������asopis BIOM, �l�nky a sborn�ky | Domovsk� str�nka�����
Odborn� �asopis o�biomase a�informa�n� zpravodaj
�esk�ho sdru�en� pro biomasu
2. ��slo vy�lo v��noru 1998
V�ro�n� zpr�va CZ-Biom za r. 1997
Ing. Jaroslav V��a, CSc.: Po n�s potopa.... - Nepolitick� �vodn�k
Ing. J. Mal��ov�: Finan�n� zpr�va CZ Biom za rok 1997
Placen� �lensk�ch p��sp�vk� v�r. 1998
Z�pis z�Valn� hromady CZ Biom konan� dne 26.11.1997 v�p�edn�kov� aule V�RV v�Praze -�Ruzyni
Z�pis ze zased�n� 1. sch�ze p�edsednictva a�revizn� komise konan� dne 20. 1. 1998
Pl�nujte si �as pro akce CZ-Biomu
Ing. Roman Honz�k: U�it� ekologie -�nad�je do dal��ho tis�cilet� ?
Ing. Vladim�r Smol�k: Program sekce Bioplyn - Biom CZ na rok 1998
V�clav Novotn�: Pl�n �innosti p�stitelsk� sekce CZ Biom v�r. 1998
Ing.Vlasta Pet��kov�, DrSc.: P�edstavuje se v�m mezin�rodn� sekce CZ Biom
Ing. Vlasta Pet��kov�, DrSc.: Reakce AE BIOM na v�sledky Konference v�Kyoto.
Ing. Vlasta Pet��kov�, DrSc.: Energie z�biomasy v�zahrani�� -�informace z�skan� z�odborn�ch exkurs�
Anton�n Slej�ka: Zku�enosti z�projekt� na v�robu energie z�obnoviteln�ch zdroj� v�EU
Jaroslav V��a: Na z�v�r slovo p�edsedy
V�ro�n� zpr�va CZ-Biom za r. 1997
Organiza�n� informace:
�lensk� z�kladna:�K�datu valn� hromady, t.j. k�26.11.1997, je celkem 148 ��dn�ch �len�, z�toho 18 pr�vnick�ch osob.
Na z�klad� lo�sk� valn� hromady byly zpracov�ny nov� stanovy a�ofici�ln� byla ustavena asociace s�n�zvem ��esk� sdru�en� pro biomasu -�CZ Biom�. Tyto stanovy schv�len� na valn� hromad� dne 26.11.1997 byly zaregistrov�ny na MV dne 4.12.1997. T�mto ��edn�m aktem byly ofici�ln� sjednoceny 2�d��v�j�� subjekty -�Svaz p�stitel� a�zpracovatel� energetick�ch a�pr�myslov�ch rostlin a�CZ Biom, ��m� jsou ve�ker� probl�my v�tomto sm�ru jednozna�n� vy�e�eny.
�innost v�r. 1997:
Vedle pr�b�n� agendy vy�izovan� po�tou, telefonicky i�osobn�mi kontakty mezi �leny a�p�edsednictvem CZ Biom, byla pr�ce soust�ed�na zejm�na na organizov�n� odborn�ch semin���, vyd�v�n� publikac� a�na zaji��ov�n� kontakt� s�AE Biom (Evropsk� asociace pro biomasu).
A. Semin��e a�publikace:
1. Semin��e:
Hned za��tkem roku byly uspo��d�ny v�Praze 2�semin��e sekce v�robc� kompost� a�biohnojiv ve dnech: 21. 1. 1997 a�18. 2. 1997.
Na obou semin���ch byla dobr� ��ast. Projeven� z�jem ��astn�k� sv�d�� o�pot�eb� v�novat se kompostov�n� a�organick�mu hnojen� ve v�t�� m��e, ne� tomu bylo v�posledn�ch letech.
�Spalov�n� fytomasy -�lok�ln� a��st�edn� vyt�p�n� -�25.2.1997 T�eb��.
Semin�� se konal na v�zvu okresu T�eb�� v�z�jmu obecn�ch ��ad� a�dal��ch subjekt� o�vyu��v�n� fytomasy pro energii. Semin�� byl spojen s�exkurz� do biotepl�rny firmy Iromez v�Pelh�imov�. Vedle informac� formou p�edn�ek spo��val v�znam semin��e zejm�na v�konkr�tn� uk�zce provozu biotepl�rny. Tento n�zorn� p��klad sv�d�� o�tom, �e i�u n�s lze fytomasu �sp�n� vyu��vat k�z�sobov�n� teplem.
��ast na mezin�rodn� konferenci �Odpady 97�. V�r�mci t�to presti�n� konference jsme se z��astnili p�ednesen�m 5�p�edn�ek.
�Energetick� a�pr�myslov� rostliny III.� -�21.8.1997 Chomutov.
Semin�� byl spojen s�prohl�dkou porost� rostlin, p�stovan�ch specieln� pro ��ely fytoenergetiky. Hojn� ��ast prok�zala, �e z�jem o�fytomasu pro energii st�le nar�st�.
�Cizorod� l�tky v�zem�d�lsk�ch ekosyst�mech� -�16.10.1997 Praha.
Tento semin�� s�mezin�rodn� ��ast� se zab�val �e�en�m aktu�ln� problematiky -�omezen�m ne��douc�ch vstup� do ekosyst�m� a�to rovn� ve vztahu k�nepotravin��sk� produkci, v�etn� produkce fytomasy pro energii. �irok� rozsah t�to problematiky sv�d�� o�z�va�nosti jej�ho �e�en�, co� prok�zala velik� ��ast na semin��i.
Mimo uveden� semin��e, po��dan� p��mo CZ Biom se jednotliv� �lenov� sdru�en� ��astnili samostatn�mi p�edn�kami na nejr�zn�j��ch semin���ch a�konferenc�ch v��R i�v zahrani��. Jde zejm�na o�aktivn� ��ast �len� CZ Biom zam�stnan�ch ve V�ZT Praha-�epy a�V�RV Praha-Ruzyn� i�dal��ch �len� CZ Biom.
2. Publikace:
Vedle �ady odborn�ch i�v�deck�ch �l�nk� jednotliv�ch �len� CZ Biom v�nejr�zn�j��ch �asopisech byly p��mo CZ Biom vyd�ny tyto publikace:
- �Biom� -�1.��slo odborn�ho �asopisu o�biomase a�informa�n� zpravodaj �esk�ho sdru�en� pro biomasu. 1. ��slo vy�lo v���jnu 1997.
- �Mo�nosti p�stov�n� energetick�ch rostlin v�podkru�nohorsk� p�nevn� oblasti� - sborn�k refer�t�.
- �Energie z�biomasy -��ance pro budoucnost na�� planety�. Propaga�n� let�k vydan� v�prosinci 1997 v�r�mci projektu ��ern� troj�heln�k� -�viz d�le. Tento let�k vydan� v�po�tu 5000 kus� obsahuje informace o�nebezpe�� ekologick�ch dopad� p�i pou��v�n� fosiln�ch paliv a�zp�sob, jak tyto negativn� vlivy omezit, t.j. v�etn� urychlen�ho vyu��v�n� energie z�biomasy. Let�k je ur�en obc�m a�dal��m subjekt�m, zejm�na v�p�nevn�ch oblastech, t.zv. ��ern�ho troj�heln�ku�.
- Grant pro rozvoj energetick�ho vyu�it� rostlinn� biomasy. V�r�mci programu ��ern� troj�heln�k� jsme z�skali v�bec prvn� p��sp�vek pro �innost CZ Biom a�to od organizace PHARE, Region�ln�ho environment�ln�ho centra (REC). V�r�mci tohoto grantu byl t� poskytnut p��sp�vek na semin�� v�Chomutov� (21.8.1997), vyti�t�n let�k �Energie z�biomasy� a�vyd�na bro�ura. Zapojen� CZ Biom do tohoto grantu je velmi v�znamn�, nebo� umo�n� zajistit v�ce informac� v�z�jmu roz���en� propagace fytoenergetiky u�n�s.
B. Rozvoj vztah� s�Evropskou asociac� AE Biom:
V n�vaznosti na �innost v�minul�ch letech pokra�ovalo rozv�jen� spolupr�ce s�AE Biom. Pro zaji�t�n� t�to agendy se konaly celkem 3�sch�ze:�2x v�Bruselu a�1x ve �v�dsku (Vaxj�). Prv� sch�ze v�boru AE Biom -�
jsme se nez��astnili z�nedostatku finan�n�ch prost�edk�. Na sch�zi dne 19.9.1997 byla na�e ��ast zaji�t�na d�ky p��m�mu p��sp�vku z�rakousk�ho Biomu ve v��i 4000 ATS. Toto jedn�n� bylo d�le�it� pro kone�n� �pravy navrhovan�ho projektu (Propagace biomasy pro energii) v�z�jmu jeho schv�len� a�p�ijet� k��e�en�. Projekt byl schv�len EU na podzim r. 1997 a�bude ofici�ln� zah�jen na sch�zi AE Biom v�dubnu 1998. Na zpracov�n�, vyti�t�n� a�distribuci propaga�n�ch let�k� je zaji�t�n p��sp�vek z�EU.
��ast na sch�zi v�boru AE Biom ve Vaxj� (�v�dsko) byla zaji�t�na d�ky pozv�n� �v�dsk� Biom (SVEBIO), kter� uhradila ve�ker� cestovn� n�klady pro 2�z�stupce CZ Biom. Na t�to sch�zi byla projedn�na �ada z�va�n�ch z�le�itost�, zejm�na n�vrhy nov�ch projekt�, do kter�ch bychom se mohli postupn� zapojovat. Konkr�tn�m v�sledkem bylo zpracov�n� n�vrhu ��asti na projektu s�n�zvem �Rychle rostouc� d�eviny� ve vztahu k��e�en� erosn�ch vliv�. Do tohoto projektu jsme byli jako �R zapojeni, projekt byl zpracov�n v�z�v�ru roku 1997 a�v kone�n� verzi p�ijat k�projedn�n� do EU (v r�mci programu FAIR). I�kdy� m� projekt v�ce m�n� charakter v�zkumn�, navazuje p��mo na �innost Biomu a�proto bude mo�n� z�jeho r�mce ��ste�n� podporovat i�aktivity CZ Biom. Hlavn�m koordin�torem je Dr. Jossart -�sekret�� AE Biom.
Sch�ze ve �v�dsku (ve dnech 18.-20.11.1997) navazovala na konferenci po��danou SVEBIO. Vedle p�edn�ek jsme se z��astnili rovn� exkurze v�ter�nu s�n�zorn�m p�edveden�m ucelen�ho syst�mu vyu�it� lesn�ch odpad� a� po spalov�n� v�biotepl�rn�ch. Cel� proces je zdokumentov�n videokamerou, tak�e jej lze vyu��t pro dal�� informovanost na�� odborn� ve�ejnosti.
