Dřevní štěpka, kterou se v Bystřici topí, se totiž pravděpodobně zanedlouho stane nedostatkovým zbožím. To proto, že ji hodlá ve svých tepelných elektrárnách spalovat ČEZ.
Rusko je klíčovým hráčem pro uvedení protokolu v život, protože jednou z podmínek je účast zemí, které produkují nejméně 55 procent škodlivých plynů. Dokument zatím ratifikovalo 119 států, na něž připadá 44 procent škodlivin.
Celosvětově první "dobrovolná" internetová burza s emisemi skleníkových plynů byla otevřena v Chicagu ve státě Illinois. Systém obchodování s volnými limity by měl představovat nové nástroje boje proti globálnímu oteplování.
Užívané pozemky nahlásilo do evidence pro Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) přesně 18 279 subjektů. Jejich výměra představuje celkem 3 179 700 hektarů. Pro týdeník Zemědělec to uvedl vrchní ředitel sekce zemědělských agentur a pozemkových úřadů MZe Zdeněk Růžička. Jak ale zdůraznil, plocha se ještě navýší o rozměr bloků, u nichž z různých důvodů nešla určit výměra, odstraněním administrativních nedostatků a nepřesností v žádostech.
Vedoucí týmu tříletého bádání Radan Huth předpovídá, že pokud lidstvo bude i dál stejným tempem spalovat uhlí, ropu či zemní plyn, stoupne za sto let jen ve střední Evropě teplota o 5 °C a v severských zemích až o 8 °C.
Továrny na výrobu bioetanolu, lihu, který se přimíchává do pohonných hmot, by se měly do dvou let rozjet v Hustopečích na Břeclavsku a ve Skalici nad Svitavou na Blanensku.
Vzhledem k tomu, že z půdy uvedené do klidu bude kvůli výše zmíněným objektivním důvodům dodáno menší množství řepky než SZIF přepokládal nakoupit dle pravomocných rozhodnutí, má SZIF povinnost dokoupit chybějící řepku pro výrobce MEŘO (v tomto programu) na volném trhu.
Den poté, co ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) oznámil, že je proti zrušení těžebních limitů v severních Čechách, vyzvala Mostecká uhelná společnost k urychlenému přijetí státní energetické politiky.
Největší kotelna na biomasu v České republice zvýší zálohy za teplo. Zatímco bystřičtí obyvatelé loni za gigajoul zaplatili zhruba 325 korun, letos se vybírá 340 korun, což je nejvyšší položka za teplo v celém kraji Vysočina. ČIA to dnes potvrdil jednatel společnosti Bystřická tepelná Stanislav Loukota.
Debaty o povinné kvótě využívání obnovitelných zdrojů pro výrobce elektrické energie a odpovědné ochraně provozu pro společnosti vyrábějící přísady do benzínu, které kontaminují spodní vody, provázejí projednávání nového energetického zákona ve Spojených státech.
Získávání tepla z energie Slunce je možné téměř v každé domácnosti v Evropě. V posledních letech se v Evropě vyvinul výkonný solární průmysl. Atraktivní podpůrné programy, informační kampaně a cílené vzdělávání řemeslníků na úrovni EU i jednotlivých členských zemí mohou přispět k širokému zavedení solární tepelné techniky na trh.
Přibližně 100 miliónů korun očekává Ing. Josef Bubeník, ředitel České energetické agentury (ČEA), jako příspěvek ze státního rozpočtu na programy, které agentura bude realizovat v následujícím roce. Stejná částka bude rozdělena mezi obce, města nebo podnikatele, jež předloží žádost o dotaci dle vypsaného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie.
Text Kjótského protokolu je pro Rusko nevýhodný, neboť musí snížit emise oxidu uhličitého, i když se na jeho produkci podílí v rámci světa jen šesti procenty. Mnohem větší producenti jako Čína a USA ale nejsou nijak omezovány. Na světové konferenci o klimatických změnách to dnes v Moskvě prohlásil ekonomický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Andrej Ilarionov.
Nový provoz na výrobu automatických teplovodních kotlů spalujících biomasu společně s hnědým uhlím zprovoznila v Třebívlicích na Lovosicku firma Ekoefekt Kotle se sídlem v Litvínově. Nová řada kotlů umožňuje výrazně snížit emise škodlivin ve vzduchu.
Využít alternativních zdrojů energie k vytápění rodinných domků se rozhodli v obci Modlany na Teplicku. Vše je již připravené, nyní se čeká, zda se podaří získat potřebné finance.
Rusko se podle prezidenta Vladimira Putina zatím nepřipojí k tzv. Kjótskému protokolu, který omezuje vypouštění škodlivých emisí do ovzduší. Putin to včera uvedl při zahájení Světové konference o změně klimatu v Moskvě. Experti si přitom slibovali, že právě u příležitosti konference by Moskva mohla urychlit schvalovací proces, který trvá už dva roky.