|
CZ�BIOM v�roce 1999
Aktivity a�pl�ny do budoucnosti z�pohledu p�edsedy CZ BIOMu Ing. Jaroslava V�ni, CSc.
V�en� �lenov� a�p��tel� na�eho sdru�en�. Informace obsa�en� v�tomto sd�len� by mohly b�t p�edm�tem cel� s�rie �l�nk� v�na�em �asopise. Bohu�el nen� kapacita tyto �l�nky napsat, mimo to ��fredaktor pl�nuje toto ��slo �asopisu v�ce m�n� jako monotematick� pro nejbli��� akci, listopadov� semin�� v�Praze o�spalov�n� fytomasy.
Za�nu informac� z�pohledu vnit�n�ho �ivota CZ�BIOM nejd�le�it�j�� - valn� hromada a�volba funkcion���. Valn� hromada se bude konat v��noru r. 2000, nebo� v�t� dob� bude ji� vypracov�na ��etn� uz�v�rka. Z�d�vodu zabezpe�en� co mo�n� nejvy��� ��asti se bude konat v�Praze, v�ruzy�sk� aule. Platformou pro volebn� kampa� bude n�sleduj�c� ��slo �asopisu Biom. Na kandid�tku bude za�azen ka�d� n� �len, kter� byl navr�en, nebo kter� se s�m navrhl za p�edpokladu, �e budeme zn�t jeho souhlas s�kandidov�n�m ve volb�ch. Problematikou voleb se ji� zab�valo p�edsednictvo, kter� stanovilo, �e za organizaci voleb bude zodpov�dn� �len p�edsednictva p. Novotn�. V�sou�asnosti je�t� nem�me souhlas v�ech st�vaj�c�ch funkcion���, �e budou kandidovat a�n�kte�� ji� kandidovat odm�tli. Ka�d� kandid�t by m�l m�t ur�itou p�edstavu, co by cht�l d�lat a�co by m�l mo�nost d�lat l�pe ne� sou�asn� funkcion��i. P�edev��m ��d�m na�e mlad� �leny � zva�ujte mo�nost kandidatury a�n�hrady star��ch harcovn�k�, kter�m ub�vaj� s�ly. Rozhodnut� kandidovat by m�lo b�t zn�mo do 10. ledna, v�sti�n� volebn� program kandid�t� by nem�l p�es�hnout polovinu strojopisn� strany. Ostatn� �leny ��d�me k�tomuto term�nu o�n�vrhy na zlep�en� pr�ce a�na zam��en� CZ Biom, n�m�ty na nov� akce, kritick� p�ipom�nky a�pod. Pro p��mou komunikaci se sekretari�tem je mo�no pou��t diskusn�ho f�ra na na�� webov� str�nce nebo e-mailu.
Rozvoj aktivit CZ�BIOM v�roce 1999 se dal ji� p�edpokl�dat v�prvn�ch m�s�c�ch tohoto roku, kdy bylo z�sk�no �leny CZ�BIOM n�kolik grant� na informa�n�, publika�n� a�vzd�l�vac� aktivity. Grant, kter� se mi poda�ilo z�skat od mezin�rodn�ho region�ln�ho environment�ln�ho centra pro st�edn� a�v�chodn� Evropu m� v�sti�n� n�zev �Akcelerace fytoenergetiky v��R v�roce 1999�. T�m�� ve�ker� aktivity pl�novan� grantem - semin��e, v�stavy, publika�n� aktivity se n�m poda�ilo splnit. Nem�me v�ak vyhodnocenou odezvu t�chto aktivit v�rozhodov�n� subjekt�, t�kaj�c�ch se z�m�r� budov�n� fytoenergetick�ch za��zen� a�zakl�d�n� plant�� energetick�ch rostlin. Budeme vd��ni za ka�dou informaci o�p�ipravovan�ch z�m�rech.