V z�jmu propagace energie z�biomasy jsme zorganizovali pro 18 z�jemc� -��len� CZ Biom -�odbornou exkursi do D�nska ve dnech 3.-7.11.1997. Nav�t�vili jsme celkem 7�objekt� s�vyu��v�n�m energie z�biomasy:�biotepl�rny spaluj�c� sl�mu nebo d�evn� �t�pku 2�bioplynov� stanice i�velkoprodukci raj�at -�sklen�ky. N�zorn� uk�zky t�chto provoz� jsou rovn� zdokumentov�ny videokamerou a�lze je tud� vyu��vat i�dodate�n�.
V pr�b�hu roku jsme zpracov�vali na vy��d�n� AE Biom podklady o�situaci v�energetice zam��en� na biomasu. Tyto velmi obt�n� z�skateln� informace jsme zpracovali (ve 2��lenn� skupin�) a�p�edali do souborn�ch materi�l� vypracovan�ch AE Biom za v�echny n�rodn� Biom pod n�zvem �Strategie v�biomase�. Tyto materi�ly jsou pova�ov�ny za d�l�� podklady pro rozvoj bioenergetiky v�Evrop�. P�i probl�mech s�obstar�v�n�m pot�ebn�ch �daj� jsme dosp�li k�p�esv�d�en�, �e je nutn� z�sadn� zlep�it koordinaci �innost� na �seku biomasy pro energii mezi jednotliv�mi resorty. Po n�kolika jedn�n�ch s�p�edstaviteli Ministerstva pr�myslu a�obchodu se za�ala postupn� vytv��et meziresortn� komise, slo�en� ze 4�ministerstev:�MPO, MZe, MRR a�M�P. Ta si klade za c�l zmapovat situaci na tomto �seku a�zmobilizovat �sil� pro podporu rozvoje fytoenergetiky v�souladu s�evropsk�mi trendy. Postupn� se zpracov�vaj� konkr�tn� podklady sm��uj�c� k�usm�rn�n� da�ov� a�dota�n� politiky pro n�sledn� jedn�n� s�MF. Tato komise vznikla z�iniciativy CZ Biom a�proto je CZ Biom ��dn�m �lenem t�to v�znamn� meziresortn� komise. Vedle uveden�ch c�l� je rovn� nem�n� d�le�it� ucelen� soust�e�ov�n� informac� o�biomase tak, aby CZ Biom mohlo do budoucna p�ed�vat prost�ednictv�m AE Biom jen takov� informace, kter� budou v�estrann� posouzeny z�pohledu v�ech z��astn�n�ch resort�.
Nepolitick� �vodn�k
Moje v�no�n� pohoda byla zna�n� zhor�ena v�sledky klimatick�ho summitu v�japonsk�m Kyotu, kde zv�t�zily sobeck� z�jmy hospod��sky vysp�l�ch st�t� nad zdrav�m rozumem a�snahou zabezpe�it na�im potomk�m �ivot na st�vaj�c� �rovni. Na�im potomk�m bude z�ejm� odk�z�na planeta zahrnut� odpady, zbaven� vyu�iteln�ch z�sob neobnoviteln�ch energetick�ch a�surovinov�ch zdroj� s�v�razn�mi klimatick�mi zm�nami v�d�sledku rostouc�ho antropogenn�ho sklen�kov�ho efektu. O�pr�b�hu mezin�rodn�ho summitu se nebudu zmi�ovat, to se m��ete dozv�d�t na jin�m m�st� na�eho �asopisu. �sp�ch konference byl zma�en sobectv�m USA, nejv�t��ho producenta sklen�kov�ch plyn�. Americk� president Bill Clinton se v�pr�b�hu uplynul�ho roku v�n�kolika projevech v�znamn� holedbal sv�m pozitivn�m postojem v�protisklen�kov� kampani, nakonec v�ak vyplynulo jeho vazalstv� pod Ewingy, Shelly a�jin�mi olej��i USA. Spojen� st�ty americk� byly ochotny sn�it produkci sklen�kov�ch plyn� na �rove� r. 1990 a�to je�t� v�pr�b�hu 14 let. D�vodem je pr� ot�zka soci�ln�, d�le to, �e odpov�dnost mus� rovnocenn� sd�let i�rozvojov� zem�. Zde bych cht�l poznamenat, �e americk� p��stup je nehor�zn� pokrytectv�. Produkce oxidu uhli�it�ho, hlavn�ho sklen�kov�ho plynu je (na z�klad� statist. dat r. 1995) na 1�obyvatele USA 19,88 t�ro�n� a�nap�. u���ny, kter� je druh�m nejv�t��m producentem emise oxidu uhli�it�ho pouze 2,51 t. V�razn�j�� z�vazek k�redukci emis� sklen�kov�ch plyn� by logicky m�ly m�t p�edev��m st�ty, kter� antropogenn� sklen�kov� efekt zap���inily a�v�pr�b�hu dvac�t�ho stolet� konzumovaly fosiln� energetick� zdroje na �kor zem� s�ni��� industrializac�. S�p��stupem USA se p�ekvapiv� ztoto�nily st�ty Evropsk� Unie, kter� p�vodn� obhajovala nutnost sn�en� emis� sklen�kov�ch plyn� do roku 2010 o�15%. Jist� si pamatujete na vystoupen� p�edstavitel� EU Biom na konferenci po��dan� v�r. 1996 v�Praze Ruzyni, kde tento p��stup byl zd�vod�ov�n jako nezbytnost odvr�cen� klimatick�ch zm�n na t�to planet� a�byl n�m v�t�pov�n jako n� z�vazek po p�edpokl�dan�m vstupu �esk� republiky do Evropsk� Unie. Sobectv� se nevyhnulo ani Evropsk� Unii a�cel� konference v�Kyotu ve mn� vyvol�v� dojem zd�vodnit zachov�n� st�vaj�c�ch emis� sklen�kov�ch plyn�. Co je v�ak pro n�s z�va�n�, �e mezin�rodn� konference zm�n� i�dosavadn� laxn� p��stup k�problematice sklen�kov�ho efektu v��esk� republice. V�r. 1990 byla ro�n� emise sklen�kov�ch plyn� v��R nejvy��� v�tomto desetilet�. Jej� v�razn� klesaj�c� trend do r. 1995 v�ak nenastal sn�en�m energetick� n�ro�nosti nebo substituc� fosiln�ch paliv biopalivy, ale p�edev��m poklesem hrub�ho dom�c�ho produktu. V�roce 1995 byla v��R emise oxidu uhli�it�ho na 1�obyvatele 14,36 t, co� p�edstavuje jednu z�maxim�ln�ch hodnot v�Evrop� a�stanovisko p�edstavitele resortu �ivotn�ho prost�ed� v�po�adu r�dia Svobodn� Evropa o�dobr� situaci v�produkci sklen�kov�ch plyn�, kter� by n�m umo�nila prodat ��st emisn� kv�ty dal��m st�t�m zn� zna�n� cynicky.
�esk�m politik�m i�p�edstavitel�m ostatn�ch st�t� je lhostejn�, �e na�i potomci, kte�� okus� daleko v�razn�j�� d�sledky klimatick�ch zm�n budou nuceni sni�ovat emise sklen�kov�ch plyn� n�sobn� rychleji ne� ud�v� kompromisn� upleten� mezin�rodn� konvence.
Pro pr�ci na�eho svazu CZ Biom doporu�uji je�t� v�ce zintensivnit informa�n� kampa� o�sklen�kov�m efektu, klimatick� zm�n� a�o re�ln�ch zp�sobech substituce fosiln�ch paliv biopalivy. Tento program by sice m�la iniciovat vl�da, ale s�ohledem na pot�e s�financov�n�m na�ich aktivit ze strany st�tu v�lo�sk�m roce, nelze p�edpokl�dat, �e by se situace po Kyotu zlep�ila.
V�minul�m roce m� jeden �len na�eho Svazu poskytl ekologick� program politick� strany, kter� ��d� ekologickou politiku s�t�m, �e jde o�nejlep�� ekologick� program v�sou�asn�m politick�m spektru. Cel� tento program se v�ak zab�val omezen�m lok�ln�ch dysfunkc� a�uv�domil jsem si, �e mezi politick�mi stranami koali�n�mi i�opozi�n�mi budeme t�ko hledat subjekt, kter� by podporoval glob�ln� ekologick� z�jmy t�to planety a�skute�n� prosp�ch budouc�ch generac�. Tento p��stup, jak jsem se ji� v�minulosti zmi�oval, m� p�edev��m mor�ln� aspekt. Mor�ln� vztahy mezi lidmi mohou navazovat pozitivn� vztahy k�p��rod� a�upev�ovat kontinuitu mezi minul�mi, sou�asnou a�budouc�mi generacemi lid�. Projevem t�to mor�lky by m�lo b�t i�omezen� konzumn�ho zp�sobu �ivota �esk� spole�nosti.
Tento konzumn� zp�sob se projevuje v�nadm�rn� spot�eb� p��m�ch i�nep��m�ch energi� a�jeho typick�m vn�j��m projevem je sou�asn� rozvoj automobilizmu. Zde by n�m mohli b�t minist�i a�poslanci dobr�m p��kladem, za p�edpokladu, �e za�nou jezdit v��sporn�ch automobilech, ob�as vyu�ij� i�hromadn� dopravy a�omez� svou spot�ebu nep��m�ch energi�. A�v�dialogu s�ne�stupn�mi ekologick�mi organizacemi by rovn� m�li sn�it m�ru arogantnosti. Byl jsem ji� od n�kolika �len� Biomu dotazov�n, jak n�m odpov�d�l na n� dopis (viz ��slo 1��asopisu Biom) pan ministr �ivotn�ho prost�ed�. Jeliko� neodpov�d�l za �est m�s�c�, je jeho ml�en� mo�no n�sledovn� p�elo�it: Nestrkejte nos do z�le�itost�, ke kter�m jsou kompetentn� referenti ministerstva. Obdobnou �afku, kter� se projevila h��e ne� ml�en�m pomazan�ch jsem dostal za inicializaci n�vrhu (jm�nem na�eho Svazu) zakotven� vyhl�ky o�zem�d�lsk�m vyu�it� odpad� v�novele z�kona �O odpadech�.
Jeden kompetentn� �initel mi ned�vno sd�lil, �e moje kritika koncepce st�tn� energetick� politiky nem� sv� opodstatn�n�, nebo� ��dn� hotov� dokument neexistuje a�bude teprve p�ipraven. Tento �lov�k m�l bohu�el pravdu, st�tn� energetick� politika je nahrazena osobn� prov�zanost� vl�dn�ch politick�ch stran a�monopoln�ch v�robc� energi�. Totemem energetik� je ji� �adu let Temel�n. Jeliko� koncepce energetick�ch �spor by ��elnou existenci Temel�na zpochybnila, byla vymy�lena koncepce p��motopn�ho vyt�p�n� (dokonce s�ekologick�m podtextem), kter� v�topn�m obdob� vyu�ije kapacitu atomov�ho monstra. Dal�� slogan Temel�n pro lep�� �ivotn� prost�ed� v�severo�esk�m kraji zcela nevy�el. Velk� ��st uheln�ch elektr�ren je ��inn� ods��ena a�emise oxidu s�ry se v�razn� sn�ily. Nep�edstaviteln� objem finan�n�ch prost�edk� na v�stavbu Temel�na, kter� se budou amortizovat v�cen� elektrick� energie, kon�� s�viz� o�levn� jadern� energii. Spot�eba p��m�ch i�nep��m�ch energi� p�i v�stavb� za�azuje toto d�lo, z�hlediska omezen� sklen�kov�ch plyn�, jako zcela neekologick�.
