�asopis BIOM, �l�nky a sborn�ky | Domovsk� str�nka�����Dal�� �asopis

Domovsk� str�nka BIOMu

Odborn� �asopis o biomase a informa�n� zpravodaj

�esk�ho sdru�en� pro biomasu

1. ��slo vy�lo v ��jnu 1997

The Regional Environmental Center

for Central and Eastern Europe

grantov� sponzor CZ-Biom

OBSAH:

Ing. Jaroslav V��a, CSc.: Region�ln� environment�ln� centrum poskytlo prvn� podporu na�� organizaci CZ Biom

Ing. Jaroslav V��a, CSc.: Pot�ebuje na�e spole�nost CZ Biom ? (nepolitick� �vodn�k)

Z�pis ze zased�n� p�edsednictva a revizn� komise CZ Biom konan� dne 13. b�ezna 1997 ve V�RV v Praze - Ruzyni

Ing. Jaroslav V��a, CSc.: Nov� stanovy CZ Biom

V�clav Novotn�: Zku�enosti s p�stov�n�m biomasy

Ing. Vlasta Pet��kov�, DrSc.: Aktivity Biom v Evrop� a u n�s

Ing. V�clav Sladk�, CSc.: Z �innosti a c�l� rakousk�ho Svazu pro biomasu (�BV)

Ing. Zden�k Kodytek: P�edstaven� spole�nosti SRC International CS s.r.o.

Volby 1997

Ing. Jaroslav V��a, CSc.: Kolik n�s je?

 

Region�ln� environment�ln� centrum poskytlo prvn� podporu na�� organizaci CZ Biom

Po celou dobu existence na�� neziskov� organizace jsme bez�sp�n� usilovali o podporu na�� �innosti jak v zahrani�� (Eurobiom), tak i u n�s (MZe �R, M�P, NAZV, energetick� agentury a j.). Teprve v leto�n�m roce jsme z�skali grant na rozvoj energetick�ho vyu�it� rostlinn� biomasy v podkru�nohorsk� p�nevn� oblasti od Region�ln�ho environment�ln�ho centra ve v��i 3000 dolar�. Zat�m byla na�e �innost financov�na z �lensk�ch p��sp�vk�. Slu�� se proto p��slu�n� nadaci pod�kovat a p�edstavit ji �lensk� z�kladn�. Region�ln� environment�ln� centrum (REC) je nez�visl� a neziskov� nadace s c�lem podporovat nevl�dn� organizace p�sob�c� v oblasti ochrany a tvorby �ivotn�ho prost�ed� v zem�ch st�edn� a v�chodn� Evropy. P��slu�n� grantov� podpora Biomu byla poskytnuta v r�mci Grantov�ho programu ��ern� troj�heln�k�. Projekty �ern�ho troj�heln�ku pokr�vaj� pohrani�n� oblast

�esk� republiky, N�mecka a Polska v m�stech s t�bou uhl� a rozs�hl�m pr�myslem a se zdevastovan�m �ivotn�m prost�ed�m. Na na�em �zem� zahrnuje pohrani�n� okresy od okresu Sokolov a� po okres Trutnov. REC je koordina�n� jednotkou Projektu �ern� troj�heln�k, financovan� je zaji�t�no z mnohon�rodn�ho programu Phare Evropsk� unie.

Informaci o grantov�m programu z�skal tajemn�k na�� organizace den p�ed uz�v�rkou grantov� sout�e, p�esto se mu poda�ilo do druh�ho dne zajistit ve�ker� n�le�itosti grantov� p�ihl�ky, vypracovat v�cnou str�nku grantu a grantov� projekt v�as p�edat.

Rozvoj fytoenergetiky v oblastech �ern�ho troj�heln�ku v �R bude podle grantu podpo�en odborn�m semin��em s prohl�dkou porost� energetick�ch rostlin v Chomutov� (semin�� se konal 21. srpna 1997 s dobrou ��ast�).

Na v�zkumn� stanici v Chomutov� bylo zalo�eno s grantovou podporou informa�n� st�edisko pro z�jemce o energetick� rostliny a z�rove� byl roz���en sortiment demonstra�n�ch z�hon� energetick�ch rostlin. S grantovou podporou bude vyd�n a rozesl�n informa�n� let�k o fytoenergetice jako zp�sobu omezov�n� sklen�kov�ho efektu. Finan�n� prost�edky pro tuto akci jsou v�ak omezen� a doporu�il bych vyu��t jednu stranu tohoto let�ku k zve�ejn�n� barevn�ch fotografi� r�zn�ch spalovac�ch, zplynovac�ch a jin�ch za��zen� podnikatelsk�ch subjekt�, kter� jsou �leny na�eho Svazu jako levn� zp�sob reklamy. Prost�edky z�skan� od t�chto subjekt� by umo�nily ���en� tohoto let�ku v dal��ch okresech. Let�k v�ak mus� b�t expedov�n ji� letos. Posledn� �kol, kter� by m�l v r�mci grantu podpo�it fytoenergetiku je vyd�n� p�stitelsk� p��ru�ky na p�stov�n� a vyu�it� netradi�n�ch energetick�ch rostlin. Zde bude nutno sdru�it finan�n� prost�edky v�ce organizac�. Zat�m jsou nad�jn� jedn�n� s UVTIZ Praha, vydat p��ru�ku v edici metodik. Grantov� podpory jsou na navr�en� akce p��sn� z��tovateln� a nedaj� se pou��t na jin� ��el.

Ing. Jaroslav V��a, CSc. tajemn�k CZ -Biom

Jdi na obsah.

Pot�ebuje na�e spole�nost CZ Biom ?

(nepolitick� �vodn�k)

Ing. Jaroslav V��a, CSc., tajemn�k Svazu

S vyd�n�m prvn�ho ��sla na�eho periodika Biom stoj�m p�ed probl�mem, kdo nap�e do �asopisu �vodn�k. Podv�dom� tu��m, �e ho budu op�t muset napsat s�m; koncem volebn�ho obdob� se p�i pr�ci sekretari�tu na�eho Svazu c�t�m zna�n� osamocen a po ve�erech se sna��m plnit �koly, kter� si ulo�ilo p�edsednictvo. Nen� to pouze vyd�n� �asopisu, ale p��prava voleb, organizace Valn� hromady, �innost poradensk�ho st�ediska na v�zkumn� stanici v Chomutov�, �e�en� finan�n�ch probl�m� Svazu v�etn� poradenstv� a odborn� pomoci na�im �len�m. V�echny tyto �koly mi �asov� koliduj� s mou v�zkumnou a pedagogickou �innost�, kter� opat�uje ob�ivu pro mne a moji rodinu. Napsat �vodn�k je pro mne probl�mem v�t��m, ne� napsat v�deck� nebo odborn� sd�len�, jeliko� v tvorb� liter�rn�ch �tvar� nem�m dostate�n� zku�enosti. V �vodn�ku bych se cht�l zamyslet nad t�m, zda bezplatn� �innost v nevl�dn�ch neziskov�ch organizac�ch, kterou n� Svaz je, p�in�� v�bec n�komu u�itek, a zda na�e aktivity by nem�l vykon�vat n�kdo �pln� jin�.

Na�� hlavn� aktivitou je uv�d�t do �ivota v na�� republice my�lenku energetick�ho vyu�it� biomasy. Hlavn� d�vod pro tuto aktivitu je omezov�n� emis� sklen�kov�ch plyn� a snaha zabr�nit nevratn�m klimatick�m zm�n�m, kter� by se mohly velice nep��zniv� dotknout budouc�ch generac�. Jeliko� jde o glob�ln� probl�m, se�li se signat��i rozumn�ch st�t� v r. 1992 v Riu de Janeiro a dohodli se na konvenci, kter� spo��v� v nahrazen� 20% fosiln�ch energi� alternativn�mi energiemi v obdob� 30 let. Mezi t�mito signat��i byla i Evropsk� Unie. Tento z�vazek je tedy i na��m z�vazkem, jeliko� vstup do Evropsk� Unie si v�t�inou v�ichni p�ejeme. Na tento probl�m by m�la p�edev��m myslet vl�da, parlament a st�tn� spr�va. V t�chto org�nech by se m�ly vyskytovat kompetentn� osoby, kter� by my�lenku uvedly v �ivot vl�dnouce n�stroji legislativn�mi, da�ov�mi a subven�n�mi. P�esto se na �seku rozvoje alternativn�ch energi� d�je tak m�lo, a to zejm�na u energie z biomasy, kter� m� vysok� potenci�l rozvoje. Rovn� kompetentn� org�ny nevedou spole�nost k energetick�m �spor�m. To vid�te na p�. v tom, �e se dala zelen� elektrick�m p��motop�m, �e st�t omezuje hromadnou dopravu, co� vede ke st�le vy���mu spalov�n� motorov�ch paliv a sp�len�m 1 t t�chto paliv vznik� emise 2,8 t oxidu uhli�it�ho. Faktem z�st�v�, �e produkce sklen�kov�ch plyn� je na jednoho obyvatele �esk� republiky t�m�� nejvy��� v cel� Evrop�.

