Zprávy z tisku
Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní – 2013
Výsledky průzkumu prováděného ÚKZÚZ v roce 2013.
Rozsah
a výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin – viru
zakrslosti pšenice (WDV) a viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) -
prováděného ÚKZÚZ v roce 2013; Rozsah a výsledky průzkumu výskytu
přenašeče WDV kříska polního (Psammotettix alienus) prováděného ÚKZÚZ v
roce 2013.
Cílem průzkumu
prováděného Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ)
bylo zjištění výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče
WDV kříska polního na území ČR. Průzkum byl prováděn ve dvou ročních
obdobích - na jaře roku 2013 v porostech pšenice, ječmenu, žita a ovsa
na pozorovacích bodech i mimo ně a dále v období od srpna do listopadu
2013 i v jejich rezervoárech (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty
na zemědělské i nezemědělské půdě) a v nově založených porostech ozimých
obilnin, přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v
jarním období.
Výsledky:
A) virové zakrslosti obilnin
1) Již na podzim
2012 bylo hodnoceno 105 porostů nově založených ozimů na podezření z
výskytu virových zakrslostí, na jaře 2013 pak dalších 145 porostů.
Celkově tedy bylo v souvislosti s výskytem viróz na jaře 2013
odpozorováno 250 porostů, při čemž pozitivní výskyt byl laboratorně
potvrzen u 46 vzorků, celkem bylo tedy napadeno 18,4 % hodnocených
porostů. Z pozitivních vzorků bylo 36 vzorků (78,3 %) infikováno WDV, 2
vzorky (4,3 %) infikováno BYDV a 8 vzorků (17,4 %) infikováno směsnou
infekcí WDV + BYDV. Nejčastější byly výskyty viróz zaznamenány ve
Středočeském, Olomouckém a Pardubickém kraji.
2) Od září do
prosince 2013 odpozorovali inspektoři ÚKZÚZ z rezervoárů virových
zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na
zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých
obilnin 78 porostů. Z těchto porostů bylo 6 laboratorně potvrzeno jako
pozitivních na přítomnost virového onemocnění. V celkovém hodnocení tedy
7,7% napadení hodnocených porostů. Z těchto pozitivních vzorků byly pak
4 vzorky (67 %) infikovány WDV, 2 vzorky (33 %) BYDV a žádný vzorek
infikován směsnou infekcí WDV + BYDV.
Průměrné napadení porostů obilovin virovými zakrslostmi v roce 2013 dosáhlo 13,5 %.
B) křísek polní
1) Výskyt kříska polního (Psammotettix alienus)
byl na jaře 2013 zjišťován ve 335 porostech obilnin, přičemž v 11,9 %
vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt byl zaznamenán v 82,5 %
sledovaných porostů, střední výskyt v 17,5 % porostů a silný výskyt v 0 %
porostů.
2) Od srpna do
listopadu 2011 bylo v rámci průzkumu výskytu kříska polního v
rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v novém osevu ozimých obilnin
provedeno sledování ve 245 porostech, přičemž ve 42,6 % vzorků byl
nalezen křísek polní. Slabý výskyt kříska byl zaznamenán v 77,5 %
sledovaných porostů, střední výskyt v 16,7 % porostů a silný výskyt
v 5,8 % porostů.
Pozitivní výsledky
průzkumů výskytu původců virových zakrslostí obilnin a kříska polního
prováděných na jaře a na podzim roku 2013 jsou uvedeny i s vysvětlivkami
v excelovské tabulce s jednotlivými listy zde.
Závěr a doporučení:
Výsledky průzkumů
(včetně průběžně aktualizované tabulky výskytů původců viróz) přinášejí
zemědělské praxi určitý přehled výskytů původců virových zakrslostí
obilnin a přenašeče WDV kříska polního v konkrétních lokalitách.
Oproti jaru 2012
byl na jaře 2013 zaznamenán nižší výskyt virovými zakrslostmi napadených
porostů obilnin. Na podzim 2013 byl ve stejném období roku 2012
laboratorně ověřen o 20 % nižší podíl vzorků s potvrzeným výskytem
viróz, při čemž jednoznačně převažoval virus WDV. Nízké výskyty viróz
lze spojit s příznivými podmínkami pro růst nově založených porostů
ozimů, které pak v kombinaci s vyváženou výživou a nevýraznými výkyvy
počasí v průběhu zimního obodobí umožnily vývoj silných rostlin. Odolný
dobře zapojený porost ozimů tak lépe odolával infekci a v jarním období v
kombinaci s regenerační dávkou dusíku vedl k vyšší odolnosti k
sekundárním nákazám WDV.
