Evropu čeká nová, přísnější regulace emisí. Český průmysl je proti

Evropská komise navrhuje snížit do roku 2030 emise o 40 procent. Průmyslníci se obávají, že cíle ohrozí postavení firem v globální soutěži.

Minulý čtvrtek se v Praze odehrála zajímavá schůzka. Eurokomisař zodpovědný za rozšiřování Evropské unie Štefan Füle se v Evropském domě sešel se zástupci českého průmyslu a energetiky. Důvod? Zjistit, co si myslí o nových evropských klimatických cílech do roku 2030 například zástupci Skupiny ČEZ, Svazu průmyslu a dopravy nebo Teplárenského sdružení.

Tyto cíle, které včera navrhla Evropská komise, by totiž měly výrazně dopadnout na budoucí vývoj těchto odvětví i v Česku. Podle cílů komise má unie do roku 2030 snížit o čtyřicet procent oproti roku 1990 emise skleníkových plynů. Do stejného termínu má také EU vyrábět 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. U druhého závazku se však mohou státy rozhodnout, jak ho budou naplňovat.

Plán tak navazuje na stávající evropské cíle do roku 2020, které si dávají za úkol snížit emise skleníkových plynů o 20 procent oproti úrovni z roku 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě na 20 procent a zvýšit energetickou účinnost o 20 procent.

Včera představený plán je však pouze návrh, který může v březnu narazit v Radě EU na odpor jednotlivých členských států, které reprezentují prezidenti a předsedové vlád členských států. A potom se bude muset čekat na zvolení nového Evropského parlamentu v květnu letošního roku.

Emisím ano, zbytku ne

Český průmysl a energetika jsou však skeptické ohledně evropského závazku vyrábět necelou třetinu energie z obnovitelných zdrojů. I na schůzce s eurokomisařem Fülem minulý týden zástupci těchto odvětví poukázali na to, že dopadová studie Evropské komise, která doprovázela předchozí návrh cílů do roku 2020, byla vzdálena realitě.

Uváděla například, že v důsledku schválení předchozích cílů stoupne cena elektřiny pro koncové zákazníky v letech 2008 až 2020 maximálně o 26 procent. Podle Eurostatu však stoupla jen za prvních šest let o 26,5 procenta, hlavně v důsledku podpory obnovitelných zdrojů energie. Lidé z oboru tak mají obavu, že se tento scénář může do budoucna opakovat.

Podobně uvažuje i Skupina ČEZ. "Cíl snížit emise skleníkových plynů o 40 procent do roku 2030 oproti roku 1990 chápeme jako srozumitelný. Závazný cíl Evropské komise v oblasti obnovitelných zdrojů vnímáme jako nadbytečný," řekl člen představenstva ČEZ Ivo Hlaváč.

Byznysmeni také upozorňují, že podíl průmyslu na hrubém domácím produktu starých členských států unie se pohybuje na úrovni 18 procent, zatímco průmysl nových členských zemí tvoří 23,5 procenta hrubého domácí produktu. Zvýšení cen elektřiny tak má podle nich větší ekonomický dopad na státy střední a východní Evropy než na ty západní - staré členské státy.

"Záleží, jak budou zohledněna specifika nových členských států, jejichž průmyslová základna přece jen může trpět víc," uvedl v této souvislosti náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

Barbora Urbanová ze sdružení Centrum pro dopravu a energetiku naopak tvrdí, že nový návrh eurokomisařů je nedostatečný, protože cíl navýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů na 27 procent není závazný pro jednotlivé členské státy, ale pro celou Evropu. Má proto obavu, že se plán nenaplní.

Eurokomisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani však považuje návrh za úspěch pro evropský průmysl. "To, že neexistují závazné národní cíle, také dává flexibilitu, která je důležitá zejména nyní v době krize. Naše cíle by mohly být ještě ambicióznější, ale k tomu by byla potřeba globální úmluva," řekl včera HN Tajani.

Důležitý bude i postoj sousedů

Otázku podílu a podpory obnovitelných zdrojů také řeší nová vláda velké koalice v Německu. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel včera navrhl změnit systém podpory obnovitelných zdrojů. Do roku 2015 by se dotace na elektřinu ze solárních a větrných zdrojů měla snížit o třetinu. Jeho návrh představitelé průmyslu uvítali. "Je to začátek návratu k ekonomické soudnosti. Trochu víc trhu, trochu méně plánovaného hospodářství," řekl včera na energetické konferenci listu Handelsblatt Rainer Seele, šéf energetické firmy Wintershall.

Jedním z těch, kteří mohou stát nové strategii Evropské komise v cestě, bude Polsko. To vyrábí 95 procent své elektřiny z uhlí jako relativně levného domácího zdroje. Už v březnu 2012 Varšava vetovala návrh Evropské komise snížit emise skleníkových plynů pod už dříve dohodnutých 20 procent vůči produkci z roku 1990.

I když Varšava plánuje stavbu jaderné elektrárny, hledá břidličný plyn a staví terminál na dovoz zkapalněného plynu, v blízké budoucnosti nebude schopna ve větší míře výrobu elektřiny z uhlí nahradit.

AUTOR: Nikita Poljakov
AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

40 procent

O tolik chce Evropská komise do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů. Srovnávacím rokem je rok 1990. Oproti cílům pro rok 2020 se již netýká dílčích cílů pro obnovitelné zdroje, úspory i emise CO2. Finální dohodu chce oznámit v roce 2015 jako součást mezinárodních jednání na klimatické konferenci v Paříži.

27 procent

Kromě poklesu emisí CO2 je výroba 27procent energie z obnovitelných zdrojů jediným dílčím cílem EU. Podle komise je tento cíl nutný pro další investice v sektoru. Oproti současným pravidlům ale bude platit jen celounijně a nebude dělen na jednotlivé národní cíle a úkoly. Některé státy tak naproti obnovitelným zdrojům budou moci snižovat emise například výrobou z jádra.

60 miliard eur

je podle Mezinárodní energetické agentury suma, která se v EU každý rok nainvestuje do obnovitelných zdrojů energie.

1 bilion korun

Až tolik může být podpora obnovitelných zdrojů v České republice v letech 2010 až 2030.

Zdroj: Ekolist

 

Tweet

Datum uveřejnění: 24.1.14
Poslední změna: 24.1.2014
Počet shlédnutí: 145