Zprávy z tisku
Rosnatka místo těžby rašeliny
Rašelina? Hojně používaný materiál v hobby i profesionálním zahradnictví. Její používání přináší řadu negativních dopadů na životní prostředí, jak se uvádí v této tiskové zprávě německé pobočky WWF.
Začátkem zahradní sezóny upozorňuje WWF na to, že odvodňování a století trvající
těžba rašeliny z evropských rašelinišť má těžké následky: 60 procent jejich
původní plochy již bylo zničeno. V Německu považují již jen pět
procent někdejších rašelinišť za přírodní či přirozené. Vzhledem k tomuto
drastickému úbytku doporučuje WWF se rašeliny coby hnojiva vzdát a raději použít
kompost z vlastní zahrádky. Při nákupu zeminy pro rostliny by měly být voleny
výhradně produkty neobsahující rašelinu. Ty jsou k dostání v mnohých obchodech,
skládají se z dřevěných vláken, hovězího hnoje, kompostu, jílových minerálů a
lávových granulátů a optimálně sorbují vodu i živiny. Tipy na ekologicky šetrná
hnojiva uvádí WWF na
www.wwf.de/torf.
Bernhard Bauske upozorňuje na razantní ničení životního prostředí při těžbě
rašeliny: „než se vytvoří dvoumetrová vrstva rašeliny uplyne asi 2000 let.
Takové přírodní dědictví zničí jeden bagr během dvou minut“. Neumann upozorňuje
také na to, že s rašeliništi zmizí i mnohé druhy rostlin a živočichů, kteří
dokáží žít jen za extrémních podmínek ve vlhkém a na živiny chudém prostředí,
jako např. rosnatka okrouhlolistá, trpasličí bříza, různé orchideje nebo četné
druhy vážek a motýlů. Mnozí z obyvatel rašelinišť jsou uvedeni v Červené knize
ohrožených druhů. Například rosnatka okrouhlolistá je řazena v Německu mezi
ohrožené druhy. Ačkoliv je speciálně chráněna dle spolkového zákona na ochranu
přírody, přesto nachází stále méně prostoru ve svém přirozeném prostředí.
Nebezpečí hrozí i zřídka se vyskytujícím rašeliništním ptákům jako je tetřívek.
Při těžbě rašeliny je zničeno nejen jejich životní prostředí, v odvodňovacích
kanálech zahynou také ptačí mláďata.
Velká část rašeliny se používá v profesionálním zahradnictví, zejména při
pěstování rostlin. Zhruba jednu čtvrtinu spotřebují zahrádkáři. V menším rozsahu
je rašelina využita také na terapeutické bahenní koupele. Toto množství je podle
názoru WWF naprosto zanedbatelné a za přirozených podmínek vyroste znovu.
Polovina z v Německu zbylých rašelinišť se nachází v Dolním Sasku. Tam se
odehrává téměř veškerá německá produkce rašeliny, která vychází z povolení,
které bylo uděleno ještě před schválením striktního zákona na ochranu
rašelinišť. K pokrytí stoupající spotřeby v západní Evropě je importováno stále
více rašeliny a jejích produktů především z Pobaltí. Tam se v současnosti
odehrává ve velkém stylu to, co v Německu již přivodilo vymizení rašelinišť.
Bernhard Bauske dále uvádí: „Jen včasné přijetí přísného evropského zákona na
ochranu přírody může zachránit poslední velké pobaltské rašeliniště.
Profesionální zahradníci, jejichž zisk závisí na tomto jedinečném biotopu, na
něj nemají spoléhat, nýbrž při nákupu volit produkty rašelinu neobsahující." WWF
se zasazuje již víc než 30 let o zachování a obnovení posledních rašelinišť v
celém severním Německu. V Schaalsee, Wümmewiese, Drömlingu a Uckermarku se
zasazují ochránci přírody o opětovné zavodnění zničených ploch.
Poznámka redakce: V ČR zatím není rozšířen prodej substrátů
bez rašeliny. Ale každý si může zajet na kompostárnu, kte si může koupit
kompost, který po zředění se zeminou poskytne také kvalitní materiál pro
pěstování rostlin. Kompost si navíc může vyrobit každý na své zahradě.
Další informace:
http://www.wwf.de/presse/pressearchiv/artikel/02365/
Kontakt:
Jenni Glaser
Pressestelle WWF Deutschland
Tel.: 069/79144-214
Bernhard Bauske
Strategische Unternehmenskooperationen WWF Deutschland
Tel.: 069/79144-172
Do češtiny přeložila Jana Hamerníková.