V porostech, kde
byl křísek polní zjištěn, převažoval na jaře 2012 i 2013 slabý výskyt
tohoto přenašeče WDV. Na podzim 2013 byl oproti stejnému období roku
2012 zaznamenán výrazně nižší podíl silného výskytu kříska.
Přestože v roce
2013 převažoval výskyt viru WDV, svůj podíl na napadení obilnin virovými
zakrslostmi měl i hlavní přenašeč viru BYDV - mšice střemchová (Rhopalosiphum padi).
Ta je spolu s ostatními druhy mšic monitorována pomocí sacích pastí
typu Johnson-Taylor. Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti
mšic lze průběžně sledovat v Aphid bulletinu ÚKZÚZ. V roce 2013 se v
porostech obilnin začaly mšice objevovat ve větších počtech až od 27.
týdne. Nálety v sacích pastech byly velmi silné ve 30. a 31 týdnu, na
některých lokalitách (Chrlice, Věrovany) překročily nejsilnější záchyty z
roku 1994 až čtyřnásobně.
V ochraně porostů
obilnin proti virovým onemocněním je nutné uplatňovat systém integrované
ochrany více než kdekoliv jinde, neboť ze současných chemických
alternativ ochrany, zacílených především na přenašeče, není ani jedna
dostatečná. V ochraně obilnin před WDV a BYDV je v současné době
navrženo několik postupů, které se zaměřují především na eliminaci
virových přenašečů, tedy kříska polního a mšic. Zjednodušeně lze tyto
metody rozdělit na: agrotechnické zásady (přerušení „zeleného mostu“, prostorové uspořádání porostů, termín setí) a chemickou ochranu zacílenou na regulaci přenašečů
(moření osiva a insekticidní postřiky). Před výsevem ozimé pšenice a
ozimého ječmene lze mořit osivo. Na základě sledování aktuálního stavu
výskytu přenašečů je možné ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy
v době začínající podzimní intenzivní migrace přenašečů do porostu a v
případě potřeby (dle intenzity náletu u již napadených porostů) provést
další insekticidní ošetření. Na podzim je doporučována aplikace
insekticidu při výskytu 5 a více jedinců na 100 smyků. Registrované
insekticidy lze nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin.
Rozšíření virových
zakrslostí obilnin na jaře je do značné míry ovlivněno průběhem zimy
(teplota, vydatnost sněhové pokrývky). Mrazivé počasí s poklesem teplot
pod -8 °C, zejména ve spojení s nízkou vrstvou sněhové pokrývky nebo
ještě lépe s absencí sněhu, zvyšuje pravděpodobnost redukce populací
přenašečů virových zakrslostí. Pokud je zima bohatá na sníh, který navíc
vydrží i v nížinách dlouhou dobu, efekt nízkých teplot se může výrazně
snížit. Z výsledků průzkumu lze usoudit, že dlouhotrvající vydatná
sněhová pokrývka chrání před mrazem mnohem více kříska polního než mšici
střemchovou, což je dáno i růzností zimních hostitelských rostlin.
Velmi malý počet infikovaných obilních výdrolů a porostů ozimých obilnin
na podzim 2013, ve spojení se slabším podzimním výskytem přenašečů a
mrazivými zimními periodami, dává předpoklad nižšího výskytu virových
zakrslostí na jaře 2014.
U jařin lze ke
snížení rizika infekce doporučit co nejčasnější výsev, aby nálety
přenašečů do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2
– 4 listy). Vzhledem k možným ztrátám na výnosu, které se pohybují
podle intenzity výskytu při podzimní infekci až do výše 70 – 80 %, je
vhodné silně napadené porosty včas zaorat a nahradit jinou plodinou
(sníží se tak i zdroj infekce pro další období). V jarním období je
třeba dále sledovat výskyt přenašečů v porostech a v případě potřeby
napadené porosty ošetřit registrovaným insekticidem. V závislosti na
plošném rozsahu a intenzitě výskytu virových zakrslostí však mohou i
infikované porosty dosáhnout dobrých výnosů. Na webových stránkách ÚKZÚZ
budou i v letošním roce průběžně zveřejňovány aktuální laboratorně
ověřené výskyty WDV a BYDV.
Přílohy
Zdroj: eAgri
Datum uveřejnění: 25.5.14
Poslední změna: 25.5.2014
Počet shlédnutí: 173
Původci virových zakrslostí obilnin a křísek polní – 2013
Výsledky průzkumu prováděného ÚKZÚZ v roce 2013.