Ned�vno jsem �ekal pobl� Milevska na autobus v�obci Podol�, vzd�len� od Temel�na asi 45 km. Upoutala m� cedule, ve kter� �EZ upozor�uje obyvatele obce na bl��c� se uveden� Temel�nu do provozu a�d�v� rady, co �initi v�p��pad� hav�rie jadern� elektr�rny (co nejd��ve opustit �zem�). Je t�eba si uv�domit, �e prosazov�n� takov�ho za��zen� v�mal� �esk� zemi je ur�it�m hazardem a�v�bec se nediv�m aktivit�m rakousk�ch ekolog� proti Temel�nu. Nejsem osobn� v�bec zaujat� v��i jadern� energetice a�je mi sympatick� francouzsk� koncepce mal�ch jadern�ch elektr�ren. Temel�n st�l v�ak na�i spole�nost p��li� mnoho pen�z, za kter� jsme mohli podpo�it alternativn� energie, zejm�na energetick� vyu�it� biomasy a��sporn� vyu��v�n� energie se stejn�m efektem vyrovnan� bilance pot�eby a�produkce energi�.
Z�p�edchoz�ch my�lenek vypl�v�,. �e cesta ��inn�ho omezov�n� sklen�kov�ch plyn� v��esk� republice nevede p�es Temel�n, ale p�es energetick� �spory a�vyu��v�n� obnoviteln�ch energetick�ch zdroj�.
Po konferenci v�Kyotu jsme mohli ��st mnoho zasv�cen�ch �l�nk� o�sklen�kov�m efektu, ale bez n�vodu okam�it�ho �e�en� probl�mu.
Z�ejm� je spr�vn�, �e v�dne�n� dob� existuje dobrovoln� neziskov� organizace, kter� nab�z� jedno z��e�en� omezen� emis� sklen�kov�ch plyn�. A� budou na�i pravnuci analyzovat p���iny antropogenn�ho sklen�kov�ho efektu, naraz� mo�n� v�archivu na n�kter� sborn�ky nebo �asopisy vyd�van� CZ Biom a�uv�dom� si, �e i�koncem dvac�t�ho stolet� v��esk� republice existovala proz�rav� skupina lid�, bohu�el s�mal�m potenci�lem mo�nosti prosazen� sv�ch my�lenek. Proto V�m, �len�m CZ Biom, p�eji v�tomto roce hodn� zdrav�, pevn�ch nerv� a�snahy vydr�et na na�� n�zorov� platform�. Jste toti� nezastupiteln�. Minist�i, poslanci, salonn� ekologov� a�ani presidenti velmoc� nemohou p�ekro�it sv�j st�n a�pocit, �e spr�vn� liber�ln� tr�n� spole�nost mus� b�t spole�nost� vysoce konzumn�.
Finan�n� zpr�va CZ Biom za rok 1997
(v K�)
Z�statek za rok 1996
pokladna 10 837,50
bankovn� ��et 9 860,10
z�statek celkem 20 697,60
------------------------------------------------------------
p��jem 1997 324 046,81
v�dej 1997 323 854,36
-----------------------------------------------------------
hospod��sk� v�sledek 1997 + 192,45
-----------------------------------------------------------
Z�statek za rok 1997
pokladna 435,70
bankovn� ��et 20 454,35
z�statek celkem 20 890,05
Za revizn� komisi CZ Biom Ing. J. Mal��ov�, v.r. 6.1.1998
Placen� �lensk�ch p��sp�vk� v�r. 1998
�lensk� p��sp�vek �in� pro fyzick� osoby 200,- K�, pro pr�vnick� osoby 2000,- K�. P��sp�vek je mo�no platit bu� zasl�n�m p��mo na ��et po�tovn� pouk�zkou typu A�(Bianko) nebo bankovn�m p�evodem. N�zev ��tu adres�ta je CZ Biom, Praha 6, pen�n� �stav je �esk� spo�itelna, pobo�ka Praha 6, ��slo ��tu je 1281759-68/0800, p�evodov� po�ta 160 42 Praha 6. Jako variabiln� symbol pou�ijte rodn� ��slo nebo u�pr�vnick�ch osob I�O. Za p�ips�n� na ��et n�m spo�itelna ��tuje za ka�dou polo�ku 2,- K�. D�le je mo�no platit do pokladny CZ Biom osobn� proti p��jmov�mu dokladu nebo slo�enkami. Adresa sekretari�tu je CZ Biom V�RV, p. H. Pickov�, Drnovsk� 507, 161 06 Praha 6�- Ruzyn�, �. tel. 02/360851. Z�rove� pros�me p��padn� dlu�n�ky, aby zaplatili dlu�n� p��sp�vky z�minul�ch let.
(V�)
Z�pis z�Valn� hromady CZ Biom konan� dne 26.11.1997 v�p�edn�kov� aule V�RV v�Praze -�Ruzyni
1. Zah�jen�
Ing. V��a, tajemn�k Svazu p�iv�tal a�konstatoval, �e ze 147 �len� je p��tomno 42.
2. Zpr�vy o��innosti
Zpr�va o��innosti CZ Biom za uplynul� obdob� p�ednesla Dr. Pet��kov�, p�edsedkyn� Svazu. Bude sou��st� V�ro�n� zpr�vy, kter� bude zve�ejn�na v��asopise Biom. Podrobn� zpr�va revizn� komise bude vypracov�na a� po ��etn� uz�v�rce koncem roku a�po schv�len� p�edsednictvem bude sou��st� v�ro�n� zpr�vy. Zpr�va p�edsedkyn� Svazu byla jednomysln� schv�lena.
3. Nov� stanovy
N�vrh nov�ch stanov byl diskutov�n, byl zam�tnut pozm��ovac� n�vrh p��m� volby p�edsedy Valnou hromadou. Byly provedeny n�kter� zm�ny p�vodn�ho n�vrhu vypracovan�ho Ing. V��ou. Pozm�n�n� n�vrh byl jednomysln� schv�len a�Dr. Pet��kov� byla pov��ena k�proveden� registrace nov�ch stanov na Ministerstvu vnitra.
4. Volby
Volebn� komise byla dopln�na dal��m �lenem Ing. Stra�ilem, CSc. Volby byly podle stanov provedeny jako tajn�. Voleb se z��astnilo 38 �len�. P��tomn� volebn� statistika je uvedena v�tabulce:
�. | Jm�no kandid�ta | Pracovi�t� | Po�et pl. hlas� | V�sledek *) |
|||
1. | Ing. Jana Fialov�, CSc. | Podnikatelka Nov� M�sto n.M. | 30 | P | |||
2. | Ing. Ludv�k Hule� | B��sk� projekty Teplice | 20 | - | |||
3. | Ing. Roman Honz�k | V�RV Chomutov | 28 | P | |||
4. | Ing. Pavel Chmel�k, CSc. | V�RT �epy | 21 | - | |||
5. | Ing. Petr Jevi�, CSc. | V�ZT �epy | 9 | - | |||
6. | Ing. Jaroslav K�ra | V�ZT �epy | 25 | RK | |||
7. | Ing. Anton�n Kutil | Ekostyl Praha | 27 | P | |||
8. | Ing. Jaroslava Mal��ov� | V�RV Chomutov | 14 | - | |||
9. | V�clav Novotn� | zem�d�lec Ky�ice | 27 | P | |||
10. | Ing. Vlasta Pet��kov�, DrSc. | V�RV Praha | 34 | P | |||
11. | Ing. V�clav Sladk�, CSc. | V�ZT �epy | 33 | P | |||
12. | Ing. J. Smetana | AK Louny | 25 | RK | |||
13. | Ing. Helena Sou�kov� | City Plan s.r.o. Praha | 23 | RK | |||
14. | Karel hrab� Strachvic | Zdounky | 16 | - | |||
15. | Ing. Sergej Us�ak, CSc. | V�RV Chomutov | 16 | - | |||
16. | Ing. Zden�k Vale�ko | ACRO Karlovy Vary | 30 | P | |||
17. | Ing. Jaroslav V��a, CSc. | V�RV Praha | 36 | P | |||
18. | Ing. Leon Vaverka | Setuza a.s. �st� nad Labem | 33 | P |
Kooptovan� vedouc� odborn�ch sekc�:
Ing. Vladim�r Smol�k -�sekce bioplyn
Ing. Pavel R��ek, CSc. -�sekce kompostov�n�
Doc. Ing. Zden�k Posp�chal, CSc. -��zemn� sekce moravsk�
Ing. Sergej Us�ak, CSc. -�sekce informa�n� a�poradensk� st�edisko
S volebn�mi v�sledky sezn�mil Valnou hromadu p�edseda volebn� komise p. Novotn�.
6. Vystoupen� vedouc�ch sekc�
Zpr�vu o��innosti sekc� podal p. Novotn� za p�stitelskou sekci a�Ing. Sladk� za sekci spalov�n� fytomasy. Bylo konstatov�no, �e ob� sekce vytv��ej� bohatou �innost.
Valnou hromadou bylo jednomysln� schv�leno ustanoven� dal��ch dvou odborn�ch sekc�. Vedouc�m sekce bioplynu byl schv�len Ing. Smol�k, vedouc�m sekce informa�n�ho a�poradensk�ho st�ediska CZ Biom Ing. Sergej Us�ak, CSc.
7. Diskuse
Ve v�eobecn� diskusi byly rozv�jeny n�vrhy pro �innost na dal�� obdob�
8. P�edsednictvo CZ Biom bylo Valnou hromadou pov��eno k�vypracov�n� koncepce a�pl�nu �innosti na nov� volebn� obdob�. Dr. Pet��kov� byla pov��ena, aby a� do nov� volby p�edsedy CZ Biom vykon�vala statut�rn� funkci.
9. V�15.00 bylo zased�n� Valn� hromady ukon�eno a�za funkcion��e minul�ho obdob� se s���astn�ky rozlou�il Ing. V��a a�Dr. Pet��kov�.
Zapsal a�pro �asopis Biom upravil
Z�pis ov��il Ing. Z. Stra�il, CSc.
Z�pis ze zased�n� 1. sch�ze p�edsednictva a�revizn� komise konan� dne 20. 1. 1998
P��tomni: Fialov�, Kutil, Novotn�, Pet��kov�, Sladk�, Smetana, Vale�ko, V��a, Smol�k
Pl�nujte si �as pro akce CZ-Biomu
Z pl�nu �innost� jednotliv�ch sekc� a�z pozv�nek zve�ejn�n�ch v�tomto ��sle �asopisu Biom vypl�v� bohat� �innost na�� organizace v�roce 1998. Cht�l bych upozornit na dal�� pl�novan� akce. Poradensk� st�edisko CZ Biom ve spolupr�ci s�ostatn�mi sekcemi pl�nuje tradi�n� semin�� Energetick� rostliny IV v�Chomutov� na 5.8.1998. Dne 14. ��jna CZ Biom ve spolupr�ci s�V�RV Praha-Ruzyn� po��d� konferenci s�mezin�rodn� ��ast� na t�ma �Anaerobn� a�aerobn� fermentace odpad��. Konference se z��astn� zahrani�n� odborn�ci na problematiku mal�ch bioplynov�ch stanic.
