V Karlovarském kraji vyměnilo kotel za nízkoemisní 2453 žadatelů o dotaci

Karlovy Vary 13. července (ČTK) - Téměř 306 milionů korun se investovalo v Karlovarském kraji do výměny kotlů v domácnostech za nízkoemisní nebo bezemisní. Takzvané kotlíkové dotace využilo v kraji 2453 majitelů nemovitostí. Některé ukazatele stavu a kvality ovzduší v kraji naznačují, že i výměny kotlů přispěly ke zlepšení ovzduší, byť kraj nebyl zvlášť postižený ani před kotlíkovými dotacemi. Na stavu ovzduší se v něm více podílejí velké zdroje znečištění, zjistila ČTK.

Foto: Archiv CZ Biom

Od roku 2016 Karlovarský kraj zprostředkoval tři vlny kotlíkových dotací pro veřejnost a od roku 2022 realizuje čtvrtou vlnu zaměřenou na nízkopříjmové domácnosti. V současné době kraj žádosti o nové výměny kotlů nepřijímá, pouze se stará o vyplácení peněz ve čtvrté vlně dotací. Případní zájemci o podporu výměny nevyhovujících kotlů se nyní musejí obrátit na program Nová zelená úsporám.

"Nejvyšší zájem byl o tepelná čerpadla, například ve třetí vlně dosahoval i 60 procent. Na druhém místě se umístil plynový kondenzační kotel těsně následovaný kotli na biomasu. Biomasa je naopak velmi oblíbená u poslední výzvy pro nízkopříjmové domácnosti," uvedla mluvčí krajského úřadu Jitka Čmoková.

Kraj v terénu přímo neměřil přínosy pro ovzduší, nicméně v rámci každé vlny provádí tabulkový výpočet účinnosti srovnáním emisí původních zdrojů tepla s emisemi nových zdrojů a dlouhodobě dosahují výsledky zlepšení ovzduší přes 95 procent. Například kotlíkové dotace III měly dopad na účinnost zdrojů až 96,62 procenta, uvedl kraj. "Zlepšení ovzduší potvrzují i občané v městech, kdy dle zpětné vazby po výměnách již nejsou v zimním či inverzním období zatěžováni emisemi z lokálních topidel," uvedla mluvčí krajského úřadu.

Lokální zdroje se na emisním zatížení podílejí hlavně emisemi tuhých částic nebo oxidu uhelnatého. V kraji s relativně řídkým osídlením se ale i tyto škodlivé látky rozptylují. V roce 2016 bylo v Karlovarském kraji zaznamenáno překročení limitů některých škodlivin v ovzduší mimo ozonu na 0,3 procentech území, šlo o velká města, Cheb, Sokolov, Karlovy Vary ale i Nejdek. V roce 2022, kdy vyšla poslední Zpráva o stavu životního prostředí v Karlovarském kraji, se limity nepřekročily už nikde.

I měření stanic Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukazují například u pevných částic mezi lety 2016 a 2024 pokles. V Karlových Varech byl ještě v roce 2016 roční průměr koncentrace pevných části PM10 16,3 mikrogramu na krychlový metr vzduchu, v roce 2024 ale 12,8, to je zlepšení zhruba o čtvrtinu. Podobný pokles z 17,2 na 12,8 mikrogramů v krychlovém metru byl zaznamenán v Chebu nebo ze 16,7 mikrogramů na 12,6 mikrogramů v Sokolově.

"Hodnotíme kotlíkové dotace jakožto úspěšný projekt, který současně významně přispěl k přechodu řady domácností na bezemisní způsob vytápění a výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. U zbylých podpořených domácností přispěl k významnému snížení vypouštěných emisí do ovzduší, neboť zdroje tepla čtvrté a páté emisní třídy dosahují vysoké účinnosti spalování oproti nahrazovaným zdrojům," shrnul krajský úřad Karlovarského kraje.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 13. 7. 2025

Tweet