Europoslanci chtějí závazné cíle pro emise skleníkových plynů

V roce 2030 by měla Evropská unie snížit emise skleníkových plynů o 40 procent ve srovnání s hodnotami roku 1990. Shodli se na tom europoslanci ve Štrasburku, kteří hlasovali o nové dlouhodobé klimatické a energetické politice. Ve svém schváleném usnesení rovněž vyzvali Evropskou komisi a členské státy EU, aby dalším závazným cílem bylo, že 30 procent celkové konečné spotřeby energie bude pocházet z obnovitelných zdrojů.

Co se druhého požadavku týče, jde o přísnější cíl, než nedávno navrhla Evropská komise. Pro usnesení hlasovalo 341 poslanců, 263 jich bylo proti. Hlasování se velmi protáhlo, protože k usnesení existovaly desítky pozměňovacích návrhů.

Evropská komise představila své návrhy 22. ledna. Europoslanci nad nimi již tehdy vyjádřili znepokojení s tím, že postrádají ambiciózní cíle. "Cena energie výrazně ovlivňuje firmy, průmysl a naše občany. Chceme-li snížit dovoz energií, musíme v Evropě vyrábět více, lépe a efektivněji využívat naše zdroje," komentovala usnesení zpravodajka výboru pro životní prostředí Anne Delvauxová. "Široký energetický mix představuje spolu s vyšší energetickou účinností nejlepší řešení pro snížení emisí skleníkových plynů, podporu nových technologií a inovací, tvorbu pracovních míst a přeměnu našich ekonomik na zelenější. To je důvod, proč potřebujeme tři závazné cíle," dodala. Třetím závazným cílem je čtyřicetiprocentní zvýšení energetické účinnosti v EU.

"Závazné cíle v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů představují spíš rozumnou vyjednávací pozici Evropského parlamentu než něco jiného, protože usnesení nemá legislativně závazný charakter," poznamenal český europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Právě s touto pozicí tedy půjde europarlament do jednání s Evropskou komisí a členskými státy. "V reálu jsou ty stanovené cíle v zásadě realistické s tím, že všichni víme, že nejspíš půjdou dolů, protože členské státy s nimi nějakým způsobem pohnou. Kdyby byly ale přijaty takto, tak to na jednu stranu může někde znamenat úspory, na druhou stranu to ale může být určité ohrožení z hlediska cen energie. Europarlament si je vědom těchto rizik a bude s nimi v dalších vyjednáváních počítat," řekl ČTK Poc.

Podle českého europoslance za ODS Evžena Tošenovského je ale první cíl, tedy snížení emisí CO2 o 40 procent, problematický. "Tento cíl je dán absolutně pro celou Evropskou unii, aniž by se bral v potaz okolní svět, což může velmi ohrožovat konkurenceschopnost," uvedl Tošenovský. "Pro nás je nepřijatelné, aby byl jeden cíl, ve kterém zůstane Evropa sama. Bylo by to skutečně strašně dramatické pro Českou republiku a podnikatelskou sféru jako takovou," dodal.

Podle sociálnědemokratického europoslance nicméně ve zprávě zazněly i další důležité věci. "Daleko podstatnější pro Českou republiku je, že tento materiál definuje jadernou energetiku jako udržitelnou. To je velmi významný pokrok pro Českou republiku," řekl Poc. "My víme, že česká energetická politika se bude vždy více či méně spoléhat na jadernou energii, nemáme moc jiných možností. A nyní parlament ve své zprávě jasně říká, že nekývá na fanatické zběsilosti některých členských států, které ustupují od jádra," dodal.

Zdroj: zláštní zpravodaj ČTK

Tweet