Bude-li dostate�n� z�jem �len�, chceme za��tkem listopadu zorganizovat jednodenn� z�jezd do N�mecka a�to nejen po p��hrani�n�ch biotepl�rn�ch, ale i�po bioplynov�ch stanic�ch. Vyu�ijeme osv�d�en� organiza�n� sch�ma (Jind�ich�v Hradec 1996) a�sejdeme se v�n�kter�m pohrani�n�m m�ste�ku, kde bude odpoledn�, p��padn� ve�ern� program a�kde p�enocujeme a�druh� den r�no vyjedeme autobusem do N�mecka.
Pl�novan� term�n Valn� hromady je 9. prosinec.
U�it� ekologie -�nad�je do dal��ho tis�cilet� ?
�asto se ve sd�lovac�ch prost�edc�ch setk�v�me s�informacemi o�aktivit�ch n�kter�ch ekologick�ch iniciativ, kter� sv�m sv�r�zn�m zp�sobem poukazuj� na z�va�n� nedostatky pr�myslov�ch a�zem�d�lsk�ch v�rob. V�extr�mn�ch p��padech po�aduj� tyto organizace zru�en� t� �i on� v�roby, pr�myslov�ho z�vodu nebo elektr�rny. Snahy t�chto ekologick�ch aktivist� by byly zbyte�n�, pokud by se d�sledn� p�ev�d�ly v�sledky v�dy a�v�zkumu do praxe.
A proto V�s chci v�en� �ten��i informovat o�nov�ch ekologick�ch technologi�ch, mo�nostech vyu�it� surovin, energi� a�prost�edk�, kter� �asto le�� bez pov�imnut� hned vedle va�ich domovn�ch dve�� a�kter� je t�eba jen zvednout a�...
Zastaven� prvn�: Sou�asn� tr�n� spole�nost
Lidstvo p�elomu tis�cilet� je zat�eno �sp�chem, kter� mu p�inesla pr�myslov� revoluce. Je obklopeno stroji, kter� st�le efektivn�ji a�rychleji p�em��uj� suroviny na pohodl� a�blahobyt. �lov�k si bohu�el d�k sv� netrp�livosti nena�el �as na v�voj postup� a�kulturn�ch z�sad, kter� by vedly k�efektivn�j��mu vyu�it� t�chto poklad�.
D�ky stroj�m jsme se nau�ily pl�tvat energi� a� desetkr�t l�pe ne� j� �et�it. Bylo vypo��t�no, �e zhruba 93% prodan�ch a�spot�ebovan�ch zdroj� se nikdy nep�em�n� na hotov� v�robky. Krom� toho se 80% hotov�ch v�robk� vyhod� po jedin�m pou�it� a�ostatn� nejsou tak trvanliv� jak by m�ly b�t.
Tak� energie, voda a�dopravn� slu�by jsou z�velk� ��sti promrh�ny je�t� p�ed t�m, ne� z�nich v�bec n�co m�me. Ale ��et za n� mus�me p�esto zaplatit. Znamen� to nap��klad, �e se z�mno�stv� energie odebran� z�elektr�rny pro rozsv�cen� ��rovky ztrat� 70% je�t� p�ed t�m ne� doraz� k���rovce, kter� um� p�em�nit na sv�tlo jen 10% zbyl� tedy 3% prim�rn� energie nebo, �e z�benz�nu zbude pro pohon kol pouze 15 a� 20% energie, zat�mco ostatn�ch 80 a� 85% uv�zne v�motoru a�p�evodech.
Cesty a�prost�edky pro nalezen� �spor byly v�t�inou objeveny b�hem posledn�ch let, d� se hovo�it o�nov� pr�myslov� revoluci umo��uj�c� aktivn� sni�ovat spot�ebu zdroj�. Jsou zn�my postupy jejich� uplatn�n�m je mo�n� sn�it spot�ebu surovin a�energi� a� �ty�n�sobn�. Jin�mi slovy: v�e co dnes d�l�me b�n�mi postupy je mo�n� v�mnoha p��padech d�lat stejn� dob�e nebo l�pe a�spot�ebovat k�tomu jen jednu �tvrtinu energie a�surovin. V�dal��ch pokra�ov�n�ch se zam���m na jednotliv� oblasti kde je mo�n� dosahovat zna�n�ch �spor.
P��t�: Konstrukce dom� a��spora energie
Program sekce Bioplyn - Biom CZ na rok 1998
(p�edseda sekce bioplyn Ing. Vladim�r Smol�k)
1. Inventura BP a�BN jednotek
��el: iniciov�n� o�iven� a�vyu�it� st�vaj�c�ch bioplynov�ch jednotek.
2. Mal� bioplynov� zem�d�lsk� stanice
Je v�jedn�n� jako spole�n� akce s�n�meckou LI NRW. N�meck� stran� byla poskytnuta ji� takzvan� projektov� skica. V�sou�asn� dob� se zpracov�vaj� podklady na �rovni projektov�ho zad�n�, kter� by m�lo b�t p�ed�no 19. 2. 98 p�i jedn�n� v�Essenu. Tam by m�lo b�t p�ijato z�sadn� rozhodnut� o�realizaci. Jednotka by byla um�st�na v�ZD Dolany u�Jarom��e jako ��st jednotky na v�robu bionafty. S�veden�m ZD byla tato mo�nost projedn�na a�byl z�sk�n p�edb�n� souhlas.
3. Konference Biomass for Energy, W�rzburg, SRN 8.6. - 11.6.1998
Projedn�n� mo�nost� prezentace BIOMU CZ na t�to konferenci. Nab�dka firm�m, �len�m BIOMU. ��ast ostatn�ch sekc�. Organiza�n� p��prava ��asti spo��vaj�c� ve vy��d�n� informac� a�ustaven� skupiny, kter� by prezentaci zajistila.
4. Mo�nosti z�sk�n� prost�edk� z�dotac� pro rok 1998
a) MPO spolu s��EA
Mo�nost z�sk�n� podpory na poradenskou slu�bu. Jde o�kryt� 70% provozn�ch n�klad� nen�vratnou dotac�. Z�le�itost byla p�edjedn�na s�konzulta�n� organizac� EEC Pardubice. Jedn�n� v�sou�asn� dob� pokra�uj�.
b) dotace M�P
Je mo�nost z�skat dotaci na bioplynovou jednotku. Jeliko� pod�n� ��dost� nen� omezeno datem, je mo�no ��dost formulovat i�podat na konci �nora podle v�sledk� jedn�n� v�SRN.
I p�es n�kter� nesrovnalosti ve sledov�n� sklen�kov�ho efektu, jako nap�. rozd�l mezi nam��en�mi hodnotami teplot na povrchov�ch stanic�ch (na zemi a�na mo�i), a�ze satelit�, se v�t�ina v�dc� shoduje na teorii glob�ln�ho oteplov�n� (GO), zap���in�n�ho mimo jin� zvy�uj�c�m se obsahem sklen�kov�ch plyn� (SP) v�atmosf��e. Do jak� m�ry je za GO odpov�dn� �lov�k je velmi obt�n� zodpov�diteln� ot�zka, o�kter� se neust�le velmi �iv� diskutuje. V�eobecn� v�ak p�evl�d� n�zor, �e vliv �lov�ka na GO je podstatn�. Z�p�ilo�en� tabulky je mo�no vid�t, �e nejv�znamn�ji ke sklen�kov�mu efektu p�isp�vaj� emise CO2. Antropogenn� CO2 je produkov�n zejm�na v�t�chto odv�tv�ch: energetika 36%, pr�mysl 24%, doprava 30% a�pr�myslov� a�bytov� vyt�p�n� 10%. Od po��tku tohoto stolet� nar�st� koncentrace CO2 v�atmosf��e exponenci�ln�. Nap��klad od roku 1958 do roku 1990 byl zaznamen�n n�r�st z�315 na 355 ppm CO2.Grafick� zn�zorn�n� trend� a�vliv� na�glob�ln� oteplov�n� je mo�no nal�zt nap�. na internetov� adrese: �http://www.wri.org/wri/enved/trends/atm-home.html?�.
11. prosince 1997 byl v�Kyotu schv�len protokol stanovuj�c� pro 39 rozvinut�ch zem� pr�m�rn� sn�en� emis� SP do obdob� mezi roky 2008-2012 o�5,2% oproti roku 1990. Protokol zahrnuje tak� individu�ln� z�vazky (USA�7%, EU 8% [tak� �R], Japonsko 6%). Ka�d� zem� mus� ji� roku 2005 prezentovat prokazateln� sn�en� emis� SP. Protokol se t�k� �esti plyn� (CO2, CH4, oxid dusn� a�freony HFC, PFC a�SF6), s�t�m �e u�freon� se jako z�kladna pro sni�ov�n� pou�ije rok 1995. Protokol obsahuje i��l�nek o�kontroverzn�m obchodu s�emisemi. Naproti tomu �l�nek o�dobrovoln�ch z�vazc�ch rozvojov�ch zem� na sn�en� emis� SP z�protokolu vypadl, av�ak v�pr�b�hu tohoto roku bude tento �l�nek p�epracov�n a�znova za�azen do protokolu. USA toti� odm�taj� k�dohod� p�istoupit, dokud se k�n� nep�ipoj� rovn� rozvojov� zem�. Protokol d�le zavazuje signat��sk� st�ty k�podpo�e vzd�l�v�n� a�osv�ty v�oblasti GO (a�vlastn� ekologie v�eobecn�), k�vypracov�n� vlastn�ho pl�nu a�zp�sobu �i p��stupu k��e�en� problematiky SP, zohled�uj�c podm�nky toho dan�ho st�tu, a�je�t� k�n�kolika dal��m men��m �kol�m. Cel� zn�n� protokolu je mo�no naj�t nap�. na webov� str�nce �http://www.bigeye.com/kyoto.htm�.