Energie z biomasy se t�k� tedy p�edev��m �e�en� d�le�it�ho ekologick�ho probl�mu, dal�� aspekty jsou agr�rn� a energetick�. Ekologick� po��n�n� v t�to republice je mo�no charakterizovat jako liber�ln� s nedostate�n�m legislativn�m r�mcem, n�kter� oblasti nejsou v sou�asn� dob� legislativn� usm�rn�ny (na p�. vyu�it� odpad� ke hnojen�), jin� z�kony jsou t.zv. bezzub�. Jinak by nebylo mo�n�, aby n�m mizely vrcholky kopc� v chr�n�n�ch oblastech, postupn� prom�n�ny na v�pniny a jin� komer�n� produkty. V resortu ochrany �ivotn�ho prost�ed� by m�li p�sobit p�edev��m ekologov� a ne ��edn�ci, kte�� v p��rod� vid� jen spi��rnu, zdroj surovin a mo�nost ekonomick�ch aktivit. Nen� to tak d�vno, kdy jeden vysoce postaven� a kompetentn� p�edstavitel prohl�sil, �e nezn� odbornost �ekolog� a ekology charakterizoval jako ne�sp�n� biology, chemiky a in�en�ry, kte�� se neuplatnili ve sv�ch profes�ch. Ekologov� z ob�ansk�ch iniciativ jsou v�t�ni je�t� m�n� a v p��pad�, �e jsou p��li� iniciativn� mohou se dostat do seznamu osob a organizac� s extr�mn�mi n�zory, jak se ji� stalo n�kter�m m�m koleg�m. Nekompromisn� dialog na odborn� �rovni s kompetentn�mi �initeli m��e v�ak b�t �sp�n�. Ne� jsem se stal tajemn�kem Biomu, p�sobil jsem v ekologick� iniciativ� s n�zvem Ob�ansk� forum Pra�an� proti spalovn� odpadk�. Tato organizace vznikla po��tkem devades�t�ch let s c�lem zabr�nit provozu ve vybudovan� pra�sk� spalovn� s neo�et�en�mi spalinami a to v dob�, kdy byl ji� stanoven term�n slavnostn�ho zah�jen� provozu. Tato spalovna nebyla je�t� ani v sou�asn� dob� uvedena do provozu a proveden� �pravy st�ly miliardu korun.

�lov�k by p�edpokl�dal, �e pracovn�ci st�tn� spr�vy a poslanci jsou dostate�n� odborn� zdatn� a svou erudic� p�evy�uj� pracovn�ka dobrovoln� nevl�dni neziskov� organizace. Opak v�ak m��e b�t pravdou. P�ed dv�ma lety jsem za n� Biom p�ipom�nkoval n�vrh z�kona o drog�ch. �lo p�edev��m o na�e pozm��ovac� n�vrhy k p�stov�n� konop� pro energetick� a technick� ��ely. Prolistoval jsem v�ak cel� vl�dn� n�vrh a narazil jsme na paragraf, kde se ukl�d� dr�itel�m pozemk� likvidovat divoce rostouc� rostliny rodu koka. Marn� jsem p�em��lel, kterou rostlinu m�li na mysli p�edstavitel� z�kona, kter� pro�el ji� t�et�m �ten�m ve sn�movn� a na kated�e tropick�ho zem�d�lstv� mi bylo potvrzeno, �e jedin� koka v �esk� republice roste v tropick�m sklen�ku na Zem�d�lsk� univerzit� v Praze. Ze zm�n�n� p��hody vypl�v� jedna d�le�it� funkce nevl�dn�ch dobrovoln�ch organizac�, hl�dat pomazan� hlavy, aby ned�laly odborn� chyby a taktn� je na obdobn� nedostatky upozornit. To jsme ud�lali v historii na�� organizace ji� v�cekr�t, jak se dozv�te i na jin�ch m�stech na�eho �asopisu.

Za hlavn� �kol na�eho Svazu pova�uji osv�tu, t.j. vysv�tlov�n� ekologick�ch, agr�rn�ch a ekonomick�ch aspekt� energetick�ho vyu�it� biomasy a vlivu sklen�kov�ho efektu na klima. V tomto sm�ru jsme ji� vykonali velmi mnoho pr�ce a chceme do konce roku roz���it mezi ve�ejnost let�k, kter� ob�any upozorn� na to, �e st�tn� energetick� politika je pro �ivotn� prost�ed� nebezpe�n� a kter� bude obsahovat i nab�dku �e�en� produkce energie z biomasy.

Bude rovn� nutno d�le pokra�ovat v zat�m ne�sp�n�m dialogu s ministerstvem zem�d�lstv� o nutnosti podpory p�stov�n� energetick�ch rostlin jako alternativu k dota�n�mu zatrav�ov�n� a zales�ov�n� orn� p�dy.

Za d�le�it� pova�ujeme informa�n� vazby mezi na�imi �leny a pracovn�ky v�zkumu tak, aby se technick� informace a nov� �e�en� mohly st�t sou��st� r�zn�ch podnikatelsk�ch z�m�r�. I tuto �innost se sna��me plnit po��d�n�m r�zn�ch semin���, zalo�en�m informa�n�ho st�ediska v Chomutov� a chceme pro �leny vydat p�stitelskou p��ru�ku energetick�ch rostlin.

Na z�v�r bych cht�l p�ipojit je�t� jednu �vahu. Ochrana p��rody a �ivotn�ho prost�ed� m� je�t� jeden rozm�r a to mravn�. Znamen� to pov��it �ivotn� prost�ed� nad ostatn� hmotn� statky a uv�domit si osobn� zodpov�dnost. V�t�ina sklen�kov�ch plyn� poch�z� z rozvinut�ch zem�, kde bohat� lid� vedouc� konzumn� zp�sob �ivota �kod� �ivotn�mu prost�ed� nejv�ce. Budoucnost t�to planety m��e sv�m zp�sobem �ivota ovlivnit ka�d� jedinec, velk� zodpov�dnost spo��v� rovn� na vl�dn�ch p�edstavitel�ch rozvinut�ch zem�. Vize d�sledk� sklen�kov�ho efektu je neradostn�. Vzestup hladiny sv�tov�ho oce�nu v d�sledku t�n� ledovc� (a ledovce ji� taj�) o 10 - 20 cm bude znamenat zk�zu �ady st�t�. Zm�na zasolenosti vody v oce�nu pobl� severn�ho p�lu bude podle matematick�ch model� znamenat odklon Golfsk�ho proudu od pob�e�� Evropy s jej�m ochlazen�m o 4 - 6�C. V d�sledku sklen�kov�ho efektu je mo�no o�ek�vat v�t�� frekvenci p��valov�ch de��� a vich�ic. Na�e potomky o�ek�vaj� na �zem� �esk� republiky nev�razn� zimn� obdob� a studen� l�ta.

Praktick� n�vod, jak budouc�m katastrof�m zabr�nit p�edkl�d� �esk� spole�nosti zejm�na n� CZ Biom.

Jdi na obsah.

