Zprávy z tisku

Bioplynovou stanici v Nových Lhoticích na Chrudimsku dnes slavnostně uvedli do provozu ministr zemědělství Petr Gandalovič a hejtman Pardubického kraje Ivo Toman. Stanici za cca 75 milionů korun vybudovalo v letošním roce AGRO Liboměřice, které na ni získalo jako jeden z prvních žadatelů dotaci z Programu rozvoje venkova.

Recyklací se šetří nejenom vlastní finanční prostředky, ale snižují se i emise oxidu uhličitého.

V Jesenici u Prahy , kde se masivně rozvíjí nová bytová výstavba, dnes začali s výstavbou čističky odpadních vod. Kapacita zařízení by měla vystačit pro 7500 obyvatel, což dostatečně pokryje nejen současnou potřebu, ale i další plánovaný rozvoj obce, sdělil dnes ČTK Vladimír Ujec ze stavební firmy VCES. Dokončení stavby je plánováno v červnu 2010.

Společnost Agro Liboměřice dnes otevřela v Nových Lhoticích na Chrudimsku svou bioplynovou stanici. Zařízení bude z odpadů ze zemědělské výroby vyrábět elektrický proud a teplo. Na jeho výstavbu získala firma dotaci z evropských fondů ve výši zhruba 37 procent investičních nákladů, řekl ČTK předseda představenstva František Paulus.

Obyvatelé kutnohorského sídliště Hlouška mohou třídit a kompostovat biologicky rozložitelný odpad. Zbytky ovoce a zeleniny, uschlé květiny, trávu, listí a další neživočišné kuchyňské odpady mohou ukládat do speciální nádoby, která je od října před jedním z domů v Puškinské ulici. Kompost pak budou moci bezplatně využít pro svou potřebu, řekla dnes ČTK Iva Maršíková z občanského sdružení Ekodomov.

V období duben – červen a v září letošního roku provedla společnost FI Konsult s.r.o. sérii školení pro členy zastupitelstev samospráv a pracovníky úřadů v odpadovém hospodářství zaměřené na praktické zkušenosti řešení problémů komunálního odpadového hospodářství obcí, městysů a měst.

Do škol a administrativních budov v Olomouckém kraji brzy dorazí speciální interiérové kontejnery na tříděný odpad. Náměstkyně hejtmana Jitka Chalánková dnes novinářům řekla, že hejtmanství bude kontejnery rozdělovat podle zájmu. Školy chce oslovit dopisem.

Plzeňská teplárenská, správce největší krajské skládky v Chotíkově u Plzně, bude mít do konce roku studii na nejlepší způsob likvidace komunálního odpadu v regionu pro další desetiletí. Uvažuje se o klasických nebo vysokoteplotních spalovnách, mechanicko-biologické úpravě, vyhnívání biologické složky za nepřístupu vzduchu anebo další skládkování, které bude nejdražší. ČTK to řekl Tomáš Drápela, ředitel teplárny stoprocentně vlastněné městem.

Průlomovou biotechnologii pro čištění odpadních vod pomocí „lentilek“ s mikroorganismy ověřují vědci na Technické univerzitě v Liberci.

Ministerstvo životního prostředí vydalo v září dlouho očekávanou vyhlášku, která hovoří o podrobnostech, jak nakládat s bioodpady.

Ministerstvo životního prostředí vydalo v září dlouho očekávanou vyhlášku, která hovoří o podrobnostech, jak nakládat s bioodpady [1], Předpis uvádí seznam bioodpadů využitelných v různých zařízeních pro jejich zpracování, stanovuje technologické požadavky na kompostárny a bioplynové stanice a upravuje kvalitu výstupů z těchto zařízení včetně možnosti jejich dalšího použití.

Jihlavská kompostárna by se mohla do osmi let zaplatit. Společnou investici města a jeho služeb z roku 2005 by měl vrátit produkt, který se jako certifikovaný výrobek začal prodávat letos v září. Informoval o tom mluvčí Služeb města Jihlavy (SMJ) Martin Málek.

Od roku 2005 věnoval Pardubický kraj obcím a jejich svazkům na vybudování či rekonstrukce kanalizační sítě a čistíren odpadních vod (ČOV) více než 268 milionů korun. Z velké části jde o vesnice, které by kvůli malému počtu obyvatel nemohly na tyto stavby získat státní dotace a jen ze svého rozpočtu nejsou schopné je zaplatit. Na příspěvky na vodárenské projekty využívá kraj hlavně příjmy od velkých odběratelů vody, informovala ČTK mluvčí kraje Kateřina Nohavová.

Ve Vysokém Mýtě byl včera spuštěn „ostrý provoz“ bioplynové neboli fermentační stanice, v níž se bioodpad přeměňuje na plyn a následně elektrickou energii a teplo.

V Pardubicích nyní funguje dvaadvacet skládek odpadů. Pro obce, na jejichž území leží, to je v určitém smyslu zlatý důl. Do jejich rozpočtů totiž přicházejí díky skládkování velké částky. Nyní však obcím hrozí, že o peníze přijdou.

Bioplynovou stanici na zpracování odpadu zřejmě v Tišnově na Brněnsku nepostaví. Místní obyvatelé se bojí nadměrného zápachu, za odstrašující příklad uvádějí situaci ve Velkém Karlově na Znojemsku, kde proti již postavené největší bioplynové stanici v Evropě marně bojují tisíce lidí i z okolních obcí. Obec chtěla stavbou stanice vyřešit nákladný svoz a třízení odpadu. Od minulého roku, kdy nápad vznikl, to uvízlo na mrtvém bodě, řekl dnes ČTK místostarosta Tišnova Zdeněk Melkes.

Tématika třídění odpadu se v posledních letech dostává stále více do povědomí naší veřejnosti. Přispívá k tomu i kampaň Královéhradeckého kraje "Čistá obec, čisté město, čistý kraj".

Vysoké Mýto dnes otevřelo fermentační stanici, která bude zpracovávat a energeticky využívat odpady z města a okolí. Na zařízení za 71 milionů korun přispěla 50 miliony Evropská unie, 15 milionů přidaly stát a Pardubický kraj, zbytek zaplatila radnice. Vložené peníze by se postupně měly alespoň zčásti vrátit, řekl ČTK starosta Martin Krejza.

Obce se připravují na platnost nového zákona, podle něhož budou muset třídit bioodpad, a to od roku 2010.

Představitelé obcí na Holešovsku nesouhlasí se záměrem provozovatele skládky v Bystřici pod Hostýnem vybudovat odpadové centrum na třídění odpadu a bioodpadu. Na projektu by se totiž obce mikroregionu měly finančně podílet. Podle nich je ale záměr neekonomický, zejména vzhledem k velké vzdálenosti skládky. ČTK to dnes sdělil starosta Holešova Zdeněk Janalík.