P��sp�vek sklen�kov�ch plyn� ke glob�ln�mu oteplov�n�
Plyn | P��sp�vek ke GP [%] | Zdroj | Doba setrv�n� plynu v�atmosf��e [roky] |
Oxid uhli�it� | 52 | Uhl� (10); Zemn� plyn (6); Ropa (14); V�r. stav. hmot a�odsi�ov�n� elektr�ren (7); Vyu��v�n� p�dy a�odles�ov�n� (15) | 7 |
Methan | 18 | Zem�d�lstv�, Biomasa, Zemn� plyn | 10 |
Oxid dusn� | 6 | Biomasa, Doprava, Hnojiva; Spalov�n� fosiln�ch paliv | 180 |
Freony | 14 | Spreje, Klimatiza�n� za��zen�, Ledni�ky, Elektronick� pr�mysl | Mo�n� i�stalet� |
Oz�n | 5 | Doprava | 0,3 |
Ostatn� | 5 |
Pl�n �innosti p�stitelsk� sekce CZ Biom v�r. 1998
(p�edseda p�stitelsk� sekce p. V�clav Novotn�)
1. Na prvn� sch�zi p�edsednictva Sdru�en� CZ -�Biom up�esnit po�et �len� p�edsednictva zastupuj�c�ch p�stitelskou sekci (min. 3)
2. V�p��pad� z�jmu zabezpe�ovat kon�n� besed s�potenci�ln�mi p�stiteli energetick�ch rostlin a�s poslucha�i �kol p��mo v�oblastech
3. V�z��� uspo��dat exkurzi do okol� Hirschau v�Bavorsku, kde je mo�n� prohl�dka centr�ln�ho vyt�p�n� obce Freihung biomasou a�plant�e Miskhantusu, v�Tragelhofu nav�t�vit provoz firmy AP BIOENERGIETECHNIK GmbH, kter� se zab�v� v�stavbou biokotelen a� do v�konu 6.000 kW. Ve vlastn� provozn� koteln� m� firma zaj�mav� �e�enou dopravu paliva a�manipulaci s�n�m.
Ve spolupr�ci se sekc� bioplynu by se jist� p�i cest� naskytla i�p��le�itost nav�t�vit n�kter� bioplynov� stanice.
4. Uspo��dat spolu se sekc� bioplynu a�Informa�n�m a�poradensk�m st�ediskem CZ Biom ve�ejnou besedu o�p�stov�n� energetick�ch rostlin popsan�ch ve Sborn�ku ze semin��e 1997 v�Nov�ch Spo�ic�ch s�c�lem vytipovat rostliny perspektivn� pro p�stov�n� v��R a�up�esnit strategii jejich propagace.
5. Kontaktovat firmy zab�vaj�c� se v�robou zem�d�lsk� techniky, zabezpe�ov�n�m provozn�ch pot�eb zem�d�lsk� prvov�roby a�zpracov�v�n�m zem�d�lsko technick�ch produkt� s�c�lem koordinovat jejich spolupr�ci p�i realizaci z�jm� jednotliv�ch partner� v�oblasti produkce, zpracov�v�n� a�vyu��v�n� netradi�n�ch obnoviteln�ch surovin.
6. Spolupracovat s�dal��mi sekcemi CZ Biom na �sp�n� �innosti a�propagaci Sdru�en�.
7. Spolupracovat se st�tn�mi org�ny p�i stanovov�n� pravidel podporuj�c�ch rozvoj nepotravin��sk�ho vyu��v�n� orn� p�dy v��R p�i systematick�m zkultur�ov�n� krajiny.
Sborn�k refer�t� ze semin��e Energetick� a�pr�myslov� rostliny III.
Je ji� vydan�, z�sluhou Ing. Us�aka a�jeho spolupracovn�k� v�rozsahu 167 stran. Pro �leny CZ Biom je k�dispozici za sn�enou cenu 80 K� (pro ne�leny 160 K�). Z�jemci o�sborn�k ho mohou objednat v�sekretari�tu Svazu. P�edn�ej�c� obdr�� sborn�k zdarma.
�asopis Biomass News (AE Biom) v�angli�tin�
je k�dispozici v�sekretari�tu Svazu. A� do vy�erp�n� z�sob je mo�no vyzvednout osobn�, nebo na po��d�n� za�leme.
Let�k Energie z�biomasy
kter� vydal CZ Biom v�omezen�m po�tu (z d�vodu po�tovn�ho) zas�l�me jako p��lohu k�na�emu �asopisu, s�prosbou o�jeho dal�� roz�i�ov�n�. V�p��pad�, �e budete pot�ebovat dal�� v�tisky, obra�te se na sekretari�t CZ Biom.
Odborn� semin�� �Vyu�it� kal� z��ist�ren odpadn�ch vod�
po��d� 23. dubna V�RV Praha Ruzyn� spolu se sekc� v�robc� kompost� v�ruzy�sk� aule. Semin�� bude zam��en na novou vyhl�ku, kterou se stanov� podm�nky pro vyu�it� odpad� jako hnojiva. Z�jemci o�semin�� se mohou obr�tit na sekretari�t CZ Biom nebo na Ing. R��ka (02/360851).
�asopis Biom
Sekretari�t CZ Biom uv�t� va�e n�m�ty, �l�nky, presentace firem pro dal�� ��slo �asopisu CZ Biom. �asopis se ���� (cca 200 ks v�tisk�) i�mimo �lenskou z�kladnu. Vyu�ijte mo�nosti inzerce v�na�em �asopisu. Va�e inzer�ty v�m podle p��n� m��eme graficky zpracovat. Pros�me o�kritick� zhodnocen� obsahu �asopisu.
FOR EKO PRAHA
Mezin�rodn� veletrh pro ekologii se bude konat 27. -�31. kv�tna 1998 -�na v�stavi�ti Strahov. P�i t�to p��le�itosti se bude konat mezin�rodn� konference Odpady Praha 98. V�r�mci t�to konference bude dne 28.5.1998 t�matick� den �Zem�d�lsk� odpady�. Pro na�e �leny bude zaj�mav� 1. okruh p�edn�ek �biodegradabiln� odpady� a�2. okruh �biomasa pro energii�. Informace o���asti je mo�no z�skat u�po�adatele (Svaz odpadov�ho pr�myslu �R 02/24310368 nebo u�prof. Jan�la �ZU 02/24383292).
P�edstavuje se v�m mezin�rodn� sekce CZ Biom
Ing.Vlasta Pet��kov�, DrSc. p�edsedkyn� mezin�rodn� sekce, m�stop�edsedkyn� CZ Biom
Mezin�rodn� sekce CZ Biom byla oficieln� ustavena v�lednu l998 a�to na z�klad� �ady p�edchoz�ch aktivit. Jejich stru�n� p�ehled a�dosa�en� v�sledky uv�d�m v�n�sleduj�c�m p��sp�vku.
Od sam�ho vzniku CZ Biom jsem usilovala o�z�sk�n� kontaktu s�Evropskou asociac� AE Biom. Za�len�n� na�� CZ Biom do t�to mezin�rodn� organizace se mi poda�ilo ji� v�r. 1995. Trvalo v�ak del�� dobu, ne� n�s z�padn� st�ty za�aly pova�ovat za seriozn�ho partnera. Bylo k�tomu t�eba vynalo�it nemal� �sil� ,co� nebylo mo�n� bez osobn�ch kontakt�. V�pr�b�hu tohoto obdob� jsme v�ak m�li mo�nost z�sk�vat �adu informac� o�rozvoji fytoenergetiky v�Evrop� formou r�zn�ch odborn�ch i�firemn�ch publikac�. Z�skan� materi�ly jsou k�dispozici v�mezin�rodn� sekci CZ Biom pro v�echny z�jemce na�eho sdru�en�. Pro z�sk�n� p��m�ch informac� a�p�ed�n� zku�enost� jsme uspo��dali mezin�rodn� konferenci v�b�eznu 1996 v�Praze, kde m�l st�ejn� p�edn�ku Dr.Kopetz, president AE Biom. Na tuto konferenci navazovala podrobn�j�� diskuse odborn�k� na Ministerstvu zem�d�lstv�.
Hlavn�m c�lem na�ich kontakt� s�AE Biom bylo zaji�t�n� vstupu do n�kter�ch projekt� financovan�ch z�EU. Trvalo v�ak v�ce ne� 2�roky, ne� se poda�ilo prosadit v�EU schv�len� (pro n�s prvn�ho) projektu AE Biom na t�ma:�Propagace biomasy pro energii. Tohoto projektu se z��astn� 10 st�t� prost�ednictv�m sv�ch n�rodn�ch Biom Oficieln� zah�jen� tohoto projektu se uskute�n� letos za��tkem dubna na sch�zi AE Biom v�Praze. Vyu�it� zahrani�n�ch zku�enost� chceme za�adit na p�ipravovanou konferenci s�n�zvem: �Rozvoj fytoenergetiky v��R a�v�Evrop�. (Viz. d�le - p�edb�n� ozn�men�).
Dal��, relativn� zna�n� �sp�ch jsme dos�hli za�azen�m �R do projektu EU s�n�zvem: Rychle rostouc� d�eviny: jejich v�hody a�technick� i�makro-ekonomick� aspekty. I�kdy� se jedn� p�ev�n� o�projekt typu v�zkumn�ho, jsou zde i�d�l�� �koly souvisej�c� p��mo s�agendou CZ Biom. Hlavn�m koordin�torem je Dr. Jossart z�Belgie, kter� je sou�asn� sekret��em AE Biom. Pr�v� d�ky jeho v�zv� (v r�mci aktivit CZ Biom) se n�m poda�ilo z��astnit se �e�en� tohoto projektu. Projekt je za�azen v�programu EU s�n�zvem: Mezin�rodn� v�zkum zem�d�lstv� a�ryb��stv�. Byl zkompletov�n na p�elomu r.1997a 98 a�odevzd�n ke schv�len� EU dne 16.1.1998. Projekt je navr�en na 3-let� �e�itelsk� obdob� .�Pro n� d�l�� �kol je nasm�rov�n k�ov��en� nejen rychle rostouc�ch d�evin ale t� dal��ch tzv. energetick�ch ,�zvl. vytrval�ch rostlin. N�pln� je i�omezen� eroze pomoc� t�chto porost�.
Na posledn� sch�zi AE Biom ve �v�dsku v�listopadu 1997 (kter� jsme mimochodem z��astnili na pozv�n� �v�dsk� asociace -�SVEBIO zcela zdarma), byla navr�ena �ada dal��ch projekt�, o�jejich� realizaci budeme v�r�mci AE Biom systematicky usilovat.
V�znamn� informace se t�k� rovn� snahy AE Biom o�sdru�en� sil za ��elem soust�ed�n� tlaku na Evropsk� parlament v�z�jmu prosazen� obnoviteln� energie a�zlep�en� �ivotn�ho prost�ed�. Proto AE Biom vstoupila do mezin�rodn�ho uskupen� s�9 dal��mi organizacemi (p�ev�n� ekologick�mi, ale i�obchodn�mi) s�n�zvem:�Trvale udr�iteln� energie. V�prosinci 1997 byla za�len�na p��mo do �innosti Evropsk�ho parlamentu. Jednou z�prvn�ch aktivit je vypracov�n� velmi d�le�it�ch materi�l�, t�kaj�c�ch se z�v�r� z�Kyoto, formou �Prohl�en�" Na�e asociace jej obdr�ela od AE Biom s�v�zvou event. dopln�n� text� nebo vyj�d�en� p�ipom�nek. Kdokoliv se chce k�t�mto n�zor�m vyj�d�it, lze je uplatnit prost�ednictv�m mezin�rodn� sekce CZ BIOM. Sv� p�ipom�nky �i dopl�ky mi p�edejte co nejd��ve (nejl�pe p��mo v�angli�tin�), abychom je mohli v�as uplatnit. Bylo by ��eln� tyto mo�nosti vyu��t, nebo� je nesporn� v�hodn�, �e nyn� m�me mo�nost prost�ednictv�m CZ BIOM p�ed�vat p�ipom�nky a� do Evropsk�ho parlamentu, a�koliv nejsme dosud �lensk�m st�tem EU. Propojen� na�� asociace do AE BIOM je ��eln� nejen pro tento konkr�tn� p��pad, ale v�eobecn�, hlavn� pro z�sk�v�n� informac� o�biomase (a ekologii v�bec) od vysp�l�ch evropsk�ch zem� a�p�eb�r�n� zku�enost� v�jedn�n� s�evropsk�mi strukturami.