Z�pis ze zased�n� p�edsednictva a revizn�

komise CZ Biom konan� dne 13. b�ezna 1997 ve V�RV v Praze - Ruzyni

P��tomn�: Pet��kov�, Sladk�, Vaverka, Novotn�, Smetana, Sou�kov�, Mal��ov�, �imon, V��a, K�ra, Strachvic

  • 1. Nov� stanovy CZ Biom, kter� vypracovat Ing. V��a, byly podrobeny kritick�m p�ipom�nk�m. P�edsednictvo ukl�d� Ing. V��ovi prov�st v n�vrhu dohodnut� �pravy.

    2. Prohlouben� aktivit jednotliv�ch sekc�. Aktivity vyv�jej� n�sleduj�c� sekce: Spalov�n� biopaliv (vedouc� Ing. Sladk�), sekce p�stitelsk� (vedouc� p. Novotn�), sekce v�robc� kompost� a biohnojiv (vedouc� Ing. R��ek), sekce ekonomick� (vedouc� Ing. Sou�kov�), �zemn� sekce brn�nsk� (vedouc� Ing. Posp�chal).

    Nepoda�ilo se uv�st do �innosti sekci bioplynu, a�koliv z�jemc� o problematiku bioplynu je v CZ Biom dostate�n� po�et. Chyb� osoba iniciativn�ho vedouc�ho sekce. Tajemn�kovi Svazu se ukl�d� do kon�n� valn� hromady zajistit vhodn�ho vedouc�ho sekce.

    Z diskuse vyplynulo, �e je t�eba uva�ovat je�t� o dal��ch sekc�ch: sekce lesn� biomasy, sekce kapaln�ch biopaliv a biomaziv, sekce legislativn� a sekce zahrani�n�ch vztah�. Pro veden� sekce zahrani�n�ch vztah� byla p�edsednictvem navr�ena Dr. Pet��kov�.

    D�le bylo na z�klad� diskuse ��astn�k� dohodnuto, �e st�vaj�c� vedouc� sekc� na Valn� hromad� p�edlo�� seznam �len�, kte�� se do sekce p�ihl�sili. Ka�d� �len se m��e z��astnit pr�ce jedn� nebo i v�ce sekc�.

    Pro hospoda�en� sekc� byl schv�len n�sleduj�c� syst�m. Z ��stky ka�d�ho �lensk�ho p��sp�vku bude obhospoda�ovat 30% p�edsednictvo (ve prosp�ch celosvazov�ch akc�, tj. �asopis Biom, Valn� hromada, sch�ze p�edsednictva, �lenstv� v AE Biom), 70% ��stky p�jde na pod��et sekc�, v kter�ch se p��slu�n� �len profiluje. T�mto zp�sobem budou m�t sekce zaji�t�n� finan�n� prost�edky pro svou �innost. Z dal��ch �ist�ch p��jm� sekce (po��d�n� konferenc� a pod.) bude 30% p��jmu odv�d�no do centr�ln�ho fondu. Tento syst�m je t�eba realizovat p�i zachov�n� jednoho bankovn�ho ��tu a jedn� ��etn� evidence.

    3. P��prava 1. ��sla �asopisu Biom se ukl�d� tajemn�kovi svazu Ing. V��ovi.

    4. P��pravu voleb bude zaji��ovat volebn� komise ve slo�en�: Ing. K�ra, Ing. V��a, p. Novotn�. Volby prob�hnou na Valn� hromad� 97 po schv�len� nov�ch stanov. Bude voleno dev�ti�lenn� p�edsednictvo a t���lenn� revizn� komise z kandid�tn� listiny syst�mem, �e 9 kandid�t�, kte�� obdr�� nejvy��� po�et hlas� se stanou �leny p�edsednictva, 3 dal�� kandid�ti s nejvy���m po�tem hlas� �leny revizn� komise. Kandid�tn� listina mus� obsahovat minim�ln� 15 kandid�t�, jejich po�et je v�ak neomezen. Kandid�t mus� p�edem projevit souhlas s kandidaturou. Hlasov�n� bude tajn�, volebn� l�stek bude upravov�n �krt�n�m kandid�t�. Hlasuj� �lenov� Biomu p��tomn� na Valn� hromad� 97. Ka�d� �len m��e d�t sv�j hlas nejv��e 12 kandid�t�m, jinak bude volebn� l�stek neplatn�.

    Na z�klad� n�vrhu Doc. �imona se p�edsednictvo usneslo, �e z�kladem kandid�tn� listiny budou p��tomn� �lenov� p�edsednictva a revizn� komise, tj. Pet��kov�, Sladk�, Vaverka, Novotn�, Smetana, Sou�kov�, Mal��ov�, �imon, V��a, K�ra, Strachvic. Na z�klad� sd�len� Ing. Sladk�ho byl tento seznam dopln�n o Jevi�e a Chmel�ka, kte�� zmocnili Ing. Sladk�ho sd�lit p�edsednictvu, �e souhlas� s kandidaturou.

    Zvolen� p�edsednictvo bude na Valn� hromad� 97 dopln�no o vedouc� sekc�. Volba vedouc�ch sekc� je pova�ov�na za vnit�n� z�le�itost sekce. Vedouc� sekc� mohou b�t v pr�b�hu t��let�ho volebn�ho obdob� vym�n�ni.

    5. P��prava ��asti CZ Biom na v�stav� Pragotherm. Bylo dohodnuto, �e ��ast na v�stav� zabezpe�� Dr. Pet��kov� a Ing. Sladk�.

    6. R�zn�: Ing. V��a informoval p�edsednictvo o z�pisu s mezin�rodn�ho jedn�n� o vyu��v�n� biomasy, ve kter�m z�stupce M�P uv�d�, �e program M�P uva�uje energetick� vyu�it� biomasy ve 167 obc�ch (400 MW) a ve 35 obc�ch je ji� tento program realizov�n. Jeliko� �len�m p�edsednictva nen� zn�m tak velk� po�et funguj�c�ch nebo budovan�ch biotepl�ren, bylo ulo�eno tajemn�kovi Ing. V��ovi vypracovat dopis ministru �ivotn�ho prost�ed� s dotazem, kter�ch obc� se program M�P t�k� a p�edev��m, kde je zprovozn�no 35 biotepl�ren v �R.

    Zapsal: Ing. Jaroslav V��a, tajemn�k CZ-Biom

  • Jdi na obsah.

    Nov� stanovy CZ Biom.

    Ing. Jaroslav V��a, CSc.

    tajemn�k svazu

    Na minul� valn� hromad� na�� organizace jsme se dohodli o slou�en� Svazu p�stitel� a zpracovatel� energetick�ch a pr�myslov�ch rostlin s CZ Biom pod n�zvem CZ Biom - �esk� sdru�en� pro biomasu. Z�rove� bylo dohodnuto, �e pro tento nov� subjekt budou vypracov�ny a zaregistrov�ny nov� stanovy. N�vrh nov�ch stanov jsem vypracoval a podle p�ipom�nek p�edsednictva je d�le upravil a p�ipravil k registraci na Ministerstvu vnitra. P�i jedn�n� o registraci n�m bylo sd�leno, �e je nutno stanovy schv�lit na jedn�n� valn� hromady a p�edlo�it z�pis o tomto schv�len�. ��d�m �lenskou z�kladnu, aby si tento n�vrh prostudovala a p��padn� p�ipom�nky uplatnila co nejd��ve. P�ed hlasov�n�m o t�chto stanov�ch na valn� hromad� prob�hne je�t� kr�tk� diskuse.

