Zprávy z tisku
Martin Bursík na tiskové konferenci po zasedání vlády
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík se zúčastnil tiskové konference po jednání Vlády ČR ve středu 3. října 2007. Hovořil mj. o Národním alokačním plánu ČR, který vláda na tomto zasedání schválila.
Zvukový záznam celé tiskové konference si můžete poslechnout zde.
Tisková zpráva Úřadu vlády k výsledkům jednání vlády:
Bod č. 3 - Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním
fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) byla kabinetem schválena.
Novela nově upravuje ustanovení týkající se pouze obcí. Posiluje příjmy
menších obcí a odstraňuje nedostatky současného zákona. Zvyšuje se
podíl obcí na celostátním výnosu sdílených daní ze 20,59 % na 21,4 %,
což absolutně představuje 4,6 mld. Kč pro obecní rozpočty navíc. Novela
posiluje výdajové možnosti malých obcí díky novému nastavení
koeficientů velikostních kategorií a také díky zavedení dvou nových
kritérií přerozdělování (prostý počet obyvatel a rozloha obce) každý s
váhou 3 %, váha jediného dosud používaného kritéria (přepočtený počet
obyvatel) se snižuje na 94 %. Zavádí se pouze 4 velikostní kategorie
místo současných 14, odstraňují se skokové přechody mezi velikostními
kategoriemi obcí, které způsobovaly nešťastnou praxi uplácení obyvatel
kvůli změnám trvalého bydliště. Obce s počtem obyvatel těsně nad
určitou hranicí měly nespravedlivě mnohem vyšší příjmy na obyvatele než
obce s počtem obyvatel těsně pod touto hranicí. Nově by se vyšším
koeficientem násobila pouze ta část počtu obyvatel, která přesahuje
danou hranici velikostní kategorie (např. obec má 320 obyvatel, 300 se
násobí 1, zbylých 20 se násobí 1,0640).
Ministr financí Miroslav Kalousek
k tomu uvedl: „Jen připomenu, že cílem vládního návrhu bylo nahradit
skokovou progresi, oněch 14 schodů, díky 14-ti velikostním koeficientům
plynulou křivkou a posílit příjmovou základnu menších obcí, aby bylo v
jejich možnosti kofinancovat projekty z EU…. Vládní návrh zvýhodňoval
97 % obcí, pro 3 % činil tuto variantu méně výhodnou.… Schválili jsme
variantu, která je pro státní rozpočet nákladnější o 2,1 miliardy
oproti vládnímu návrhu.... Definitivní varianta posiluje příjmovou
základnu obcí o 4,6 miliardy tzn. oproti vládnímu návrhu je posílena
příjmová základna obcí o 2,1 miliardy, oproti součastnému stavu o 4,6
miliardy.“ Předseda vlády ČR Mirek Topolánek dodal: „Pro velká
města, to jsou ta čtyři velká města -Plzeň, Ostrava, Brno a Praha se
nemění vůbec nic, tam k žádnému nárůstu nedochází, tzn. progrese se
snižuje…. Pro další rok, samozřejmě při změně daní, změně výnosu z daní
a jiné váhy daní v celé té daňové soustavě, bude muset rozpočtové
určení daní být jiné a je otázka, zda během toho roku přejdeme i na
jinou konstrukci takto sdílených daní, typu těchto sdílených daní,
velikosti podílu obcí a krajů na těchto sdílených daních, tzn. beru
příští rok jako přechodný, klíčová diskuze na změny rozpočtových určení
daní souvisí se změnou daňové soustavy“.
Bod č. 4 - Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů
některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní) ve vztahu ke krajům kabinet
schválil. Novela navrhuje navýšení procenta, kterým se kraje podílejí
na objemu sdílených daní, a to ve vazbě na přesun prostředků z kapitoly
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do daňových příjmů krajů,
přičemž se týká prostředků na financování krajského školství. V rámci
předloženého návrhu se procento na sdílených daních pro kraje zvyšuje
ze současných 8,92 % na 14,13 %, přičemž stávající spektrum sdílených
daní pro kraje se nemění. Navýšení tohoto procenta odpovídá částce cca
30 mld. Kč, která zahrnuje prostředky na mzdy a odvody pedagogických a
nepedagogických pracovníků, objem prostředků na financování tzv.
ostatních neinvestičních výdajů v krajském školství a valorizaci
prostředků ve výši 1,5%. Prostředky se navrhuje převést do samostatné
působnosti krajů a této situaci je nutno přizpůsobit i stávající znění
školského zákona. Nutnou podmínkou, bez kterého navrhovaný převod nelze
realizovat, je současná novelizace školského zákona, popř. dalších
právních předpisů. Nepředpokládá se, že by se zasahovalo do právních
předpisů stanovující platy a zařazení pracovníků ve školství.
Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl:
„Poslední novela týkající se krajských rozpočtů vstoupila v platnost v
roce 2005 na návrh Špidlovy vlády…. Ve vládním návrhu předloženém do
Parlamentu byl celkový objem sdílených daní pro kraje ve výši 14,13%,
což odpovídalo platovým prostředkům pro regionální školství. Po diskuzi
ve Sněmovně byl tento návrh okleštěn na stávajících 8, 92% a vznikla
nesystémová situace, kdy kraje získaly do majetkové odpovědnosti
krajské školy, ale příslušné peníze, tedy daňové příjmy pro financování
mzdových prostředků pedagogů v těchto školách, zůstaly příjmem státního
rozpočtu a byly vypláceny z centra z kapitoly ministerstva školství“.
Bod č. 5 – Návrh Národního alokačního plánu České republiky pro období 2008 - 2012
byl vládou schválen a představuje jeden z klíčových prvků systému
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, které je na
úrovni EU zavedeno směrnicí 2003/87/EC o vytvoření systému pro
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a
o změně směrnice Rady 96/61/EC (dále jen „Směrnice“). Evropský systém
obchodování je nástrojem, který má napomoci ke splnění závazku Evropské
unie vyplývajících z Kjótského protokolu. Tento závazek vyplývající z
Kjótského protokolu, který Česká republika plní, přestavuje snížení
emisí skleníkových plynů v kontrolním období (2008-2012) o 8 % oproti
roku 1990. NAP byl připraven s emisním stropem 86,835264 mil tun
CO2/rok s tím, že v této hodnotě je zahrnuta rezerva pro nové účastníky
ve výši 1,29 milionu povolenek a rezerva pro projekty společné
implementace ve výši 99 tisíc povolenek. Oproti původnímu návrhu bylo
zrušeno sektorové členění a podniky jsou rozděleny do dvou skupin –
malá zařízení (s ročními emisemi do 50 kt) a velká zařízení (s ročními
emisemi nad 50 kt). Smyslem tohoto opatření je ochrana malých subjektů
v EU ETS především kvůli menší diverzitě produkce a zákazníků, větší
zátěži v podobě transakčních a administrativních nákladů, omezené
kapitálové rezervě využitelné k modernizaci a velkým, nepředvídatelným
meziročním výkyvům v produkci. Jako výchozí byly brány emise z let 2005
a 2006 a to z toho důvodu, že se jedná o jediná nezávisle ověřená data.
Tento postup byl zvolen i Evropskou komisí při stanovování alokace pro
jednotlivé členské státy.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík k
tomu uvedl: „Evropská komise nám přidělila 86,8 milionu tun ročně a
bylo na ministerstvu životního prostředí, aby ve spolupráci s průmyslem
a v dialogu se všemi průmyslovými svazy přišlo s metodikou a s návrhem,
jakým způsobem povolenky rozdělit…. My jsme přišli s metodikou, která
je transparentní, která je fér, která dává, která rozděluje firmy na
malé a velké. Ta malá zařízení to jsou do 50 tisíc tun CO2 ročně, ta
velká jsou nad 50 tisíc, ta metodika mírně zvýhodňuje ty menší firmy,
protože u nich vlastně ta flexibilita ve výrobě nebo fluktuace výroby,
a logicky z toho i emisí, je větší a mohla by je poškodit, těm vlastně
dává 7% alokace emisních povolenek nad jejich průměrnou hodnotu emisí v
roce 2005 a 2006 s tím, že ty emise byly nezávisle verifikovány…Těm
větším podnikům dává 1,3 % navíc…. Evropská komise připravuje nový
energetický balíček na přelomu roku, který vlastně založí systém
obchodování na systému aukcí, firmy si budou samy kupovat na trhu svoje
povolenky a nebudeme vlastně už vystaveni tomu vyjednávání s Evropskou
komisí o výši alokace pro jednotlivé členské státy“.
