Zprávy z tisku
Brusel zvažuje, že zruší závazné cíle pro obnovitelné zdroje energie
Velkým podnikům by se mohly výrazně snížit poplatky za elektřinu. Finální dokument představí Evropská komise 22. ledna...
Evropská komise se v otázce výroby energie
pomalu přiklání na stranu těžkého průmyslu. Deset dní před vydáním
klíčového dokumentu evropští komisaři zvažují, že nezavedou pro členské
státy závazné cíle, jakou měrou se mají obnovitelné zdroje podílet na
energetickém mixu. Namísto toho by měl zůstat pouze cíl ohledně
snižování emisí oxidu uhličitého. V důsledku by tak měly klesnout ceny elektřiny pro koncové uživatele.
"Vnímám to jako pozitivní krok, na rozdíl od dosavadních regulací. Už
nyní platíme za obnovitelné zdroje ročně 60 milionů korun. To je
polovina našeho rozpočtu na investice. Kdybychom měli možnost tyto
prostředky směrovat do úspor elektrické energie, tak si myslím, že by
tyto peníze měly podstatně smysluplnější využití," shrnuje své pocity
generální ředitel společnosti Lasselsberger Roman Blažíček.
Právě velkoodběratelé energií, jakými jsou například hutě, sklárny
nebo chemické provozy, by si mohli změnou postoje Evropské komise
polepšit nejvíce.
"Bylo chybou klást si cíle a zároveň nařizovat, jak jich dosáhnout.
Pokud by Evropská komise řekla, že cíle nejsou závazné, tak tím v
podstatě přizná předchozí chybu a to je první krok k nápravě. Postavení
energetického sektoru zpátky na racionální základ by mělo pozitivní
dopad na atraktivitu evropského regionu z pohledu investic," říká
majitel a šéf strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group Jan
Světlík.
Například v České republice poskočila cena příplatku za obnovitelné
zdroje za jednu megawatthodinu ze 166 korun v roce 2010 na loňských 583
korun. Letos vlivem robustnějších dotací ze strany státu poklesne na 495
korun.
Energetika bude jedním z nejostřeji sledovaných pasáží dokumentů, v
nichž chce Evropská komise 22. ledna představit své plány na zvýšení
evropské konkurenceschopnosti.
Proti závaznému cíli ohledně využívání obnovitelných zdrojů se staví i
výrobci elektřiny. Podle nich současný takřka nefunkční systém emisních
povolenek a masivní podpory zelené energie omezují manévrovací prostor k
dosažení druhého závazku EU v oblasti ekologie
- tedy snižování emisí oxidu uhličitého. Nevyplatí se tak například
provoz relativně čistých plynových elektráren a nejistý je i osud jádra.
Odhaduje se, že Evropská komise bude požadovat, aby členské státy
snížily do roku 2030 objem oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší o 40
procent v porovnání s rokem 1990.
"Ustanovení jednoho cíle v oblasti snižování emisí CO2 podporujeme.
Diskutované omezení emisí o 40 procent by znamenalo nastartování
obchodování s povolenkami. V současné situaci se nevyplatí investovat do
nových zdrojů, takže se investiční plány velkých společností významně
omezují," říká ředitel útvaru evropské agendy společnosti ČEZ Ivo
Hlaváč.
Podle britského ministra životního prostředí Eda Daveyho, který patří
mezi největší zastánce jediného ekologického cíle EU, existují levnější
způsoby, jak tomuto závazku dostát, než jsou dotace obnovitelných
zdrojů. Těmi jsou například podpora jaderné energetiky nebo zavádění
takzvaných chytrých rozvodných sítí.
Proti Británii, která po dvou desetiletích staví novou jadernou
elektrárnu, se za závazné cíle pro obnovitelné zdroje staví osm
členských států EU. Mezi ně patří například Itálie, Francie či Německo,
které se chce do roku 2020 zbavit všech svých jaderných elektráren.
Případný ústup od závazných cílů ohledně obnovitelných zdrojů se
nelíbí ani ekologickým iniciativám. Například organizace Greenpeace
požaduje, aby se na evropské produkci energie podílely plnými 45
procenty.
Ekologické úsilí
30 %
veškeré energie má nejpozději v roce 2030 v členských státech Evropské
unie pocházet z obnovitelných zdrojů. Nyní se v Bruselu jedná o tom, zda
má být tato ambice přetavena v závazný cíl, či nikoli. Vedle toho
Evropská komise nejspíš představí i závazek na snížení emisí oxidu
uhličitého o 40 procent oproti hodnotám z roku 1990.
1 TRILION EUR
Na tolik odhadl cenu za odklon Německa od jaderné energie ve prospěch
obnovitelných zdrojů bývalý spolkový ministr životního prostředí Peter
Altmaier.