     

    N�vrh stanov CZ Biom - �esk� sdru�en� pro biomasu :

    I. N�zev sdru�en�: CZ Biom

    II. S�dlo sdru�en�: Praha 6

    III. C�l �innosti:

    - vytv��en� podm�nek pro zvy�ov�n� odborn� �rovn� p�i energetick�m a pr�myslov�m vyu�it� biomasy, p�i vyu��v�n� biodegradabiln�ch odpad� a p�i p�stov�n� energetick�ch a pr�myslov�ch rostlin

    - prosazov�n� z�jm� ochrany �ivotn�ho prost�ed� a to i v legislativn� oblasti cestou spolupr�ce se st�tn�mi org�ny i nevl�dn�mi organizacemi

    - prosazov�n� z�jm� �len� sdru�en� v agr�rn�, pr�myslov�, energetick�, dota�n� a da�ov� politice

    - organizov�n� vzd�l�v�n� a osv�tov� v�chovn� �innosti pro �irokou ve�ejnost v problematice biomasy jako obnoviteln�ho zdroje surovin a energie a v problematice ochrany �ivotn�ho prost�ed�

    - organizov�n� odborn�ch a v�deck�ch konferenc� a publika�n� a vydavatelsk� �innost pro upevn�n� presti�e v�dn�ch obor�

    - koncep�n� p��prava a zaji�t�n� informa�n�ho syst�mu z�jmov� problematiky sv�ch �len� a poskytov�n� odborn�ho informa�n�ho z�zem� pro �lenskou z�kladnu

    - aktivn� ovliv�ov�n� etiky podnik�n� sv�ch �len� a poskytov�n� referenc� k �innosti sv�ch �len� v obchodn�ch p��padech

    - udr�ov�n� kolektivn�ho �lenstv� v Evropsk� asociaci pro biomasu AE Biom a spolupr�ce s Agr�rn� komorou �R.

    IV: �lenstv�:

    CZ Biom je odborn� sdru�en� a o �lenstv� m��e po��dat ka�d� pr�vnick� nebo fyzick� osoba. �lenstv� v CZ Biom vznik� p�ijet�m p�semn� p�ihl�ky a zaplacen�m �lensk�ho p��sp�vku. Povinnost� �len� je plnit Stanovy a respektovat rozhodnut� p�ijat� org�ny CZ Biom.

    �lenstv� v CZ Biom zanik� jednostrann�m p�semn�m prohl�en�m �lena, �e odstupuje od �lenstv�, d�le �mrt�m �lena jako fyzick� osoby a z�nikem �lena jako pr�vnick� osoby a vylou�en�m, o kter�m rozhodne Valn� hromada nadpolovi�n� v�t�inou sv�ch �len�.

    �len CZ Biom m� pr�vo:

    - ��astnit se jedn�n� Valn� hromady Svazu, hlasovat s pr�vem jednoho hlasu a s mo�nost� b�t volen do org�n� Svazu

    - vzn�et n�vrhy a n�mitky pro �innost sdru�en�, jeho org�n� a sekretari�tu a z��astnit se v�ech vzd�l�vac�ch akc� organizovan�ch sdru�en�m s vyu�it�m slev vlo�n�ho na tyto akce

    - ��astnit se na pr�ci jedn� nebo v�ce odborn�ch nebo �zemn�ch sekc�

    - z�sk�vat od odborn�ch sekc� sdru�en� odborn� a obchodn� informace a vyu��vat je d�le pro vlastn� pot�ebu.

    V. Org�ny svazu

    Nejvy���m org�nem je Valn� hromada sest�vaj�c� ze v�ech �len� sdru�en�. Sch�z� se minim�ln� jednou ro�n�

    - vol� dev�ti�lenn� p�edsednictvo a t���lennou revizn� komisi na t��let� funk�n� obdob�.

    - schvaluje �innost a hospoda�en� za uplynul� ro�n� obdob� a pl�n �innosti na p��t� obdob�

    - schvaluje zm�ny nebo dopln�n� Stanov

    - schvaluje v��i �lensk�ch p��sp�vk� a z�sady hospoda�en� sdru�en� a jeho sekc�

    - schvaluje ustanoven� odborn�ch a �zemn�ch sekc� a dal��ch organiza�n�ch jednotek k zaji�t�n� c�l� CZ Biomu

    P�edsednictvo CZ Biom v �ele s p�edsedou:

    - ��d� pr�ci sdru�en� mezi zased�n�mi Valn� hromady

    - vol� p�edsedu, m�stop�edsedu a tajemn�ka CZ Biomu, kter� zaji��uje operativn� �innost

    - kooptuje do p�edsednictva vedouc� schv�len�ch odborn�ch a �zemn�ch sekc� a dal��ch organiza�n�ch jednotek CZ Biomu

    - zodpov�d� za �innost a hospoda�en� ve smyslu schv�len�ho pl�nu a zodpov�d� za �innost sekc�

    P�edseda Svazu je pod��zen p�edsednictvu a ��d� jeho pr�ci, zastupuje CZ Biom p�i jedn�n�ch a reprezentuje CZ Biom na ve�ejnosti.

    Revizn� komise kontroluje hospoda�en� CZ Biom minim�ln� jednou ro�n� a v�sledky kontroly p�edkl�d� Valn� hromad�.

    VI. Hospoda�en�

    CZ Biom je nev�d�le�n� a nevl�dn� organizace zalo�en� podle z�kona �. 83/90Sb �O sdru�ov�n� ob�an�� a jeho p��jmy jsou �lensk� p��sp�vky, dary, p��sp�vky zahrani�n�ch a tuzemsk�ch instituc� a p��jmy z v�chovn� vzd�l�vac�ch akc�, vydavatelsk� a informa�n� �innosti. V p��pad� z�niku sdru�en� budou aktiva vypo��d�na se v�emi jeho �leny v pom�ru v��e p��sp�vk� v roce z�niku. P�i z�niku �lenstv� v CZ Biom nevznikaj� �lenovi, jeho� �lenstv� zanik� ��dn� n�roky a do t� doby pouk�zan� �lensk� p��sp�vky propadaj� ve prosp�ch CZ Biom.

    VII. Z�v�re�n� ustanoven�:

    CZ Biom zanik� jednomysln�m rozhodnut�m v�ech �len�. Pokud nen� uvedeno jinak, plat� pro �innost CZ Biom pr�vn� p�edpisy platn� v �R.

    Jdi na obsah.

    Zku�enosti s p�stov�n�m biomasy

    V�clav NOVOTN�, p�edseda p�stitelsk� sekce

    Doba neomezen�ch mo�nost� pl�tv�n� v��m, co jm�no m�, ji� uplynula a tak se zase vrac�me k vyu��v�n� m�stn�ch surovin, p�i�em� ty, kter� lze vyp�stovat na pozemc�ch, o kter�ch tvrd�me, �e je k v�rob� potravin nepot�ebujeme, maj� p�ednost. Do prvn� skupiny, kterou lze pro energetick� vyu�it� pou��t bez pot�eby n�kladn�ho poskliz�ov�ho o�et�en� pat�� rychle rostouc� d�eviny (RRD), skl�zen� v celku, p�es jedno vegeta�n� obdob� ponechan� u plant�e a upravovan� ke spalov�n� a� p�ed transportem p��mo do kotelen. Obdobn� minim�ln� n�roky m� tzv. ��nsk� r�kos - Miscanthus Sinensis Giganteus. Je to rovn� v�celet� plodina, kter� po sklizni, stejn� jako RRD znovu obraz�. Jeliko� se jedn� o velmi pevnou rostlinu, skl�z� se �eza�kou v p�edja�� a v �asn�m ja�e zcela such�, tak�e u n� odpad� jak�koliv meziskladov�n�. Obdobn� vlastnosti m� v�ce rostlin s velkou produkc� hmoty, jedn� se v�ak zpravidla o rostliny rozmno�uj�c� se oddenky, tud� mnohdy s ne�iditeln�m roz�i�ov�n�m p�stebn�ch ploch, nebo se vyzna�uj� alergick�mi ��inky na lidsk� organismus. Jejich propagaci proto ponech�m p��slu�n�m v�deck�m pracovi�t�m.

    Do druh� skupiny pat�� velice v�nosn� plodiny, jako jsou �iroky, ��ov�ky, amaranthy, r�zn� odr�dy k��dlatky atd., kter�, pokud nejsou pou�ity jako substr�t pro produkci bioplynu (co� vy�aduje zna�n� investi�n� n�klady na vybudov�n� bioplynov� linky), mus� b�t po sklizni u s u � e n y a pak teprve pod st�echou uskladn�ny. To rovn� vy�aduje nemal� investice.

    Samostatnou kapitolu p�edstavuje konop�. Jedna z nejstar��ch kulturn�ch rostlin, kter� pro sv� n�roky na mno�stv� ru�n� pr�ce, nav�c v obt�n�m prost�ed� (z�pach m���rensk�ch vod) ztratila u n�s v sedmdes�t�ch l�tech svou konkuren�n� schopnost v��i jin�m p�adn�m rostlin�m s pln� mechanizovan�m p�stov�n�m a zpracov�n�m i v��i um�l�m vl�kn�m.