Pro v�eobecnou informovanost na�� odborn� ve�ejnosti zde uv�d�m doslovn� p�eklad tohoto �Prohl�en� i�s p��slu�n�m �vodem a�to v�samostatn�m navazuj�c�m p��sp�vku s�n�zvem:�Reakce AE Biom a�Asociace Trvale udr�iteln� energie na v�sledky Konference z�Kyoto"
V z�jmu zprost�edkov�n� co nejv�ce informac� a�zku�enost� o�vyu��v�n� biomasy pro energii organizuje CZ Biom exkurze do funguj�c�ch provoz� i�v zahrani��. V�uplynul�m obdob� se uskute�nil z�jezd pro �leny na�eho sdru�en� do Rakouska a�v minul�m roce na podzim do D�nska. P�esto, �e zaji�t�n� takov�hoto z�jezdu nen� jednoduch�, pova�uji jej za nejefektivn�j�� zp�sob z�sk�v�n� informac� a�proto jej budu i�nad�le podporovat. Poznatky z�skan� z�t�chto odborn�ch exkurz� uv�d�m rovn� v�samostatn�m navazuj�c�m p��sp�vku s�n�zvem: �Energie z�biomasy v�zahrani��. V�leto�n�m roce chceme zopakovat z�jezd do Rakouska a�spojit jej s�n�v�t�vou n�kter�ch na�ich nov� instalovan�ch biotepl�ren v�ji�n�ch �ech�ch, p��padn� i�do jin�ch st�t�, dle po�adavk� �len� na�eho sdru�en�. V�posledn� dob� jsem z�skala t� dobr� kontakty do �v�dska. N�m�ty a�n�vrhy na tyto odborn� z�jezdy uv�t�m a�v r�mci �innosti zahrani�n� sekce je mohu pro z�jemce zaji��ovat.
Program na rok 1998
V leto�n�m roce bude zah�jen nov� projekt AE Biom, jak bylo ji� uvedeno. Jedn� se o�zaji�t�n� �irok� informa�n� kampan� pro na�i ve�ejnost. Podstatou je sestaven� a�vyd�n� 2 propaga�n�ch bro�ur (let�k�) s�jednotn�m textem pro v�echny z��astn�n� st�ty a�jejich distribuce v�co nej�ir��m rozsahu (obce, m�sta, podniky, st�tn� instituce, nevl�dn� organizace, �koly, vzd�l�vac� instituce a�pod). Projekt bude zah�jen v�dubnu v�Praze.
V r�mci aktivit CZ Biom budeme projedn�vat n�vrhy nov�ch projekt� a�sna�it se o���ast na jejich �e�en�. Kontakty s�AE Biom se uskute��uj� pr�b�n� korespondenc�, ale zejm�na na pravideln�ch setk�n� p�edsednictva , na kter�m zastupuji CZ Biom. Tyto sch�ze v�boru AE Biom se konaj� zpravidla 2x do roka (jaro - l�to, podzim). V�sou�asn� dob� m�me pozv�n� do Wurtzburgu (NSR), kde se sch�ze AE Biom uskute�n� p�i p��le�itosti evropsk� konference o�biomase ve dnech 8 - 11.�ervna 1998. Z�jemci o���ast na t�to konferenci si mohou zajistit pozv�nku prost�ednictv�m na�� mezin�rodn� sekce CZ Biom, v�p��pad� v�t��ho z�jmu lze zva�ovat zorganizov�n� z�jezdu pro na�e odborn�ky na tuto konferenci. Bude tam bezesporu mnoho nov�ch informac�, tak�e osobn� ��ast na t�to konferenci bude jist� velice p��nosn�.
Uspo��d�n� ji� zm�n�n�ho zahrani�n�ho z�jezdu do Rakouska bude mezin�rodn� sekce zaji��ovat spole�n� s�p�edsednictvem CZ Biom a�to ve spojen� s�odborn�m semin��em v�ji�n�ch �ech�ch, na t�ma: Biomasa pro energii. Tato akce je navrhov�na na listopad 1998.
Pro mo�nost presentace CZ Biom v�zahrani�� je velmi d�le�it� objektivn� n�zor na rozvoj biomasy a�dal��ch obnoviteln�ch zdroj� energie. To bylo a�dosud je pon�kud problematick�. Jednotliv� resorty postupuj� v�tomto sm�ru v�t�inou bez vz�jemn� koordinace. Proto jsme v�posledn� dob� za�ali hledat cesty, jak tuto koordinaci zajistit. V�sou�asn� dob� prob�haj� postupn� jedn�n� na Ministerstvu pr�myslu a�obchodu s�Ministerstvem zem�d�lstv� a�Ministerstvem region�ln�ho rozvoje o�ustaven� pln� funguj�c� meziresortn� komise v�z�jmu prosazen� podpory rozvoje obnoviteln� energie u�n�s. Je samoz�ejm�, �e zde nesm� chyb�t Ministerstvo �ivotn�ho prost�ed�. Jak bylo dohodnuto, bude CZ Biom , jako inici�tor t�chto aktivit, ��dn�m �lenem t�to komise. Dal�� jedn�n� na toto t�ma se bude konat op�t na MPO v�b�eznu t.r. Pro tato jedn�n� p�ipravujeme pr�b�n� informace o�v�hod�ch rozvoje fytoenergetiky s�maxim�ln�m vyu�it�m zku�enost� a�argument� ze zahrani��. U�n�s m�me dosud cca 0,6 % energie z�biomasy, kde�to nap�. v�Rakousku je 12,7 a�ve �v�dsku dokonce 18% energetick�ch zdroj� z�biomasy. Je tud� zcela z�ejm�, �e m�me co doh�n�t. V�tomto sm�ru je d�le�it� oslovit rovn� producenty biomasy, tedy zem�d�lce a�lesn�ky. Proto je CZ Biom t� v�kontaktu s�p��slu�n�mi pracovn�ky Ministerstva zem�d�lstv�, kte�� se sna�� rovn� vytv��et podm�nky pro rozvoj tohoto d�le�it�ho programu. �irokou zem�d�lskou ve�ejnost se sna��me informovat rovn� prost�ednictv�m Agr�rn� komory. Jako ��dn� �len komise �P Agr�r. komory se sna��m objas�ovat v�znam tohoto programu pro samotn� zem�d�lce a�to t� v�souvislosti s�vytv��en�m nov�ch pracovn�ch p��le�itost� na venkov�.
Ve�ker� v�sledky t�chto jedn�n� by m�ly vy�stit v�podporu rozvoje obnoviteln� energie v��R a�to v�souladu se z�m�ry evropsk�ch struktur. �innost mezin�rodn� sekce CZ Biom chceme proto i�v tomto sm�ru d�le rozv�jet.
C�lem meziresortn� komise a�dal��ch aktivit je konkr�tn� podpora pro fytoenergetiku: da�ov� �levy �i da�ov� pr�zdniny, dotace, p�ibli�ov�n� cen fosiln�ch zdroj� ke zdroj�m obnoviteln�m, zav�d�n� ekologick�ch dan� na fosiln� paliva a�dan� z�emis� CO2 a�pod. Prosazov�n� t�chto z�m�r� nen� jist� jednoduch� z�le�itost, je to naopak dlouhodob� proces. Av�ak je nezbytn� tento proces nastartovat a�postupn� tak vytv��et p��zniv�j�� podm�nky pro rozvoj fytoenergetiky, obdobn� jako je tomu ji� v��ad� st�t� EU.
Mezin�rodn� sekce CZ Biom se bude pod�let na organizov�n� dal��ch aktivit, dle pot�eby a�p��le�itost�, kter� se vyskytnou v�pr�b�hu roku 1998. Ve�ker� nov� aktivity z��ad na�� �lensk� z�kladny i�ostatn� odborn� ve�ejnosti r�da p�iv�t�m, stejn� jako n�m�ty na dal�� �innost. Kdokoliv bude m�t z�jem o��innost v�t�to mezin�rodn� sekci jako jej� �len, je samoz�ejm� v�t�n. Sv�j z�jem o��innost a�uplatn�n� nov�ch n�m�t� v�mezin�rodn� sekci mi laskav� sd�lte na zn�mou adresu: Ing.Vlasta Pet��kov�, DrSc., V�RV - CZ Biom, Praha 6 - Ruzyn�, 161 06 - tel. (02)�360�851 nebo tel.+fax. (02)�205�117�53.
Reakce AE BIOM na v�sledky Konference v�Kyoto.
Jak je v�eobecn� zn�mo, konference v�Kyoto v�prosinci r.l997, zab�vaj�c� se sni�ov�n�m sklen�kov�ch plyn� v�ovzdu�� nep�inesla ��douc� z�v�ry a�dohody. Bylo po�adov�no jejich sn�en� o�15 %�do r. 2010. Po slo�it�m jedn�n� dle intervenc�, zejm�na ze strany USA, bylo p�ijato omezen� pouze o�6-8 %�v�letech 2008 a� 2012. Ekologick� organizace a�pr�mysl zab�vaj�c� se ��istou� energi� se s�t�mto v�sledkem nechce sm��it. V�r�mci nov� vznikl� �asociace trvale udr�iteln� energie�, bylo vyd�no prohl�en�, kter� bude p�edneseno 24.3.1998 v�Bruselu na konferenci s�n�zvem:��Z�v�ry z�Kyoto:�Dobr� zpr�vy pro energetick� business�.
Prohl�en� Asociace trvale udr�iteln� energie je uvedeno v�n�sleduj� �pln�m zn�n� takto:
PROHL��EN� ASOCIACE PR�MYSLOV�CH SKUPIN ZAB�VAJ�C�CH SE ��ISTOU� ENERGI�.
T�mata, o�kter�ch lze jednat a�spolupracovat v�z�jmu jejich realizace.
1. Zm�ny klimatu a�z�t�e CO2
1.1. Je nesporn�, �e obnoviteln� energie, kogenerace a�efektivn� vyu��v�n� energie m� hlavn� v�znam pro sn�en� CO2. Evropsk� komise ve sv�m provol�n� ze dne l.10.1997 pova�uje toto stanovisko s�n�zvem:��Zm�ny klimatu-z�sadn� p��stup pro Kyoto� za nejd�le�it�j�� z�ruku pro budoucnost. Je to v�tan� aktivita, ale tato podpora mus� b�t zakotvena v�EU a�konkr�tn� i�v jednotliv�ch st�tech na n�rodn� �rovni.