AUTOR: Martin Kohout
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 16.1.14
Poslední změna: 16.1.2014
Počet shlédnutí: 218
Brusel zvažuje, že zruší závazné cíle pro obnovitelné zdroje energie
Velkým podnikům by se mohly výrazně snížit poplatky za elektřinu. Finální dokument představí Evropská komise 22. ledna...
Evropská komise se v otázce výroby energie
pomalu přiklání na stranu těžkého průmyslu. Deset dní před vydáním
klíčového dokumentu evropští komisaři zvažují, že nezavedou pro členské
státy závazné cíle, jakou měrou se mají obnovitelné zdroje podílet na
energetickém mixu. Namísto toho by měl zůstat pouze cíl ohledně
snižování emisí oxidu uhličitého. V důsledku by tak měly klesnout ceny elektřiny pro koncové uživatele. "Vnímám to jako pozitivní krok, na rozdíl od dosavadních regulací. Už
nyní platíme za obnovitelné zdroje ročně 60 milionů korun. To je
polovina našeho rozpočtu na investice. Kdybychom měli možnost tyto
prostředky směrovat do úspor elektrické energie, tak si myslím, že by
tyto peníze měly podstatně smysluplnější využití," shrnuje své pocity
generální ředitel společnosti Lasselsberger Roman Blažíček. Právě velkoodběratelé energií, jakými jsou například hutě, sklárny
nebo chemické provozy, by si mohli změnou postoje Evropské komise
polepšit nejvíce. "Bylo chybou klást si cíle a zároveň nařizovat, jak jich dosáhnout.
Pokud by Evropská komise řekla, že cíle nejsou závazné, tak tím v
podstatě přizná předchozí chybu a to je první krok k nápravě. Postavení
energetického sektoru zpátky na racionální základ by mělo pozitivní
dopad na atraktivitu evropského regionu z pohledu investic," říká
majitel a šéf strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group Jan
Světlík. Například v České republice poskočila cena příplatku za obnovitelné
zdroje za jednu megawatthodinu ze 166 korun v roce 2010 na loňských 583
korun. Letos vlivem robustnějších dotací ze strany státu poklesne na 495
korun. Energetika bude jedním z nejostřeji sledovaných pasáží dokumentů, v
nichž chce Evropská komise 22. ledna představit své plány na zvýšení
evropské konkurenceschopnosti. Proti závaznému cíli ohledně využívání obnovitelných zdrojů se staví i
výrobci elektřiny. Podle nich současný takřka nefunkční systém emisních
povolenek a masivní podpory zelené energie omezují manévrovací prostor k
dosažení druhého závazku EU v oblasti ekologie
- tedy snižování emisí oxidu uhličitého. Nevyplatí se tak například
provoz relativně čistých plynových elektráren a nejistý je i osud jádra. Odhaduje se, že Evropská komise bude požadovat, aby členské státy
snížily do roku 2030 objem oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší o 40
procent v porovnání s rokem 1990. "Ustanovení jednoho cíle v oblasti snižování emisí CO2 podporujeme.
Diskutované omezení emisí o 40 procent by znamenalo nastartování
obchodování s povolenkami. V současné situaci se nevyplatí investovat do
nových zdrojů, takže se investiční plány velkých společností významně
omezují," říká ředitel útvaru evropské agendy společnosti ČEZ Ivo
Hlaváč. Podle britského ministra životního prostředí Eda Daveyho, který patří
mezi největší zastánce jediného ekologického cíle EU, existují levnější
způsoby, jak tomuto závazku dostát, než jsou dotace obnovitelných
zdrojů. Těmi jsou například podpora jaderné energetiky nebo zavádění
takzvaných chytrých rozvodných sítí. Proti Británii, která po dvou desetiletích staví novou jadernou
elektrárnu, se za závazné cíle pro obnovitelné zdroje staví osm
členských států EU. Mezi ně patří například Itálie, Francie či Německo,
které se chce do roku 2020 zbavit všech svých jaderných elektráren. Případný ústup od závazných cílů ohledně obnovitelných zdrojů se
nelíbí ani ekologickým iniciativám. Například organizace Greenpeace
požaduje, aby se na evropské produkci energie podílely plnými 45
procenty. 30 % 1 TRILION EUR AUTOR: Martin Kohout
Zdroj: EnviWeb Ekologické úsilí
veškeré energie má nejpozději v roce 2030 v členských státech Evropské
unie pocházet z obnovitelných zdrojů. Nyní se v Bruselu jedná o tom, zda
má být tato ambice přetavena v závazný cíl, či nikoli. Vedle toho
Evropská komise nejspíš představí i závazek na snížení emisí oxidu
uhličitého o 40 procent oproti hodnotám z roku 1990.
Na tolik odhadl cenu za odklon Německa od jaderné energie ve prospěch
obnovitelných zdrojů bývalý spolkový ministr životního prostředí Peter
Altmaier.
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Datum uveřejnění: 16.1.14
Poslední změna: 16.1.2014
Počet shlédnutí: 218