Výnosy pšenice na jílovitých a písčitých půdách se liší o 5 tun

Výzkum Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství ukázal výrazný rozdíl mezi výnosem ozimé pšenice na jílovito-hlinitých půdách a na písčito-hlinitých půdách v suché oblasti. Snaží se proto najít a vyšlechtit odrůdy, které mají vysokou toleranci vůči suchu. Zatímco na prvním typu půd byl výnos v posledních deseti letech zpravidla osm až deset tun na hektar, na písčitých půdách se pohybuje do pěti tun. Rozdíl je tedy zhruba pět tun na hektar, řekla dnes na semináři Zemědělství v Jihomoravském kraji Pavlína Smutná z ústavu.

Výzkumníci se zabývají šlechtěním odrůd pšenice, které více odolávají suchu a pěstují plodiny ve dvou lokalitách u Žabčic jižně od Brna. "Jde o ideální výzkumnou oblast, protože se vyznačuje vysokými průměrnými teplotami a nízkým úhrnem srážek," uvedla Smutná. Šlechtění je jedním ze tří řešení, které můžou zmírnit dopady sucha. Dalšími jsou nákladné závlahy, třetím řešením jsou agrotechnické postupy, které snižují výpar vody.    

Rozdíl mezi stanovišti, kde se pokusně ozimá pšenice pěstuje, je v množství vody, která je obsažená v půdě. "V takzvané Oboře půda dokáže vodu dobře zadržet, navíc je blízko vodních toků, které udržují poměrně vysokou hladinu spodní vody. Naopak písčitá půda vodu dlouho neudrží, navíc zde není spodní voda, proto zde rostlina trpí delší období suchem," vysvětlila Smutná.   

Zatímco obstojný výnos zaznamenali výzkumníci v Oboře i v extrémně suchém roce 2012, na písčité půdě byl výnos jen 1,2 tuny na hektar, což je pod hranicí rentability, kdy se nevyplatí obilí sklízet. Někteří zemědělci předloni úrodu opravdu zaorávali. Podle rozložení srážek v první polovině roku je také zřejmé, že jich není potřeba tolik, klíčové je rovnoměrné rozložení, což se ukázalo v roce 2011. Tehdy spadlo do poloviny července jen přes 200 milimetrů, nicméně vzhledem k jejich pravidelnosti výzkumníci zaznamenali rekordní výnos téměř 12 tun na hektar.    

Letošní rok srážkově zatím připomíná rok předloňský, v Žabčicích spadlo do 24. dubna pouze 49 milimetrů. "Na výnosy by to nemuselo mít tak velký vliv, protože tehdy rostliny přešly v únoru velkým mrazem," doplnila Smutná.    

Zdeněk Meitner

Zdroj: ČTK

Tweet