Bod č. 8 – Zřízení Komise pro rozvoj Brdska Vláda ČR
souhlasí se zřízením Komise pro rozvoj Brdska, jejímž úkolem bude
posoudit možnost rozvoje regionu sousedícího s jižní a jihozápadní
částí vojenského újezdu Brdy (dále jen „Komise). Zároveň ukládá
dotčeným resortů jmenovat zástupce na úrovni náměstka ministra do
Komise a doporučuje totéž hejtmanům a starostům dotčených obcí.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek
na tiskové konferenci uvedl: „Komise má v sobě, tak jak jsme už jasně
deklarovali při jednání ve Spáleném Poříčí před několika týdny, že v ní
budou zástupci jednotlivých ministerstev, bude to na úrovni
náměstků….Tato komise má do 31.10. předložit statut, jednací řád a
hlavní principy předkládání a čerpání projektů, protože je na
starostech a je na obcích, aby předkládali projekty, není úkolem vlády
je vyhledávat.... Budeme nabízet financování ze čtyř možností, které
jsou standardní, to jsou regionální programy, rezortní programy,
evropské peníze, případně pomoc při koncipování těch projektů a je to
mimořádný výdaj ze státního rozpočtu garantovaný Ministerstvem financí,
který je dán víceméně ne potřebou, ale nějakým objemem, o kterém my
zatím pouze diskutujeme, ale je to v řádu stamilionů korun…. Oni by
měli předložit nějaké procedury, kterými se bude ten proces
koncentrovat z těchto čtyř různých zdrojů právě do té oblasti
Podbrdska, měli by jasně vydefinovat za jakých podmínek to může být
čerpáno…“.
Složení komise:
předseda komise:
Ivan Fuksa, náměstek ministra financí
členové komise:
Martin Barták, náměstek ministryně obrany
Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy
František Pelc, náměstek ministra životního prostředí
Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj
Miroslav Jeník, náměstek ministra práce a sociálních věcí
Ivo Hlaváč, náměstek ministra zemědělství
Michal Sedláček, ředitel odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády
Vladislav Vilímec, náměstek hejtmana Plzeňského kraje
Josef Vacek, náměstek hejtmana Středočeského kraje
Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí
Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu pod Třemšínem
Lucie Mrázová, tajemnice vládního koordinátora pro komunikaci protiraketové obrany, Úřad vlády
Jana Bartošová, tisková mluvčí Vlády ČR
Datum uveřejnění: 4.10.07
Poslední změna: 4.10.2007
Počet shlédnutí: 577
Martin Bursík na tiskové konferenci po zasedání vlády
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík se zúčastnil tiskové konference po jednání Vlády ČR ve středu 3. října 2007. Hovořil mj. o Národním alokačním plánu ČR, který vláda na tomto zasedání schválila.
Zvukový záznam celé tiskové konference si můžete poslechnout zde.
Tisková zpráva Úřadu vlády k výsledkům jednání vlády:
Bod č. 3 - Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním
fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) byla kabinetem schválena.
Novela nově upravuje ustanovení týkající se pouze obcí. Posiluje příjmy
menších obcí a odstraňuje nedostatky současného zákona. Zvyšuje se
podíl obcí na celostátním výnosu sdílených daní ze 20,59 % na 21,4 %,
což absolutně představuje 4,6 mld. Kč pro obecní rozpočty navíc. Novela
posiluje výdajové možnosti malých obcí díky novému nastavení
koeficientů velikostních kategorií a také díky zavedení dvou nových
kritérií přerozdělování (prostý počet obyvatel a rozloha obce) každý s
váhou 3 %, váha jediného dosud používaného kritéria (přepočtený počet
obyvatel) se snižuje na 94 %. Zavádí se pouze 4 velikostní kategorie
místo současných 14, odstraňují se skokové přechody mezi velikostními
kategoriemi obcí, které způsobovaly nešťastnou praxi uplácení obyvatel
kvůli změnám trvalého bydliště. Obce s počtem obyvatel těsně nad
určitou hranicí měly nespravedlivě mnohem vyšší příjmy na obyvatele než
obce s počtem obyvatel těsně pod touto hranicí. Nově by se vyšším
koeficientem násobila pouze ta část počtu obyvatel, která přesahuje
danou hranici velikostní kategorie (např. obec má 320 obyvatel, 300 se
násobí 1, zbylých 20 se násobí 1,0640).