    Teprve po uplynut� cel� �tvrtiny stolet�, kdy� byly u n�s zlikvidov�ny genetick� fondy, kdy� v�echny stroje skon�ily ve star�m �eleze bylo o b j e v e n o, �e konop�:

    - je plodina velice �et��c� �ivotn� prost�ed�, nebo� p�i sv�m p�stov�n� nepot�ebuje chemickou ochranu,

    - �e jeho v�nosov� k�ivka za��n� daleko za hranic�, kde kon�� v�nosy nejlep��ch porost� lnu.

    - z�padn� od na�ich hranic pro��v� sv� znovuvzk��en�.

    Jsou to konstatov�n� nad�jn� i smutn� z�rove�. Nad�jn� proto, �e v�me, kter� plodina je schopn� bezprobl�mov� a velice rentabiln� vr�tit ladem le��c� p�du zp�t do kulturn� provozn� sf�ry. Smutn� je na tom to, �e a� v na�� zemi nebylo p�stov�n� konop� set�ho nikdy zak�z�no, sta�il jeden �l�nek od taky report�ra, neznaj�c�ho ani historick� propojen� lidsk�ch d�jin s touto rostlinou, ani rozd�lnosti mezi jednotliv�mi druhy konop�, aby byly rozpout�ny doslova ��lenosti. Z jedn� strany od jeho "pokoutn�ch spot�ebitel�", kte�� dok�� zplouhat celou plant�, a� obsahuje tolik drogy, jako PITO alkoholu. Z druh� strany od "ochr�nc� jejich zdrav�", kter�m d�v� mo�nost vykazovat �innost podstatn� pohodln�ji, ne� sledovat provoz privatizovan� efedrinky.

    Co z�v�rem? Biopaliva znovu zaujmou sv� m�sto mezi zdroji energi� i u n�s. O tom jak brzy a v jak�m mno�stv� rozhodne je�t� mnoho faktor�.

    Jdi na obsah.

    Aktivity Biom v Evrop� a u n�s

    Ing. Vlasta Pet��kov�, DrSc.

    p�edsedkyn� CZ-Biom

    Probl�my s omezen�mi zdroji fosiln�ch energi� se za��naj� st�le v�ce prosazovat. Proto se st�ty EU sna�� v p�edstihu a s v�n�mi �mysly hledat �e�en�. Jedn�m z d�le�it�ch p��sp�vk� je rozvoj obnoviteln�ch zdroj�, v�etn� vyu��v�n� biomasy pro energii. Zaveden� fytoenergetiky do praktick�ho vyu��v�n� v �irok�m m���tku nen� v�ak snadn� ani rychl�. Sv�d�� o tom dlouholet� zku�enosti na�ich z�padn�ch soused�. Jedn� se v�ak o program velice perspektivn� a mnohostrann� v�hodn� a proto i p�es �adu probl�m� jsou v zahrani�� ji� konkr�tn� velkoprovozn� zku�enosti.

    V z�jmu rychlej��ho rozvoje tohoto nov�ho oboru byla ustavena evropsk� asociace AE Biom, kter� sdru�uje nejen st�ty EU, ale i dal��, v�etn� �R. Prost�ednictv�m n�rodn�ch Biom - v �R to je CZ-Biom, se tak postupn� zapojujeme do aktivit, kter� se sna�� prosazovat celoevropsk� trendy v efektivn�j��m a ekologi�t�j��m vyu��v�n� energie. K tomu se zpracov�v� �ada materi�l�. Z�sadn�m materi�lem byla studie vypracovan� p�edsednictvem AE Biom pod veden�m jej�ho presidenta Dr. Kopetze, s n�zvem : �Strategie v biomase�. Podstatou studie byl zevrubn� popis v�znamu z�sk�v�n� alternativn�ch zdroj� energie, v�etn� nejr�zn�j��ch forem fytomasy. D�kladn� vysv�tlov�n� d�le�itosti programu fytoenergetiky bylo adresov�no p�edev��m Evropsk� Unii a to p�edev��m v z�jmu podpory jej�ho rozvoje. Studie byla postupn� dopl�ov�na a upravov�na tak, aby bylo mo�n� ji vyu��vat pro v�eobecnou informovanost t� v jednotliv�ch n�rodn�ch Biom. Argumentace sv�d��c� o v�hod�ch fytoenergetiky jsme se sna�ili uplat�ovat rovn� u n�s a to odborn� - popul�rn�mi publikacemi v nejr�zn�j��ch �asopisech a zejm�na po��d�n�m odborn�ch semin��� pro na�e �leny CZ-Biom i pro �irokou odbornou ve�ejnost. V lo�sk�m roce jsme uspo��dali semin�� se spolu��ast� rakousk� asociace Biom, za p��m� aktivn� ��asti Dr. Kopetze. P�esto �e v n�vaznosti na tento semin�� byla uspo��d�na odborn� diskuse i na Ministerstvu zem�d�lstv� v Praze, nepoda�ilo se n�m dosud prosadit v�n�j�� z�jem o tyto programy u �ir�� ve�ejnosti. Je pochopiteln�, �e ka�d� nov� v�c je p�ij�m�na s ned�v�rou a rozpaky. V p��pad� fytoenergetiky je situace o to slo�it�j��, �e vy�aduje n�vaznost r�zn�ch profes� : produkce fytomasy, jej� p�eprava, zpracov�n� a �prava na palivo a zejm�na vybudov�n� odpov�daj�c�ho topn�ho syst�mu, kter� zajist� plynul� a jist� odbyt vyroben� fytomasy.

    Zelen� kniha.

    Jednou z konkr�tn�ch akc� AE Biom byla v leto�n�m roce spolu��ast na dopracov�n� t.zv. Zelen� knihy : budoucnost energie v Evrop� z obnoviteln�ch zdroj�. Po p�ipom�nk�ch a �irok� diskusi bude vypracov�na t. zv. �B�l� kniha�, kter� m� slou�it jako podklad pro energetickou politiku EU.

    Z obs�hl� �Zelen� knihy�, zahrnuj�c� konkr�tn� �daje z jednotliv�ch st�t� EU uv�d�m alespo� voln� p�elo�en� souhrn, kter� n�m p�ibl�� c�le a zp�soby rozvoje fytoenergetiky v EU.

    Energetick� situace nut� EU zmobilizovat ve�ker� obnoviteln� zdroje energie. Je nutn� dopl�ovat a vz�jemn� kombinovat nejr�zn�j�� zdroje. Obnoviteln� zdroje nejsou dosud dostate�n� vyu��v�ny, a to i v n�kter�ch velk�ch st�tech Evropy, tj. m�n� ne� ze 6%. P�edpokl�d� se prudk� n�r�st spot�eby energie. I p�es v�znamn� vzr�st obnoviteln� energie nebude p�edpokl�dan� pot�eba dostate�n� kryta. Ale nebudou-li vyu��v�ny ve�ker� obnoviteln� zdroje, projev� se ohromn� pot�e v �P. Nedostate�n� kryt� obnoviteln� energie zp�sob� d�le probl�my v soci�ln� - ekonomick� sf��e a dlouhodob� v ekonomick� konkurenci.

    Zelen� kniha vyjad�uje jednak strategick� c�le a jednak z�sadn� podporu v roz���en� obnoviteln�ch zdroj� energie. Vyjad�uje rovn� sou�asnou situaci, mo�nosti rozvoje v EU i v jednotliv�ch �lensk�ch zem�ch. Rozvoj obnoviteln� energie bude postupovat integra�n� tak, aby se jej� pod�l v r. 2010 zdvojn�sobil. V posledn� dob� byly sice v�znamn� zdokonaleny technologie pro v�robu obnoviteln�. energie, ale p�etrv�vaj� probl�my se zav�d�n�m t�to energie na trh.