Rozsah
a výsledky průzkumu výskytu původců virových zakrslostí obilnin – viru
zakrslosti pšenice (WDV) a viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) -
prováděného ÚKZÚZ v roce 2013; Rozsah a výsledky průzkumu výskytu
přenašeče WDV kříska polního (Psammotettix alienus) prováděného ÚKZÚZ v
roce 2013. Cílem průzkumu
prováděného Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ)
bylo zjištění výskytu původců virových zakrslostí obilnin a přenašeče
WDV kříska polního na území ČR. Průzkum byl prováděn ve dvou ročních
obdobích - na jaře roku 2013 v porostech pšenice, ječmenu, žita a ovsa
na pozorovacích bodech i mimo ně a dále v období od srpna do listopadu
2013 i v jejich rezervoárech (výdrol obilnin, kukuřice, travní porosty
na zemědělské i nezemědělské půdě) a v nově založených porostech ozimých
obilnin, přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v
jarním období. 1) Již na podzim
2012 bylo hodnoceno 105 porostů nově založených ozimů na podezření z
výskytu virových zakrslostí, na jaře 2013 pak dalších 145 porostů.
Celkově tedy bylo v souvislosti s výskytem viróz na jaře 2013
odpozorováno 250 porostů, při čemž pozitivní výskyt byl laboratorně
potvrzen u 46 vzorků, celkem bylo tedy napadeno 18,4 % hodnocených
porostů. Z pozitivních vzorků bylo 36 vzorků (78,3 %) infikováno WDV, 2
vzorky (4,3 %) infikováno BYDV a 8 vzorků (17,4 %) infikováno směsnou
infekcí WDV + BYDV. Nejčastější byly výskyty viróz zaznamenány ve
Středočeském, Olomouckém a Pardubickém kraji. 2) Od září do
prosince 2013 odpozorovali inspektoři ÚKZÚZ z rezervoárů virových
zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní porosty na
zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých
obilnin 78 porostů. Z těchto porostů bylo 6 laboratorně potvrzeno jako
pozitivních na přítomnost virového onemocnění. V celkovém hodnocení tedy
7,7% napadení hodnocených porostů. Z těchto pozitivních vzorků byly pak
4 vzorky (67 %) infikovány WDV, 2 vzorky (33 %) BYDV a žádný vzorek
infikován směsnou infekcí WDV + BYDV. Průměrné napadení porostů obilovin virovými zakrslostmi v roce 2013 dosáhlo 13,5 %. 1) Výskyt kříska polního (Psammotettix alienus)
byl na jaře 2013 zjišťován ve 335 porostech obilnin, přičemž v 11,9 %
vzorků byl nalezen křísek polní. Slabý výskyt byl zaznamenán v 82,5 %
sledovaných porostů, střední výskyt v 17,5 % porostů a silný výskyt v 0 %
porostů. 2) Od srpna do
listopadu 2011 bylo v rámci průzkumu výskytu kříska polního v
rezervoárech virových zakrslostí obilnin a v novém osevu ozimých obilnin
provedeno sledování ve 245 porostech, přičemž ve 42,6 % vzorků byl
nalezen křísek polní. Slabý výskyt kříska byl zaznamenán v 77,5 %
sledovaných porostů, střední výskyt v 16,7 % porostů a silný výskyt
v 5,8 % porostů. Pozitivní výsledky
průzkumů výskytu původců virových zakrslostí obilnin a kříska polního
prováděných na jaře a na podzim roku 2013 jsou uvedeny i s vysvětlivkami
v excelovské tabulce s jednotlivými listy zde. Výsledky průzkumů
(včetně průběžně aktualizované tabulky výskytů původců viróz) přinášejí
zemědělské praxi určitý přehled výskytů původců virových zakrslostí
obilnin a přenašeče WDV kříska polního v konkrétních lokalitách. Oproti jaru 2012
byl na jaře 2013 zaznamenán nižší výskyt virovými zakrslostmi napadených
porostů obilnin. Na podzim 2013 byl ve stejném období roku 2012
laboratorně ověřen o 20 % nižší podíl vzorků s potvrzeným výskytem
viróz, při čemž jednoznačně převažoval virus WDV. Nízké výskyty viróz
lze spojit s příznivými podmínkami pro růst nově založených porostů
ozimů, které pak v kombinaci s vyváženou výživou a nevýraznými výkyvy
počasí v průběhu zimního obodobí umožnily vývoj silných rostlin. Odolný
dobře zapojený porost ozimů tak lépe odolával infekci a v jarním období v
kombinaci s regenerační dávkou dusíku vedl k vyšší odolnosti k
sekundárním nákazám WDV. V porostech, kde
byl křísek polní zjištěn, převažoval na jaře 2012 i 2013 slabý výskyt
tohoto přenašeče WDV. Na podzim 2013 byl oproti stejnému období roku
2012 zaznamenán výrazně nižší podíl silného výskytu kříska. Přestože v roce
2013 převažoval výskyt viru WDV, svůj podíl na napadení obilnin virovými
zakrslostmi měl i hlavní přenašeč viru BYDV - mšice střemchová (Rhopalosiphum padi).
