Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (4) Vídeň

Od tohoto dílu seriálu se budu méně zaměřovat na propagační texty sloužící pro zlepšení sběru a domovního kompostování biologických odpadů, ale spíše na údaje o jeho sběru a využívání. Hlavní město Rakouska Vídeň mi k tomu poskytlo ideální příležitost díky svému velice obsažnému a důkladně zpracovanému webu.

Úvod

Vídeň se rozprostírá na 41.495 ha, z čehož 20.264 ha zabírají zelené plochy (7.469 ha lesy, 6.841 ha zemědělské plochy, 2.293 ha louky, 1.618 ha parky, 1.275 ha zahrádky a 768 ha sportoviště) a 13.607 ha je zastavěno. V roce 2000 mělo ve Vídni trvalé bydliště 1,615 mil. obyvatel, ale celkem ji obývalo 1,884 mil. lidí užívajících celkem 920 tisíc bytů. Tito lidé společně s obchody, průmyslem a nemocnicemi v roce 2000 vyprodukovali celkem 576,7 tis. tun smíšeného komunálního a velkoobjemového odpadu a vytřídili 359,2 tis. tun druhotných surovin, v čemž je ovšem započítána i suť ze staveb a odděleně sbírané živnostenské odpady.

Oddělený sběr kompostovatelných odpadů

Kuchyňské a zahradní odpady pro Vídeň představují, jak prokázaly všechny tři dosud provedené analýzy odpadů, vedle odděleného sběru papíru a skla největší potenciál pro další snížení množství zbytkového odpadu.

Praxe v odpadovém hospodářství ukázala, že kompostováním smíšeného domovního odpadu není získáván kompost potřebných kvalit. Ten může být vyroben pouze z odděleně sbíraných kompostovatelných odpadů.
K podobným závěrům jsme dospěli rovněž v České republice po zkušenostech s výrobou sice na pohled kvalitních, ale zejména těžkými kovy nadlimitně kontaminovaných kompostů z mechanicky odseparované organické frakce smíšeného komunálního odpadu. Jedinou možností, jak umožnit výrobu nekontaminovaného kompostu z této suroviny je dokonalý oddělený sběr nebezpečných odpadů, jako jsou rtuťové teploměry, monočlánky, filmy, chemicky ošetřené dřevo, domácí chemikálie (pesticidy, ředidla, čistící prostředky, maziva,...) a další látky obsahující toxické látky nebo látky, které při svém biologickém rozkladu toxické látky uvolňují. Dle mého názoru je zlepšování odděleného sběru nebezpečných odpadů rozhodně potřebné, ale v dohledné době bude jednodušší nekontaminovanost biologického odpadu zajistit jeho odděleným sběrem spíše než do dokonalosti dovedeným odděleným sběrem nebezpečných odpadů.

Proto bylo, na základě zkušeností z modelového pokusu s nádobami pro sběr odpadů v roce 1988, jakož i z průběhu experimentálního kompostování v podniku pro nakládání s odpady a na skládce Rautenweg, počínaje rokem 1991 zrealizováno plošné rozšíření systému sběru biologických odpadů ve Vídni. Rozšíření postupně zahrnulo všechna zelená území města, stejně jako všechny sběrné ostrůvky včetně centra města. Cílem tohoto odděleného sběru kompostovatelných odpadů z kuchyní, zeleně a zahrad je výroba kompostu s nízkým obsahem škodlivých příměsí, který je možné využívat v zemědělství. V jednotlivých kompostových zakládkách jsou pravidelně či na základě podezření prováděny zkušební odběry, které jsou pak analyzovány v laboratoři ABA.

Nádoby na sběr kompostovatelných materiálů jsou instalovány na velkých sídlištích na stanovištích s nádobami na odpady, zpravidla však na nárožích a na sběrných ostrůvcích. V roce 2000 bylo dle statistky města Vídeň sebráno do nádob na oddělený sběr 70.629 tun kvalitního kompostovatelného materiálu, na sběrných dvorech bylo sebráno 7.776 tun větví a 1.019 tun kompostovatelných odpadů bylo sebráno jinými způsoby. Celkem tedy bylo kompostováno 9,3% komunálních odpadů. V řídce obydlených oblastech je sbíráno kolem 100 kg na obyvatele a rok, zatímco v hustě zalidněných částech Vídně kolem 30 kg na obyvatele a rok. Kvalita sebraných biologických odpadů je podstatně lepší z okrajových částí než z centra Vídně. Tam kde je to v husté zástavbě možné, jsou nádoby na biologický odpad od sebe rozmístěny s teoreticky optimální vzdáleností 20-30 metrů.

Tabulka 1: Hustota sběrných nádob

* S výjimkou vnitřních částí města.

Zahrádkářské kolonie a čtvrtě domků mohou, pokud mají více než 10 m³ větví, požádat o jejich odvoz, za který zaplatí 2.000 šilinků (resp. dnes odpovídající částku v EURO). Pokud si nechají zároveň dovézt kompost, zaplatí za transport pouze 1.400 šilinků. Větve do objemu 1m³ je možné bezplatně odevzdat na některém sběrném dvoře. Větší množství je nutné odvézt do závodu na zpracování odpadů, kde je poplatek 1.000 šilinků na tunu dovezeného biologického odpadu. Větve jsou pak při kompostování použity coby strukturní materiál.

Kompostování

Ve Vídni je sebraný biologický odpad nejprve v  závodu pro zpracování odpadů předtříděn, zhomogenizován a smíchán tak, aby bylo dosaženo optimální skladby surovin pro kompostovací proces. Kompostování samotné probíhá na kompostárnách Lobau a Schafferhof. Získaný kompost je využíván na polích vídeňských zemědělců. To vyžaduje těsnou spolupráci firem starajících se o čistotu města a místních zemědělců. Hlavním odběratelem kompostu je Vídeňský zemědělský podnik hospodařící na 1,8 tisíci ha a odebírající ročně 25 tisíc tun kompostu. Dále je kompost dáván zdarma do domácností (v množstvích tomu odpovídajících) na několika sběrných dvorech.

Využívání kompostu probíhá pod vědeckou kontrolou Ludwig-Boltzmannova institutu pro biologické zemědělství a aplikovanou ekologii.

Kompostárna Lobau má 2,6 ha zpevněné plochy a podzemní jímku pro srážkové a průsakové vody o objemu 1.300m³. Kompostárna má kapacitu pro zpracování 100 tisíc tun biologických odpadů ročně. V průběhu prvních čtyřech týdnů kompostování je překopávka prováděna jednou týdně. Pak následují 2-3 měsíce zrání. Překopávač je samojízdný, což znamená menší rozestupy mezi jednotlivými zakládkami, a tudíž úsporu místa. Kompost je zavlažován dle aktuální vlhkosti, struktury kompostu a předpovědi počasí. Po dosažení zralosti je kompost prosíván na válcovém sítu. Průměr ok síta je dle účelu použití kompostu 10-20 mm.

Závod pro zpracování odpadů

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?