Zprávy z tisku

Litevští zemědělci požádali vládu, aby zavedla co nejdříve mandatorní spotřebu biopaliv. Při setkání zemědělců a zástupců vlády na půdě Zemědělské komory v Kaunasu zástupci zemědělců uvedli, že současná produkce biopaliv, která v Litvě začala teprve nedávno, je tak nízká, že pěstitelům neumožňuje větší dodávky řepky.

Ústecká potravinářská firma Setuza chce v příštím roce zvýšit vývoz olejů a rozšířit výrobu metylesteru řepkového oleje (MEŘO), který se používá pro výrobu bionafty. V květnu má dokončit rekonstrukci výroby glycerinu.

Ústecká potravinářská firma Setuza investovala letos do modernizace provozů a stavby nových výrobních hal zhruba 300 milionů korun. Kvůli vstupu Česka do EU společnost zpřísnila hygienické normy.

Hlavní smysl státních dotací spočívá v tom, aby se řepkový metylester zpracoval na bionaftu, která se spotřebuje v tuzemsku. Cíle vyšší surovinové soběstačnosti, šetrnosti k životnímu prostředí a naplnění požadavků EU nemohou být naplněny jen tím, že se zde vyrobí určité množství metylesteru a to se vyveze.

Pětimiliardový balík pohledávek České konsolidační agentury za potravinářskými a zemědělskými firmami zaplatí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ze svých zdrojů. Fond tak sice sníží své portfolio finančních aktiv (aktuálně 5 mld. Kč) z jehož výnosů financuje zemědělské programy, ale jeho šéf Lubomír Netolický předpokládá, že výtěžnost balíku bude vyšší a v konečném efektu portfolio rozšíří.

Proč esterizovat řepkový olej s náklady za energii na bionaftu, když to jde také jinak? Od roku 2001 podporuje Spolkové ministerstvo na ochranu spotřebitelů, výživu a zemědělství modelový pokus, který má podat důkaz o tom, do jaké míry se může řepkový olej za technických a ekonomických aspektů využívat jako pohonná hmota v mobilní oblasti zemědělství.

Vláda ve středu odložila projednání návrhů nařízení týkajících se biopaliv. Původně měla na programu materiál k bioetanolu předkládaný ministerstvem životního prostředí a návrh ministerstva zemědělství k podpoře metylesteru řepkového oleje. K oběma předlohám se kabinet podle Hugo Roldána z MZe vrátí počátkem příštího roku.

Pro mnoho zemědělských lihovarů v Německu se po změně spolkového lihovarnického monopolu hledají nové koncepce provozu. Přestavba na výrobu bionafty je technicky realizovatelná, to dokládá projekt podporovaný Odbornou agenturou pro obnovitelné suroviny.

Vstupem České republiky do Evropské unie došlo také ve výrobě biopaliv k výrazným změnám. Tou nejdiskutovanější je otázka dotační politiky. Má stát přispívat na výrobu ekologicky odbouratelných pohonných hmot? A jestliže ano, tak jakou formou a kolik?

Trh s řepkou v Německu je narůstající spotřebou bionafty významně snížen. Poptávka po bionaftě se silně zvýšila. Zatímco v roce 2003 byly výrobní kapacity v Německu vytíženy pouze na 75 %, pracují nyní na plné obrátky.

Dvojici návrhů, které mají zavést povinné míchání biopaliv do benzinu a nafty, vláda 15. prosince z časových důvodů neprojednala. Návrhy by se měly objevit již na dalším zasedání kabinetu ve středu 22. prosince.

Jednou z priorit současné vlády je lepší ochrana ovzduší využitím méně škodlivých biologických paliv a snížení závislosti země na dovozu fosilních paliv. Nemá-li však zůstat jen mlácením prázdné slámy, pak je nezbytné zavést systém podpory výroby bionafty (směs metylesteru z řepky olejné a motorové nafty). A nejde jen o naplnění jedné z vládních priorit, ale i o splnění závazku, který pro Česko z titulu řádné členské země EU vyplývá ze směrnice o ochraně ovzduší. Tento předpis stanovuje členským státům povinnost zvýšit podíl biopaliv v pohonných hmotách na dvě procenta celkové spotřeby pohonných hmot v roce 2005 a na 5,75 procenta v roce 2010.

Jde zhruba o 800 milionů korun na rok. Systémem dotací a hledáním zdrojů by se měla ve středu zabývat vláda.

Povinné míchání biopaliv do benzinu a nafty chce již v příštím roce zavést ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na konci roku 2005 by měla biopaliva tvořit dvě procenta obsahu motorových paliv, na konci roku 2010 pak již 5,75 procenta. Příslušný návrh vládního nařízení má kabinet projednat tuto středu.

Důvodem vzniku Oleoprogramu v roce 1990 bylo rozšířit program nepotravinářského využití zemědělské půdy a vybudování technologií na výrobu nových energií z obnovitelných zdrojů. Následně pak zajistit formou podpor systémové podmínky pro uplatnění tohoto paliva – bionafty, jako ekologického paliva, na tuzemském trhu.

Řepka olejka, cukrová řepa, nebo speciální druhy pšenice. Těchto plodin se v Česku bude pěstovat víc. Všechny pohonné hmoty vyrobené v EU budou totiž muset za tři roky obsahovat minimálně pět procent paliva rostlinného původu. Mnoho českých zemědělců se domnívá, že pěstování plodin pro energetiku jim zajistí větší zisky než tradiční zemědělská výroba.

Akciová společnost Cukrovary TTD připravuje v Dobrovici na Mladoboleslavsku výrobu bioetanolu a do budoucna případně i přesun výroby potravinářského lihu z lihovaru v Chrudimi. Podle generálního ředitele společnosti Oldřicha Reinbergra tu bude záležet na výsledku státního tendru na licence pro výrobce bioetanolu, do kterého se chce společnost přihlásit.

Nové odbytové družstvo, které bude sdružovat dodavatele obilí pro lihovar budovaný na Mostecku, vzniká na Litoměřicku. Zájem o členství v družstvu projevilo přes 60 zemědělců. "Výhodou družstva je, že bude schopno vyjednat jednotné ceny," řekl jeden ze zakladatelů družstva Otakar Šašek z Klapý na Litoměřicku.

Kabinet se chystá obnovit dotace výroby bionafty. Za tyto dotace přitom stát utratil již přes šestnáct miliard korun, podle odborníků přitom mizely peníze bez užitku.
Vláda nyní chystá návrh, podle nějž na bionaftu dá v příštím roce asi sedm set miliónů korun.

Česko se jako člen Evropské unie zavázalo, že do roku 2010 bude do motorových paliv přidávat nejméně 5,75 procenta biosložek - například rostlinných olejů nebo biolihu. V současné době ovšem v tuzemsku neexistuje žádný program, který by umožnil tohoto cíle dosáhnout.