Ta je spolu s ostatními druhy mšic monitorována pomocí sacích pastí
typu Johnson-Taylor. Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti
mšic lze průběžně sledovat v Aphid bulletinu ÚKZÚZ. V roce 2013 se v
porostech obilnin začaly mšice objevovat ve větších počtech až od 27.
týdne. Nálety v sacích pastech byly velmi silné ve 30. a 31 týdnu, na
některých lokalitách (Chrlice, Věrovany) překročily nejsilnější záchyty z
roku 1994 až čtyřnásobně. V ochraně porostů
obilnin proti virovým onemocněním je nutné uplatňovat systém integrované
ochrany více než kdekoliv jinde, neboť ze současných chemických
alternativ ochrany, zacílených především na přenašeče, není ani jedna
dostatečná. V ochraně obilnin před WDV a BYDV je v současné době
navrženo několik postupů, které se zaměřují především na eliminaci
virových přenašečů, tedy kříska polního a mšic. Zjednodušeně lze tyto
metody rozdělit na: agrotechnické zásady (přerušení „zeleného mostu“, prostorové uspořádání porostů, termín setí) a chemickou ochranu zacílenou na regulaci přenašečů
(moření osiva a insekticidní postřiky). Před výsevem ozimé pšenice a
ozimého ječmene lze mořit osivo. Na základě sledování aktuálního stavu
výskytu přenašečů je možné ošetřovat obilniny registrovanými insekticidy
v době začínající podzimní intenzivní migrace přenašečů do porostu a v
případě potřeby (dle intenzity náletu u již napadených porostů) provést
další insekticidní ošetření. Na podzim je doporučována aplikace
insekticidu při výskytu 5 a více jedinců na 100 smyků. Registrované
insekticidy lze nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin. Rozšíření virových
zakrslostí obilnin na jaře je do značné míry ovlivněno průběhem zimy
(teplota, vydatnost sněhové pokrývky). Mrazivé počasí s poklesem teplot
pod -8 °C, zejména ve spojení s nízkou vrstvou sněhové pokrývky nebo
ještě lépe s absencí sněhu, zvyšuje pravděpodobnost redukce populací
přenašečů virových zakrslostí. Pokud je zima bohatá na sníh, který navíc
vydrží i v nížinách dlouhou dobu, efekt nízkých teplot se může výrazně
snížit. Z výsledků průzkumu lze usoudit, že dlouhotrvající vydatná
sněhová pokrývka chrání před mrazem mnohem více kříska polního než mšici
střemchovou, což je dáno i růzností zimních hostitelských rostlin.
Velmi malý počet infikovaných obilních výdrolů a porostů ozimých obilnin
na podzim 2013, ve spojení se slabším podzimním výskytem přenašečů a
mrazivými zimními periodami, dává předpoklad nižšího výskytu virových
zakrslostí na jaře 2014. U jařin lze ke
snížení rizika infekce doporučit co nejčasnější výsev, aby nálety
přenašečů do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2
– 4 listy). Vzhledem k možným ztrátám na výnosu, které se pohybují
podle intenzity výskytu při podzimní infekci až do výše 70 – 80 %, je
vhodné silně napadené porosty včas zaorat a nahradit jinou plodinou
(sníží se tak i zdroj infekce pro další období). V jarním období je
třeba dále sledovat výskyt přenašečů v porostech a v případě potřeby
napadené porosty ošetřit registrovaným insekticidem. V závislosti na
plošném rozsahu a intenzitě výskytu virových zakrslostí však mohou i
infikované porosty dosáhnout dobrých výnosů. Na webových stránkách ÚKZÚZ
budou i v letošním roce průběžně zveřejňovány aktuální laboratorně
ověřené výskyty WDV a BYDV. Zdroj: eAgri
Datum uveřejnění: 25.5.14
Poslední změna: 25.5.2014
Počet shlédnutí: 173