Ministr financí Miroslav Kalousek
k tomu uvedl: „Jen připomenu, že cílem vládního návrhu bylo nahradit
skokovou progresi, oněch 14 schodů, díky 14-ti velikostním koeficientům
plynulou křivkou a posílit příjmovou základnu menších obcí, aby bylo v
jejich možnosti kofinancovat projekty z EU…. Vládní návrh zvýhodňoval
97 % obcí, pro 3 % činil tuto variantu méně výhodnou.… Schválili jsme
variantu, která je pro státní rozpočet nákladnější o 2,1 miliardy
oproti vládnímu návrhu.... Definitivní varianta posiluje příjmovou
základnu obcí o 4,6 miliardy tzn. oproti vládnímu návrhu je posílena
příjmová základna obcí o 2,1 miliardy, oproti součastnému stavu o 4,6
miliardy.“ Předseda vlády ČR Mirek Topolánek dodal: „Pro velká
města, to jsou ta čtyři velká města -Plzeň, Ostrava, Brno a Praha se
nemění vůbec nic, tam k žádnému nárůstu nedochází, tzn. progrese se
snižuje…. Pro další rok, samozřejmě při změně daní, změně výnosu z daní
a jiné váhy daní v celé té daňové soustavě, bude muset rozpočtové
určení daní být jiné a je otázka, zda během toho roku přejdeme i na
jinou konstrukci takto sdílených daní, typu těchto sdílených daní,
velikosti podílu obcí a krajů na těchto sdílených daních, tzn. beru
příští rok jako přechodný, klíčová diskuze na změny rozpočtových určení
daní souvisí se změnou daňové soustavy“.
Bod č. 4 - Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů
některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní) ve vztahu ke krajům kabinet
schválil. Novela navrhuje navýšení procenta, kterým se kraje podílejí
na objemu sdílených daní, a to ve vazbě na přesun prostředků z kapitoly
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do daňových příjmů krajů,
přičemž se týká prostředků na financování krajského školství. V rámci
předloženého návrhu se procento na sdílených daních pro kraje zvyšuje
ze současných 8,92 % na 14,13 %, přičemž stávající spektrum sdílených
daní pro kraje se nemění. Navýšení tohoto procenta odpovídá částce cca
30 mld. Kč, která zahrnuje prostředky na mzdy a odvody pedagogických a
nepedagogických pracovníků, objem prostředků na financování tzv.
ostatních neinvestičních výdajů v krajském školství a valorizaci
prostředků ve výši 1,5%. Prostředky se navrhuje převést do samostatné
působnosti krajů a této situaci je nutno přizpůsobit i stávající znění
školského zákona. Nutnou podmínkou, bez kterého navrhovaný převod nelze
realizovat, je současná novelizace školského zákona, popř. dalších
právních předpisů. Nepředpokládá se, že by se zasahovalo do právních
předpisů stanovující platy a zařazení pracovníků ve školství.
Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl:
„Poslední novela týkající se krajských rozpočtů vstoupila v platnost v
roce 2005 na návrh Špidlovy vlády…. Ve vládním návrhu předloženém do
Parlamentu byl celkový objem sdílených daní pro kraje ve výši 14,13%,
což odpovídalo platovým prostředkům pro regionální školství. Po diskuzi
ve Sněmovně byl tento návrh okleštěn na stávajících 8, 92% a vznikla
nesystémová situace, kdy kraje získaly do majetkové odpovědnosti
krajské školy, ale příslušné peníze, tedy daňové příjmy pro financování
mzdových prostředků pedagogů v těchto školách, zůstaly příjmem státního
rozpočtu a byly vypláceny z centra z kapitoly ministerstva školství“.
Bod č. 5 – Návrh Národního alokačního plánu České republiky pro období 2008 - 2012
byl vládou schválen a představuje jeden z klíčových prvků systému
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, které je na
úrovni EU zavedeno směrnicí 2003/87/EC o vytvoření systému pro
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a
o změně směrnice Rady 96/61/EC (dále jen „Směrnice“). Evropský systém
obchodování je nástrojem, který má napomoci ke splnění závazku Evropské
unie vyplývajících z Kjótského protokolu. Tento závazek vyplývající z
Kjótského protokolu, který Česká republika plní, přestavuje snížení
emisí skleníkových plynů v kontrolním období (2008-2012) o 8 % oproti
roku 1990. NAP byl připraven s emisním stropem 86,835264 mil tun
CO2/rok s tím, že v této hodnotě je zahrnuta rezerva pro nové účastníky
ve výši 1,29 milionu povolenek a rezerva pro projekty společné
implementace ve výši 99 tisíc povolenek. Oproti původnímu návrhu bylo
zrušeno sektorové členění a podniky jsou rozděleny do dvou skupin –
malá zařízení (s ročními emisemi do 50 kt) a velká zařízení (s ročními
emisemi nad 50 kt). Smyslem tohoto opatření je ochrana malých subjektů
v EU ETS především kvůli menší diverzitě produkce a zákazníků, větší
zátěži v podobě transakčních a administrativních nákladů, omezené
kapitálové rezervě využitelné k modernizaci a velkým, nepředvídatelným
meziročním výkyvům v produkci. Jako výchozí byly brány emise z let 2005
a 2006 a to z toho důvodu, že se jedná o jediná nezávisle ověřená data.