1.2. V�bor ministr� souhlasil s�t�m, �e EU p�jde na jedn�n� do Kyoto s�c�lem dosa�en� dohody o�sn�en� sklen�kov�ch plyn� do r. 2010 o�15%. Tento c�l dosa�en nebyl, av�ak p�esto v���me, �e by se EU mohla sama jednostrann� zav�zat k�jeho dosa�en� bez ohledu na n�zory dal��ch hlavn�ch ��astn�k�, jako je USA nebo Japonsko. Tento z�m�r EU lze dos�hnout r�zn�mi prost�edky -�prost�ednictv�m Komise i�pomoc� dal��ch zv��en�ch v�daj� na obnoviteln� zdroje energie.
1.3. D�le�itou cestou k�dosa�en� redukce sklen�kov�ch plyn� mohou b�t i�dobrovoln� dohody s�pr�myslov�mi podniky. Zaji�t�n� podpory pr�myslu je zcela z�sadn� pro z�sk�n� ��douc�ch v�sledk� p�i sni�ov�n� sklen�kov�ch plyn� v�ovzdu��. V���me, �e iniciativa komise EU je v�t�to oblasti spr�vn� zam��ena. Takov�to dohody mus� v�ak b�t z�eteln� formulov�ny a�pr�b�n� sledov�ny.
2. P�t� r�mcov� program pro sn�en� emis� a�dal��ho rozvoje obnoviteln� energie.
Energie je podstatnou sou��st� tohoto programu. jsme p�esv�d�eni, �e mezi energetikou a��ivotn�m prost�ed�m mus� b�t vytvo�en a�d�le upev�ov�n ur�it� soulad a�to pomoc� tzv. �trvale udr�iteln� podstata spo��v� v��sil� prosadit v��ir��m m���tku obnoviteln� energie a�energetiku d�le zefektiv�ovat. V�r�mci tohoto programu bude zpracov�n spole�n� n�vrh pro rozhodovac� procesy v�z�jmu zaji�t�n� podpory v�Parlamentu. Na�e sdru�en� bude v�voj t�chto jedn�n� sledovat a�podle jejich pr�b�hu reagovat.
3. Energetick� dan�
3.1. Komise p�edlo�ila n�vrh Sm�rnic na restrukturalizaci z�sad EU pro stanoven� energetick�ch dan�. Vyhl�dky pro �irok� uplatn�n� v�r�mci EU se v�ak zdaj� b�t dosud velmi vzd�len�, a�koliv v�bor tuto restrukturalizaci jednozna�n� podporoval.
3.2. V�z�jmu pos�len� programu trvale udr�iteln� energie je nezbytn� zahrnout dopady energetick�ho pr�myslu na �ivotn� prost�ed� do cen energi�. Touto formou se z�sadn� podpo�� aktivity trvale udr�iteln� energie (i p�es �adu jejich dosavadn�ch nedostatk�). Prioritou mus� b�t rovn� st�tn� p��jmy z�ekologick�ch dan� p�i zachov�n� nez�vislosti syst�mu zdan�n�.
4. vztah mezi �P a�v�robn�mi resorty.
4.1. Rozpory mezi t�mito dv�ma oblastmi se vyskytuj� �asto. Komise vydala pr�vodce �St�tn� pomoc a�ochrana �P (OJ C�72,10.3.94,str.3), jeho� c�lem je roz���it mo�nosti poskytov�n� sou�asn� pomoci firm�m na projekty zam��en� na �P. Komise schv�lila �adu mo�nost� pro �lensk� st�ty. To je velice v�tan� a�v�znamn� aktivita a�proto se budeme sna�it zajistit jej� co nejefektivn�j�� cestu k�realizaci.
5. Podp�rn� programy
5.1. Komise m� �irok� mo�nosti podp�rn�ch program� pro obnoviteln� energie a�pro �spory, jako je SAVE, ALTENER, Thermie a�Joul-Thermie. Jejich z�sady jsou sice dobr�, ale vyskytuj� se zde �asto n�kter� duplicity ��m� jsou do ur�it� m�ry projekty omezov�ny. bude ��eln� tyto programy racionalizovat v�souladu se z�m�ry Komise, co� v�t�me a�budeme podporovat. Je zde rovn� v�znamn� prostor pro pou�it� nov�ch technologi� a�jejich realizaci ve v�rob�, tak, aby nebyly pouze po�adov�ny st�le rostouc� pot�eby tradi�n�ch energetick�ch zdroj�.
7. Mezin�rodn� spolupr�ce.
7.1. Komise zaji��uje mezin�rodn� podporu pro pos�len� technologi� pou��v�n� �ist� energie, speci�ln� v�zem�ch st�edn� a�v�chodn� Evropy a�b�val�ho Sov�tsk�ho svazu. Na�e skupina bude koordinovat aktivity, kter� zajist� v�t�� rozsah podpory, sm��uj�c� k�trvale udr�iteln�m energetick�m zdroj�m.
8.Sm�rnice -�Integrovan� kontrola a�prevence zne�i�t�n�.
8.1. Tato Sm�rnice je velmi v�tan�, nebo� sm��uje k�v�voji tzv. �Nejlep��ch technologi� (BATs) a�sv�d�� o�tom, �e energetick� efektivita a�redukce emis� je zde velice zd�raz�ov�na. Pro velk� tepeln� elektr�rny bude tato Sm�rnice nov� upravena a�p�ipravuj� se i�dal�� �pravy. Na�e asociace bude tyto aktivity podporovat, nebo� sm��uj� k�omezen� emisn�ho zat�en� a�usiluj� o�technologie pln� vyhovuj�c� �ivotn�mu prost�ed�.
9.Podpora rozhodov�n� o�decentralizaci v�roby
9.1. Nej�ist�� zp�sob v�roby energie je, v�bec ji nevyr�b�t, co� lze do ur�it� m�ry zajistit �sporami (st�le jsou obrovsk� rezervy zejm�na v�obytn�ch domech). Hlavn� efekt mus� v�ak b�t z�sk�n v�men��ch decentralizovan�ch provozech. Obnoviteln� zdroje a�kogenerace jsou technologie v�eobecn� pou��van� v�t�chto decentralizovan�ch v�robn�ch. Jsme p�esv�d�eni, �e jednou z�kl��ov�ch podm�nek jejich �irok�ho uplatn�n� je liberalizace na trhu energi�. Sm�rnice o�mezin�rodn�m trhu elekt�iny a�jedn�n� o�liberalizaci na trhu plynu nazna�uj�, �e jsme na dobr� cest�, ale pohybujeme se p��li� pomalu.
Budeme usilovat o�to, abychom zajistili pokra�ov�n� t�chto trend� a� do dosa�en� �pln� liberalizace. Budeme pokra�ovat i�ve vytv��en� tlaku na za�len�n� n�klad� na do produkce energie a�to v�mezin�rodn�m m���tku, t� pomoc� dal��ch program� pro trvale udr�itelnou energii.
Energie z�biomasy v�zahrani�� -�informace z�skan� z�odborn�ch exkurs�
Na podzim 1997 jsme se skupinou 18 ��astn�k� vypravili za zku�enostmi do D�nska. Nav�t�vili jsme celkem 7�r�zn�ch provoz�, z�toho 2�bioplynov� stanice, 4�biotepl�rny a�zahradnickou firmu s�velkoprodukc� zeleniny p�stovanou ve sklen�c�ch na plo�e cca 1,5 ha.
D�nsko je zn�mo sv�m aktivn�m p��stupem k�vyu��v�n� biomasy pro energii. Biotepl�rny spaluj� p�edev��m sl�mu, co� je v�hodn� jak pro vlastn� provoz, tak pro zem�d�lce, kte�� tak efektivn� vyu�ij� sl�mu jako vedlej�� produkt. P�ekvapiv� je, �e se zde hojn� vyu��vaj� t� d�evn� a�lesn� odpady, nebo� D�nsko m� zalesn�no jen cca 5% sv�ho �zem�. Jsou zde v�ak hojn� roz���en� plant�e v�no�n�ch stromk� (kter� se �sp�n� exportuj� do Evropy), ze kter�ch se d�sledn� ve�ker� odpad zpracov�v� na �t�pku a�spaluje. V�D�nsku je fytomasa pro energii tak d�sledn� prosazov�na, �e se dokonce d�evn� �t�pka dov�� z�Polska a�provozovatel� tepl�ren by m�li z�jem i�o �t�pku od n�s. (Jak my zach�z�me s�lesn�m odpadem ?!)
Nav�t�vili jsme tepl�rny r�zn�ch velikost� od kapacity 400 kW a� po cca 24 MW. Nejmen�� biotepl�rna vyt�p� nov� rekonstruovan� hezk� z�mek s�n�zvem Egebjergard a�k n�mu p�il�haj�c� zem�d�lsk� are�l s�10 budovami. Spaluje se zde sl�ma z�ob��ch bal�k�, kter� se mechanicky rozdru�uje a�pneumaticky se dopravuje do kotle.
Na ostrov� Langeland v�obci Lohals je tepl�rna s�kapacitou 2�MW. Spaluje se zde rovn� sl�ma, kter� je z�ob��ch bal�k� p�ed topeni�t�m �ukrajov�na� na segmenty, kter� se hydraulicky dotla�uj� do kotle. Tepl�rna byla uvedena do provozu v�r. 1993. Ve�ker� provoz je pln� automatizov�n. Vyt�p� se 240 dom� s�rozvodem cca 6�km potrub�. To je dokonale izolov�no proti ztr�t�m tepla. V�ka�d�m objektu jsou termostaty, aby byl zaji�t�n co nej�sporn�j�� provoz.
Nejv�t�� nav�t�ven� tepl�rna na spalov�n� sl�my s�celkovou kapacitou 16 MW je ve m�st� Naskow se 17 000 obyvateli. Z�sobuje m�sto teplem cca ze 60%. Jsou zde 2�provozy -�star�� s�kapacitou cca 6�MW, kde se sl�ma rozdru�uje a�pneumaticky dopravuje do kotle a�nov�j�� s�kapacitou 10 MW, kde se do kotle p�id�vaj� cel� ob�� bal�ky mechanick�m posunem.
Jedna z�nejv�t��ch tepl�ren spaluj�c� d�evn� �t�pku (cca 10 MW) je ve m�st� Kibak a�z�sobuje teplem a�teplou vodou cca 1000 dom�cnost�. Tepl�rna pracuje s�vysok�m efektem. Je schopna pln� vyu��vat i�vlhkou �t�pku a�to na principu d�mysln�ho v�m�n�kov�ho syst�mu.
Velmi zaj�mav� byla n�v�t�va d�nsk�ho statku ve m�ste�ku Stokenmarket, kde jeho majitel� vlastn� biotepl�rnu s�kapacitou 800 kW. Vyr�b� teplo vyu��van� m�stn�mi obyvateli a�elekt�inu z�kogenera�n� jednotky, kterou spole�n� s�elekt�inou z�vlastn� v�trn� elektr�rny dod�v� do s�t�. Prodej elekt�iny je jednou z�nejziskov�j��ch aktivit tohoto statku.