    Obnoviteln� energie je prosazov�na z mnoha d�vodu, nebo� je dob�e vyu�iteln�. V�znam m� hlavn� v �P p�i omezov�n� CO2 emis� poch�zej�c�ch ze spalov�n� fosiln�ch paliv. M��e rovn� p�isp�t k omezen� z�vislosti na dovozu energie, m��e zv��it zam�stnanost, p�isp�t k rozvoji venkovsk� krajiny a zv��it jej� ekonomick� potenci�l. Nav�c lze vyu��vat vysp�l� evropsk� technologie pro zpracov�n� obnoviteln�ch zdroj� energie v zem�ch t�et�ho sv�ta, kde jsou tyto zdroje dosud dominuj�c�, av�ak na n�zk�, m�lo efektivn� �rovni. V�roba pot�ebn�ch technologi� v r�mci vysp�l�ch st�t� rovn� p�isp�je k pracovn�m p��le�itostem v Evrop�.

    Brzdou �ir��ho rozvoje obnov. energie jsou p�edev��m n�zk� ceny fosiln�ch zdroj�. Je to t�m, �e k cen� fosiln�ch paliv nejsou zapo��t�ny externality, zejm�na �kody na �ivotn�m prost�ed� zp�soben� jejich t�bou a zpracov�n�m. V�znamnou brzdou rozvoje obnov. energie je rovn� dosud p�etrv�vaj�c� ned�v�ra k nov�ch technologi�m. V d�sledku toho nen� dostatek investic k jejich v�stavb�. Nedostatkem je i n�zk� �rove� znalost� a informac� o technick�ch a ekonomick�ch v�hod�ch fytomasy pro energii i v�eobecn� nechu� ke zm�n�m a p�ij�m�n� nov�ch my�lenek.

    V z�jmu odstran�n� t�chto p�ek�ek je v Zelen� zpr�v� p�edlo�en n�vrh pro za�len�n� programu obnov. energie z n�sleduj�c�ch hledisek:

    - Zlep�en� �istoty ovzdu��

    - �zk� spolupr�ce mezi jednotliv�mi �lensk�mi st�ty EU.

    -Zd�razn�n� rozvoje obnoviteln� energie v EU.

    -D�sledn� sledov�n� postup� sm��uj�c�ch k prosazov�n� obnoviteln� energie.

    Trh s biomasou

    Pro �sp�n� zav�d�n� fytoenergetiky je nezbytn� vytvo�it tr�n� podm�nky pro fytopaliva. Mus� se vych�zet ze situace na trhu s energi� v jednotliv�ch evropsk�ch st�tech. K tomu ��elu byl zpracov�n projekt s n�zvem : �Strategie pro rozvoj biomasy jako energetick� zdroj v Evrop�. Projekt byl spolufinancov�n EU v r�mci programu Altener. �R byla do projektu zapojena prost�ednictv�m CZ Biom v n�vaznosti na rakousk� Biom, kter� byl koordin�torem cel�ho projektu. Podstata spo��vala ve shrom�d�n� �daj�, ze kter�ch by bylo z�ejm�, jak� je v jednotliv�ch st�tech pod�l biomasy na trhu s energi�. Bylo nutn� shrom�dit a zpracovat �daje podle p�edepsan�ch osnov, jednotn�ch pro v�echny z��astn�n� st�ty. V�choz� �daje se t�kaly celkov� spot�eby prim�rn� energie, a to podle r�zn�ch zdroj�, v�etn� biomasy. D�le byla po�adov�na struktura spot�eby energie podle jednotliv�ch odv�tv� a tak� podle zp�sobu pou�it�. Samostatnou kapitolou bylo z�sk�n� p�ehledu o syst�mu vyt�p�n� pro byty, dom�cnosti, v�etn� �daj� o po�tu byt� a dom� vyt�p�n�ch r�zn�mi zdroji energie. S t�m souvisely t� po�adovan� �daje o trendech v nov� bytov� v�stavb�.

    Zpracov�n� vy��dan�ch �daj� v �R nebylo snadn�, nebo� v posledn�ch letech nen� �ada po�adovan�ch dat oficieln� statisticky sledov�na. N�kter� �daje nebylo mo�n� v�bec zpracovat, proto�e pro n� u n�s zat�m neexistuj� pot�ebn� podklady. Probl�m byl t� v tom, �e po roce 1989 byla zm�n�na metodika sledov�n� n�kter�ch dat, tak�e je nelze v mnoha p��padech porovn�vat v del��ch �asov�ch �ad�ch. Nejd�le�it�j�� byl bezesporu �daj o pod�lu biomasy na celkov�ch energetick�ch zdroj�ch. Tyto �daje u n�s rovn� nejsou oficieln� sledov�ny. Situaci jsme zji��ovali p�edev��m na Ministerstvu �ivotn�ho prost�ed� a v dal��ch instituc�ch a firm�ch, kde je snaha o z�sk�n� p�ehledu s vyu��v�n�m fytomasy pro energii. Po mnoha konsultac�ch a up�es�ov�n� podklad� jsme za �R uvedli 2,2 a� 2,9 TWh energie z biomasy, co� je cca 0,60 % pod�lu z celkov� prim�rn� spot�eby energie u n�s. Tento �daj nen� ale zcela p�esn�, nebo� nen� zaveden dosud ��dn� syst�m statistick�ho sledov�n�. Podle informac� z Ministerstva pr�myslu a obchodu se nyn� p�ipravuje nov� statistick� z�kon, v jeho� r�mci by m�ly b�t i tyto �daje sledov�ny. Soustavn� statistick� shroma��ov�n� t�chto �daj� je nezbytn� pro solidn� koncepci v energetice v�etn� fytoenergetiky. Tyto �daje umo�n� rovn� objektivn� porovn�n� situace ve fytoenergetice v �R s ostatn�mi evropsk�mi st�ty, tak�e v budoucnu by m�lo b�t podstatn� snaz�� zpracov�n� takov�chto podklad� pro evropsk� struktury.

    Propaga�n� kampa�

    Jednou z d�le�it�ch aktivit AE Biom je snaha zajistit intenzivn� propaga�n� a informa�n� kampa� v z�jmu rozvoje fytoenergetiky pro v�echny st�ty asociace Biom. K tomu ��elu byl ji� p�ed rokem zpracov�n n�vrh projektu s n�zvem : �Popularizace biomasy - evropsk� informa�n� kampa� a p�edlo�en ke schv�len� EU za ��elem podpory jeho financov�n�. B�hem projedn�v�n� byl p�vodn� n�vrh upraven do nov� verse a p�edlo�en znovu EU v srpnu 1997.

    Podstatou navr�en�ho projektu je zpracov�n� v�sti�n�ch let�k� - publikac� co nejsrozumiteln�j�� formou tak, aby tyto informa�n� let�ky oslovily co nej�ir�� ve�ejnost. Zat�m je navr�eno vyti�t�n� celkem 3 let�k� na t�ma : sklen�kov� efekt, sklen�kov� zm�ny a biomasa, teplo z biomasy - lok�ln� a d�lkov� vyt�p�n�. T�ma let�k� bude pro v�echny ��astn�ky projektu stejn�, p�izp�soben� pouze m�stn�m podm�nk�m jednotliv�ch st�t�. Let�ky se budou distribuovat v �irok�m m���tku do v�ech �rovn�, po��naje legislativn�mi org�ny a parlamentem, p�es nejr�zn�j�� vzd�l�vac� syst�my (�koly, kursy a pod.), architekty, spot�ebitele energie, sdru�en� v r�zn�ch organizac�ch, a� po jednotliv� m�stsk� a obecn� ��ady. Projekt - Propaga�n� kampa� - by m�l b�t realizov�n v r�mci programu EU ozna�en�ho DG XVII, Altener.

    Agenda 2000

    Nejnov�j�� aktivitou AE Biom je n�vrh projektu : �Komplexn� koncepce fytoenergetiky z hlediska zem�d�lstv�, energie a klimatu�.

    Podstatou projektu je spole�n� vytvo�en� zem�d�lsk� a energetick� politiky v z�jmu zlep�en� zhor�uj�c� se situace v klimatick�ch zm�n�ch. Jsou zde zohledn�ny nejnov�j�� trendy evropsk� i celosv�tov�. Zejm�na je zde zd�razn�na nutnost sn�en� emis� oxidu uhli�it�ho o 15%, co� bude p�edm�tem konference v prosinci 1997 v Kyoto.

