Rozhovor s ředitelem CZ Biomu Vladimírem Stupavským při konferenci BIOMASA & ENERGETIKA 2009

Konference Biomasa & Energetika má za sebou další úspěšný ročník. Mohl byste v krátkosti připomenout její historii?

K historii konference bych chtěl dodat, že se jedná v podstatě o transformaci dlouhodobě konané konference Energetické a půmyslové rostliny, jež byla za dobu své existence pořádána sdružením CZ Biom celkem 13 krát. Původně byla určena pro zemědělce a výzkumníky v oboru speciálně pěstovaných energetických bylin a rychle rostoucích dřevin. Jelikož však současná státní politika příliš zemědělské produkci energie nepřeje, shledávali jsme v průběhu ročníků stále nižší zájem o obor. Mohu to i ilustrovat na celkovým výměrách ploch v ČR, kde se pěstují energetické byliny cca na 700 ha a rychle rostoucí dřeviny cca na 200 ha.

Pokud bychom srovnávali minulý a letošní ročník. V čem vidíte ty nejpodstatnější rozdíly?

Rozdíl je především v zaměření konference na aktuální témata, která rozvoj využívání OZE - biomasy provázejí a oslovení daleko širší odborné veřejnosti v rámci všech hlavních témat spjatých s bioenergetikou. Na konferenci se probírala témata nově připravované legislativy - např. zákona o podpoře tepla z OZE, disproporce mezi stávající podporou OZE, bariéry v oboru fytoenergetiky nebo otázka, zda je ČR schopna naplnit závazky ve využívání OZE vůči Evropské unii.

Konference jistě řešila i nějaké problémy v oboru. Posunul se nějak vývoj v jejich řešení?

V posledních letech se o využívání OZE často mluví a hledá se vhodný energetický mix mezi všemi druhy primárních energií a paliv pro ČR. Obor se zcela jistě rozvíjí, máme dobré výsledky např. ve využívání zbytkové biomasy, využívání bioodpadů, výstavbě bioplynových stanic nebo peletáren. Nedaří se stále příliš rozvíjet zemědělskou činnost pro cílené pěstování energie, ikdyž zemědělci nemají do budoucna příliš jiných možností, jak zajistit odbyt vlastní produkce. Dobře je to vidět na současných problémech s mlékem a potravinami, které jsou v nadprodukci uměle dotovány státem. Je nutné si uvědomit, že se v rámci otevřené Evropy razantně změnil trh i poptávka po jednotlivých komoditách a zemědělci se musejí přizpůsobit aktuální poptáce. Ta zde vzniká od energetických společností na dlouhodobé dodávky biomasy, ze které by se vyráběla energie.

Co je tedy největším současným úskalím, jaké jsou nejčastější bariéry rozvoje využití biomasy?

Bariéry tu samozřejmě jsou a budou, ale nejen z této konference, ale i z dalších jednání v průběhu roku vyplynulo, že konečně panuje obecná shoda v tom, že využívání OZE, kde biomasa hraje a bude hrát v ČR dominantní úlohu, má své opodstatněné místo v energetickém mixu ČR. Shodují se na tom zástupci ministerstev (MŽP, MZe, MPO) i profesních organizací v čele s CZ Biomem včetně představitelů firem. Hlavní bariéry, jež na konferenci Biomasa & Energetika 2009 zazněly, byly disproporce mezi stávající podporou OZE (fotovoltaika - biomasa - bioplyn, ...), nedostatek odborníků v energetice, nedostatek tvarových biopaliv - hlavně dřevní štěpky - pro naplnění kapacity avizovaných energetických zdrojů nebo nedostatečná produkce cíleně pěstované biomasy od zemědělských subjektů.

Kulatý stůl pořádaný v polovině konference na tyto bariéry přímo upozorňoval. Byli tady i zástupci ministerstva. Nabídli oni nějaká řešení?

Tato část konference měla dle mého názoru u účastníků velkou odezvu. Velmi se mi líbilo, že ministerstva skrze jejich vyslané zástupce zastávají veskrze jednotný názor o potřebě rozvoje využívání OZE, o nedostatečném využití potenciálu zemědělských ploch nebo o potřebě přijetí zákona řešícího podporu výroby tepla z OZE. Lepší využívání zemědělské půdy by tedy mělo vyřešit celou řadu problémů, vč. přísunu nových zdrojů biopaliv všech forem, zvýšení zaměstnanosti, diverzifikace zemědělských činností nebo např. protieroznímu zajištění půdy.

Mohli  bychom alespoň částečně připomenout zákon o podpoře tepla z biomasy?

