Akce

Biomasa - obnovitelný zdroj energie

středa 27. listopadu 2024 02:44 - čtvrtek 31. prosince 2037 ()
Informační list ministerstva zemědělství.
Místo konání: ;
Pořádá:

Příloha: biomasa_obnovitelny_zdroj_energie_mz.pdf  [pdf - 1.1 MB]




VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE BIOMASA PRO KAPALNÁ DOPRAVNÍ
BIOPALIVA
Podpora výroby elektřiny z biomasy dle zákona č. 180/2005
Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů V současnosti z biomasy nejčastěji vyráběná kapalná dopravní
energie, je založena na výkupních cenách, respektive na tzv. paliva se označují jako tzv. biopaliva první generace. Pro výro-
zelených bonusech, stanovených Energetickým regulačním bu biokomponent jako alternativě k motorové naftě se použí-
úřadem pro různé způsoby spalování energetických plodin vají olejniny. Olej z nich vylisovaný lze použít jako palivo buď
B IOMASA
a dřevin. Pro rok 2008 jsou stanoveny tyto výkupní ceny: přímo (např. surový řepkový či slunečnicový olej) nebo dalším
zpracováním (esteriď¬kací) na tzv. MEŘO (methyl ester řepko-
Tab. 1:Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny vého oleje) jež slouží k výrobě směsí (např. SMN 30 – směsná

OBNOVITELNÝ
z biomasy platné od 1.1.2008. motorová nafta s obsahem 30% MEŘO), nebo k použití v čisté
formě.
Výkupní Zelený
Náhradou za benzín je nejvíce využíván etanol (biolíh) vyrábě-
cena bonus
Kategorie spalování biomasy

ZDROJ
ný kvasným procesem. K jeho produkci může sloužit jakáko-
Kč/MWh Kč/MWh
liv biomasa s dostatečným obsahem cukrů nebo škrobu jako
O1 - spalování čisté biomasy 4210 2930 např. obiloviny, cukrová řepa nebo třtina. Výroba ethanolu z

ENERGIE
biomasy má v ČR dlouhou tradici, již ve 30 letech 20. století
S1 - spoluspalování s fosilními palivy - 1390
se zde vyráběl z brambor a používal se jako směs s benzínem.
P1 - paralelně s fosilními palivy - 1650
Dále jsou využívány vysokoprocentní směsí biopaliv (E85, E95
s 85% resp. 95% podílem bioetanolu) k použití ve spalovacích
motorech.
BIOPLYN A JEHO PERSPERKTIVY V ČR V blízké budoucnosti se počítá s uplatněním biopaliv zejména
2. generace, která se vyrábějí z nepotravinářské biomasy (celu-
Bioplyn vzniká biologickým rozkladem organických látek –
lóza) a mají větší přínos v oblasti snižování emisí skleníkových
anaerobní fermentací. Výroba bioplynu dává velmi široký
plynů.
prostor pro využití surovin organického původu, ať již se jed-
ná o zbytky z potravinářského průmyslu, z odpadového nebo
Tab. 2: Orientační výtěžnosti biopaliv z hlavních plodin
jiného hospodářství či o záměrně pěstovanou fytomasu.
Výtěžnost Výtěžnost
Výnos zrna
Nejefektivnější alternativou využití bioplynu je jeho používá- Produkt Plodina paliva paliva z ha
(cca) t/ha hl/t hl/ha
ní v kogeneračních jednotkách pro výrobu tepla a elektrické
energie. Samotnou výrobou elektrické energie by docháze- Pšenice 5,0 3,57 17,85
lo ke značným ztrátám celkové využitelné energie bioplynu. Kukuřice 8,5 3,88 32,93
Bioetanol
Spalováním se uvolňuje značné množství tepla, které je při
Cukrovka 50,0 1,00 50,00
kogeneraci používáno pro ohřev užitkové vody nebo vytápě-
ní objektů. Celková účinnost kogenerační jednotky tak může MEŘO Řepka 3,0 4,06 12,17
dosáhnout až 90%.




Kontakt:
Ministerstvo zemědělství
Těšnov 17,117 05 Praha 1
Tel.: 221 811 111
www.mze.cz,
e-mail: info@mze.cz




