Zprávy z tisku

Žďár nad Sázavou Obyvatelé žďárského okresu se mohli v minulých týdnech seznámit s putovní výstavou o energetice a zemědělství. Zájem návštěvníku se zaměřoval hlavně na biomasu, jež může být zajímavou energetickou volbou i pro náš region.

Bystřice nad Pernštejnem je městem, které má vybudován funkční systém centrálního zásobování teplem (CZT). Pro zajištění ekonomické, ekologické a hospodárné funkce CZT v Bystřici nad Pernštejnem byla zapotřebí rekonstrukce CZT včetně zdroje tepla - uhelné kotelny.

V souladu s Kjótským protokolem k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu schválilo Ministerstvo životního prostředí dne 7.1.2002 „Pravidla MŽP pro společně realizované projekty (Joint Implementation - JI) v České republice“.

Jak vyplývá z údajů odborného týdeníku „Oil World“, v probíhající sezóně 2001/02 se světové zdroje sníží o 2,9 milionu tun v porovnání s předcházejícím obdobím. Přitom nejvýrazněji se mají snížit tyto zdroje v rozhodujících exportních zemích, tedy v Kanadě a Austrálii, což se projeví i na jejich vývozních možnostech.

Povšimněme si jedné velmi zajímavé metody ukládání (akumulace) tepelné energie, která u nás není účinně dosud využívána a přitom je zejména pro solární systémy velmi vhodná a perspektivní. Tento způsob akumulace tepla je založen na změně skupenství materiálu, kterým je zásobník naplněn.

Víte, že konopí patří mezi jednu z nejstarších kulturních rostlin? Pro širokou veřejnost je tato rostlina v dnešní době opředena předsudky spojenými většinou se závislostmi, kriminalitou a rozličnými mýty zatímco o jejím širokém využití v průmyslu a zemědělství můžeme slyšet spíše od našich prarodičů.

Austrálie, která patří k největším producentům skleníkových plynů na světě a je mimo jiné také největším světovým exportérem uhlí (jehož spalováním vzniká skleníkový plyn CO2), odmítla ratifikovat Kjótský protokol.

Společný unikátní projekt Modlan a Chabařovic, obcí ležících na rozhraní teplického a ústeckého okresu, na využití alternativních zdrojů energie nabývá konkrétních rozměrů. Záměrem obou jmenovaných obcí je vytápění domácností takzvanou biomasou.

Přes devadesát procent ze 740 obyvatel připojila obec Hartmanice na levné teplo ze dvou kotelen na biomasu. Investici za 62 milionů korun financoval ze dvou třetin program Evropské unie Phare.

Ploch s průmyslovými druhy brambor, které se používají zejména na výrobu škrobu v ČR rok od roku rostou.

Těžba dřeva loni mírně klesla na 14,374 miliónu metrů krychlových proti 14,441 miliónu metrů krychlových v roce 2000.

Státní zemědělský intervenční fond má zajištěnou řepku na výrobu bionafty do žní, zbývajících asi 25.000 tun pro hospodářský rok 2001/2002, končící 30. září, chce koupit kvůli vyhlídce lepší ceny až po sklizni.

Využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice výrazně zaostává za možnostmi, které tu jsou.

Japonsko dnes ratifikovalo Kjótský protokol z roku 1997 o snížení emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování ovzduší. Vláda přijala páteční hlasování horní komory japonského parlamentu, která smlouvu jednomyslně schválila.

Odumírání tisíců hektarů smrkového lesa v Orlických horách nezpůsobuje podle odborníků málo známá houba, jak v minulých dnech uvedla některá média. Hlavní příčina ekologické katastrofy, která se projevila výrazně po letošní zimě, není stále známa. Houba stromy napadá až jako následný škůdce.

Zkušební provoz výrobny alternativního paliva zahájí v nejbližších dnech společnost Lafarge Cement v Čížkovicích na Litoměřicku. Největší výrobce cementu v České republice bude z odpadů ze dřeva, papírů, gumy, pryže nebo textilií vyrábět certifikované alternativní palivo.

V současné době je hlavně v zahraničí patrné zvýšení zájmu o alternativní plodiny, které by z části postupně měly nahrazovat plodiny pro potravinářské využití, jimiž je náš i evropský trh přesycen. Tyto alternativní plodiny jsou zaměřeny na pěstování pro průmyslové a energetické využití. Jednou z těchto alternativních plodin je chrastice rákosovitá.

V Německu v Dolním Sasku vznikne jedna z největších elektráren na biomasu v Německu. V této elektrárně se bude zpracovávat odpad z přilehlých škrobáren. (Pozn. BIOM on line: z textu se dá vyvodit, že půjde o bioplynovou stanici)

Budeme řepku nakupovat maximálně za exportní ceny, které jsou kolem 6200 korun za tunu. Kontrakty budou individuální, maximálně ale půjdeme o 50 až 100 korun nad tuto hranici.

Stavbu nové ekologické kotelny na spalování biomasy dokončilo ve středu město Žlutice na Karlovarsku. Spalovna na slámu a dřevní štěpku je napojena na 100 odběrných míst a zásobuje teplem dvě třetiny obyvatel města. Alternativní zdroj energie nahradil všech pět kotelen na tuhá paliva, čímž výrazně přispěl ke zlepšení životního prostředí.