P�elomem ve spolupr�ci CZ�BIOM s�vl�dn�mi org�ny a�organizacemi v�problematice rozvoje fytoenergetiky byl v�polovin� roku sen�tn� semin�� o�energetick� politice a o�obnoviteln�ch energi�ch. Vystoupen� �len� CZ�BIOM na tomto semin��i v�Sen�tu �R bylo dosti tristn� z�le�itost�. Energetick� koncept se v�t�to dob� ve prosp�ch obnoviteln�ch energi� nevyv�jel a�v�ude bylo c�tit euforii z�rozhodnut� dostavby Temel�na. V�em ��astn�k�m semin��e byla rozd�v�na bro�ura jist�ho docenta z�pra�sk� Techniky kritizuj�c� mimo jin� nezodpov�dn� ekology oblbuj�c� n�rod obnoviteln�mi energiemi a�nutnost� energetick�ch �spor, p�i�em� ka�d�mu technokratovi je jasn�, �e rozvoj �ivotn� �rovn� obyvatelstva se neobejde bez zvy�uj�c� se energetick� spot�eby.
Ve sv�m vystoupen� na tomto semin��i jsem zd�raznil nutnost zv��en� pod�lu obnoviteln�ch energi� na celkov� energetick� spot�eb� nejen z�d�vod� zastaven� klimatick� zm�ny, ale z�rove� jako po�adavek Evropsk� unie pro sv� �lensk� st�ty. D�le jsem vysv�tlil, �e energie z�biomasy m� v�t�� potenci�l rozvoje ne� ostatn� obnoviteln� energie. ��dal jsem rovn� p��stup v�ech subjekt� k�podpor�m na budov�n� fytoenergetick�ch za��zen� podle p�edem ur�en�ch pravidel a�odsoudil jsem st�vaj�c� zp�sob podpory tzv. progresivn�ch pilotn�ch projekt�, kde mezi �adatele a�fond vstupuje ministersk� referent a�jak�si expertn� firmy za ��elem zji�t�n� m�ry progresivity projektu a�zm�nil jsem se o�podpo�e pilotn�ho projektu kotelny na aditivovan� uhl�. Obdobn� kritick� p�ipom�nky zejm�na k�zcela nedostate�n� podpo�e obnoviteln�ch energi� vyj�d�ili i�z�stupci ostatn�ch Svaz� pro obnoviteln� energie. Sen�tn� koment�tor podrobil aktivity CZ�BIOM kritice, m�me si podnikatelsk� z�m�ry v�biomase vytvo�it tak efektivn�, jako je tomu u�neobnoviteln�ch energi� a�sna�it se konkurovat �EZu a�tepl�rensk�m spole�nostem, kter� tak� nikdo nedotuje. Tak� t�ba uhl� po celou dobu vyu��v�n� nem�la nikdy st�tn� podporu a�nav�c z�v�nosu t�by byly v�dy hrazeny ve�ker� rekultivace a��kody vznikl� spalov�n�m uhl�. Jen jedna v�ta koment�tora mi p�ipadala dobr�, nevl�dn� organizace v�obnoviteln�ch energi�ch by m�ly vystupovat v��i vl�dn�m org�n�m jednotn�.
Tuto radu sen�tora jsem za�al ihned realizovat. Ve spojen� s�nevl�dn�mi organizacemi pro malou vodn�, v�trnou a�sol�rn� energii jsme zalo�ili Asociaci pro obnoviteln� energie, do kter� CZ�BIOM rozhodnut�m mimo��dn� sch�ze p�edsednictva (v �ervenci v�Chomutov�) vstoupil jako kolektivn� �len s�c�lem delegov�n� pravomoc� usilov�n� o�st�tn� podporu a o�p��znivou legislativu v�problematice obnoviteln�ch energi�. V�t�to nov� asociaci jsem se stal �lenem p�edsednictva. Kolektivn�m �lenstv�m je tedy ka�d� �len CZ Biomu i��lenem t�to nadstavbov� asociace. St�vaj�c� pr�ce v�t�to asociaci je pro m� velkou �kolou, nebo� moji kolegov� v�asociaci maj� (zejm�na ve v�trn� energetice) bl�e k�podnikatelsk�m z�m�r�m ne� my, vyznaj� se v�lobov�n� a v�jedn�n� s�ministersk�mi ��edn�ky.
