Uhlí vyklidí pozice

Podle aktuálního návrhu státní energetické koncepce má staré uhelné bloky při výrobě elektřiny nahradit jaderná energie, v menší míře také obnovitelné zdroje a zemní plyn...

Uhlí během následujících třiceti let ztratí svou klíčovou roli v české energetice, jeho roli postupně převezmou jaderná energie a obnovitelné zdroje. Tak vidí budoucnost české energetiky autoři nové Státní energetické koncepce České republiky. Strategický dokument o 118 stranách vypracoval v loňském roce tým vedený náměstkem ministra průmyslu a obchodu Pavlem Šolcem. Letos na podzim přistoupil pod tlakem kritiků i změn v energetickém prostředí k několika úpravám původního textu.

Mezi nejviditelnější změny patří posun očekávaného termínu dostavby třetího a čtvrtého jaderného bloku v Temelíně. Loňský návrh počítal se startem do roku 2025, nyní se již hovoří o spuštění nejpozději v roce 2030. Plány na nový jaderný reaktor v Dukovanech se též odsouvají, tentokrát za horizont roku 2040.

Předmětem vášnivých diskusí v energetických kruzích je také očekávaný vývoj spotřeby elektřiny v Česku. Loňské znění státní energetické koncepce počítalo s 30procentním nárůstem spotřeby do roku 2040, nyní je to jen 25 procent. Jenže kritici namítají: odhad je stále příliš optimistický.

Údiv vyvolává především odhadovaný nárůst spotřeby elektřiny u velkoodběratelů. Žádná další vlna industrializace Česka není rozhodně na obzoru. S ohledem na snižování energetické náročnosti výroby i riziko přesunu výroby do zemí s nižší cenou pracovní síly a energií je namístě zvažovat spíše pokles spotřeby.

Pochybnosti ohledně očekávaného vývoje spotřeby elektřiny již dříve vyslovil Jiří Šťastný, ředitel státem vlastněného organizátora energetického trhu OTE. "Naše současné scénáře jsou nižší, než předpokládá státní energetická koncepce. Osobně očekávám, že růst spotřeby bude jen mírný a pokryje jej hlavně samovýroba přímo u spotřebitelů," uvádí Šťastný.

Jen žádné revoluční řešení

Co se týká perspektivních technologií do budoucna, autoři energetické koncepce se drželi hodně při zemi. Možnost výstavby menších modulárních jaderných reaktorů nezmiňují vůbec, v případě geotermální energie, pohonu vozidel na vodík či technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého nalezneme jen několik nenápadných zmínek.

Koncepce se nevěnuje politicky třaskavým tématům, jako je těžba hnědého uhlí za limity na Mostecku, průzkum a dobývání zásob břidlicového plynu nebo otevírání nových uranových dolů. Otázky ohledně těžebního průmyslu má řešit až navazující koncepce surovinové politiky.

Místo limitů těžby se v dokumentu objevil termín "respektování existujících dobývacích prostorů". Jenže v rámci stanoveného dobývacího prostoru v severní části Mostecka se nachází nejen těžbou ohrožený Horní Jiřetín, ale také Osek, Mariánské Radčice, část litvínovské čtvrti Hamr či areál rafinerie a chemičky Unipetrol.

Ekologové též dlouhodobě prosazují, aby ministerstvo průmyslu navrhlo více variant možného vývoje energetiky, ze kterých bude možné vybrat tu nejlepší. Tlak na variantní řešení vedl nakonec k šalamounskému řešení. Šolcův tým stanovil pro jednotlivé typy elektráren širší rozpětí hodnot, mezi nimiž se má česká elektroenergetika pohybovat.

Konkrétně jaderné elektrárny mají v cílovém roce 2040 vyrobit 49 až 58 procent z celkového množství elektřiny, obnovitelné zdroje 18 až 25 procent, zemní plyn šest až 15 procent a uhlí od 11 do 21 procent. Podobným způsobem ministerstvo naložilo i s podíly na pokrytí celkové energetické potřeby České republiky.

Stále nedoceněné úspory

I ti nejzarytější odpůrci navrženého materiálu však uznávají, že oproti minulé době nastal pokrok. Dosud žádná vládní energetická strategie nedávala takový důraz na efektivitu, snižování spotřeby energií a snižování emisí škodlivých látek do ovzduší. Kritici obratem dodávají, že stanovené cíle v oblasti energetických úspor a snižování emisí nejsou dostatečné.

Podle autorů koncepce bude celková spotřeba paliv a energií v Česku navzdory technologickému pokroku, úsporám a vyšší efektivitě stagnovat okolo současné hodnoty 1250 petajoulů za rok. Ekologové upozorňují, že není problém srazit spotřebu energií a paliv v průmyslu o 23 procent a u budov na jednu polovinu. Česko by tak mohlo omezit spalování neekologického hnědého uhlí i závislost na dovozu zemního plynu.

Ani do redukce emisí skleníkových plynů se autoři české energetické koncepce příliš nehrnou. Mezi lety 2010 a 2040 počítají s poklesem emisí oxidu uhličitého ze spalovacích procesů o 37 procent na 75 milionů tun.