Tento postup byl zvolen i Evropskou komisí při stanovování alokace pro
jednotlivé členské státy.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík k
tomu uvedl: „Evropská komise nám přidělila 86,8 milionu tun ročně a
bylo na ministerstvu životního prostředí, aby ve spolupráci s průmyslem
a v dialogu se všemi průmyslovými svazy přišlo s metodikou a s návrhem,
jakým způsobem povolenky rozdělit…. My jsme přišli s metodikou, která
je transparentní, která je fér, která dává, která rozděluje firmy na
malé a velké. Ta malá zařízení to jsou do 50 tisíc tun CO2 ročně, ta
velká jsou nad 50 tisíc, ta metodika mírně zvýhodňuje ty menší firmy,
protože u nich vlastně ta flexibilita ve výrobě nebo fluktuace výroby,
a logicky z toho i emisí, je větší a mohla by je poškodit, těm vlastně
dává 7% alokace emisních povolenek nad jejich průměrnou hodnotu emisí v
roce 2005 a 2006 s tím, že ty emise byly nezávisle verifikovány…Těm
větším podnikům dává 1,3 % navíc…. Evropská komise připravuje nový
energetický balíček na přelomu roku, který vlastně založí systém
obchodování na systému aukcí, firmy si budou samy kupovat na trhu svoje
povolenky a nebudeme vlastně už vystaveni tomu vyjednávání s Evropskou
komisí o výši alokace pro jednotlivé členské státy“.
Bod č. 8 – Zřízení Komise pro rozvoj Brdska Vláda ČR
souhlasí se zřízením Komise pro rozvoj Brdska, jejímž úkolem bude
posoudit možnost rozvoje regionu sousedícího s jižní a jihozápadní
částí vojenského újezdu Brdy (dále jen „Komise). Zároveň ukládá
dotčeným resortů jmenovat zástupce na úrovni náměstka ministra do
Komise a doporučuje totéž hejtmanům a starostům dotčených obcí.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek
na tiskové konferenci uvedl: „Komise má v sobě, tak jak jsme už jasně
deklarovali při jednání ve Spáleném Poříčí před několika týdny, že v ní
budou zástupci jednotlivých ministerstev, bude to na úrovni
náměstků….Tato komise má do 31.10. předložit statut, jednací řád a
hlavní principy předkládání a čerpání projektů, protože je na
starostech a je na obcích, aby předkládali projekty, není úkolem vlády
je vyhledávat.... Budeme nabízet financování ze čtyř možností, které
jsou standardní, to jsou regionální programy, rezortní programy,
evropské peníze, případně pomoc při koncipování těch projektů a je to
mimořádný výdaj ze státního rozpočtu garantovaný Ministerstvem financí,
který je dán víceméně ne potřebou, ale nějakým objemem, o kterém my
zatím pouze diskutujeme, ale je to v řádu stamilionů korun…. Oni by
měli předložit nějaké procedury, kterými se bude ten proces
koncentrovat z těchto čtyř různých zdrojů právě do té oblasti
Podbrdska, měli by jasně vydefinovat za jakých podmínek to může být
čerpáno…“.
Složení komise:
předseda komise:
Ivan Fuksa, náměstek ministra financí
členové komise:
Martin Barták, náměstek ministryně obrany
Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy
František Pelc, náměstek ministra životního prostředí
Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj
Miroslav Jeník, náměstek ministra práce a sociálních věcí
Ivo Hlaváč, náměstek ministra zemědělství
Michal Sedláček, ředitel odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády
Vladislav Vilímec, náměstek hejtmana Plzeňského kraje
Josef Vacek, náměstek hejtmana Středočeského kraje
Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí
Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu pod Třemšínem
Lucie Mrázová, tajemnice vládního koordinátora pro komunikaci protiraketové obrany, Úřad vlády
Jana Bartošová, tisková mluvčí Vlády ČR
Datum uveřejnění: 4.10.07
Poslední změna: 4.10.2007
Počet shlédnutí: 577