Datum uveřejnění: 15.4.05
Poslední změna: 15.4.2005
Počet shlédnutí: 14957
Rosnatka místo těžby rašeliny
Rašelina? Hojně používaný materiál v hobby i profesionálním zahradnictví. Její používání přináší řadu negativních dopadů na životní prostředí, jak se uvádí v této tiskové zprávě německé pobočky WWF.
Začátkem zahradní sezóny upozorňuje WWF na to, že odvodňování a století trvající těžba rašeliny z evropských rašelinišť má těžké následky: 60 procent jejich původní plochy již bylo zničeno. V Německu považují již jen pět procent někdejších rašelinišť za přírodní či přirozené. Vzhledem k tomuto drastickému úbytku doporučuje WWF se rašeliny coby hnojiva vzdát a raději použít kompost z vlastní zahrádky. Při nákupu zeminy pro rostliny by měly být voleny výhradně produkty neobsahující rašelinu. Ty jsou k dostání v mnohých obchodech, skládají se z dřevěných vláken, hovězího hnoje, kompostu, jílových minerálů a lávových granulátů a optimálně sorbují vodu i živiny. Tipy na ekologicky šetrná hnojiva uvádí WWF na www.wwf.de/torf.
Bernhard Bauske upozorňuje na razantní ničení životního prostředí při těžbě rašeliny: „než se vytvoří dvoumetrová vrstva rašeliny uplyne asi 2000 let. Takové přírodní dědictví zničí jeden bagr během dvou minut“. Neumann upozorňuje také na to, že s rašeliništi zmizí i mnohé druhy rostlin a živočichů, kteří dokáží žít jen za extrémních podmínek ve vlhkém a na živiny chudém prostředí, jako např. rosnatka okrouhlolistá, trpasličí bříza, různé orchideje nebo četné druhy vážek a motýlů. Mnozí z obyvatel rašelinišť jsou uvedeni v Červené knize ohrožených druhů. Například rosnatka okrouhlolistá je řazena v Německu mezi ohrožené druhy. Ačkoliv je speciálně chráněna dle spolkového zákona na ochranu přírody, přesto nachází stále méně prostoru ve svém přirozeném prostředí. Nebezpečí hrozí i zřídka se vyskytujícím rašeliništním ptákům jako je tetřívek. Při těžbě rašeliny je zničeno nejen jejich životní prostředí, v odvodňovacích kanálech zahynou také ptačí mláďata.
Velká část rašeliny se používá v profesionálním zahradnictví, zejména při pěstování rostlin. Zhruba jednu čtvrtinu spotřebují zahrádkáři. V menším rozsahu je rašelina využita také na terapeutické bahenní koupele. Toto množství je podle názoru WWF naprosto zanedbatelné a za přirozených podmínek vyroste znovu. Polovina z v Německu zbylých rašelinišť se nachází v Dolním Sasku. Tam se odehrává téměř veškerá německá produkce rašeliny, která vychází z povolení, které bylo uděleno ještě před schválením striktního zákona na ochranu rašelinišť. K pokrytí stoupající spotřeby v západní Evropě je importováno stále více rašeliny a jejích produktů především z Pobaltí. Tam se v současnosti odehrává ve velkém stylu to, co v Německu již přivodilo vymizení rašelinišť.
Bernhard Bauske dále uvádí: „Jen včasné přijetí přísného evropského zákona na ochranu přírody může zachránit poslední velké pobaltské rašeliniště. Profesionální zahradníci, jejichž zisk závisí na tomto jedinečném biotopu, na něj nemají spoléhat, nýbrž při nákupu volit produkty rašelinu neobsahující." WWF se zasazuje již víc než 30 let o zachování a obnovení posledních rašelinišť v celém severním Německu. V Schaalsee, Wümmewiese, Drömlingu a Uckermarku se zasazují ochránci přírody o opětovné zavodnění zničených ploch.
Poznámka redakce: V ČR zatím není rozšířen prodej substrátů bez rašeliny. Ale každý si může zajet na kompostárnu, kte si může koupit kompost, který po zředění se zeminou poskytne také kvalitní materiál pro pěstování rostlin. Kompost si navíc může vyrobit každý na své zahradě.
Další informace:
http://www.wwf.de/presse/pressearchiv/artikel/02365/
Kontakt:
Jenni Glaser
Pressestelle WWF Deutschland
Tel.: 069/79144-214
Bernhard Bauske
Strategische Unternehmenskooperationen WWF Deutschland
Tel.: 069/79144-172
Do češtiny přeložila Jana Hamerníková.
Datum uveřejnění: 15.4.05
Poslední změna: 15.4.2005
Počet shlédnutí: 14957