil polský Sejm a který začne platit od 1. října, pomůže polským zemědělcům. Podle zákona budou mít polští výrobci paliv povinnost přidávat do všech motorových paliv 3,5 procenta lihu nebo řepkového oleje.

Podle posledních odhadů bude produkce řepky v Polsku proti minulému roku asi o 30–35 % nižší a dosáhne přibližně 500 000 t až 700 000 t. Prudký pokles produkce v roce 2003 se vysvětluje kombinací dvou faktorů: redukcí sklizňových ploch na asi 360 000 ha (– 18 % proti předchozímu roku) a snížením hektarových výnosů v důsledku kruté zimy na 1,8–1,9 t/ha (– 17 až 21 %).

Světová produkce hlavních druhů olejnin po sedmi letech každoročního růstu poklesla. Produkce řepky v České republice zaznamenala v marketingovém roce 2002/03 výrazný pokles. Z výměry orné půdy uvedené do klidu zaujímala plocha osetá řepkou 75 259 ha.

Vláda chce uzákonit nejméně pětiprocentní přítomnost biopaliv ve všech pohonných hmotách dodávaných na tuzemský trh. Téměř jistě počítá, že dobrým základem při rozšíření alternativních paliv se stane bionafta. Ani odborníci z branže dnes ovšem netuší, jak to s ní bude dál.

Pěstitelé řepky i její zpracovatelé se shodují: úroda bude v letošním roce zhruba o polovinu nižší než ta loňská. Obě skupiny podnikatelů se přou pouze o to, jak by měla kvůli nižší sklizni stoupnout její cena.

Celkem 8400 hektarů zemědělských plodin zaorali zemědělci na Plzeňsku. Z toho polovina připadá na řepku, další podstatný podíl tvoří pšenice. Finanční náhrady, jejichž objem má ještě schválit Senát, zatím nedostal nikdo.

U řepky se sklizené plochy pohybují okolo 30 procent z celkových 251 tisíc hektarů. Zatímco loni byla úroda z hektaru 2,27 tuny, letos je to zatím 1,82 tuny. Výnos nad dvě tuny vykazuje dosud jen Královehradecký kraj.

Zástupci rozhodujících zemědělských podniků Litoměřicka Agrounie a Zemědělského svazu požadují, aby vláda vyhlásila v důsledku mimořádné situace minimální ceny všech druhů obilovin a řepky.

Vláda chce uzákonit nejméně pětiprocentní přítomnost biopaliv ve všech pohonných hmotách dodávaných na tuzemský trh. Téměř jistě počítá, že dobrým základem při rozšíření alternativních paliv se stane bionafta. Ani odborníci z branže dnes ovšem netuší, jak to s ní bude dál.

Zanedlouho bude třeba zvolit odrůdy řepky olejky pro novou sezónu a opět se tudíž budeme potýkat s problémem, podle jakých kritérií a s využitím kterých informačních zdrojů se budeme rozhodovat. Jedním z nejkompletnějších materiálů, shrnujících potřebné údaje tohoto typu, je letošní Stanovisko k odrůdové skladbě řepky pro rok 2003/04.

Vláda sice deklaruje, že bude podporovat obnovitelné zdroje energie, ale zároveň hodlá zvýšit od příštího roku daň z přidané hodnoty na veškeré ekologické produkty, včetně všech paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Až dosud byla daň pět procent, nyní se zvýší na 22 procent. Palivové dříví, štěpky, piliny či bionafta a bioplyn tak zdraží minimálně o 17 procent a stanou se zřejmě nekonkurenceschopnými.

Nejznámější tuzemský příspěvek zemědělců k ekologii, bionafta, se může stát od ledna neprodejným. Po zvýšení sazby DPH z pěti na 22 procent bude totiž bionafta dražší než klasická. Skončí tak jediný důvod k tomu ji do vozů tankovat.

Ve snaze o snížení emisí a využití přírodních, zemědělských a potravinářských surovin a odpadů Evropská komise vytvořila směrnici zaměřenou na bio-pohonné hmoty, která by měla být přijata v r. 2003.

V rakouském Klagenfurtu byla v pátek uvedena do provozu první výrobna "ekologického paliva pro dieselové motory", která jako suroviny využívá zkažené (žluklé) potravinářské oleje, řepku a zdechliny zvířat.

Sériová výroba aut na vodík je zatím v nedohlednu. V nejbližších letech čekají na motoristy jiné novinky - ekologický naftový motor a nové elektronické systémy.

Zhruba 800 litrů nafty uniklo dnes ráno do kanalizace v Chrudimi. Hasiči okamžitým zásahem zabránili úniku látky do okolí a do řeky. V současné době odčerpávají bionaftu ze záchytné šachty do cisterny, v níž ji převezou k likvidaci.

Nejpozději do roku 2000 měly být zajištěny organizační předpoklady pro využití biolihu v pohonných hmotách, uložila už v únoru 1996 svým usnesením česká vláda. Píše se rok 2003, program biolíh stále neplní očekávání, ale je tu další pokus, jak prorazit s tímto směrem nepotravinářského užití zemědělské produkce. Vládní návrh novely zákona o ochraně ovzduší, který již postoupil do sněmovny, obsahuje povinnost přimíchávat do benzínu a nafty minimálně pět procent biopaliv.

Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“) vyhlašuje druhé kolo výběrového řízení na výběr osob, které na základě smlouvy zajistí pro SZIF činnosti spočívající v nákupu, skladování a expedici řepky olejné nakoupené z půdy uvedené do klidu v r. 2003/2004 a činnosti s tím související, vykonávané v souladu s nařízením vlády č. 86/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Olejniny na semeno budou obsahovat více tuku než kdy předtím, díky pokrokům v technologii a vyvíjeným nutričním a průmyslovým charakteristikám. Takové pokroky jsou schopny zvýšit tradiční trhy a vytvořit speciální trhy pro olejniny na semeno pěstované v USA v menším měřítku, jako například kanola, bavlník, len a slunečnice. Hlavní rozvoj olejnin na semeno souvisí genetickou manipulací, týkající se obsahu mastných kyselin v semenech.

Vodík představuje velkou šanci pro ekologicky udržitelnou energetiku a dopravu. Mezi roky 1990 až 2100 průměrná teplota na Zemi vzroste o 1,4 až 5,8 °C. Pokud budeme používat vodík v palivových článcích či v turbínách, dosáhneme významného zvýšení energetické účinnosti