    AE Biom a jej� �lenov� v r�mci n�rodn�ch Biom dosp�li k jednozna�n�mu z�v�ru, �e c�le �ivotn�ho prost�ed� a energetiky mohou b�t dosa�eny jen v p��pad�, kdy� bude zem�d�lsk� politika pln� zapojena do �sil� rozvoje obnoviteln�ch zdroj� energie a omezen� emis� CO2.

    Organiza�n� je p�edlo�en� n�vrh �len�n do n�sleduj�c�ch kapitol :

    1. V�eobecn� zd�vodn�n� zv��en� objemu obnoviteln� energie.

    2. Biomasa na trhu s elekt�inou

    3. Biomasa na trhu s teplem.

    4.Tekut� biopaliva.

    5.Energetick� plodiny na p�ebyte�n� p�d�.

    N�vrh tohoto projektu jednozna�n� potvrzuje nezbytnost komplexn�ho p��stupu �e�en� uveden�ch program�. Bez vz�jemn� n�vaznosti nelze zajistit �sp�n� funguj�c� fytoenergetiku, ale i ��eln� vyu�it� p�ebyte�n� p�dy a t�m i udr�en� kulturn� krajiny.

    Organiza�n� podm�nky zapojen� CZ Biom do AE Biom.

    AE Biom je asociace, vznikl� v r�mci EU, av�ak nen� s n� toto�n�, nebo� sdru�uje t� st�ty st�edn� a v�chodn� Evropy, v�etn� �R, prost�ednictv�m CZ Biom. Pro n�s je v�hodn� z�sk�v�n� informac� a ur�it� spolupod�len� se na aktivit�ch AE Biom, jak bylo uvedeno. Pochopiteln� je pro n�s, jako ne�lensk� st�t EU nev�hodou nemo�nost p��m� finan�n� ��asti na �e�en� projekt� z p��sp�vk� EU. V tomto sm�ru se n�m sna�� vypomoci p�edev��m rakousk� asociace Biom, jej�m� prost�ednictv�m jsme navrhov�ni k za�len�n� do p�� slu�n�ch projekt�. V sou�asn� dob� je v�ak finan�n� situace, souvisej�c� s aktivitami AE Biom velice neut�en�. Z t�chto d�vod� jsme se letos v �ervnu nemohli z��astnit ��dn�ho jedn�n� v�konn�ho v�boru v Bruselu. Z�sadn� sch�ze dne 19.9.1997 jsme se z��astnili pouze po p��slibu ur�it�ho finan�n�ho p��sp�vku z rakousk�ho Biom na tuto cestu. Rovn� je ohro�ena spolu��ast na dopl�ov�n� a dopracov�v�n� program� �Propaga�n� kampa� a nejnov�j��ho n�vrhu �Agenda 2000�. Tyto programy budou hlavn�m p�edm�tem jedn�n� AE Biom v listopadu 1997 ve �v�dsku.

    Ze z�v�ru jedn�n� v Bruselu dne 19.9.1997 v�ak vypl�v�, �e �R by m�la m�t z�sadn� lep�� podm�nky pro p��m� za�le�ov�n� do projekt� EU a t�m i vyu��v�n� finan�n�ch prost�edk�. To je sice velmi povzbudiv�, av�ak je nutn� �e�it situaci aktueln� : je t�eba p�ekonat toto kritick� obdob�, nebo� p�eru�en� kontakt� s AE Biom, jej� nav�z�n� st�lo hodn� �sil�, by bylo jist� zna�nou ztr�tou pro CZ Biom.

    Jdi na obsah.

    Z �innosti a c�l� rakousk�ho Svazu pro biomasu (�BV)

    Heslo: �Sedm jednou ranou�

    Rakousk� svaz pro biomasu m� v�ce ne� 1000 aktivn�ch �len�, v�deck�ch a v�zkumn�ch pracovn�k�, p�stitel� biomasy, jej�ch zpracovatel�, provozovatel� v�ce ne� 260 kotelen m�stn�ho a d�lkov�ho vyt�p�n� na venkov�, v�robc� kotl� a regula�n�ho za��zen�, publicist� a dal��ch. M� dva placen� funkcion��e a p�edseda Svazu Dr. H. Kopetz je z�rove� p�edsedou Agr�rn� komory �t�rska a p�edsedou Evropsk�ho svazu pro biomasu - AE BIOM.

    S�dlo veden� Svazu je ve V�dni, Franz Josef Kai 13, A 1010 Wien, sekret�� Dipl. Ing. J. Schmidl, tel.: 0043 1 533 07 97, fax: 0043 1 533 07 97/90.

    Nejbli��� c�le se soust�e�uj� do n�sleduj�c�ch 7 bod�:

  • 1. Zaji�t�n� v�ce ne� 30 000 nov�ch pracovn�ch m�st v d�sledku roz�i�uj�c�ho se pou��v�n� biomasy k energetick�m a pr�myslov�m ��el�m, z toho 18 000 v oblasti p�stov�n�, sklizn� a zpracov�n�, 12 000 v oblasti v�roby pot�ebn�ch za��zen� a 3 000 v oblasti v�roby pot�ebn�ch za��zen� a 3 000 v oblasti obchodu v�. exportu. Po��t� se s instalac� a� 30 000 nov�ch d�evospaluj�c�ch kotl� pro rodinn� domy ro�n� a napojen� a� 15 000 dom�cnost� na d�lkov� vyt�p�n� z kotelen spaluj�c�ch biomasu. M�la by p�ib�t i kapacita 30 - 50 MW v�roben elektrick� energie z biomasy.

    2. Zlep�en� �ivotn�ho prost�ed� vyu�it�m 62 PJ energie z biomasy, co� vylou�� 4,5 milion� tun CO2 z fosiln�ch paliv ro�n�.

    3. Sn�en� z�vislosti st�tu na dovozu zahrani�n�ch fosiln�ch paliv plynu, oleje i uhl�, kter� dnes �in� u� 72% z kryt� energetick�ch pot�eb Rakouska.

    4. Nov� technologie zpracov�n� a spalov�n� biomasy ve form� d�evn� �t�pky a briket a pelet budou uplatn�ny krom� v�topen a tepl�ren i pro men�� budovy. T�m bude zlep�en komfort vyt�p�n�, srovnateln� s vyt�p�n�m plynem nebo olejem, ale vznikne v�razn� v�robn� a obchodn� odv�tv� v�etn� mo�nosti exportu za��zen�. Po��t� se s exportem a� 50 000 automatick�ch vyt�p�c�ch souprav na standardizovan� paliva ro�n�!

    5. Pos�len� hospod��sk� situace v regionech a spolkov�ch zem�ch Rakouska jednak zv��en�m v�roby vlastn�ch paliv, jednak v�robou pot�ebn�ch za��zen�. Pen�ze za za��zen� a palivo z�st�vaj� v regionu, obci, spolkov� zemi a neodch�zej� za hranice. U�et�� se na poplatc�ch a dan�ch za fosiln� paliva.

    6. Zlep�en� hospod��sk� situace cel�ho Rakouska. Zlep�en� �ivotn�ho prost�ed� a l�pe o�et�ovan� krajina a lesy se projev� v cizineck�m a turistick�m ruchu. Zv��en� export a sn�en� importu zlep�� platebn� bilanci st�tu. Jedn� se tak o miliardy �ilink�.

    7. Sn�en� nezam�stnanosti zlep�� soci�ln� klima v regionech a st�t u�et�� na vypl�cen� podpor v nezam�stnanosti.

    Jak� opat�en� navrhuje

    Rakousk� svaz pro biomasu:

    1. Dal�� zdan�n� lehk�ch a t�k�ch topn�ch olej� a� o 2 �ilinky za litr v p��t�ch 5 letech.

    2. Dal�� zdan�n� zemn�ho plynu o 0,3 �ilink� za l m3.

    3. Dal�� zdra�en� uhl� o 0,2 �ilinku za kg (zdra�en� nebude platit p�i v�rob� elekt�iny z t�chto paliv).

    4. Zdan�n� kapaln�ch pohonn�ch fosiln�ch hmot v�etn� leteck�ch tak, jako je v sousedn�ch zem�ch.

    5. Biopaliva v�ech druh� budou od dan� osvobozena, respektive DPH bude sn�ena z 20 na 10%. Budou prosazov�ny redukce �ivnostensk�ch a podnikatelsk�ch dan� v oblasti v�roby biopaliv.