Ano, právě přípravě tohoto zákona se CZ Biom aktivně věnuje a na konferenci o něm informovalo hned několik přednášejících. Byl to např. zástupce MPO Ing. Jan Pokorný, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy MŽP Mgr. Petr Holub, nebo předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Ing. Jan Habart, který se účastní i evropské platformy na podporu výroby tepla z OZE. Zákon je zatím v rozpracované podobě a vyjadřují se k němu zainteresované strany. Platí obecný konsenzus, že podporovány by měly být především činnosti provozní, ne investiční, které jsou již dotovány v rámci stávajících programů.

Pokud bychom srovnávali se státy Evropské unie. Jak si vede naše republika?

Tomuto tématu se ve své přednášce přímo věnoval Doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc. Souhrně lze konstatovat, že si v půměru nevedeme špatně. Nelze zatím jednoznačně tvrdit, zda vyhovíme cílům využití v OZE, který nám předepsala EU, nicméně MŽP, MZe i CZ Biom se shodují, že potenciál v ČR máme a lze jej k avizovaným rokům i reálně naplnit. Leaderem v produkci energie z biomasy je samozřejmě Německo, u nás se biomasa používá hlavně k produkci tepla, částečně elektřiny a omezeně k výrobě motorových biopaliv. Tento modul veskrze kopíruje i využití biomasy v dalších členských státech. Také je dobré se zaměřit na vývozy biomasy, které z ČR ve vysoké míře proudí do Německa a Rakouska. Tato témata jsou často diskutována i v rámci Evropského sdružení pro biomasu AEBIOM, jehož je CZ Biom dlouholetým členem. 

Jaký je váš pohled na budoucnost biomasy?

Jsem velmi rád, že jsme se už přenesli přes prvotní uměle vytvořené argumenty, že např. vyšší produkce biomasy a biopaliv bude znamenat hlad, že využívání biomasy obecně znamená vstup více energetických jednotek nežli činí výstupy nebo že všechny bioplynové stanice zapáchají. Právě např. bioplynové stanice zaznamenávají v posledních letech značný rozvoj, můžete to vidět např. na mapě bioplynových stanic CZ Biomu. K budoucnosti biomasy je možné konstatovat, že prioritně se bude stále více využívat ta biomasy (zbytková, odpadní), která je již vyprodukována pro jiný průmysl a jejíž náklady na produkci jsou často minimální. To však nebude pro pokrytí všech potřeb stačit a bude zde stále vyšší tlak na lepší zhodnocení a využívání zemědělské půdy. Elektrárenské a teplárenské zdroje budou potřebovat stále více vhodné biomasy a lesní štěpka se zde využívá již značně. Bude kladen důraz na decentralizovanou výrobu a vysokou účinnost výroby energie. Nové zdroje budou vznikat až po naplnění kapacity spádových oblastí pro dodávky biomasy. Dá se očekávat další rozovoj a technologický pokrok v elektrárenství, teplárenství a výrobě bioplynu. Nemělo by se ani zapomínat na kompostárenství, kde se nachází značný a zatím méně využívaný potenciál. Otázkou zůstává rozvoj kapalných biopaliv pro pohon motorů, na který nemáme jednotný názor.

A jaký by byl ideální stav v České republice?

Jak už jsem říkal, v prvé řadě využívat ty druhy biomasy, které jsou již z jakéhokoliv důvodu vyprodukovány a jejichž energetické využití přímo nekoliduje s udržitelností a dopady na životní prostředí. S touto první kategorií biomasy se zaměřit na decentralizované a ucelené cykly výroby i spotřeby biomasy, např. technologické celky bioplynová stanice plus kompostárna a peletárna, nebo kogenerační výrobu elektřiny včetně odbytu tepla. Velký potenciál je především u zemědělců - mohou si pěstovat a vyrábět vlastní pohonné hmoty (rostlinný olej), vyrábět i prodávat paliva (fytomasu slisovanou v balících pro velké zdroje nebo ve formě pelet a briket pro domácnosti), zbytkovou biomasu dodávat do bioplynových stanic, starat se o přirozený cyklus živin v půdě - kompostárny, aplikace digestátu na zěmědělskou půdu a další a další možnosti. Ideální stav se teprve hledá, ve využívání biomasy by se mohl blížit k poměru 1:1:1 pro výrobu elektřiny, tepla a pohonných hmot.

Děkuji Vám za rozhovor.

Stručné informace a obrázky z konference a kulatého stolu naleznete ZDE.

Zdroj (autor): Vlastimil Růžička
Web: http://www.tzb-info.cz/
Kontaktní e-mail:

Tweet

Datum uveřejnění: 9.12.09
Poslední změna: 18.12.2009
Počet shlédnutí: 483