Odborné články

Obří bioplynová stanice na zpracování fytomasy v Lüchově (SRN)

Při řešení technologie efektivního nakládání s digestáty jsem navštívil bioplynovou stanici firmy BioWend v Lüchově. Bioplynová stanice se nachází v Dolním Sasku v marginální lokalitě zvané Wendland, okres Lüchov – Dannenberg. Tato bioplynová stanice mě zaujala svou kapacitou, neboť v oblasti zpracování fytomasy jsem dosud navštívil pouze farmářské bioplynové stanice, např. u p. Ing. Hermana Jöchtla v Metmachu v Rakousku, který zpracovává kukuřici z 20 ha a vystačí s fermentačním prostorem 560 m3. Bioplynová stanice v Lüchově zpracovává kukuřičnou siláž z 1000 ha, přičemž hlavní fermentory mají objem 10000 m3 a pomocné předfermentovací prostory cca 3000 m3. Objem fermentorů se v Lüchově blíží objemu fermentorů na zemědělských bioplynových stanicích na celém území České republiky. Bioplynová stanice je zapojena do programu Nawaro (obnovitelné suroviny) a při uvedení bioplynové stanice do provozu v r. 2003 investoři obdrželi od Spolkové nadace Umwelt nevratnou investiční dotaci 500 000 EUR. Celkové investiční náklady představují 6,5 mil. EUR. Kromě kukuřičné siláže o zrnitosti cca 15 mm se zpracovává konzervovaná kukuřičná drť v mléčné zralosti, žito a žitovec silážovaný v mléčné zralosti, řepkové pokrutiny a řepkový olej. Roční množství 50 000 t fytomasy zajišťuje 70 zemědělských subjektů a to denní dodávkou. Denně je rovněž odvážen z bioplynové stanice digestát.

Dodavatelem technologie byla firma Farmatic biotech energy a.g. Nortorf. Původní záměr svozové bioplynové stanice zpracovávající ročně 130 000 t kukuřičné siláže a různých bioodpadů musel být redukován pro vysoké přepravní náklady vstupních surovin i digestátu a z důvodu zabezpečení lepší výkupní ceny elektrického proudu (0,16 EUR/1 kWh). Provozovatelé se orientovali zcela na zpracování energetických rostlin a tím zůstaly nevyužitá 3 velká hygienizační zařízení na kuchyňské a jateční odpady a vznikl problém s využitím tepla z provozu třech kogeneračních jednotek vyrábějících ročně 25 mil. kWh elektrického proudu.

Denně přivážená fytomasa je sklápěná na hromady a z těchto hromad je odebírána a dávkována nakladačem do vstupního otvoru homogenizační jímky vybavené vertikálním homogenizátorem. V jímce je fytomasa mísena s tekutinou z odvodnění digestátu ohřátou na cca 35°C a suspenze o cca 12% sušiny je čerpána do předfermentační jímky vybavené dvouvrtulovým homogenizátorem, kde je zdržena cca 1,5 dne. Poté suspenze kontinuálně postupuje soustavou dvou ocelových fermentorů se středovým vertikálním míchacím zařízením s třemi trojlistovými vrtulemi schopné míchání ve všech vrstvách fermentoru. Další efekt míchání vzniká nepřetržitým čerpáním substrátu z obou fermentorů na externí ohřívač. Celkové zdržení substrátu je 28 dnů. Hodinová produkce bioplynu cca 1300 m3 je vedena přes odsiřovací biofiltr do plynojemu s kapacitou na cca 40 minut produkce a pak je zpracováván na 3 kogeneračních jednotkách vyrobených na bázi motorů Deutz. Digestát je odvodňován šnekovým separátorem Big Dutchman. Tuhý odvodněný digestát má sušinu cca 25% a tekutina po odvodnění má cca 6% sušiny. Tuhá část svým vzhledem a zápachem připomíná hovězí chlévský hnůj a tekutá část kejdu. Část tekutiny vzniklé odvodněním je využívána jako recykl k tvorbě čerstvé suspenze. S tuhou a tekutou částí je nakládáno jako s chlévským hnojem a s kejdou a zemědělci, kteří prodávají bioplynové stanici silážovanou fytomasu nakupují za cenu hnoje a kejdy a denně odvážejí tyto produkty. Tuhou část skládkuji na polních hnojištích, tekutou část skladují většinou v polních foliových jímkách.

Ekonomická efektivnost bioplynové stanice zřejmě nesplňuje představy investorů. Ekologickou efektivnost snižuje především nevyužití teplo a velký rozsah transportu. Vysoká je zřejmě i vnitřní spotřeba energií (Elektrická energie je nakupována za výhodný velkoodběratelský tarif). Fytomasa je dovážena transportéry o kapacitě 20 m3. Průměrná přepravní vzdálenost je 15 km, což představuje 2500 transportů po 30 km, tj. 75000 km automobilové přepravy. S velikostí takto koncipované bioplynové stanice narůstá rozsah přepravy a snižuje se ekologická efektivnost.

Takto koncipovaná bioplynová stanice by neměla mít žádný mezisklad fytomasy a navážení fytomasy by mělo být v průběhu dne rovnoměrné s přímým sklápěním do homogenizační jímky. Tak velkou bioplynovou stanici si nelze představit bez využití tepla. Pilotní projekt obří bioplynové stanice v Lüchově je sledován Státním výzkumným ústavem pro zemědělství (Prof. Weiland) a Univerzitou v Göttingenu (Prof. Nellis). Po delší době provozu zařízení bude vyhodnocena ekonomická, energetická i ekologická efektivnost tohoto zařízení.

Obrázky:

Obr. 1: Silážní drť z kukuřičných paliv
Obr. 2: Předfermentační zařízení
Obr. 3: Fermentory a odsiřovací biofiltr
Obr. 4: Kogenerační jednotky
Obr. 5: Externí ohřívač substrátu
Obr. 6: Externí ohřívač substrátu a kogenerační jednotky
Obr. 7: Kukuřičná siláž
Obr. 8: Rošt násypky homogenizační jímky
Obr. 9: Bioplynová stanice - celkový pohled

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Některé aspekty pěstování plodin pro výrobu bioplynu
Švédsko sází na bioplyn…
Návštěva zemědělské bioplynové stanice ve Wathlingen dolní Sasko
Nová stanice na bioplyn v Chrobolech
Komunální bioplynová stanice u Passau v Bavorsku
Dánské regionální bioplynové stanice
Předpoklady hospodárného provozu zařízení na bioplyn
Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa (1)
Exkurze po bioplynových stanicích - 2 - Mettmach

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn

Datum uveřejnění: 12.4.2006
Poslední změna: 11.4.2006
Počet shlédnutí: 12274

Citace tohoto článku:
VÁŇA, Jaroslav: Obří bioplynová stanice na zpracování fytomasy v Lüchově (SRN). Biom.cz [online]. 2006-04-12 [cit. 2024-11-01]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt/odborne-clanky/obri-bioplynova-stanice-na-zpracovani-fytomasy-v-l-chove-srn?ids%5Bx219e6d7dc93809895989179ce8666460%5D=1&sel_ids=1>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:

13 Oct 2006 12:44

Autor: Jur www:

Tož tak hoši v NěmeckoRakousku, že by tu vyjímečně zafungoval zákon o přiměřenosti(čím větší monstrum tím lepší, měrné investiční náklady menší, dotace vyšší, hlavně když tečou miliony, vono už to nějak dopadne), za předpokladu že přeprava bude pořád levná, siláž budou dovážet třeba kaminony s malým atomovým pohonem atd.
Odpověď


ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto