Zprávy z tisku
Indie se zavázala zpomalit růst emisí skleníkových plynů
Dillí 2. října (ČTK) - Indie slíbila, že do roku 2030 sníží hladinu uhlíkových emisí na jednotku HDP o 33 až 35 procent oproti roku 2005. Znamená to, že emise dál porostou, ale pomaleji než doposud. Dillí se rovněž zavázalo zvýšit do roku 2030 podíl elektřiny vyrobené z jiných zdrojů než z fosilních paliv na 40 procent. Informovala o tom dnes agentura AP. Indie je poslední velkou světovou ekonomikou, která zveřejnila své závazky pro připravovanou globální dohodu o snižování exhalací.
Indie, která je třetím největším znečišťovatelem ovzduší na světě, představila svůj plán snížení emisí ve čtvrtek večer. To byla nejzazší lhůta pro předložení závazků před prosincovou konferencí v Paříži, kde by měly vlády zemí světa schválit přelomovou dohodu o boji proti klimatickým změnám.
V 38stránkové zprávě indická vláda uvedla, že od roku 2005 do současnosti se jí podařilo snížit emise na jednotku HDP o 12 procent a do roku 2030 by to mělo být o 33-35 procent. Podle Dillí to bude znamenat, že vzhledem k mohutnému rozvoji indické ekonomiky emise skleníkových plynů v zemi dále porostou, ale pomalejším tempem než dosud.
Indický analytik Samir Saran označil cíl Indie za ambiciózní, ale přitom odrážející realitu indické společnosti. Minimálně 300 milionů Indů, tedy čtvrtina indické populace, stále nemá přístup k dodávkám elektrické energie. Stamiliony dalších jsou pak odkázány na pouhých pár hodin dodávek elektřiny denně.
Indie ve své zprávě rovněž slíbila mohutné zalesňování území. Do roku 2030 by měla vysázet takové množství nových stromů, aby pohltily až tři miliardy tun oxidu uhličitého.
Podpora solárních, větrných a vodních elektráren by měla přispět k tomu, že obnovitelné zdroje energie se na subkontinentu za pět let budou podílet na produkci elektřiny výkonem 175 gigawattů. Aby uspokojila svou energetickou spotřebu, bude ale Indie muset rovněž dále zvyšovat množství tepelných elektráren, píše se ve zprávě.
Více emisí skleníkových plynů než Indie mají už jen Čína a Spojené státy. Také souhrnné emise 28 států Evropské unie jsou vyšší než ty indické. EU letos na jaře potvrdila svůj závazek snížit k roku 2030 vlastní emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent oproti roku 2005. V USA má do roku 2030 dojít k poklesu emisí oxidu uhličitého o 32 procent.
Čína se obecně zavázala, že její emise přestanou do roku 2030 růst. Od Indie, kde stamiliony obyvatel nadále žijí v hluboké bídě, se nečekalo, že označí rok, kdy by měla hladina exhalací skleníkových plynů v zemi vyvrcholit, protože energetická poptávka rozvíjející se ekonomiky bude emise ještě řadu let zvyšovat.
Pařížská klimatická konference je plánována mezi 30. listopadem a 11. prosincem letošního roku. Nová klimatická dohoda, která by tam měla vzniknout, má koncem příštího roku nahradit Kjótský protokol, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a USA jej nepodepsaly. Má mít výrazně širší dopad. Státy se však zatím shodují jen na základním cíli, že globální oteplování by nemělo překročit dva stupně.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 5.10.2015
Datum uveřejnění: 5.10.15
Poslední změna: 5.10.2015
Počet shlédnutí: 871
Indie se zavázala zpomalit růst emisí skleníkových plynů
Dillí 2. října (ČTK) - Indie slíbila, že do roku 2030 sníží hladinu uhlíkových emisí na jednotku HDP o 33 až 35 procent oproti roku 2005. Znamená to, že emise dál porostou, ale pomaleji než doposud. Dillí se rovněž zavázalo zvýšit do roku 2030 podíl elektřiny vyrobené z jiných zdrojů než z fosilních paliv na 40 procent. Informovala o tom dnes agentura AP. Indie je poslední velkou světovou ekonomikou, která zveřejnila své závazky pro připravovanou globální dohodu o snižování exhalací.
Indie, která je třetím největším znečišťovatelem ovzduší na světě, představila svůj plán snížení emisí ve čtvrtek večer. To byla nejzazší lhůta pro předložení závazků před prosincovou konferencí v Paříži, kde by měly vlády zemí světa schválit přelomovou dohodu o boji proti klimatickým změnám.
V 38stránkové zprávě indická vláda uvedla, že od roku 2005 do současnosti se jí podařilo snížit emise na jednotku HDP o 12 procent a do roku 2030 by to mělo být o 33-35 procent. Podle Dillí to bude znamenat, že vzhledem k mohutnému rozvoji indické ekonomiky emise skleníkových plynů v zemi dále porostou, ale pomalejším tempem než dosud.
Indický analytik Samir Saran označil cíl Indie za ambiciózní, ale přitom odrážející realitu indické společnosti. Minimálně 300 milionů Indů, tedy čtvrtina indické populace, stále nemá přístup k dodávkám elektrické energie. Stamiliony dalších jsou pak odkázány na pouhých pár hodin dodávek elektřiny denně.
Indie ve své zprávě rovněž slíbila mohutné zalesňování území. Do roku 2030 by měla vysázet takové množství nových stromů, aby pohltily až tři miliardy tun oxidu uhličitého.
Podpora solárních, větrných a vodních elektráren by měla přispět k tomu, že obnovitelné zdroje energie se na subkontinentu za pět let budou podílet na produkci elektřiny výkonem 175 gigawattů. Aby uspokojila svou energetickou spotřebu, bude ale Indie muset rovněž dále zvyšovat množství tepelných elektráren, píše se ve zprávě.
Více emisí skleníkových plynů než Indie mají už jen Čína a Spojené státy. Také souhrnné emise 28 států Evropské unie jsou vyšší než ty indické. EU letos na jaře potvrdila svůj závazek snížit k roku 2030 vlastní emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent oproti roku 2005. V USA má do roku 2030 dojít k poklesu emisí oxidu uhličitého o 32 procent.
Čína se obecně zavázala, že její emise přestanou do roku 2030 růst. Od Indie, kde stamiliony obyvatel nadále žijí v hluboké bídě, se nečekalo, že označí rok, kdy by měla hladina exhalací skleníkových plynů v zemi vyvrcholit, protože energetická poptávka rozvíjející se ekonomiky bude emise ještě řadu let zvyšovat.
Pařížská klimatická konference je plánována mezi 30. listopadem a 11. prosincem letošního roku. Nová klimatická dohoda, která by tam měla vzniknout, má koncem příštího roku nahradit Kjótský protokol, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a USA jej nepodepsaly. Má mít výrazně širší dopad. Státy se však zatím shodují jen na základním cíli, že globální oteplování by nemělo překročit dva stupně.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 5.10.2015
Datum uveřejnění: 5.10.15
Poslední změna: 5.10.2015
Počet shlédnutí: 871