Zpráva pro pěstitele kukuřice: Evropská Unie již nebude úředně regulovat bázlivce kukuřičného

Evropská komise přistoupila na sklonku loňského roku k vyřazení bázlivce kukuřičného ze seznamu karanténních škodlivých organismů. Tento brouk příbuzný mandelince bramborové, který může způsobovat hospodářsky významné škody na porostech kukuřice, již nebude úředně regulován a stane se z něj tak běžný škůdce vyskytující se na území Evropské unie.

„Tato změna bude mít zásadní dopad zejména na zemědělce, kteří pěstují kukuřici v tzv. nárazníkové zóně, v níž musela být pěstiteli dodržována nařízená opatření proti šíření bázlivce,“ vysvětluje situaci Zdeněk Mach pověřený řízením ÚKZÚZ a dodává: „V této oblasti bylo možné pěstovat kukuřici následně po kukuřici jedině v kombinaci s insekticidním ošetřením proti bázlivci. Tato povinnost již nově platit nebude.“

Strategie ochrany před rozšiřováním bázlivce kukuřičného na území EU byla dlouhodobě řešena na jednáních Stálého výboru pro zdraví rostlin. Výsledkem těchto jednání je, že byl na základě vyhodnocení současného nastavení opatření proti šíření tohoto škůdce přijat kvalifikovanou většinou členských států návrh prováděcí směrnice Komise, která hovoří o vyřazení bázlivce kukuřičného z přílohy I směrnice Rady 2000/29/ES. Tímto aktem přestane být tento škůdce regulovaným (karanténním) škodlivým organismem na území EU.

V návaznosti na fakt, že bázlivec pozbyde status regulovaného škodlivého organismu, byl přijat návrh prováděcího rozhodnutí Komise, který zrušuje povinnost zavedení mimořádných opatření proti šíření bázlivce kukuřičného na území členských států EU. Tato opatření byla pěstitelům kukuřice v ČR každoročně ukládána obecně závazným právním předpisem vydávaným Státní rostlinolékařskou správou ve formě nařízení Státní rostlinolékařské správy. Tento předpis vždy vymezoval tzv. nárazníkovou zónu ke zpomalení šíření bázlivce na území ČR, do níž pro rok 2014 spadalo aktuálně 20 okresů, v nichž by museli pěstitelé kukuřice dodržovat nařízená opatření.

„Nyní čekáme na uveřejnění příslušného prováděcího rozhodnutí Komise v Úředním věstníku Evropské unie, abychom mohli začít konat a zrušit vydaná nařízení a rozhodnutí bývalé Státní rostlinolékařské správy, která se týkají opatření nařízených k ochraně proti rozšíření bázlivce kukuřičného,“ uvádí Zdeněk Mach a dodává: „Nařízená opatření budou zrušena nejenom v katastrech nárazníkové zóny, ale samozřejmě také v tzv. nezamořené zóně, kde byla v případě výskytu bázlivce rovněž nařízena mimořádná opatření.“ Poté co bude uveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie také prováděcí směrnice Komise k vyřazení bázlivce kukuřičného ze seznamu karanténních škodlivých organismů EU, bude novelizována vyhláška č. 215/2008 Sb., čímž bude bázlivec vyřazen ze seznamu regulovaných (karanténních) škodlivých organismů i na národní úrovni. 

Bázlivec kukuřičný je brouk z čeledi mandelinkových, původem ze Severní Ameriky. Do Evropy byl tento brouk zavlečen koncem osmdesátých let 20. století. Hlavní škody působí larvy na kořenech kukuřice. Napadené rostliny poléhají nebo jsou výrazně deformované, často ohnuté do tvaru „husího krku“ a za větru se vyvracejí a odumírají. U silně napadených porostů mohou ztráty dosahovat 80 – 100 %, obvykle se však pohybují v rozmezí 10 – 15 %.

Zbyněk Škodáček, tiskový mluvčí ÚKZÚZ

zdroj:Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský »

Tweet