V této souvislosti je namístě připomenout doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle níž se má prioritou číslo jedna v energetice stát omezování emisí oxidu uhličitého. Jen tak lze odvrátit dramatické změny klimatu. "Málo efektivní uhelné elektrárny bude třeba uzavřít dříve, než skončí jejich životnost," zdůrazňuje hlavní technologický expert IEA Jean-François Gagné.

Energetický expert Vladimír Štěpán z firmy ENA upozorňuje též na přetrvávající nedůvěru k menším decentralizovaným zdrojům pro výrobu elektřiny a tepla. "Na rozdíl od jiných evropských zemí jsou v energetické koncepci preferovány centralizované zdroje ve stávajícím rozsahu, i když nejsou tak účinné," poznamenal Štěpán.

Myšlenky staré i nové

Kontroverze vyvolávají také další názory autorského týmu usazeného v monumentální budově ministerstva nad řekou Vltavou. Ani v aktuálním návrhu SEK nechybí důraz na udržení přebytkové bilance výroby a spotřeby elektřiny. Česko tak má zůstat dlouhodobě exportérem, saldo vývozu se bude pohybovat od dvou až do 16 miliard kilowatthodin ročně.

Podobné myšlenky byly namístě v situaci, kdy se tržní cena silové elektřiny držela na vysokých hodnotách. Letos se její cena propadla pod 40 eur za megawatthodinu, kdy se prakticky nevyplatí stavět žádné nové nedotované elektrárny. Elektrárenských kapacit je nyní ve střední Evropě nadbytek a není problém část energie dovážet.

Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc však nechce závislost na importu elektřiny dopustit. Uhelné bloky odstavené kvůli nedostatku uhlí a konci životnosti chce nejpozději v roce 2030 nahradit dvěma novými reaktory v Temelíně.

Celkem má podle autorů koncepce do roku 2040 zůstat jen třetina ze současných 11 tisíc megawattů výkonu uhelných elektráren a tepláren. Ani po tomto datu prý uhlí zcela neskončí. "Ze strategického pohledu je žádoucí udržet jeho využití dlouhodobě, tedy i za horizont roku 2040," uvádí se v textu aktuální energetické koncepce.

Na druhou stranu je pozoruhodné, že autoři koncepce vzali na milost solární elektrárny. Návrh koncepce z roku 2011, tedy z éry ministra Martina Kocourka, hovořil o odstavení všech existujících fotovoltaických elektráren okolo roku 2030, a to bez náhrady.

Dnes už koncepce předpovídá "markantní růst" solární energetiky po roce 2025 v návaznosti na dosažení její plné konkurenceschopnosti. Tyto nové solární panely však mají být umístěny na střechách budov, nikoli na zemědělské půdě.

Obnovitelné zdroje se tak v souhrnu mají podílet v roce 2040 na koncové spotřebě energie v Česku 20 procenty. Jen pro srovnání: Německo chce ke stejnému datu získávat 65 procent energie z obnovitelných zdrojů.

Velkou otázkou zůstává, jak se k budoucnosti energetiky postaví Evropská unie. Zatím jsou stanovené pouze cíle pro snižování emisí, energetické úspory a podíl zelených energií k roku 2020. S nimi jsou české plány v souladu.

Jenže v Bruselu se už pilně vyjednává o nových závazných cílech platných k roku 2030. Zatím vše nasvědčuje tomu, že cíle pro obnovitelné zdroje a pokles emisí budou náročnější než cíle ke konci tohoto desetiletí. V takovém případě bude nutné státní energetickou koncepci opět přepracovat.

Pět let zpoždění

Tým vedený Pavlem Šolcem dokončil svůj návrh energetické strategie státu loni v červenci. Poté už následovalo jedno zpoždění za druhým. Vláda se k projednání návrhu dostala až v listopadu. Následně se materiál "zasekl" v byrokraticky složitém procesu posouzení vlivu koncepce na životní prostředí.

Kritické připomínky desítek účastníků posuzovacího procesu vedly k úpravám navrženého textu. Veřejné projednání koncepce proběhlo 21. listopadu v Praze. Nyní je řada na ministerstvu životního prostředí, aby rozhodlo o schválení koncepce, nebo si vyžádalo její přepracování.

Novou energetickou strategii přitom Česko nutně potřebuje. Poslední aktualizaci se podařilo dotáhnout do konce v roce 2004, tedy v době, kdy byl premiérem Vladimír Špidla a koncepci psalo ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Milanem Urbanem. Z dnešního pohledu už není skoro deset let starý dokument vyhovující.

Aktualizace má podle stanovených pravidel probíhat po pěti letech. Snažili se o ni od roku 2008 ministři průmyslu Martin Říman, Vladimír Tošovský, Martin Kocourek i Martin Kuba. Všichni skončili v úřadu dříve, než se jim podařilo schvalování dotáhnout do konce. Poslední návrh SEK z éry Martina Kuby jako jediný přežil i po odchodu ministra z úřadu.

Rozhodující slovo budou mít ministři nastupující vlády, na jejichž stole návrh po dokončení procesu veřejného posuzování přistane.

75 procent

O tolik se do roku 2040 sníží spotřeba hnědého uhlí v České republice.

49 až 58 procent

S takovým podílem jaderných elektráren počítá aktuální návrh státní energetické koncepce.

AUTOR: David Tramba

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 30.1.14
Poslední změna: 30.1.2014
Počet shlédnutí: 314