Rozs�hl� plocha sklen�k� byla z�energetick�ho hlediska zaj�mav� rovn� v�robou elekt�iny na kogenera�n�ch jednotk�ch ve sv� vlastn� tepl�rn�. V�kup elekt�iny do s�t� je i�zde ekonomicky v�hodn�.
V D�nsku jsme nav�t�vili rovn� 2�modern�, pln� automatizovan� bioplynov� stanice. Jejich profit spo��v� zejm�na v�tom, �e zpracov�vaj� vedle tradi�n�ch zem�d�lsk�ch odpad�, jako je kejda a�pod., odpady potravin��sk�ho a�zpracovatelsk�ho pr�myslu, nap�. z�ryb�ren, jatek apod. Vyu�it� t�chto odpad� je sou�asn� jejich sanace, nebo� se jedn� zpravidla o�odpady biologicky z�vadn�. Relativn� hustou s�t� bioplynov�ch stanic, kter�ch je nyn� ji� 19, jsou v�podstat� ve�ker� biologick� odpady v�D�nsku podchyceny a�efektivn� vyu��v�ny pro v�robu energie.
Dopl�uj�c� informace k�d�nsk� exkursi jsou i�poznatky ze �v�dska. Zde jsem se z��astnila spolu s�kolegou Ing. Kutilem sch�ze AE Biom, na kterou navazovala konference o�biomase, zorganizovan� �v�dskou asociac� SVEBIO. V�z�v�re�n� exkursi byl p�edveden �pln� proces z�sk�v�n� lesn� �t�pky pro biotepl�rny:�sb�r, zpracov�n�, transport, skladov�n� i�spalov�n� v�m�stn� biotepl�rn�. Biotepl�rna ve m�st� Vaxj� je nejv�t��m provozem, jak� jsem a� dosud vid�la a�sice s�kapacitou 100 MW. Spaluje se zde hlavn� lesn� �t�pka -�z�80% s�dopl�ov�n�m ra�eliny -�cca z�20%. V�e je pln� automatizovan�. Teplo je rozvedeno d�lkov�m syst�mem do cel�ho m�sta Vaxj� a�elekt�ina z�kogenerace je prod�v�na do s�t�. Tato tepl�rna byla p�vodn� vyt�p�na topn�m olejem, ale ji� cca p�ed 20 lety byla postupn� rekonstruov�na v�hradn� na spalov�n� �t�pky. Na t�to rekonstrukci se pod�lely na�e z�vody jako �koda Plze� a�Brn�nsk� stroj�rny.
V pr�b�hu exkurs� byly nav�t�ven� provozy zdokumentov�ny t� videokamerou. Tyto uk�zky lze vyu��t podle pot�eby a�p��n� s�p��slu�n�m doprovodn�m koment��em. Zp�sob uplatn�n� t�chto uk�zek lze p�edem domluvit telefonicky, p�semn� nebo osobn�.
Zku�enosti z�projekt� na v�robu energie z�obnoviteln�ch zdroj� v�EU
V sou�asn� dob� pokr�v� biomasa p�ibli�n� 3,5% spot�eby energie v�15 zem�ch EU, co� je ekvivalentn� 50 mil. tun ropy. Evropsk� komise m� v��myslu do roku 2010 podpo�it v�stavbu energetick�ch za��zen� s�celkovou kapacitou 10.000 MW. V�EU prob�h� n�kolik celoevropsk�ch program� �e��c�ch mimo jin� n�kter� oblasti v�roby energie z�biomasy. Asi nejzn�m�j�� jsou Joule-Thermie a�Altener. Joule-Thermie se zab�v� podporou nenukle�rn�ch v�zkumn�ch a�v�vojov�ch energetick�ch strategi�, racion�ln�ho vyu�it� energie, obnoviteln�ch energi� a�nov�ch zp�sob� vyu�it� fosiln�ch paliv. Altener je zam��en zejm�na na podporu vyu��v�n� obnoviteln�ch energi� v�obc�ch a�sni�ov�n� emis� CO2. Ale i�nevl�dn� organizace v�EU jsou ji� del�� dobu velmi aktivn� v�oblasti obnoviteln�ch zdroj� energie. N�kter� zku�enosti z�visl�ch i�nez�visl�ch evropsk�ch organizac� jsem se pokusil shrnout v�n�sleduj�c�ch ��dc�ch:
Jako hlavn� v�hody vyu�it� obnoviteln�ch zdroj� energie jsou v�t�inou uv�d�ny:
Probl�my p�i rozvoji a�podpo�e obnoviteln�ch energetick�ch zdroj� vznikaj� zejm�na v�d�sledku:
S ohledem na mal� rozsah a�roztrou�enost tohoto odv�tv� pr�myslu se odborn�ci z�EU shoduj� na pot�eb� z�sk�n� v�ce projekt�, jejich integrace a�pos�len� podp�rn�ho pr�myslu. V�sou�asn� dob� je kladen d�raz zejm�na na udr�en� a�postupn� v�voj tohoto pr�myslu a� do t� doby, ne� dojde do f�ze, kdy bude v�e p�ipraveno pro jeho intenzivn�j�� rozvoj. Nyn� je nutn�, aby se etabloval zejm�na na lok�ln� �rovni. Organizace zab�vaj�c� se rozvojem vyu��v�n� obnoviteln�ch energetick�ch zdroj� se nyn� zam��uj� zvl�t� na:
Z�v�rem bych cht�l poznamenat, �e v�EU je problematika v�roby energie z�obnoviteln�ch zdroj� zpracov�na na dosti pokro�il� �rovni (v porovn�n� s�ostatn�mi zem�mi) a�je zde i�finan�n� podpora pro realizaci mnoha projekt�. N� vstup do EU by n�m m�l rozhodn� pomoci v�rozvoji fytoenergetiky umo�n�n�m snadn�j��ho napojen� na mezin�rodn� projekty, zbaven�m se nestability pramen�c�ch z�p�tek lok�ln�ch politik�, standardizac� legislativy a�a� to m��e zn�t trochu paradoxn�, zv��en�m pravomoc� region�.
Tento p��sp�vek ji� nebyl pl�nov�n a�byl vy��d�n redaktorem, aby zaplnil zbyl� m�sto na�eho �asopisu. V�pr�b�hu p��pravy tohoto vyd�n� jsem byl zvolen p�edsedou na�eho Svazu. Na t�to volb� m� trochu mrz� ne�sp�ch m�ch protikandid�t�, kte�� by byli vhodn�j�� pro pln�n� reprezenta�n�ch funkc� a�to zejm�na v��i zahrani�n�m organizac�m. Ale ani ti nep�i�li zkr�tka, obsadili funkci 1. m�stop�edsedy a�dokonce jsme vytvo�ili funkci 2. m�stop�edsedy. Ustaven�m zahrani�n� sekce se vytvo�il prostor pro mezin�rodn� aktivity na�eho Svazu a�to za podm�nek financov�n�, kter� maj� i�ostatn� sekce. Bohu�el funkce tajemn�ka v�nov�m v�boru zat�m z�st�v� neobsazena, tak�e zaujet�m funkce p�edsedy se moje pracovn� n�pl� nezm�nila.
Co v�ak pova�uji za nutn� z�hlediska moj� funkce je pod�kovat cel�mu b�val�mu v�boru a�zejm�na zakl�daj�c�mu p�edsedovi p. Doc. Josefu �imonovi, CSc. a�pop��t mu brzk� uzdraven� a�t��m se, a� ho budeme moci mezi n�mi p�iv�tat. Z�nepokra�uj�c�ch �len� v�boru a�revizn� komise chci za dobrovolnou pr�ci pod�kovat p. K. Strachvicovi, Ing. Pomik��kovi, Ing. Stra�ilovi a�Ing. Mal��ov�. P�edpokl�d�m, �e jmenov�n� se budou z��ast�ovat pr�ce v�sekc�ch tak aktivn�, jako ve v�boru. D�le bych cht�l pod�kovat v�em organiz�tor�m akc� a�p�edn�ej�c�m. Jejich bezplatn� �innost zviditelnila n� Svaz a�napomohla i�tomu nepatrn�mu rozvoji fytoenergetiky a�zlep�en� �ivotn�ho prost�ed�, kter� u�n�s nastal.
��dn� �leny na�eho Svazu bych cht�l po��dat o����en� na�ich my�lenek a�z�m�r� ve sv�m okol�. I�pasivn� �lenstv� v�na�em Svazu m� sv�j v�znam, zvy�uje peti�n� s�lu na�� organizace. Tato peti�n� s�la ji� byla jednou �sp�n� vyu�ita p�i p�ijat�m pozm��ovac�m n�vrhu novely z�kona o�odpadech, kterou p�edlo�il n� Svaz. M�m k� V�m prosbu, z�skejte ve sv�m okol� dal�� �leny, kte�� by akceptovali postoje na�eho Svazu, tj. nutnost aktivn�ho omezen� sklen�kov�ho efektu a�glob�ln�ch zm�n klimatu a�to nejen energetick�m vyu�it�m biomasy, ale i�energetick�mi �sporami v�eho druhu, t��d�n�m a�vyu�it�m odpad� a�dal��mi zp�soby, jak je uvedeno v�let�ku, kter� m�te k�dispozici. Douf�m, �e v�leto�n�m roce V�s vybav�me je�t� dal��mi materi�ly. �len�m, kte�� se cht�j� aktivn� pod�let na akc�ch Svazu doporu�uji pr�ci v�n�kter� v�ustanoven�ch sekc�.
A na z�v�r n�kolik slov k�na�emu �asopisu Biom. Tento �asopis m�l b�t p�edev��m �asopisem odborn�m, zat�m sp� pln� funkci informa�n�ho zpravodaje. Je to z�rove� i�Va�e mo�nost se k�pr�ci Svazu vyj�d�it, vyj�d�it se k�prezentovan�m n�zor�m s�kter�mi nesouhlas�te, informovat o�Va�ich aktivit�ch. D�me r�di prostor k�prezentaci firem. �asopis budeme st�le v�ce ���it i�mimo �lenskou z�kladnu a�na�i �lenov� mohou tak prezentovat sv� v�robky a�slu�by jeho prost�ednictv�m.
D�le bych cht�l pod�kovat v�em �len�m, kte�� m� v�minulosti nav�t�vili a�s kter�mi jsem p��jemn� str�vil �as v�diskus�ch na aktu�ln� ekologick� t�mata. A��pln� na z�v�r chci pod�kovat v�em �len�m, kte�� mi pomohli vy�e�it slo�itou finan�n� situaci na�eho Svazu v�z�v�ru minul�ho roku.
V� nov� p�edseda
Biom �. 2, odborn� �asopis o�biomase a�informa�n� zpravodaj �esk�ho sdru�en� pro biomasu
Intern� tisk CZ Biom
Zodpov�dn� redaktor 2. ��sla: Anton�n Slej�ka
V�RV Praha-Ruzyn�, �. tel.: (02) 360851