Zprávy z tisku
Spotřeba plynu v tuzemské dopravě stagnuje, brzdí ji slabá obnova vozového parku
Praha 20. dubna (ČTK) - Spotřeba plynu v tuzemské dopravě stagnuje. V loňském roce čeští motoristé spotřebovali dohromady 96,6 milionu metrů krychlových CNG, tedy stlačeného zemního plynu, a LNG, což je zkapalněný zemní plyn. Meziročně to bylo o čtyři procenta méně. Hlavní bariérou dalšího rozvoje je podle energetiků hlavně pomalá obměna vozidel. Vyplývá to z informací Svazu energetiky ČR (SEČR) společně s Českého plynárenského svazu (ČPS). Současná spotřeba podle nich neodpovídá potřebám pro plnění klimatických cílů ČR v dopravě.
Foto: Archiv CZ Biom
Pro naplnění klimatických cílů v dopravě je podle expertů nutné v roce 2030 dosáhnout spotřeby přibližně 110.000 až 130.000 tisíc tun bioLNG a zhruba 130 milionů metrů krychlových bioCNG.
Česká republika má podle energetiků pro plynná paliva kvalitní infrastrukturu, výrazně však zaostává stav tuzemských vozidel. "Pokud se nepodaří urychlit obměnu autobusů a nákladních vozidel za ty na bioCNG a bioLNG, nezvýší se poptávka po plynných palivech a zůstane nevyužitý jejich potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů z dopravy," uvedl výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba. "Zkušenosti z posledních let navíc ukazují, že bez aktivní podpory obnovy vozidel se trh sám od sebe nerozjede," podotkl.
Podle dostupných údajů je v Česku v provozu přibližně 1920 autobusů na CNG či bioCNG, strategické cíle přitom pro rok 2030 počítají s přibližně 2530 vozidly. Ještě propastnější je situace u nákladních tahačů na LNG. V provozu je méně než 200 vozidel, přičemž Národní akční plán počítá s růstem na zhruba 4000 vozidel do roku 2030.
Především v případě využití biometanu by podle Kotrby šlo o promarněnou příležitost. Jeho širšímu využití v tuzemsku brání podle energetiků několik bariér. Jde zejména o současné nastavení podpory pro bioplynové stanice, omezený přístup některých biometanových stanic k plynárenské infrastruktuře například z důvodu větší vzdálenosti od soustavy či komplikovaných majetkoprávních vztahů, vysoké investiční náklady na připojení a také omezená dostupnost kvalitních organických odpadů jako vstupní suroviny.
"Biometan je jedním z nejdostupnějších nástrojů pro rychlé snižování emisí v dopravě. Stát podporuje rozvoj výroby, ale bez paralelního růstu poptávky zůstane tento potenciál nevyužitý. Největší příležitost vidíme ve veřejné hromadné dopravě, kde existuje infrastruktura, zkušenosti i reálný prostor pro další rozvoj," uvedl předseda Rady ČPS Martin Slabý.
Apeluje proto na to, aby byl biometan zařazen mezi podporovaná paliva v dotačních programech pro vozidla veřejné dopravy. Ty aktuální totiž podporují pouze elektřinu či vodík. "V současné době ale již jednáme s MPO o nových výzvách v rámci IROP, které by již měly pokrývat i podporu CNG autobusů," dodal Slabý.
V současnosti v Česku funguje 540 bioplynových a 13 biometanových stanic. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navíc plánuje v následujících třech letech podpořit výrobu až 350 milionů metrů krychlových biometanu.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 20. 4. 2026
Datum uveřejnění: 20.4.26
Poslední změna: 24.4.2026
Počet shlédnutí: 186
Spotřeba plynu v tuzemské dopravě stagnuje, brzdí ji slabá obnova vozového parku
Praha 20. dubna (ČTK) - Spotřeba plynu v tuzemské dopravě stagnuje. V loňském roce čeští motoristé spotřebovali dohromady 96,6 milionu metrů krychlových CNG, tedy stlačeného zemního plynu, a LNG, což je zkapalněný zemní plyn. Meziročně to bylo o čtyři procenta méně. Hlavní bariérou dalšího rozvoje je podle energetiků hlavně pomalá obměna vozidel. Vyplývá to z informací Svazu energetiky ČR (SEČR) společně s Českého plynárenského svazu (ČPS). Současná spotřeba podle nich neodpovídá potřebám pro plnění klimatických cílů ČR v dopravě.

Pro naplnění klimatických cílů v dopravě je podle expertů nutné v roce 2030 dosáhnout spotřeby přibližně 110.000 až 130.000 tisíc tun bioLNG a zhruba 130 milionů metrů krychlových bioCNG.
Česká republika má podle energetiků pro plynná paliva kvalitní infrastrukturu, výrazně však zaostává stav tuzemských vozidel. "Pokud se nepodaří urychlit obměnu autobusů a nákladních vozidel za ty na bioCNG a bioLNG, nezvýší se poptávka po plynných palivech a zůstane nevyužitý jejich potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů z dopravy," uvedl výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba. "Zkušenosti z posledních let navíc ukazují, že bez aktivní podpory obnovy vozidel se trh sám od sebe nerozjede," podotkl.
Podle dostupných údajů je v Česku v provozu přibližně 1920 autobusů na CNG či bioCNG, strategické cíle přitom pro rok 2030 počítají s přibližně 2530 vozidly. Ještě propastnější je situace u nákladních tahačů na LNG. V provozu je méně než 200 vozidel, přičemž Národní akční plán počítá s růstem na zhruba 4000 vozidel do roku 2030.
Především v případě využití biometanu by podle Kotrby šlo o promarněnou příležitost. Jeho širšímu využití v tuzemsku brání podle energetiků několik bariér. Jde zejména o současné nastavení podpory pro bioplynové stanice, omezený přístup některých biometanových stanic k plynárenské infrastruktuře například z důvodu větší vzdálenosti od soustavy či komplikovaných majetkoprávních vztahů, vysoké investiční náklady na připojení a také omezená dostupnost kvalitních organických odpadů jako vstupní suroviny.
"Biometan je jedním z nejdostupnějších nástrojů pro rychlé snižování emisí v dopravě. Stát podporuje rozvoj výroby, ale bez paralelního růstu poptávky zůstane tento potenciál nevyužitý. Největší příležitost vidíme ve veřejné hromadné dopravě, kde existuje infrastruktura, zkušenosti i reálný prostor pro další rozvoj," uvedl předseda Rady ČPS Martin Slabý.
Apeluje proto na to, aby byl biometan zařazen mezi podporovaná paliva v dotačních programech pro vozidla veřejné dopravy. Ty aktuální totiž podporují pouze elektřinu či vodík. "V současné době ale již jednáme s MPO o nových výzvách v rámci IROP, které by již měly pokrývat i podporu CNG autobusů," dodal Slabý.
V současnosti v Česku funguje 540 bioplynových a 13 biometanových stanic. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navíc plánuje v následujících třech letech podpořit výrobu až 350 milionů metrů krychlových biometanu.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 20. 4. 2026
Datum uveřejnění: 20.4.26
Poslední změna: 24.4.2026
Počet shlédnutí: 186