Po sen�tn�m semin��i se zah�jila p��prava legislativy na podporu obnoviteln�ch energi� (pracovn� tzv. Zelen� hal��). Koordinac� t�to pr�ce se na Ministerstvu �ivotn�ho prost�ed� zab�vaj� jin� ��edn�ci, ne� byli ti, kte�� m�li k�CZ Biomu antagonick� vztah, a�to m��e b�t pro budouc� pozitivn� postoj vl�dn�ch org�n� k�obnoviteln�m energi�m d�le�it�.
A nyn� informaci o�postoji CZ�BIOM k�bioodpad�m. Problematika bioodpadu se t�k� nejen sekce kompostovac�, ale i�sekce v�roby bioplynu. St�ty EU se sna�� rozv�jet vyu��v�n� zem�d�lsk�ch, komun�ln�ch a�pr�myslov�ch bioodpad� p�edev��m pro produkci bioplynu spojenou s�kogenera�n� v�robou elektrick� energie a�tepla a�r�zn�ch organick�ch hnojiv. Je to zejm�na z�d�vodu, �e st�vaj�c� ukl�d�n� bioodpad� na skl�dk�ch nebude mo�n�. V�Holandsku se ji� tzv. �reaktivn� skl�dky neprovozuj� a v��ad� dal��ch st�t� EU se nov� skl�dky nebuduj�. I v��R je nutno se na tuto situaci p�ipravit. Na odpad��sk� konferenci v�Pardubic�ch, kde jsem prezentoval n�vrh budov�n� nov�ho typu bioplynov�ch stanic v��R vystoupili zast�nci budov�n� spaloven odpad� s�n�vrhem spalovat bioodpad jako sou��st sm�sn�ho odpadu spolu s�plasty a�dal��mi spaliteln�mi slo�kami v�hust� s�ti spaloven odpad�. Kdy� jsem se dozv�d�l, �e poslanec parlamentu spojen� s�libereckou spalovnou p�ipravuje n�vrh z�kona na podporu spalov�n� odpad�, kter� by umo��oval v��R spalovat i�odpady okoln�ch st�t�, uv�domil jsem si nebezpe�nost takov�ho po��n�n� a�CZ�BIOM vydal po schv�len� p�edsednictvem V�zvu pro ekologick� nakl�d�n� s�odpady. Tato v�zva by m�la b�t v�pln�m zn�n� publikov�na v�materi�lech mezin�rodn�ho kongresu Odpady - Luha�ovice (za��tkem listopadu). Pozitivn�m d�sledkem aktivit CZ�BIOM o�bioodpadech (usilov�n� o�kalovou vyhl�ku, boj proti mafi�nsk�m firm�m, podpora kompostov�n� a�biozplynov�n�) je nad�je podpory kompostov�n� bioodpad� ze strany Ministerstva zem�d�lstv�. P��slu�n� podpora bude poskytnuta zem�d�lci, kter� pohnoj� ��st orn� p�dy akreditovan�m kompostem neobsahuj�c�m ra�elinu. O�ek�van� v��e podpory je 200 K�/t a�m�la by zv��it i�prosperitu v�robc� kompost�.
Na z�klad� v�zvy v�bioodpadech se poda�ilo zintenz�vnit pr�ci bioplynov� sekce, kde je ji� zastoupeno 14 subjekt�, kte�� spole�n� usiluj� o�sv� podnikatelsk� z�m�ry v�biozplynov�n� bioodpad�. Sekce p�estala b�t diskusn�m f�rem a�st�v� se sdru�en�m subjekt� se spole�n�mi c�ly.
Na z�v�r se chci ji� omezit na pod�kov�n� sv�m aktivn�m spolupracovn�k�m za ob�tavou organiza�n� a�odbornou pomoc v�aktivit�ch CZ�BIOM. V�obdob�, kdy jsem byl p�edsedou vyk�zaly tyto aktivity kvantitativn� a�mo�n� i�kvalitativn� nav��en�. V�em �len�m a�p��tel�m chci pop��t vesel� V�noce a���astn� rok 2000.