    6. Dotace ve v��i 30 - 80% budou poskytov�ny na v�stavbu za��zen�, kter� budou vyu��vat paliva z biomasy k v�rob� tepla a elekt�iny. Z�rove� budou zv��eny v�kupn� sazby za tuto elekt�inu.

    7. Na venkov� bude zastavena plynofikace tam, kde jsou m�stn� zdroje biopaliv.

    8. V r�mci mezin�rodn�ch z�vazk� ke sn�en� emise CO2 z fosiln�ch paliv budou podporov�ny v�echny p��padn� projekty v tomto sm�ru eventueln� i v sousedn�ch zem�ch.

    Ing. V. Sladk�, CSc.

    �len CZ Biom a �VB

  • Jdi na obsah.

    P�edstaven� spole�nosti SRC International CS s.r.o.

    SRC International CS s.r.o. je v�zkumn�, in�en�rsk� a konzulta�n� firma v oblasti energetick�ho hospod��stv� a �ivotn�ho prost�ed� se s�dlem v Praze. Byla zalo�ena v roce 1992 a je �lenem celosv�tov� s�t� spole�nosti Resource Management International, Inc. (RMI) se s�dlem v Sacramentu, Kalifornie, USA. C�lem pr�ce SRC International CS je napom�hat zv��en� efektivnosti v�roby i u�it� energie a ochran� �ivotn�ho prost�ed�.

    Hlavn� oblasti �innosti SRC International CS jsou:

    st�tn� politika v oblasti energetick�ho hospod��stv� a ochrany �ivotn�ho prost�ed� a �ist�� produkce, ekonomick�, technick�, ekologick� a pr�vn� probl�my v�roby a u�it� energie; modelov�n� a progn�zov�n� popt�vky po energii a z�sobov�n� energi� na �rovni st�t�, region�, m�st i podnik�, analytick� a prognostick� studie z oblasti uheln�ho, plyn�rensk�ho, ropn�ho pr�myslu, tepl�renstv� a elektroenergetiky; region�ln� rozvojov� studie v oblasti energetick�ho hospod��stv� a vliv� na �ivotn� prost�ed�; energetick� audity a studie proveditelnosti energeticky �sporn�ch projekt� pro spot�ebitele energie ;tvorba, zav�d�n� a provozov�n� informa�n�ch syst�m� a datab�z�, roz�i�ov�n� know-how a software; po��d�n� �kolen� a semin��� pro odborn�ky z oblasti energetiky, st�tn� i m�stn� spr�vy.

    SRC International CS pracuje na z�klad� obchodn�ch smluv pro tuzemsk� i zahrani�n� z�kazn�ky jako jsou nadn�rodn� instituce, org�ny st�tn� spr�vy, m�stn� samospr�vy, energetick�, tepl�rensk�, uheln� a plyn�rensk� spole�nosti a jejich z�jmov� sdru�en�, spot�ebitel� paliv a energie ve v�ech sektorech spot�eby.

    Spole�nost SRC International CS je v�znamn� zapojena do �ady program� jako je PHARE a TACIS Komise Evropsk� unie (je registrov�na v centr�ln�m registru pro PHARE/TACIS v Bruselu), JOULE, COPERNICUS a d�le do projekt� USAID, Sv�tov� banky a EBRD. V t�chto projektech SRC I CS spolupracovalo a� dosud s odborn�ky z �ady zem�, nap�. Nizozemsko, D�nsko, Francie, N�mecko, Finsko, �ecko, �pan�lsko, USA, Velk� Brit�nie.

    SRC International CS p�i sv� pr�ci vyu��v� t�my odborn�k� slo�en� jak z vlastn�ch pracovn�k�, tak extern�ch spolupracovn�k� z oblasti ekonomie, energetiky, techniky, ekologie, pr�va a specialist� na oblast po��ta�ov�ho software a hardware. Tito odborn�ci maj� kvalifikaci v r�zn�ch oborech jako je makroekonomika, ekologie, uheln� pr�mysl, energetika, tepl�renstv�, plyn�renstv�, sektor ropn�ch produkt�, ale i poradenstv�, energetick� audit, projektov�n�, p��prava a ��zen� projekt�, v�etn� financov�n�.

    SRC International CS je tv�rcem a provozovatelem datab�z� a model�. Z nejv�znamn�j��ch model� jsou to zejm�na model n�rodn�ho hospod��stv� CGE (General Equilibrium Model) a optimaliza�n� modely energetick�ho hospod��stv� MARKAL a EFOM. Tyto modely, vybaven� vlastn�mi datab�zemi, umo��uj� modelovat dopady rozvoje energetick�ho hospod��stv� na makroekonomiku a �ivotn� prost�ed�. D�le je provozov�n model kone�n� spot�eby energie MEDEE.

    Ing. Zden�k Kodytek, �len CZ Biom

    Jdi na obsah.

    Volby 1997

    St�vaj�c� kandid�ti:

    Ing. Vlasta Pet��kov�, DrSc. V�RV Praha - Ruzyn�
    Ing. Jaroslava Mal��ov� V�RV Praha
    Ing. V�clav Sladk�, CSc. V�ZT Praha - �epy
    Doc. Ing. Josef �imon V�RV Praha
    Ing. Leon Vaverka Setuza, a.s. �st� nad Labem
    Ing. Jaroslav K�ra,CSc. V�ZT Praha
    V�clav Novotn� zem�d�lec Ky�ice
    Ing. Petr Jevi�,CSc. V�ZT Praha
    Karel hrab� Strachvic Zdounky
    Ing. Karel Chmel�k,CSc. V�ZT Praha
    Ing. J. Smetana AK Louny
    Ing. Jaroslav V��a,CSc. V�RV Praha
    Ing. Helena Sou�kov� City Plan s.r.o. Praha

     

    Pros�me o kandidaturu dal��ch �len�, kte�� by doplnili st�vaj�c� seznam kandid�t�. O kandidaturu je mo�no se uch�zet p�semn�m prohl�en�m doru�en�m tajemn�kovi Svazu do 19. 11. 1997. V p��pad�, �e navrhujete nikoliv sebe, ale dal��ho �lena Svazu je t�eba zajistit jeho p�semn� souhlas.

    Za volebn� komisi : Ing. Jaroslav V��a, CSc.

    Jdi na obsah.

    Kolik n�s je?

    Ing. Jaroslav V��a, tajemn�k svazu

    K uz�v�rce na�eho �asopisu p�edstavuje �lensk� z�kladna 139 �len�, z toho 18 pr�vnick�ch osob. Za p�edpokladu, �e pr�vnick� osoby mohou b�t v pr�ci Svazu zastoupeny a� 10 fyzick�mi osobami (v p��pad� osobn� p��tomnosti na Valn� hromad� mohou volit), rozr�st� se n�m potencion�ln� z�kladna na 301 �len�. Tomuto faktu ale neodpov�d� stav na�� pokladny, kter� po posledn� cest� do Bruselu zeje pr�zdnotou a obsahuje p�ev�n� p��sn� z��tovateln� grantov� prost�edky. Proto pros�me - spl�te co nejrychleji svou povinnost placen� �lensk�ho p��sp�vku (fyzick� osoby 200,- K�; pr�vnick� osoby 2000,- K�.).

    Jdi na obsah.

  • Biom �. 1, odborn� �asopis o biomase a informa�n� zpravodaj �esk�ho sdru�en� pro biomasu

    Intern� tisk CZ-Biom

    Zodpov�dn� redaktor 1. ��sla : Ing. Jaroslav V��a, CSc.

    V�RV Praha-Ruzyn�, �. tel.: (02) 360851

  • �asopis BIOM, �l�nky a sborn�ky�������Domovsk� str�nka CZ BIOMu�����