Zprávy z tisku
Obce se nemusí bát odpadu z vyřazených solárních panelů
Zhruba před rokem v Poslanecké sněmovně a Senátu zuřil legislativní boj o způsob nakládání s vysloužilými solárními panely...
Proti názoru, že o budoucí solární odpad
se postarají dobrovolně sami provozovatelé fotovoltaických elektráren
(FVE), stála myšlenka tvorby povinné rezervy provozovateli a zapojení
stávajících kolektivních systémů do sběru panelů. Zvítězila druhá
varianta, již podporoval i Svaz měst a obcí.
Jak uvedl Ing. Miloslav Kužela, Ph.D., ředitel největšího
kolektivního systému pro zpětný odběr solárních panelů ASEKOL Solarn, v
České republice, nyní existuje deset kolektivních systémů, které
garantují, že více než 200 tisíc tun solárních panelů bude zrecyklováno
podle všech pravidel a suroviny se dostanou zpět do oběhu.
Pokud by neexistovala regulace nakládání s odpadem ze solárních
panelů, dostala by se Česká republika do střetu s evropskou
legislativou. Podle směrnice 2012/19/EC se od roku 2015 musí z
vyřazených panelů minimálně 80 % využít a minimálně 70 % připravit k
opětovnému použití a zrecyklovat. V případě, že by recyklace
nebyla regulována, je pravděpodobné, že by se v budoucnu ze solárních
panelů zužitkovávaly pouze cenné suroviny, jako jsou třeba hliník a měď,
ale většina panelu (tvořená sklem, umělými hmotami a křemíkem) by v
lepším případě končila na skládkách.
OBCE NECHTĚJÍ RISKOVAT LIKVIDACI PANELŮ NA VLASTNÍ NÁKLADY
>>Většinu provozovatelů solárních elektráren tvoří ad hoc
založené společnosti zacílené výlučně na dosažení zisku. Nelze u nich
předpokládat, že se - ve chvíli, kdy elektrárna z nějakého důvodu
přestane vydělávat - budou starat o likvidaci panelů na vlastní náklady.
Jako starostové nemůžeme riskovat, že jednou budou obce (a my všichni)
doplácet na zlatou solární horečku. Doufat, že někdo panely zlikviduje
dobrovolně, je krátkozraké,>Naše nabídka přesvědčila nejvíce
provozovatelů fotovoltaických elektráren. Myslíme si, že hlavní roli
přitom hrála stabilita a transparentnost našeho systému,>Naprostá
většina provozovatelů se již u některého kolektivního systému
zaregistrovala. Nepřihlášení by se totiž vystavovali postihu ze strany
České inspekce životního prostředí, která letos ve svých kontrolách bude
mimo jiné sledovat, zda má provozovatel uzavřenou smlouvu s kolektivním
systémem. Avšak odhadujeme, že během roku budou provozovatelé přecházet
mezi jednotlivými systémy,>Víme, že pro klienty je zásadní, kolik ze
svého poplatku uvidí zpět. Nejvíce bude schopný vrátit ten systém,
který bude nejefektivněji pracovat a bude sdružovat nejvíc klientů,
protože administrativní náklady se mezi ně rozdělí,>Od klientů, kteří
s námi uzavřou smlouvu, získáváme informace, který sběrný dvůr by
preferovali, abychom podle toho pak mohli sběrnou síť upravit. Ti, kdo
se aktivně zapojí a pomohou nám sběrnou síť optimalizovat, ušetří na
recyklačním poplatku až 25 %.
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 15.2.14
Poslední změna: 15.2.2014
Počet shlédnutí: 144
Obce se nemusí bát odpadu z vyřazených solárních panelů
Zhruba před rokem v Poslanecké sněmovně a Senátu zuřil legislativní boj o způsob nakládání s vysloužilými solárními panely...
Proti názoru, že o budoucí solární odpad
se postarají dobrovolně sami provozovatelé fotovoltaických elektráren
(FVE), stála myšlenka tvorby povinné rezervy provozovateli a zapojení
stávajících kolektivních systémů do sběru panelů. Zvítězila druhá
varianta, již podporoval i Svaz měst a obcí. Jak uvedl Ing. Miloslav Kužela, Ph.D., ředitel největšího
kolektivního systému pro zpětný odběr solárních panelů ASEKOL Solarn, v
České republice, nyní existuje deset kolektivních systémů, které
garantují, že více než 200 tisíc tun solárních panelů bude zrecyklováno
podle všech pravidel a suroviny se dostanou zpět do oběhu. Pokud by neexistovala regulace nakládání s odpadem ze solárních
panelů, dostala by se Česká republika do střetu s evropskou
legislativou. Podle směrnice 2012/19/EC se od roku 2015 musí z
vyřazených panelů minimálně 80 % využít a minimálně 70 % připravit k
opětovnému použití a zrecyklovat. V případě, že by recyklace
nebyla regulována, je pravděpodobné, že by se v budoucnu ze solárních
panelů zužitkovávaly pouze cenné suroviny, jako jsou třeba hliník a měď,
ale většina panelu (tvořená sklem, umělými hmotami a křemíkem) by v
lepším případě končila na skládkách. >>Většinu provozovatelů solárních elektráren tvoří ad hoc
založené společnosti zacílené výlučně na dosažení zisku. Nelze u nich
předpokládat, že se - ve chvíli, kdy elektrárna z nějakého důvodu
přestane vydělávat - budou starat o likvidaci panelů na vlastní náklady.
Jako starostové nemůžeme riskovat, že jednou budou obce (a my všichni)
doplácet na zlatou solární horečku. Doufat, že někdo panely zlikviduje
dobrovolně, je krátkozraké,>Naše nabídka přesvědčila nejvíce
provozovatelů fotovoltaických elektráren. Myslíme si, že hlavní roli
přitom hrála stabilita a transparentnost našeho systému,>Naprostá
většina provozovatelů se již u některého kolektivního systému
zaregistrovala. Nepřihlášení by se totiž vystavovali postihu ze strany
České inspekce životního prostředí, která letos ve svých kontrolách bude
mimo jiné sledovat, zda má provozovatel uzavřenou smlouvu s kolektivním
systémem. Avšak odhadujeme, že během roku budou provozovatelé přecházet
mezi jednotlivými systémy,>Víme, že pro klienty je zásadní, kolik ze
svého poplatku uvidí zpět. Nejvíce bude schopný vrátit ten systém,
který bude nejefektivněji pracovat a bude sdružovat nejvíc klientů,
protože administrativní náklady se mezi ně rozdělí,>Od klientů, kteří
s námi uzavřou smlouvu, získáváme informace, který sběrný dvůr by
preferovali, abychom podle toho pak mohli sběrnou síť upravit. Ti, kdo
se aktivně zapojí a pomohou nám sběrnou síť optimalizovat, ušetří na
recyklačním poplatku až 25 %. Zdroj: EnviWeb OBCE NECHTĚJÍ RISKOVAT LIKVIDACI PANELŮ NA VLASTNÍ NÁKLADY
Datum uveřejnění: 15.2.14
Poslední změna: 15.2.2014
Počet shlédnutí: 144