|
Instalace fluidn�ho kotle o�v�konu 1 MW na spalov�n� d�evn�ho odpadu v�D��tni nedaleko Temel�na
Albert van der Hem, Msc., Royal HASKONING Group
P��jemce:
Obec D��te�, �esk� republika
Organizace podporuj�c� projekt:
Holandsk� vl�da, Holandsk� ministerstvo financ�, Senter
Realiz�to�i projektu:
HASKONING Consulting Engineers and Architects (poradci a�architekti) ve spolupr�ci s�v�robcem kotl� WK Crone BV
(HASKONING je holandsk� in�en�rsk� spole�nost s�cca 2000 zam�stnanci s�dl�c� v�holandsk�m Nijmegenu, m� 40 kancel��� po cel�m sv�t�.)
Doba realizace:
1998 � 1999
Celkov� investice:
500 000 USD
�vod
Projekt v�obci D��te� byl realizov�n v�r�mci �esko-holandsk� spolupr�ce. D��te� le�� nedaleko atomov� elektr�rny Temel�n, asi 200 km ji�n� od Prahy a�je obklopena lesy a�zem�d�lsk�mi plochami.
Obec D��te� vlastn� a�provozuje malou obecn� v�topnu, kter� sest�v� ze �ty� kotl� na uhl� o�celkov� kapacit� 1,5 MW. D��te�sk� radnice se v�ak rozhodla nahradit tyto kotle modern�m kotlem na biomasu, kter� by spl�oval v�echny normy EU a�m�l podstatn� vy��� ��innost. Senter � agentura holandsk�ho ministerstva financ� � financovala tento projekt pomoc� PSO programu. HASKONING a�WK Crone BV z�skaly pov��en� k�realizaci projektu ve spolupr�ci s�m�stn� konzulta�n� firmou RAEN. Vedle samotn� v�roby a�instalace kotle je v�projektu kladen d�raz na zve�ejn�n� v�sledk� projektu, zv��en� environment�ln�ho pov�dom� a�p��m� pr�zkum potenci�ln�ho trhu.
V��R je v�mnoha p��padech st�le vyt�p�no �ern�m �i hn�d�m uhl�m. Emise l�tek zne�i��uj�c�ch ovzdu�� a�sklen�kov�ch plyn� jsou v�t�chto v�topn�ch vysok�. Av�ak v��R jsou relativn� velk� zdroje biomasy ve form� palivov�ho d��v�, d�evn�ch odpad� z�d�evozpracuj�c�ho pr�myslu, zem�d�lsk�ch odpad� apod. Modern� kotle jsou schopny tyto formy biomasy spalovat s�vysok�mi ��innostmi a�n�zk�mi emisemi.
�koly projektu
Hlavn�m smyslem projektu je prezentovat holandskou technologii pro spalov�n� biomasy v��R a�dos�hnout trval� spolupr�ce mezi holandsk�m a��esk�m pr�myslem a�obchodem.
Dal��mi �koly jsou:
Studie proveditelnosti a�n�vrh projektu
Na za��tku projektu byla vypracov�na studie proveditelnosti, kter� srovn�vala tyto mo�nosti:
Na z�klad� ekonomick�ch a�dal��ch dat z��R se prok�zala prvn� mo�nost - �kotel na biomasu� jako nejp��hodn�j�� z�ekonomick�ho i�ekologick�ho hlediska.
Ceny jednotliv�ch paliv byly stanoveny na z�klad� studie proveden� p��mo v�okol� D��tn�. Sl�ma sice vyk�zala vysokou dostupnost, ale rovn� vysokou cenu, zejm�na s�ohledem na dopravn� n�klady. D�evo z�obecn�ch a�soukrom�ch les� spole�n� s�odpadn�m d�evem ze staveb a�pila�sk�ho podniku se uk�zalo jako nejvhodn�j��, dokonce vhodn�j�� ne� uhl�. D�evo je v�regionu dostupn� v�dostate�n�m mno�stv�, v�dobr� kvalit� a�za rozumnou cenu.
Na z�klad� t�chto studi� bylo rozhodnuto vybudovat 1MW-ov� fluidn� kotel dle konstruk�n�ho �e�en� firmy Crone. N�vrh byl zpracov�n v�etn� zahrnut� lok�ln�ho syst�mu rozvodu tepla. Zvl�tn� pozornost byla v�nov�na syst�mu dod�vky, skladov�n� a�transportu d�eva do kotle. Byly rovn� navr�eny opat�en�, kter� by m�l prov�st odb�ratel technologie: zdokonalen� izolac� a�m���c� techniky, technick� zlep�en� rozvodu tepla atd.
V�roba, instalace a�za�kolen�
Po schv�len� projektu m�stn�mi ��ady a�Senterem za�al Crone s�v�robou kotle v�etn� transportn�ho za��zen�, akumul�toru tepla, rota�n�ho separ�toru a�kom�nu. Po ukon�en� v�roby byly v�echny ��sti dovezeny do �R a�smontov�ny v�d��te�sk� koteln�. Cel� jednotka byla otestov�na a�schv�lena St�tn�m zku�ebn�m �stavem. Dva pracovn�ci kotelny byli vy�koleni firmou Crone v�obsluze a��dr�b� kotle a�souvisej�c�ho za��zen�.
Zve�ejn�n� v�sledk� projektu
Na z�klad� anal�zy trhu v��R byla sestavena datab�ze adres potencion�ln�ch z�kazn�k� (pily, n�bytk��sk� podniky, sklen�ky, celul�zky a�pap�rny, obecn� v�topny�), mont�n�ch firem, konzultant� a���edn�k� v�energetice apod. V�em t�mto pr�vnick�m a�fyzick�m osob�m byla zasl�na bro�ura od Crone, let�k pojedn�vaj�c� o�projektu D��te� a�pozv�nka na semin��.
Pro zv��en� pov�dom� ve�ejnosti budou ve �kol�ch v�D��tni uskute�n�ny p�edn�ky o��spor�ch energie a�obnoviteln�ch zdroj�ch energie. Bude t� vyti�t�na a�distribuov�na m�stn� tiskovina na toto t�ma a�uspo��d�no slavnostn� uveden� kotelny do provozu.
V�sledky
Hlavn�mi v�sledky projektu jsou:
(p�eklad sl)