BIOMASA.indd 1 25.3.2008 14:28:25
PODPORY PĚSTOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉ BYLINY
BIOMASY K energetickým plodinám, u nichž je prováděn vědecký
výzkum nebo jsou již ověřeny v provozu a které skýtají
po- tenciál stát se perspektivními energetickými plodinami
Výzvy, jež přináší aktuální požadavky kladené v ob-
vhodnými pro spalováni ve stávajících i speciálně upravených
lasti životního prostředí, Ministerstvo zemědělství zařízení lze rovněž počítat psineček, kostřavu nebo srhu la-
plně vnímá. Uvědomuje si nezbytnost rozvoje ob- ločnatou či další jako šťovík, lesknici, hořčici atd.
novitelných zdrojů energie (OZE) a to i v kontextu
s cíli, jež pro tento sektor stanovila EU. Ministerstvo RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY
zemědělství k nim přistupuje zodpovědně a proto Stranou nezůstávají ani rychle rostoucí dřeviny (jako topol
vytváří legislativní rámec sytému podpor obnovi- či vrba), jež mimo svou energetickou funkci plní také roli kra-
jinotvornou (okrasnou) a ochrannou (protierozní).
telných zdrojů z biomasy jako komplexní strategii
obnovitelných zdrojů. Podpora se netýká pouze pěs-
Výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin jsou sklízeny
tování, ale rovněž zpracování biomasy až na ď¬nální ve velmi krátkém obmýtí (tzv. minirotaci) 3 – 7 let, které je
energetický produkt. možné opakovat 4 až 7x po sobě bez nutnosti nové výsadby.
Výnos biomasy (dřeva) výmladkové plantáže závisí hlavně na
bonitě stanoviště, na pěstební péči a na volbě vhodného
Na využívání energetických plodin tak lze v sou-
klonu. Výnos sušiny z plantáže RRD v obmýtí 3-6 let tvoří
časnosti získat několik podpor. Podpora pěstování
PROČ PĚSTOVAT ENERGETICKÉ 5-19 t/ha/rok. Při zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin
energetických plodin, tzv. uhlíkový kredit, je posky- je nutné volit vhodné klony v závislosti na konkrétním stano-
PLODINY?
tována v rámci celé EU. Jedná se o podporu cíleně višti, regionu a sklizňové technologii.
Pozitiv pro pěstování energetických plodin je několik:
pěstované biomasy primárně určené pro energe-
zvyšující se ceny primárních zdrojů energie SPALOVÁNÍ ENERGETICKÝCH PLODIN
tické účely. Z Programu rozvoje venkova (PRV) na
zlepšující se ekonomické podmínky pro využiti (odbyt)
období 2007-2013 lze v rámci několika opatření Energetické plodiny lze spalovat ve speciálních kotlích pří-
produkce energetických plodin
mo v rozdružené formě, ve slisované formě (v balících) nebo
získat podporu na výstavbu zařízení pro zpracování relativně snadný přechod na pěstováni energetických plodin
v podobě pelet či briket. Poslední zmíněná forma je typická
a využívání obnovitelných zdrojů energie. Jedná se z tradiční zemědělské výroby
jak pro byliny tak pro dřeviny a skýtá možnost využití v kot-
možnost diverziď¬kace v rámci osevních ploch a využiti
především o investice na získání technologií, zaříze-
lích s automatickým dávkováním, což umožňuje bezobslužný
vytrvalých plodin jako protierozního opatření a údržby
ní staveb pro výrobu pevných biopaliv (pelety, bri- kontinuální provoz, popřípadě i s předprogramovaným časo-
krajiny
kety), výstavbu bioplynových stanic, kotelen a výto- váním a nastavením zajišťujícím vysokou míru komfortu.
při zpracování a využití na vlastním hospodářství
pen jež jako vstupní materiál využívají jak záměrně je maximalizována přidaná hodnota energetických produktů,
pěstovanou biomasu (fytomasu i dendromasu), tak což v kombinaci s minimálními logistickými náklady přináší
synergický efekt maximalizace úspor či zisků
odpadní (zbytkovou) biomasu.
diverziď¬kace a zvýšení konkurenceschopnosti zemědělské
činnosti
zvýšení energetické soběstačnosti regionu, snížení závislosti
na dovozu fosilních zdrojů energie
biomasu lze považovat za emisně neutrální z hlediska CO2,
jež je produktem jejího spalování a rostliny jej absorbují
Mgr. Petr Gandalovič
v průběhu růstu (využívají jej při růstu jako svůj stavební
prvek).

BIOMASA PRO PŘÍMÉ SPALOVANÍ
Při rozhodování o založení porostu energetických plodin
je stěžejní volba optimálního druhu, jež je determinová-
na mnoha faktory jako např. vhodnost půdně klimatických
podmínek, způsob využiti, prostředky pro pěstování, sklizeň
a dopravu atd. Dále je nezbytné posouzení výnosů s náklady
na pěstováni a na výrobu energie a to včetně logistiky, tj. do-
pravy, skladováni, úpravy paliva apod., tedy rozvaha rentability
plánovaného projektu.



BIOMASA.indd 2 25.3.2008 14:28:29
_#TEXTAKCE

 

 

Datum uveřejnění: 12.9.2012
Poslední změna: 20.09.2012
Počet shlédnutí: 14807